Omezit trička s nápisy NASA a častěji vídat potisk s evropskou konkurentkou ESA. I takové přání má Petr Kapoun, CEO společnosti TRL Space Systems. Jeho vize jsou ale o dost troufalejší. Brněnská firma v polovině roku 2024 vyšle do kosmu největší českou družici s názvem TROLL, která chystá řadu inovativních nápadů. „A to není vše. V té naší „mikrovlné troubě“ máme ještě kousek místa a chceme nabídnout firmám a zemím, které si nemohou dovolit poslat produkty do vesmíru, že jim ho tam vezmeme,“ popsal Kapoun vizi projektu na konferenci Space2Business.
Co všechno tedy obsáhne družice TROLL?
Chceme z České republiky udělat systémového integrátora, neboli zemi, kde v kooperaci s dalšími firmami jsme schopni přidat další zařízení. Jde o to, že chceme všechny naše kompetence a zařízení, které dodáváme firmám do světa, nyní nabídnout přímo našemu zákazníkovi. V tom duchu se nesou všechny naše mise - když se budeme bavit o té na Měsíc, tam chce ukázat, že můžeme postavit vlastní sondu. TROLL je o tom, že dokážeme udělat družici. Když to hodně zjednoduším, tak vyhledáváme nejlepší možná zařízení z Česka a hledáme způsoby, jak by mohla být užitečná ve vesmíru.
Pokud byste se osvědčili, otevře se vám cesta k soupeření například s NASA?
Chceme se primárně soustředit na práci v našem regionu, abychom rostli především v něm. Kromě Česka se zajímáme i o naše partnery ze střední a východní Evropy, což se bavíme o Pobaltí, Slovinsku, Maďarsku či Polsku. Jsou to státy, se kterými kdybychom se spojili a začali dělat skutečně komplexní mise, tak bychom v budoucnu mohli soutěžit právě třeba s NASA, protože budeme schopni stavět v Evropě velké projekty.
Zní to poměrně ambiciózně. Jak se českému vesmírnému průmyslu momentálně daří?
Mimořádně dobře. Například v Klatovech ve firmě Aerotech Czech vznikají součástky pro rakety. Jsou zapojené do programu Ariane. A je to v podstatě nastavené tak, že bez českých součástek by většina raket ESA (Evropská vesmírná agentura) nelétala do vesmíru. Skutečně dodáváme špičková zařízení, která jsou pro mise klíčová. Jsem přesvědčený o tom, že Češi umí neuvěřitelné věci, ale nyní přichází další krok - nebudeme je někomu dodávat, ale budeme je prodávat už v naší družici koncovému zákazníkovi.
V čem všem bude vaše družice výjimečná?
Česko už svoji družici postavilo, poslední, která letěla, se jmenovala VZLUSat2. TROLL bude ale dvakrát větší a měla by to být největší tuzemská komerční družice od vzniku České republiky. Není to však cílový projekt. Chceme se pouštět do větších družic třeba až do váhy 300 kilogramů. Dnes stavíme družici o velikosti mikrovlné trouby, ale cílem je dostat se na rozměry pračky.
Je konkurence v boji o přihlášku na seznam pro let na oběžnou dráhu velká?
Fronta je obrovská, protože raket, které létají do vesmíru, není tolik a družic neustále přibývá. Naše datum stanovilo volné místo v raketě, což nakonec vyšlo na polovinu roku 2024. Kdybyste se dnes rozhodl mít vlastní družici, tak zhruba za tři roky byste ji mohl dostat do vesmíru.
Jak je to s financemi?
Náš rozpočet je 1,5 milionu eur (cca 37,5 milionu korun), což je na jednu stranu dost, ale před deseti lety by to byl desetinásobek. Říká se, že 30 procent vývoje je samotný start. Je stále největší překážkou. I kvůli tomu je lidský pokrok stále pomalejší. Existuje spoustu univerzit, které mají zajímavé nápady, chtěly by je dostat nahoru, ale cena za vynesení je stále strašně velká.
Na jednom ze zařízení s vámi spolupracuje i český startup Zaitra. Koho máte v týmu dále?
Máme spoustu podobných projektů. Vesmírný inkubátor ESA BIC vychovává vesmírné startupy a další firma, která bude součástí mise TROLL, je společnost Groundcom, která zajišťuje kompletní komunikaci. Pak je tu firma Corac, jež se zabývá kybernetickou bezpečností družic, což je nyní velké téma. Družice nejsou stoprocentně zašifrované a hacknout je, není zrovna tak těžké. Děje se pět až šest útoků denně. Na LiDARU spolupracujeme zase s centrem HiLase, který patří pod Akademii věd. Stavíme na obrovské české tradici laserové technologie, ale laser bereme do vesmíru pro jiné účely. A ještě s sebou bereme hyperspektrální kameru, což je přelomová věc.
V čem přesně?
Většina dnešních kamer používá radarová či optická data. Naše kamera má výhodu v tom, že dokáže snímek rozložit na jednotlivá spektra. Takže vidíte skrze strom, člověka či vodu. A ve spolupráci se Zaitra se chceme vyhnout posílání spousty množství dat na planetu, ale dodat už rovnou danou informaci, kterou měla kamera za úkol najít a pořídit.
Třeba průzkum měsíčního jádra, které máte v plánu?
Chceme prozkoumat podzemí Měsíce, protože jsou tam lávové chodby, které vznikly před stovkami milionů let. Není to ale chodba, jakou známe z naší planety. Je to jeskyně, která má na šířku třeba dvacet kilometrů. Tyto chodby nabízí velké množství nerostného bohatství, které by se dalo využít pro těžbu na Měsíci či budování základen. Je tam také zdroj energie. A jeskyně je navíc vhodná i pro přístroje, které ve vesmíru degeneruje radiace. Pokud se ale ukryjeme v podzemí, budeme od ní izolováni. Neprobíhají tam žádné bouře a vesmírné roje, které by všechno smetly. Pro budoucí život člověka na Měsíci je to klíčová věc. Vesnice v podzemí by nemusely být tak odolné, jako kdyby se stavěly venku.
Jak hodláte provést průzkum?
Naše sonda na oběžnou dráhu vynese LiDAR, který obkrouží Měsíc, vytvoří 3D sken a udělá mapu měsíčního podzemí. Samozřejmě se tam chystá i NASA, která tam hodlá poslat svoje rovery, ale my je chceme předběhnout, být tam dřív, udělat mapu a tu jim následně poskytnout.
Uděláte si tím u kosmických špiček jméno?
Už nyní máme řadu zájemců, ale potřebujeme jim dokázat, že naše produkty fungují. Věřím, že pokud se naše nápady osvědčí, začneme je prodávat do celého světa.
Jak je na tom Česko a dobývání vesmíru s věhlasem v globálním měřítku?
Znovu zopakuji, že umíme vytvořit neskutečné věci, ale neumíme se s nimi prodat veřejnosti a zákazníkům. Popularizace naší práce je podle mého názoru klíčem k úspěchu. Musíme začít už od škol, aby děti nenosily trička NASA, ale třeba ESA pod kterou spadáme. Ale jsme stále na začátku. Když se zeptáte ve školách, kdo zná Evropskou vesmírnou agenturu, odpoví vám málokdo, ale tu americkou znají všichni.
Třeba k popularizaci pomůže pilot Aleš Svoboda, jenž se stal rezervním astronautem ESA...
Stoprocentně. Konečně velká věc, která u nás zarezonovala. Je to ohromný úspěch. Lidé si řeknou, proč v dnešní náročné době zrovna Česko potřebuje kosmonauta, ale třeba už jen to, že jej vybrali, je pro nás velké zviditelnění.
Zároveň platí, že máte velkou podporu od státu a současné vlády?
V programovém prohlášení nové vlády podpora vesmírného průmyslu je. Je to i díky tomu, že kosmický průmysl není závislý na stavu hospodaření. Je postavený naopak. Takže když hospodářský průmysl klesá, ten vesmírný roste. Navíc dnes už je pro nás klíčovou infrastrukturou. Málokdo si stále uvědomuje, že bez vesmíru by nefungoval život na Zemi. Není to jen o objevování planet a letech na Měsíc. Kdyby se vypnuly družice, nic by nefungovalo. Veškerá komunikace přes mobilní telefony, nejezdily by vlaky ani letadla a nefungoval by třeba bankomat.
Každá země, která by chtěl být bezpečná, by měla umět ovládat vesmírnou infrastrukturu. Také se sluší říct, že Česká Republika navyšuje finanční podporu od roku 2008 každým rokem. Před 14 lety byly příspěvky pět milionů eur (125 milionů korun), dnes je to 60 milionů eur (1,5 miliardy korun).
Už jsme se bavili o technologiích, které lidé denně používají. Jak ještě vesmírný program pomáhá lidstvu, respektive jakým průmyslovým odvětví je ještě prospěšný?
Především v zemědělství. Máme obrovské plantáže, které vysychají a nevíme o tom, protože je nelze mít pod kontrolou jinak než z vesmíru. Vše tam odsud monitorujeme a snímky farmářům poskytujeme. To je náš běžný dnešní zákazník. V Africe zase řešíme projekt na ochranu hranic, nelegální těžbu či pytláctví. Troufám si však tvrdit, že v budoucnu bude chtít každá větší firma či město mít ve vesmíru svoji vlastní komunikační družici.
PŘEČTĚTE SI: Kosmický průmysl v Česku roste. Pomůže tomu i projekt Space Hub či navýšení příspěvku na vesmírné programy
PŘEČTĚTE SI: Češi, byznys a vesmír už není UFO. Brzy poletíme do vesmíru, říká autor lunární škodovky či Prahy na Měsíci
