Slibuje revoluci nejen ve sklářství, ale i v mnoha dalších oblastech. Uplatnění nachází v tak různých oblastech jako jsou kosmické technologie, interiérový design nebo šperkařství. Řešení vyvinuté startupem Glassiteca teď míří z laboratoře na trh.
Původně šlo o ne zcela podařený experiment. Když skupina vědců na katedře sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci (TUL) před dvěma lety testovala 3D tisk ze skla, podařilo se jim místo čirého skla vyrobit sklokeramickou hmotu s otevřenými póry a vysokou mírou nasákavosti. Ovšem ukázalo se, že jde o zcela nový skleněný materiál s výbornými vlastnostmi, které nahrávají udržitelnosti a inovacím.
Materiál Porous Glass Plasticine (PGP) lze laicky popsat jako unikátní skleněnou „plastelínu“. V surovém stavu je hmota totiž snadno tvárná a ke zpevnění dochází až po sintraci (pečení). Vznikne tak sklokeramický porézní materiál, který je lehký, průsvitný, netoxický, nehořlavý, chemicky inertní a dobře se obrábí. Je tak bezpečný pro různé aplikace.
„Materiál lze snadno formovat manuálně nebo pomocí 3D tisku. Velikost pórů materiálu lze regulovat nastavením teploty a granulometrie vstupních surovin. Má tak nespočet možností využití. Navíc se dá vyrobit z recyklovaných surovin, což řadě sklářských firem může vyřešit problém s odpadním sklem,“ popsal výhody materiálu původce patentu Vlastimil Hotař.
Potenciál revolučního sklokeramického materiálu je opravdu značný. Má šanci stát se plně cirkulárním řešením v rámci Průmyslu 5.0 a může najít uplatnění také při výrobě designových stěn interiérů, parfémovaných interiérových doplňků, jako nosič pro pěstování zeleně v interiéru nebo jako součást filtračních zařízení. I proto došlo k vytvoření společnosti Glassiteca, vůbec první spin-off firmy založené na Technické univerzitě v Liberci (TUL).
„Založení spin-off firmy je logickým krokem, jak posunout vědu z univerzity do praktického života. Zároveň je to krok do neznáma, který s sebou nese všechna rizika podnikání na volném trhu. Produkt PGP má však velký potenciál využití v různých funkčních i designových aplikacích a věříme, že na trhu obstojí a stane se jeho běžnou součástí,“ uvedl Miroslav Brzezina, rektor TUL.
Konkurenční výhodou PGP jsou otevřené póry, unikátní tvarovatelnost, snadné mechanické obrábění, možnost propojení s klasickým sklem nebo kovy. Může být vyroben z recyklovaných surovin, což je v době rostoucí poptávky po udržitelných a ekologicky šetrných materiálech velkým přínosem. Vstupním materiálem totiž může být odpadní sklo, které by jinak skončilo bez dalšího zpracování na skládkách.
„Glassiteca je firma zaměřující se na přenos vědy do byznysu. Její ambicí je mezinárodně komercializovat výsledky vědy a přinést revoluci do sklářského průmyslu. Klade si za cíl inovovat tento tradiční sektor skrze udržitelné postupy, využívání recyklovaného materiálu a rozvoj nových trhů pro produkty z porézního sklokeramického materiálu,“ doplnil Hotař s tím, že inovacemi v oblasti PGP chce spin-off posílit tradici sklářství v Libereckém regionu.
Díky svým průsvitným vlastnostem je materiál ideální pro tvorbu stínidel, která zajišťují rozptyl světla. Materiál má vynikající izolační vlastnosti a lze jej použít pro tepelnou i akustickou izolaci s přidanou estetickou hodnotou. Díky jeho schopnosti absorbovat vlhkost lze PGP použít jako odvlhčovač vzduchu a absorbér kapalin, je možné v něm pěstovat rostliny a získat tak estetickou zelenou designovou stěnu nebo může sloužit jako zdroj pro postupné uvolňování látek do prostoru, například parfémů. Lze jej použít k vytváření uměleckých předmětů jedinečných tvarů a vzorů.
Glassiteca se zaměřuje i na technické využití PGP. Materiál a jeho výroba představují platformovou technologii, kterou lze využít jako filtry mikročástic nebo nosiče nanočástic, případně i ve vesmírných a jaderných bezpečnostních aplikacích. PGP může také pomoci řešit environmentální problémy, jako je sucho, díky svým schopnostem v oblasti hydroponie.
„Produkty naší spin-off firmy jsou takzvaně sustainable by design, tedy udržitelné po celou dobu jejich životnosti, a mohou pomoci řešit akutní problémy naší společnosti. Naši vědci nás oslovili svou vizí nahradit stávající neekologické materiály tímto plně recyklovatelným materiálem, který lze získat i z nevyužitého odpadního skla, a tím přispět k přechodu na cirkulární ekonomiku. Nejvíce mne fascinuje vize ,vesmírné udržitelnostiʻ, kdy budeme teoreticky schopni vyrábět tento materiál z písku na jiných planetách, například na Marsu, přímo na místě a hydroponicky v něm pěstovat jídlo,“ dodává k využití materiálu PGP Ondřej Moš, jednatel The University Company TUL, dceřiné společnosti univerzity, která je jedním z podílníků spin-offu Glassiteca.
Sklokeramická pěna pro svůj široký potenciál uplatnění nedávno zaujala také na veletrhu vynálezů a technických inovací Invent Arena 2024 v Třinci, kde získala zlatou medaili. Jde o vítaný impuls při hledání budoucích investorů a komerčního partnera. Cílem zakladatelů je dostat PGP z laboratoře na trh a komerčně jej vyrábět a distribuovat.
„Nespornou ambicí spin-off firem zakládaných při univerzitách je snaha získat další zdroje financování vědy a výzkumu. Trend posledních let, který sledují i české vysoké školy, jsou dlouhodobé příjmy pro univerzitu z komercializovaných výsledků,“ přiznává Petr Lenfeld, prorektor TUL pro vědu a výzkum Petr Lenfeld s tím, že v počáteční fázi se projekt bude opírat také o granty a nejrůznější vouchery.
PŘEČTĚTE SI: Z vědy bude byznys. První spin-off vzešlý z Univerzity Pardubice se jmenuje Lipidica
