Možná to taky znáte... Dlouho se těšíte na vytouženou dovolenou či třeba jen prodloužený víkend, plánujete, chystáte… Máte před sebou vidinu zaslouženého relaxu. Jenže vaše hlava stále zůstává v práci, šrotuje a ne a ne se přepnout do uvolněnějšího režimu. Zkrátka si dovolenou ne-dovolíte, ani když už tam fyzicky jste.
Ona už samotná příprava na delší volno může být stresující - zvlášť, když do hry vstupuje nutkavá potřeba stihnout „všechnu práci” před odjezdem. Katastrofické scénáře o tom, co se bude dít v době naší nepřítomnosti, také nepřidávají na pohodě. Představy stovek nepřečtených e-mailů a požárů, které budeme hasit po svém návratu, už jen umocňují touhu zachovat si kontrolu dění i na dálku.
Kdy v tom všem si vlastně zvládáme tu dovolenou užívat? Jak kvalitní odpočinek si dopřáváme? Jak prožíváme ten plánovaný relax? Uvolnit se, oprostit se od každodenního tlaku na výkon, získat fyzický odstup a mentální nadhled, obnovit síly a vrátit se odpočatí a s čerství - to vlastně vůbec není automatické! Není divu, když po dovolené cítíme, že bychom potřebovali další dovolenou - jaj! Zažili jste to taky?
Dobrá zpráva je, že se s tím dá pracovat - a tolik nepracovat.
Všechno to začíná - jak jinak než - v hlavě. Člověk má „talent” stresovat se ze svých domněnek a představ o budoucnosti tak, jako by se už skutečně děly. V ohrožení života je to užitečné, v běžných situacích spíše na překážku. Ona obávaná, naší myslí vykonstruovaná situace reálně nenastala, ale náš stres už reálný je a prožíváme ho. Jsme v zajetí představ „co by, kdyby…”. Pokud jim podlehneme, snadno zůstáváme jednou nohou - respektive rukou s mobilem - v práci. A hlavně hlavou. K čemu pak je změna prostředí a lidí, kterými se obklopujeme, když jsme svou mysl nechali v pracovním módu?
Jak se bránit?
Jaký je lék podle psychologů? Klasické rady jako vypnout si notifikace, odinstalovat pracovní e-mail z mobilu nebo ho nebrat všude s sebou, nejsou samospásné. Můžete fyzicky omezit svůj přístup k práci, ale pokud je vaše mysl zaklíněná v pracovních záležitostech, nestačí to. Zaměříme se na práci s myslí a psychologické tipy, které je prospěšné využívat i mimo dovolenou:
1) Vědomě vracejte svou pozornost k přítomnosti - tady a teď
Začněte jednoduše tím, že se zaměříte na své tělo - to je totiž vždycky v přítomnosti! Nevíte jak? Nejsnadnější je to skrze vlastní dech - soustřeďte se na hluboké dýchání, prodlužte výdech nebo svůj dech jen pozorujte, aniž byste ho ovlivňovali. Díky tomu navážete kontakt se svým tělem - a tedy i s přítomným okamžikem. Když zastihnete svou mysl, jak se teleportuje do práce, vlídně ji přivolejte zpět tím, že zaměříte pozornost na to, co se aktuálně odehrává kolem vás. Nechte se vést svými smysly:
- co kolem sebe právě vidíte za krajinu, jaká je tady příroda, jak vypadá obloha?
- jaký vzduch vám proudí do plic, jaké vůně cítíte?
- jaké zvuky se kolem vás ozývají, jaké hlasy k vám pronikají, jak prožíváte ticho?
- jaké chutě vnímáte a jaké nové chuťe poznáváte?
- jak cítíte bosá chodidla, horko, chlad, proudění větru, proud vody?
Když se necháme pohltit tím, čemu se právě věnujeme, tak, že pro daný moment zapomeneme na okolní dění, jsme skutečně v přítomnosti. Ve stavu „flow”, kdy máme 100 % fokus, se hodí být i před dovolenou v práci, protože tak jsme efektivnější a také z práce máme lepší pocit, než když roztěkaně kmitáme a přebíháme od jednoho k druhému. V době volna to zase znamená, že jsme skutečně sami se sebou, svou rodinou či přáteli a plnými doušky nasáváme prostředí a aktuální dění - kterým může být třeba i prosté „nicnedělání” či podřimování.
Mnoho z nás dělá tu chybu, že v době před volnem jsme fyzicky v práci, ale myšlenkami už na dovolené či víkendu. A na dovolené jsme sice tělem u moře nebo na horách, ale myšlenkami v práci. Našemu mozku nestačí říct „nemysli už na práci!” - my mu potřebujeme dát něco „místo toho”. Zápory nefungují. Je potřeba vyměnit „kus za kus”. Můžete si zkusit vzpomenout na zásadu 5S: Sit Down, Slowly Chew, Savor, Simplify & Smile.
Zakotvení v přítomnosti je odpovědí na roztěkané myšlenky i jejich prevencí. Když vás přepadnou myšlenky na e-maily, zakázky, problémy kolegů a požadavky šéfa, rozhlédněte se kolem sebe a nechte na sebe zapůsobit přírodu, architekturu, lidi… Místo úporné snahy kontrolovat dění v práci převezměte kontrolu nad tím, co pouštíte do své mysli. Je to to, co vám slouží k fyzickému i psychickému zotavení?
2) Uvědomte si, že svou hodnotu máte i bez podání výkonu
Zvykli jsme si svou osobní hodnotu odvozovat od toho, co dokážeme, jaké jsou za námi výsledky, kolik toho zvládáme, jaký výkon dokážeme podat. Přirozeně, když příležitost k výkonu nemáme - jako třeba v době volna - může se vytrácet i náš pocit hodnoty a užitečnosti. Nejen u workoholiků se objevuje vzorec „když nic nedělám, jsem zbytečný - měl bych udělat XY, abych (si) dokázal, že jsem na tomhle světě k něčemu”.
Nemusíte si to uvědomovat, a přesto být tímto vzorcem ovlivněni. Máme ho v sobě mnohdy zakořeněný už dětství - školní docházka i profesní život ho v nás živí a je těžké se od něj oprostit. Největší moc nad námi má právě tehdy, když o něm nevíme. A samotné uvědomění tvoří významný krok k přenastavení a zaujetí prospěšnějšího postoje, např.: „Ráda jsem světu prospěšná a zároveň vím, že i kdybych dneska neudělala pro svou firmu vůbec nic, moje hodnota zůstává stejná. Můžu si dovolit povolit už teď.”
3) Dovolte si věci procítit. Nedělejte z dovolené honbu za cíli.
Mindset nastavený na plnění cílů v práci se promítá i do toho, že během dovolené „plníme plán”. Honba za cíli může zastínit radost z procesu, cesty samotné, ať už jde o „KPIčka” v podobě navštívených památek, vystoupaných kopců, objevených pláží, kilometrů sjezdovek či okopaných záhonů nebo přečtených knížek. Kdy jindy než na dovolené si dovolit nespěchat? To neznamená, že je zapovězeno plánování nebo mít záměr, čemu se chcete věnovat. Plán je dobrý sluha, ale špatný pán. Nemá smysl kazit si potěšení tím, že „nestíháme” - buďme vděční za to, co je. Další neřestí je „multi-tasking” - během snídaně koukat do mapy, během výletu koukat na hodinky a hlavně všechno vyfotit, během večeře postovat fotky… Tolik příležitostí pro procvičování 1. bodu :-)
4) Reflektujte a oživujte své prožitky
Vědomé prožívání a „vyčištění hlavy” můžete podpořit i tím, že se ke svým dovolenkovým zážitkům budete vracet a tím znovu obnovovat pocity s nimi spojené. Třeba si můžete během dovolené psát „deníček” - pár bodů za každý den, co jste zažili, jak jste se u toho cítili, za co jste vděční. To vám pomůže posílit paměťovou stopu a znovu procítit příjemné momenty. Máme totiž jinak tendenci jeden zážitek „přepsat” druhým a na konci dovolené už si ani pořádně nemusíme pamatovat, jak příjemný čas to byl. A to je škoda. Zpětně se ke svým záznamům můžete vracet a znovu se do těch momentů ponořit a připomínat si, jaký naplňující čas jste zažili - pokud si to dovolíte. Z této aktivity tedy čerpáte i po dovolené.
Máte další tipy, co vám pomáhá prožívat volno naplno a bez starostí z práce? Podělte se s námi…
Autoři: Mgr. Marie Součková, Ing. Mgr. Jan Kuba
Mgr. Marie Součková je personální psycholožka a specialistka na diagnostiku pracovních kompetencí. „Aplikuji psychologické know-how ve firmách, protože na lidech stojí a padá business. Do práce s lidmi vnáším data a vyvíjím metody pro poznání potenciálu lidí (YCLUSTER, Behavera). Vedu rozvojové programy pro managery a HR - psychologie ve výběru a rozvoji lidí, spolupráce a komunikace v týmu, sebeřízení, zvládání stresu, práce s emocemi a další,” říká o sobě.
Ing. Mgr. Jan Kuba je firemní psycholog a psychometrik. „Věnuji se pracovní psychologii a kompetenční diagnostice, protože na lidech stojí a padá business. Do personální práce vnáším data, vyvíjím metody pro poznání potenciálu lidí (YCLUSTER, Behavera). Vedu rozvojové programy pro managery a HR - psychologie ve výběru a rozvoji lidí, motivace a rozvojový mindset, leadership, koučování, komunikace v obtížných situacích a další,” říká o sobě.
