Konec roku si říká o rekapitulaci a uzavření, než se člověk vrhne do nových plánů. Než si ale dávat na Nový rok přehnaná předsevzetí, která vezmou za své nejpozději koncem ledna, je užitečnější vypůjčit si ověřené postupy a nástroje pro vyhodnocování cílů a plánování. Než odbije 31. prosince půlnoc, zkuste si najít chvíli a vyplňte YearCompass, odpovězte si na otázky z Driscollova modelu strukturované reflexe nebo si vypůjčte techniky z Design Thinkingu.

Říká se, že je dobré jedny dveře zavřít předtím, než otevřeme jiné. Poklidný sváteční čas pak přímo svádí k tomu zastavit se a ohlédnout za končícím rokem, vším, co se od ledna až do prosince stalo, a uvědomit si, co vnímáme jako pozitivní a chceme v životě dál a co už ne.

Pomyslný čistý štít nového roku vede řadu lidí k odhodlání začít dělat věci jinak, lépe a skoncovat se zlozvyky. Podle průzkumu firmy Naturhouse si pro rok 2020 plánovalo dát novoroční předsevzetí až 42 % Čechů. Třetina respondentů ale přiznala, že se jim daří dodržovat ho pouze pár dní. Častěji si dávají předsevzetí ženy a nejčastějším přáním do nového roku je zhubnout pár kilogramů váhy.

Mýtus 21 dní

Řada článků, knih i odborníků s oblibou uvádí, že k vypěstování nového návyku je třeba 21 dní. Podle psychologa Jeremyho Deana však neexistují solidní studie, které by toto číslo prokazovaly. Ve svém textu uvádí, že mýtus jednadvaceti dní dost možná pochází z knihy plastického chirurga Maxwella Maltze, která vyšla v roce 1960. Maltz v ní popisuje závěry svých pozorování, kdy pacientům po amputaci obvykle trvalo okolo jednadvaceti dní zvyknout si na tuto zásadní životní změnu.

Rychlost osvojení nového návyku záleží i na jeho typu

Dean naopak odkazuje na studii Phillippa Lallyho, který s kolegy zkoumal, jak rychle člověku trvá osvojit si nový návyk. Ukázalo se, že se určité chování stalo automatické v průměru po 66 dnech. Nicméně záleželo i na daném návyku. Zatímco u předsevzetí pít během dne víc vody někteří účastníci studie zautomatizovali toto chování už po pár dnech, když šlo o padesát sedů lehů před snídaní, vytvoření automatického návyku už nebylo zdaleka tak rychlé.

Reflexe jako základ učení

Než se člověk pustí do předsevzetí a nových plánů, je dobré nejprve zreflektovat uplynulé. Uvědomit si, proč se mu například nepodařilo zařadit či dodržet chtěné chování v uplynulém roce. Co z toho, co se naučil, mu může pomoct v dosažení stanovených cílů a co je ještě třeba ukončit, protože ho to od cíle odvádí.

Nástrojů, které lze využít pro reflexi na konci roku, je řada. Záleží na tom, kolik času chce člověk této aktivitě věnovat. Také, zda mu spíše vyhovuje psát, kreslit nebo třeba jen v tichosti rozjímat. Některé techniky vyžadují pouze tužku a papír, jiné mají mnohastránkové manuály.

YearCompass

YearCompass je celosvětově oblíbený nástroj vytvořený přímo pro rekapitulaci končícího roku a plánování roku nadcházejícího. Vychází od roku 2012 a dočkal se více než padesáti jazykových mutací včetně češtiny. V loňském roce si ho stáhlo jeden a půl milionu lidí po světě.

Za původním nápadem stojí tým z Maďarska. A pokud mezi vaše novoroční předsevzetí patří naučit se programovat, pak by vás mohl zajímat další z projektů tohoto týmu CodeBerry School.

Brožura, která je zdarma ke stažení ve formátu PDF, člověka provádí uplynulým rokem a vede ho k zamyšlení nad významnými událostmi, setkáními, zážitky a zkušenostmi. Zároveň mu dává prostor tyto zkušenosti přenést i do roku následujícího. Jedním z úkolů je například projít si diář či kalendář týden po týdnu a zaznamenat si významná setkání či události. Člověk totiž snadno zapomene, kolik důležitých a zajímavých věcí zvládl během jediného roku.

Driscollův model strukturované reflexe

Jste-li zastánci jednodušších postupů, pak oceníte spíše nástroj vyvinutý Johnem Driscollem. Ten vyšel z práce Terryho Bortona a rozpracoval ji do podoby modelu, který podporuje cyklus učení. V centru tohoto modelu stojí tři základní otázky, které v angličtině zní „What?“, „So what?“ a „Now what?“

Na konci roku si tak můžete sepsat významné okamžiky, zkušenosti a zážitky z uplynulých měsíců. Tím splníte první otázku, tedy: Co se stalo? Co jste zažili? Následně se zamyslíte a zkusíte si poznačit, proč byly zajímavé či významné. Jak jste reagovali? Jaké pocity to vyvolalo? Dozvěděli jste se něco? S někým jste se seznámili? Z těchto poznatků pak v posledním kroku vyvodíte možné kroky pro další rok. Jak využijete této příležitosti? Budete nějak rozvíjet nové přátelství? Jak budete rozvíjet nově nabytou dovednost?

Driscoll navíc tvrdí, že pokud člověk tento přístup používá častěji, naučí se průběžně reflektovat své zkušenosti, upravovat své jednání a zlepšovat tak kvalitu života. Je totiž mnohem přítomnější a vědomější ve svém jednání. Jinak může podle Driscolla snáze přepnout do autopilota a jakékoliv zlepšení a osobní růst jdou mnohem pomaleji a obtížněji.

Design Thinking

Přístup založený na pochopení zákazníka, jeho pocitů, potřeb a prožitků je v produktovém vývoji, marketingu či v obchodních strategiích stále oblíbenější. Design Thinking podporuje kreativní přístup k řešení problémů a inovace produktů či služeb založené na pochopení toho, co zákazník skutečně potřebuje.

Pokud je vám Design Thinking blízký v pracovním životě, můžete ho zkusit využít i pro svůj soukromý život. Máte-li před sebou v příštím roce cíl, kterého byste chtěli dosáhnout, ale úplně nevíte jak, zkuste uplatnit některé z postupů Design Thinkingu.

Zkuste ze svého cíle udělat designérskou výzvu a podívat se na problém s odstupem

Nejprve si zkuste položit tu správnou otázku. Svým cílem totiž něco sledujete. A měli byste přesně vědět co. Chcete se cítit lépe? Chcete získat vysněnou práci? Chcete vydělávat konkrétní částku? Zkuste si svůj cíl přeložit do otázky. Například: „Jak bych mohl/a získat stabilní a dobře placenou práci v oblasti průmyslového designu?“ Buďte ve své otázce konkrétní. Uvědomte si také, proč a v čem jsou pro vás jednotlivá slova, respektive hodnoty, které reprezentují, důležitá.

Následně zkuste vymyslet co nejvíc způsobů, jak cíle dosáhnete. Podle školitele Design Thinkingu Jiřího Benedikta jde v této fázi hlavně o množství. Napište si proto jak nápady realistické, tak ty naprosto šílené a nemožné. Až v kroku prioritizace se zkuste zamyslet, které z nápadů vás reálně k cíli mohou dovést.

Opakování je základ úspěchu

Z Design Thinkingu si lze navíc vypůjčit i lehkost, s jakou změny aplikuje. Zkuste stejně jako designéři prototypovat. Vymyslete postup, v průběhu ho zlepšujte, ale pokud se ukáže jako nefunkční, opusťte ho a začněte znovu.

To, že se nepodaří hned v lednu dosáhnout vysněného cíle, je více než pravděpodobné. Neznamená to však, že je nutné vzdát se snahy a přesunout předsevzetí do dalšího roku. Již zmíněná studie Phillippa Lallyho mimo jiné ukázala, že i pokud se nepodaří dodržet plánované chování každý den, můžete si nové návyky stále osvojit. Stačí jen vytrvat, zkoušet a opakovat.

Foto: Unsplash