Fakescape je studentský spolek, který se zabývá problematikou fake news, dezinformací a kritického myšlení. Formou hry vzdělávají v mediální gramotnosti především žáky a studenty na školách, ale věnují se také osvětě pro další věkové skupiny a celé řadě dalších aktivit. „Nechceme lidem říkat, co je dezinformace a co není. Spíše se snažíme ukázat, jak si může (ne) pravdivost informací každý sám ověřit,“ uvádí předsedkyně spolku Tereza Kráčmarová.
Jak je na tom mediální výchova v Česku i ve srovnání s jinými státy?
Každý rok vychází Media Literacy Index, který porovnává úroveň mediální gramotnosti v evropských zemích. Pravidelně se držíme někde v půlce a postupně se zlepšujeme. Nejlépe je na tom Finsko, následované dalšími severskými státy.
V čem se liší mediální gramotnost napříč generacemi?
Každá generace se setkává s jiným typem falešných zpráv a dezinformačních kampaní. U seniorů je to typicky pomocí řetězových emailů, u teenagerů přes Instagram, Tik Tok a jiné sociální sítě. Od toho se odvíjí to, jak je učíme s informacemi zacházet a poznávat ty falešné, nebo zkreslené. Mladší skupině nemusíte vysvětlovat, jak fungují sociální sítě, u té starší se zase nemusíte tolik zabývat tématem historické propagandy, protože tito lidé si tím prošli za minulého režimu.
Únikové hry pro školy
Ve hře pro ZŠ je úkolem žáků dostat se k vakcíně profesora Vševěda, která vyléčí nemyslící bytosti Dezinfombies. Žáci si vyzkouší třeba odhalovat manipulace na fotkách nebo rozpoznat hoax od ověřené zprávy.
Verze pro SŠ se jmenuje Zachraňte prázdniny! Hra se odehrává v roce 2028 v době fiktivních prezidentských voleb. Studenti obdrží anonymní hlášení, že jeden z kandidátů chce zrušit letní prázdniny. Pomocí jednotlivých indicií, plnění úkolů a především – ověřování informací – je jejich úkolem přijít na to, kdo je oním padouchem.
Klíčovou součástí her je závěrečná reflexe. Při té je studentům vysvětleno, jak se jejich zkušenost ze hry projevuje v každodenní realitě, v médiích a na sociálních sítích. Ke konci roku 2022 uniklo již téměř 40 000 studentů z 363 škol z 16 zemí.
Od září jezdí Fakescape po školách také s projektem Kybrno. Program, vyvinutý ve spolupráci se Samsungem, se týká bezpečných hesel, smluvních podmínek, šifrované komunikace, phishingu a malware. Na workshopu studenti pracují s mobilní aplikací (fiktivní sociální sítí). Minulý rok pak spolek vydal karetní hru Nekrm kachnu, která nechává hráče nahlédnout přímo do zpravodajské redakce. Každý hráč zastupuje jedno seriózní médium a plní novinářské úkoly. Cílem je porazit ve čtenosti dezinformační deník Kachna.
Jaké máte na školách ohlasy?
Studenty nejvíce baví zvolená forma únikové hry. Zaujme je to, i když v rámci přednášky by je to pravděpodobně tolik nebavilo. Pozitivní zpětnou vazbu máme i od učitelů, mnohdy je to pro ně inspirace, jak být v hodinách více interaktivní. Už od začátku se nám školy samy ozývají, mají o naše workshopy velký zájem.
Reagovali jste nějakým způsobem na pandemii Covid-19, která mimo jiné přinesla i příliv spousty dezinformací?
Protože pro nás odpadla možnost jezdit do škol, spustili jsme online hru Co-víš 19. V ní si mohli uživatelé vytrénovat superhrdinu jménem Fakescaper (aby byl více pravdomluvný, měl kritické myšlení atd.), a naučit se tak novým kompetencím z mediální gramotnosti. Zároveň jsme se nějakou dobu intenzivněji věnovali Fact-checkingu. Na přednáškách nebo do online verze našich her jsme potom přidávali reálné příklady dezinformací, co se zrovna šířily.
Takže vaše hry aktualizujete průběžně v souvislosti s tím, jak se mění politická situace a jiné okolnosti?
Snažíme se tolik nekomentovat aktuální politické dění, protože bychom si tím mohli zavřít dveře před lidmi, kteří mají jiný pohled na věc. Mohlo by to přinášet zbytečné rozpory. Ale jinak naše hry průběžně drobně upgradujeme, abychom uváděli aktuální příklady, se kterými se žáci a studenti více ztotožní. Nedávno třeba u jedné z her, kde jsme měli falešnou fotku popisující smogovou situaci v Ostravě. Ta se ale poslední rok zlepšuje, takže jako nové téma, které se stále týká životního prostředí, teď uvádíme včely a jejich důležitost pro planetu.
V roce 2019 jste vyhráli druhé místo v celosvětovém finále americké soutěže Peer-to-Peer a minulý rok jste získali Cenu Karla Velikého pro mladé Evropany. Čím se Vám povedlo porotce zaujmout?
V obou soutěžích porota ocenila inovativní formu hry, navíc týkající se současné palčivé problematiky. V případě Ceny Karla Velikého porotce oslovilo hlavně téma, které je svou podstatou důležité pro celou Evropskou unii.
Proč jste vytvořili karetní hru Nekrm kachnu?
Uvědomujeme si, že mediální gramotnost není jen o dezinformacích a fake news, ale týká se i samotného prostředí médií. Proto jsme se rozhodli pomocí karetní hry přiblížit, jak vypadá práce žurnalisty. Cílem hry je, aby si dokázali lidé představit, co to obnáší, jaké má novinář zdroje, jak by je měl ověřovat atd. Hru si může na našem e-shopu pořídit kdokoliv. Zároveň je dostupná i pro školy, spolu s metodikou, jak ji využít ve výuce.
Překvapují vás nějaké dezinformace tím, že jsou těžko rozpoznatelné?
Týká se to hlavně fotek, které jsou buď upravené, nebo jenom vytržené z kontextu. Je běžné, že tomu naletí i lidé, kteří si na to jinak dávají pozor. Když člověk projíždí sociální sítě, zobrazuje se mu toho tolik... Obzvlášť v této rychlé době nejsme schopni se zastavit a ověřovat si úplně každý příspěvek nebo fotku, co na nás vyskočí. S kolegy se nám například stalo, že jsme chvíli věřili fotce, na které je Zuzana Čaputová s Milošem Zemanem, kde došlo k drobné, těžko viditelné úpravě. (Kauza, ve které došlo k úpravě obočí a koutků úst Čaputové, tak aby vznikl dojem, že se na Zemana dívá se znechuceným výrazem. pozn. red.)
Jde jen o fotky?
Podobně to funguje i s videi, když někdo vezme starší nahrávku a napíše k ní zavádějící popisek, že právě teď se někde něco děje. To byl velký problém, když začala válka na Ukrajině. Twitter byl plný videí, která zobrazovala bombardování a přelety letadel. U některých se pak postupně ukazovalo, že nebyla vůbec aktuální, že pocházela třeba z letecké přehlídky před lety.
Divila jste se naopak, čemu jsou někdy lidé schopni uvěřit?
Přijde mi hůře stravitelné, že lidé běžně věří konspiračním teoriím typu, že Země je placatá. Tito lidé mají své přesvědčení a svůj pohled na svět, na vládu, na elity. Je pro ně těžké přijmout jakékoliv jiné argumenty, a naopak zase nechápou, jak můžou mít ostatní důvěru v oficiální zdroje. Je to začarovaný kruh dvou světů, které se těžko protnou.
V současnosti se objevuje spoustu dezinformací, které se pojí s válkou na Ukrajině. Je pro mě těžké čelit tomu, že spousta lidí je bere jako zaručenou pravdu. Problém je v tom, že informace si můžeme těžko ověřit, protože na tom místě nejsme. Jsme závislí na tom, co se k nám dostane. O to víc je potřeba důvěra v to, že veřejnoprávní média jsou spolehlivá.
Napadají vás nějaké bizarní teorie?
Právě teorie o ploché zemi mi přišla úsměvná do té doby, než kvůli tomu jeden pán přezdívaný šílený Mike zemřel. Chtěl si to ověřit a sestavil si vlastní raketu, aby se podíval seshora na to, jestli je země placatá, a bohužel se jeho experiment nepovedl. Co bych ale uvedla, je konspirační teorie Birds Aren't Real, podle které byli za vlády Kennedyho ptáci vyměněni za roboty sledující společnost. Na začátku to bylo myšlené spíše jako vtip, ale vždycky se najdou lidé, kteří něčemu takovému uvěří.
Děje se to často?
Takových drobností se šíří hrozně moc. Běžně to vzniká tak, že někdo nepochopí něčí legraci a chytne se toho. Existují satirické weby, na kterých si lidé leckdy přečtou jen titulky, sdílí to a rozčílí se, i když to ani jako pravda nikdy myšleno nebylo. Za zmínku stojí například satirický článek, který vyšel během pandemie Covid-19. Tvrdil, že když se lidé budou očkovat, tak nepřestanou vysílat Ordinaci v růžové zahradě. Jsem v různých skupinách na sociálních sítích, kde sleduji, co se šíří, a tohle se tam objevilo se zcela vážným komentářem.
Jak moc velká hrozba je fenomén tzv. deepfakes?
Myslím, že do budoucna poměrně velká. Vývoj je rychlý, když se podíváme na uměle vytvořené video, které vzniklo před dvěma lety a porovnáme to s něčím, co vzniklo teď, je tam znát markantní rozdíl. Když se na to ale člověk zaměří, stále většinou pozná, že bylo video upravené. Stejně tak mohou vznikat i audio nahrávky, které jde upravit snadněji než video.
Pojí se už teď s deepfakes nějaká významná kauza?
Zatím byly snad všechny deepfakes odhalené. Popřípadě vznikly za účelem edukace, aby potom někdo dodal „toto video nebylo ve skutečnosti pravdivé“. Uvidíme, jestli se v předvolebním období něco takového objeví. Pokud to přijde týden dva před volbami, může to rozhodnuti lidí ovlivnit, protože chvíli potrvá, než se dokáže, že jde o deepfake.
Co plánujete jako spolek do budoucna?
Plánů máme hned několik. Pro rok 2023 momentálně vytváříme novou únikovou hru pro seniory. Také chceme připravit vzdělávací kurz pro budoucí učitele a věnovat se i menším dětem, cca od šesti do osmi let. Pro ně to velmi zjednodušíme. Zaměříme se na to, jaké emoce v nich vyvolávají sociální sítě nebo zpráva, která je viditelně nenávistná, a jak se tomu můžou bránit. Naším dlouhodobým plánem je i rozšíření do jiných zemí. Naše hry překládáme do jiných jazyků, aktuálně do ukrajinštiny a ruštiny, ale máme třeba i anglickou, polskou a slovenskou verzi. Příští rok chceme být více aktivní především na Slovensku.
Kromě toho připravujeme tištěný slovník, který by měl vysvětlovat moderní pojmy, které se pojí s mediální výchovou a které nemusí být vždy úplně jasné. Každý termín bude doplněn o tip na aktivitu nebo film vztahující se k danému tématu, eventuálně námět k diskusi. Zamýšlíme to zejména jako pomůcku do škol pro učitele.
PŘEČTĚTE SI: Pokud je článek nedůvěryhodný, rozsvítí se červená kontrolka. Tři studenti vyvíjí detektor dezinformací Verifee
