Každý pátý ukrajinský uprchlík, který se živil jako vývojář nebo vědec, si v Česku vydělává jako dělník. Podobná situace se ale týká téměř všech profesí. Na nízkokvalifikovaných pozicích totiž pracuje většina ekonomicky aktivních imigrantů. Upozorňuje na to červnový průzkum Ministerstva práce a sociálních věcí.
Válka na Ukrajině trvá už pět měsíců. Za tu dobu do Česka přišlo více než 390 tisíc Ukrajinců. V přepočtu na obyvatele je Česká republika dokonce zemí, která ukrajinských uprchlíků přijala nejvíce. Euforii z lichotivé statistiky nicméně brzdí dokument Ministerstva práce a sociálních věcí Situace uprchlíků z Ukrajiny, jenž přináší výsledky z červnového průzkumu. Z šetření mezi více než padesáti tisíci uprchlíky vyplývá, že 80 procent z těch, kteří jsou ekonomicky aktivní, působí v nízkokvalifikované profesi. Například jako pomocná síla v oblasti zpracovatelského průmyslu, dopravy a skladování nebo stavebnictví.
Z grafu znázorňujícího podíl Ukrajinců, kteří v Česku pracují v pozici nekvalifikovaného dělníka podle profese vykonávané před odjezdem, lze potom vyčíst, že každý pátý ukrajinský vývojář a vědec pracuje jako dělník. V případě učitelů, právníků a lékařů je to každý třetí. Zaměstnání ve stejném oboru, v jakém pracovali na Ukrajině, se podařilo nalézt pouze 16 procentům pracujících uprchlíků. To jsou z velké části navíc lidé, kteří před příchodem do Česka působili v nízkokvalifikovaných profesích.
Uprchlíci jsou mladí a vzdělaní
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí může být na vině hned několik faktorů – nedostatečná znalost češtiny, vnímání práce a pobytu jako dočasných, nezájem o psychicky náročnější práci z osobních důvodů nebo problém s uznáváním kvalifikace. „Bez ohledu na skutečný důvod to však ukazuje na nevyužívání potenciálu uprchlíků,“ stojí ve zprávě.
Ze zveřejněných dat následně sice vyplývá, že tři ze čtyř pracujících uprchlíků svoji práci vnímají jako stálou, jazyková bariéra je ale značná. Češtinu neovládá téměř 70 procent dotazovaných, angličtinu 60 procent. A to i přesto, že mezi příchozími (44 procent žen a 36 procent dětí) převládají mladí (75 procent dospělých je mladších 45 let) a vysokoškolsky vzdělaní jedinci. Podle statistiky vzdělanosti dospělých uprchlíků, kteří žádali o humanitární dávku, je vysokoškolsky vzdělaný každý třetí z nich. Mezi respondenty dotazníkového šetření jde o každého druhého.
