Odborník v 3D tisku z vosku je včela, uvědomil si designér Eduard Seibert. Letos uvede na trh první produkt na světě vyrobený včelami

Odborník v 3D tisku z vosku je včela, uvědomil si designér Eduard Seibert. Letos uvede na trh první produkt na světě vyrobený včelami

18. čvc 2021 Anna Jurečková 9 min

Designová svítidla, která vyrobily včely. Tak by se dal stručně shrnout projekt Beehive, který český umělec Eduard Seibert vyvíjí už více než pět let. Ambice startupu ale sahají dál než k samotnému produktu. Absolvent architektury a sklářství chce svojí činností primárně zabránit úbytku včel, podpořit včelařství a změnit způsob myšlení v rámci tohoto oboru. 

Když Eduard Seibert v roce 2016 vymýšlel koncept své závěrečné ateliérové práce, netušil, do jak časově náročného a inovativního projektu se nakonec pustí. „Původní plán byl vytvořit tavenou plastiku, jejíž tvar mi měl vymodelovat počítač. Říká se tomu parametrické modelování a výsledkem je komplikovaná geometrie. Tuhle komplikovanou geometrii je možné přenést do reálného světa zpravidla pouze 3D tiskem a já jsem stál před otázkou, jak vytisknout na 3D tiskárně něco z vosku,“ popisuje Seibert, jak nápad vznikal. Momentálně zároveň pokračuje na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci v doktorském studiu. „Tak jsem se zjednodušeně dostal k tomu, že takový odborník v 3D tisku z vosku je včela a u toho zároveň i vytváří geometrii, která je vizuálně i principiálně hodně podobná tomu, co vzniká pomocí parametrické geometrie,“ prozrazuje. 

Na první pohled bláznivý nápad se povedlo realizovat, ačkoliv jeho vývoj a výzkum byl běh na dlouhou trať. Diplomová práce se postupem času zformovala do ambiciózního projektu Beehive (anglicky včelí úl), jenž letos uvede na trh první sérii svítidel, jež jsou zároveň podle autora prvním produktem na světě, který vyrábí včely. „Včely jsou dost limitující v tom, že staví v relativně krátkém období v roce, řekněme dva měsíce a pak dalších deset měsíců čekáte, takže máte jenom krátké okno, na které se musíte připravit,“ vysvětluje Seibert, proč se produkci voskových stínítek nelze věnovat intenzivněji. Nejdříve bylo potřeba plán otestovat, zjistit, jak včely reagují a během dalších let postupně vychytat problémy a ladit detaily. „Dalo by se říct, že jsme optimalizovali výrobní proces. Momentálně jsme v situaci, kdy víme, jak se včelami pracovat,“ vysvětluje mladý designér a dodává, že ačkoliv letošním cílem bylo sto kusů, podařilo se vyrobit okolo sedmdesáti lamp, z nichž padesát je stoprocentních a budou k prodeji hned, jak se vyřeší poslední legislativní záležitosti. 

Mezi formou a funkcí

Ačkoliv mnozí z včelařů na nápad od začátku pohlíželi značně skepticky a i Český svaz včelařů ho označil za neproveditelný, Seibertovi se podařilo dokázat, že jeho idea v praxi funguje. Jak vlastně? „Aby včelaři přesvědčili dělnice ke stavění svých domečků rovně, vymysleli si důmyslný trik. Vkládají jim doprostřed rámku tenký voskový plát, kterému se říká mezistěna. Včela vosk cítí a pokračuje v práci, kterou si myslí, že před ní začaly jiné včely. Já používám tuto mezistěnu přesně opačně. Chci, aby nestavěly rovně. Podobně jako origami ji složím do prostorového tvaru, který je patrný na výsledném tvaru svítidla a vložím ji do úlu takto složenou, včely tak staví na tvaru, který dostaly,“ vysvětluje Seibert. Aktuálně spolupracuje s včelaři, kterým za poskytnutí prostoru k tvorbě svítidel platí. Nedávno si ale pořídil vlastní včely, aby se více dozvěděl o tom, jak pracují, a získal větší svobodu pro realizaci dalších experimentů. 

Dokončené plástve po vyjmutí z úlu doplní žárovka s menším výdejem energie a designové svítidlo je hotové. Hlavním smyslem tohoto segmentu je vizuální dojem, osvětlovací funkce je spíše druhořadá. Lampičky Beehive vyzařující příjemné měkké tlumené světlo tak balancují mezi uměleckým objektem a funkčním produktem. To koresponduje také s tématem Seibertovy doktorské práce, která se zabývá vlivem umělého osvětlení na psychickou pohodu člověka: “Hlavní chyba je přemýšlet nad svítidly jako nad jediným zdrojem, který osvítí celou místnost. Taková je dnešní praxe, ale naše generace se již začíná potýkat s problémem přebytku světla. Souvisí s tím termíny jako světelné znečištění, poruchy spánku a podobně,“ vysvětluje. 

Beehive osvětlení, jehož cena se bude pohybovat kolem osmi tisíc korun a část výdělku půjde včelařům, má podle něj celou řadu unikátních vlastností. Je ekologické svým vznikem i materiálem, který je rozložitelný. Každý kus je navíc ojedinělý a jednotlivé šestiúhelníky nesou viditelné stopy včelí práce. Přirozeně je však velice křehké a náchylné na velké horko. Nesmí se zahřát na teplotu vyšší než 62 stupňů, což vylučuje umístění například v bezprostřední blízkosti krbu nebo radiátoru. Již nyní je možnost si Beehive osahat v neoficiálně otevřeném showroomu v pražské Hálkově ulici.

Podpora včelařů a záchrana včel

Originální svítidla nejsou hlavním záměrem projektu. Kromě své estetické hodnoty a možnosti jejich prodejem Beehive finančně podpořit, jsou alternativou k tvorbě medu, a tudíž dalším způsobem, jak mít z včel větší ekonomický prospěch. Ty díky této činnosti mohou získat možnost ponechat si víc medu na zimu, což povede k tomu, že budou silnější a zdravější. 

„Poměrně typický přístup velké části včelařů je mít klapky na očích a držet se postupu, který dělal jejich dědeček. To znamená bez inovací co nejvíc optimalizovat, kolik medu mohou včelám sebrat,“ popisuje Seibert, jak to v oboru aktuálně funguje. „Našli se lidé, kteří se do mě naváželi, že dělám něco, co včela nechce. Ale ve výsledku, když vezmete včele čtyřicet kilo medu, nebo jí vezmete padesát gramů vosku, tak je poměrně jasné, co z toho ji bude zajímat víc,“ dodává. 

Prvořadým cílem je vytvořit celý systém péče a podpory včelaření a zejména včel, které se potýkají s výrazným úbytkem. To by mělo obnášet inovaci včelařského oboru, finanční podporu včelařů, ale i postupnou snahu o změnu přístupu k hospodaření s krajinou. „Nejsem ekolog, jsem umělec. Ale o tohle téma se intenzivně zajímám a vychází mi z toho, že problémů, se kterými se včely potýkají, je hodně,“ popisuje Seibert. Největším z nich je podle něj ztráta biodiverzity, dále chemické postřiky, paraziti a nemoci, ale také právě to, když je včelám odebrán med. „Včela přitom opylováním vytváří až třetinu potravy pro člověka, je základem celého našeho ekosystému. V momentě, kdy včelu úplně zlikvidujeme, tak nejenže přijdeme o možnost vytvářet spoustu plodin, ale navazuje na to rovněž značné množství dalších rostlin nebo zvířat,“ upozorňuje.

Umění jako přidaná hodnota

To, že je primárně umělec, označuje Seibert s nadsázkou jako svoji konkurenční výhodu. „Přemýšlení architekta spočívá v tom, že máte deset různých pohledů na jeden problém a snažíte se najít východisko, které je přijatelné pro všechny. Včelařství se zabývá svými věcmi, zemědělství se zabývá svými věcmi. Všichni jsou odborníci na svojí konkrétní oblast a chybí nějaká mezidisciplinární struktura, která propojí jednotlivé problémy do jednoho komplexnějšího řešení. Já se ho snažím postupně najít a to je za mě dlouhodobým smyslem projektu Beehive,“ uzavírá. 

Další aktivity na sebe nenechají dlouho čekat, nápadů má totiž designér plný šuplík. Některé z nich se týkají rozvoje další řady produktů, které jsou vytvořeny přímo včelami. Momentálně Seibert také experimentuje s použitím černé barvy, kterou přimíchává do mezistěn, a vymýšlí konstrukci, díky které by nebylo svítidlo limitované rozměrem. Smysl z hlediska podpory přírody vidí i v doplňkových produktech, jako jsou ptačí budky, včelí hotely či úly. 

„Tyto věci většinou vyrábí sami včelaři. Je tam skvěle zohledněný jejich způsob přemýšlení nad včelařením, ale já jako umělec můžu přinést nový rozměr. Kromě toho, že je to včelí úl, tak to může být zároveň pěkný objekt. Tohle pojetí bych chtěl uplatnit a snad by mi to mohlo finančně pomoct v dalších záměrech, kterými jsou sázení stromů a změna krajiny,“ přibližuje své záměry Seibert. V blízké době také plánuje spustit crowdfundingovou kampaň na HitHitu. „Kdyby sbírka dopadla, umožnilo by mi to věnovat se příští rok projektu na plný úvazek a ne jen v osobním volnu,“ věří.  

Foto: Archiv Eduarda Seiberta

Anna Jurečková

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Eko, Startupy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články