Patříte k těm, kteří si už bez možnosti práce z domu nedokážou představit fungovat? V inzerátech pátráte po magickém sousloví home office a nabídky firem vyžadujících vaši neustálou přítomnost obratem odmítáte? Pak se podle projektu Evropa v datech řadíte mezi 280 tisíc českých zaměstnanců, kteří alespoň občas vymění kancelář za pohodlí vlastního domova. Podle Daniela Ondřejíka se ale také dost možná řadíte mezi skupinu, která pracuje neefektivně. Málokdo si totiž umí nastavit práci z domova správně. I proto začal Daniel Ondřejík tuto dovednost školit.
Podle výzkumu State of Remote Work chce 99 % všech dotázaných pracovat alespoň část své pracovní doby jinde než v kanceláři. A není divu. Studie se předhánějí v benefitech, které takzvaný home office má. Podle vědců ze Stanfordské univerzity vykazují zaměstnanci pracující občas z domu o 13 % vyšší produktivitu a větší spokojenost v zaměstnání než jejich kancelářští kolegové. Se stoupající spokojeností firmám také klesá nemocnost, o 50 % odchodovost a vzrůstá počet dlouhodobě loajálních pracovníků. Výzkum OWLLabs pak ukázal, že stačí i pouhý jeden den práce z domu měsíčně, aby u lidí vzrostl pocit štěstí o 24 %.
Na první pohled tedy nic nenaznačuje, že by home office mohl mít i svá úskalí. Přesto se začínají objevovat studie, které poukazují na problematické aspekty práce z domu. Například Timothy Golden z Rensselaer Polytechnic Institut ve svém výzkumu prokázal, že lidé na home office jsou ohroženější vyhořením. Mají totiž paradoxně častěji větší problém skloubit pracovní a osobní život v momentu, kdy se setřou jasné hranice mezi pracovištěm a domovem.
PŘEČTĚTE SI: Startupy a práce na dálku: Domácí kanceláře nejsou pro všechny. Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
Protože si lidé neumějí efektivně nastavit pracovní režim, jsou vyčerpanější a stresovanější než kolegové, kteří za sebou mohou odpoledne zamknout dveře kanceláře. U zaměstnanců na home office se také častěji objevuje nutkání být stále dostupný. Pracují proto více hodin a neumějí se odpojit a odreagovat.
„Rady z internetu jsou jako instantní polívka,“ říká odborník
Toho, že práce z domova nepřináší jen samá pozitiva, si všiml před časem i Daniel Ondřejík. „Začínal jsem jako lektor angličtiny a učil individuální klienty online. Často jsem u nich ale viděl, že se v jazyce neposouvají, protože mají špatně zorganizovaný čas. Téma výuky se tak propojilo s tématem osobní produktivity,“ popisuje Ondřejík, který dnes školí jak jednotlivce, tak celé firmy, jak si efektivně zorganizovat čas zejména při práci z domova.
Podle něj se práce a soukromí dnes více než kdy předtím propojují a ovlivňují. Neexistuje ale žádné komplexní vzdělávání v tom, jak správně pracovat z domova. Zaměstnance tak home office obvykle zastihne zcela nepřipravené. „Lidé si to nastavují spíše intuitivně, amatérsky a často to dopadá špatně. Začnou prokrastinovat, dělají množství věcí naráz, ale pořádně nic nedokončí, ztratí celkový smysl své práce a vyhoří,“ upozorňuje na možná úskalí Ondřejík.
PŘEČTĚTE SI: Průzkum: Startupem snů je pro uchazeče Kiwi. A nejžádanějším benefitem home office
Varuje i před rychlým řešením v podobě oblíbených návodů z internetu. „Články v duchu Pět rad, jak být efektivní, nemám rád. Je to jako instantní polévka a žádnou změnu to obvykle nepřinese. Každý člověk by měl totiž vyjít zejména z otázky proč. Proč něco dělá. Pak má teprve smysl začít řešit jak,“ myslí si Daniel Ondřejík.
Postupné změny fungují lépe než radikální kroky
Lidé by se měli nejprve zamyslet, co přesně jim nevyhovuje. A měnit pouze to, co nefunguje. „Každý má jinou startovací čáru, osobnost, podmínky. Přesně proto můžu přečíst deset článků, co dělají bohatí lidé, opakovat to, ale pravděpodobně nezbohatnu,“ dodává Ondřejík, který je zastáncem japonské metody Kaizen. Tedy postupného zlepšování v menších krocích.
S klienty rozděluje pracovní den do tří kategorií. Operativy, kam spadají telefonáty, administrativa, domlouvání schůzek. „Jsou to činnosti, které nás příliš neposouvají, ale jsou nezbytné,“ vysvětluje. Dále je to samotná činnost, která člověka živí. Do poslední kategorie, nazvané energie, řadí Ondřejík jídlo, spánek, čas s rodinou či volný čas.
Efektivní práce z domova pak spočívá v optimálním vyvážení těchto tří pilířů. „Lidé si často začnou organizovat čas, ale zapomínají na energii. Pokud mám na práci čas, ale nemám na ni sílu, pak je mi zorganizovaný rozvrh k ničemu,“ upozorňuje na častou chybu Ondřejík, který se tématem detailněji zaobírá ve vlastním článku.
Daniel Ondřejík školí v efektivním nastavení práce z domova jednolivce i celé firmy
Ačkoliv tento odpůrce „zaručených rad“ nechce dávat obecná doporučení, zaměstnanci by podle něj měli vyjít zejména sami ze sebe. Důležité je například poznání svého biorytmu. „Vědět, zda jsem spíše ranní ptáče, nebo noční sova. Podle toho si naplánuji hlubokou práci na čas, kdy se dokážu souvisle delší dobu soustředit. Skřivani ale mnohdy promrhají dopoledne vařením kávy, pročítáním e-mailů a administrativou. Než se dostanou k hluboké práci, jsou už unavení a neefektivní,“ popisuje Daniel Ondřejík.
Při práci s klienty se mu také osvědčilo střídat prostředí. „Výzkumy ukazují, že operativní úkoly se lidem dobře vyřizují při takzvaném bílém šumu. Fakturaci nebo jinou administrativní práci si proto vezmu s sebou do kavárny. Hlubokou práci si nechám na doma, kde se mohu zavřít a nerušeně pracovat. A schůzky nebo telefonáty si domluvím třeba v režimu „walk & work“, kdy se projdu po parku. Vyřídím, co potřebuju, a ještě si dopřeju pohyb a dobiju baterky,“ přiblížil Ondřejík. Lidé by se podle něj ale především neměli bát experimentovat. Hledat, co jim vyhovuje. A usilovat o vnitřní spokojenost, která je ochrání před vyhořením.
