Nechceme lidi strašit hrozbami, ale poradit, jak žít šetrněji, říká mladík, který zakládal surfcampy a teď do ČR přivádí první TEDx Countdown

Nechceme lidi strašit hrozbami, ale poradit, jak žít šetrněji, říká mladík, který zakládal surfcampy a teď do ČR přivádí první TEDx Countdown

10. kvě 2021 Zuzana Keményová 12 min

Otevíral surf campy a restaurace na plážích. Pak si řekl, že by bylo fajn dělat něco prospěšného pro planetu, například bojovat proti drastickému zemědělství nebo proti vyhazování potravin. A tak Matěj Prokop (na fotce) ve svých 25 letech řídí ekologickou neziskovku a teď do Česka přivádí konferenci TEDx Countdown, zaměřenou na klimatickou změnu. Jak sám říká, získat licenci na jeden z nejprestižnějších speakerských formátů na světě bylo jednodušší, než čekal. Jeho česká verze, TEDx Národní, se uskuteční v sobotu a neděli 19. - 20. června, částečně online, částečně ve Veletržním paláci v Praze. O praktické rady se podělí třeba expert na vodíkové technologie, na oběhové hospodářství, na biopečivo nebo na problematiku textilu. StartupJobs Newsroom je mediálním partnerem této konference.  

Jak se mladý člověk jako vy dostane k licenci na TEDx? Je to prestižní konference s kanadskými zakladateli a více než třicetiletou tradicí.   

Už několik let se věnuji problematice klimatické změny skrze svoji neziskovku Hemp the Climate. Víc a víc se tak dostávám k lidem a tématům, která s tím souvisí. Minulý rok v červnu jsem zaznamenal, že TED jako celosvětová platforma organizuje iniciativu s tématem klimatické změny. Vypsala výzvu pro lokální organizátory, aby se toho chytli a zorganizovali konference o klimatu TEDx Countdown v místech, kde působí. Tak jsem na tu výzvu odpověděl a záhy jsem zjistil, že jsem byl jediný z České republiky. Během asi dvou měsíců jsme vyjednali podmínky, za kterých se TEDx Countdown může v Česku konat.

A jaké jsou ty podmínky? 

Není to nic složitého, jen několik organizačních věcí. Musíte však mít určitou zkušenost s organizací podobných akcí a mít garanta, který má zkušenosti s přípravou řečnických vystoupení formátu, jenž je pro TEDx konference charakteristický. Tím garantem je v našem případě Martin Vasquez, který připravuje řečníky na TEDx Prague a připravuje řečníky i u nás. Ale spíš to bylo celé postavené na vzájemné důvěře. Dvakrát jsme si volali s jedním pánem z TEDu v Austrálii, který tomu dal zelenou a poslal nám licenci. Bylo to celé jednodušší, než jsem čekal.

Platíte za to něco? 

Neplatíme. A ani oni nám k tomu neposkytují žádné finanční prostředky.

TEDx má auru vrcholné speakerské konference, velmi pečlivě se vybírají řečníci, aby měla dobrou úroveň. Mluví vám do toho, kdo bude na TEDx Národní vystupovat? 

Nemluví, nechávají to zcela na nás. My sami vybíráme místní řečníky. Celá ta konference je zaměřena na Česko, tedy zúčastní se jen čeští řečníci. Ani do témat TED nijak nezasahuje. Jediné kritérium je, že partneři konference nesmí vystupovat v sobotní části programu. Právě v sobotu se uskuteční klasické TEDx přednášky, jak je známe, a v neděli to bude více interaktivní, budou se konat přednášky volnějšího formátu, workshopy a zapojí se i diváci. Jedna linka přednášek bude víc odborná, pro insidery, zaměřená na legislativu, emisní účetnictví, dekarbonizační plány a podobně. Druhá část bude spíš pro širší veřejnost, více zaměřená na běžný život lidí a na to, jak každý jednotlivec může postup klimatické změny ovlivnit. Už s Martinem Vasquezem připravujeme řečníky, aby výstup byl kvalitní a mělo to úroveň odpovídající TED konferencím.  

Matěj Prokop má za sebou bohatou cestovatelskou minulost. Právě při cestování se začal zajímat o to, jak na Zemi obíhají potraviny a jak mít gastronomii i zemědělství udržitelnější. (Foto: Archiv Matěj Prokop) 

Dívala jsem se, že nabízíte i fyzickou účast na konferenci. Jak je to myšlené? 

Ano, plánujeme to jako hybridní formát konference. To znamená, že diváci budou na místě, jelikož v té době už by to opatření měla dovolit. Také je možnost navštívit konferenci online, budeme vše živě streamovat. 

Vstupné na online přenos je skoro šest set korun. Je konference pro vás zisková, vyděláte na ní něco? 

Všechny TEDx konference jsou nastaveny tak, že jsou neziskové, a dost často je organizují dobrovolníci. Absolutně nepočítáme s žádným ziskem, ani ji za tím účelem nepořádáme. Ideální by bylo, kdyby konference byla soběstačná, to znamená vstupné a sponzorské dary pokryjí náklady na organizaci, produkci a propagaci.

A kdo jsou sponzoři akce? 

Například Národní galerie Praha, v jejíchž prostorách se konference koná, dále inovační centrum Creative Dock, Biopekárna Zemanka nebo Soulmates Ventures - venture kapitálový fond zaměřený na udržitelnost. Ještě stále jednáme s několika dalšími komerčními partnery, kteří jsou relevantní k tomuto tématu.

Bylo těžké sehnat pro takovouto akci partnery? 

Současná doba akcím, jako je tato, úplně nenahrává. Málokterá menší alternativně zaměřená firma má teď vymezený rozpočet na sponzoring takovýchto akcí. Když se pak člověk obrací na větší firmy, zjistí, že ty to zase dělají spíš s motivem vybudovat si u veřejnosti dobrý obraz. Ale touhle cestou jít nechceme, a tak jsme co se týče sponzorů a partnerů hodně vybíraví. Oslovovali jsme spíš menší firmy, které mají blízko k udržitelnosti a dělají smysluplné věci hodné šíření. No a protože jsme takhle zúžili výběr, tak těch partnerů ještě tolik nemáme.

Jinými slovy s Coca-Colou nebo McDonaldem byste do toho nešli?

Asi tak.  

Jedním z řečníků na květnové konferenci TEDx Národní bude Václav Bystrianský. Působí jako projektový manažer pro rozvoj vodíkových technologií ve výzkumném centru UniCRE, kde se věnuje způsobům výroby takzvaného zeleného vodíku pro Česko. (Foto: Facebook TEDx Národní)

Byl jste konzultant v oblasti gastronomie a také podnikatel a environmentální aktivista, teď máte neziskovku a organizujete klimatickou konferenci. Na to, že je vám 25 let, je to celkem široký rozsah aktivit. Jak se vám to povedlo? 

Hned poté, co jsem v Chrudimi vystudoval střední hotelovou školu, jsem vyrazil do Barcelony, kde jsem dva a půl roku žil a pracoval tam v různých restauracích. Následně jsem řadu let spolupracoval se španělskou firmou Dreamsea Surf Camp a otevíral s nimi restaurace a surfové resorty různě po světě. Začínal jsem v Portugalsku s koncepcí menší bambusové restaurace, poté jsem tři čtvrtě roku žil v Nikaragui ve Střední Americe, kde jsme otevírali surfový resort. Pak jsme návazně na to ještě na Bali otevírali další surf house přímo u oceánu. Byl jsem hlavním garantem gastronomické sekce. Hledal jsem dodavatele nebo v dané lokalitě dosazoval konkrétní pracovníky pro dané pozice. Bylo to pro mě dost profesně zajímavé, v té době jsem se hodně věnoval gastronomii a potravinám. Zajímal jsem se o studie zemědělství a potravinových řetězců, které určily můj další směr. Zajímala mě produkce potravin, jejich spotřeba a distribuce a celkově širší souvislosti oběhu potravin na planetě. Od té doby jsem se paralelně začal angažovat i v této oblasti a dnes spolupracuji s řadou různých environmentálních neziskovek a s iniciativami některých firem. Zabýváme se tématy jako ekologické a regenerativní zemědělství, problematika udržitelnosti produkce potravin a tak dále.

A čím se živíte?   

Spolupracuji s těmito firmami a neziskovkami jako konzultant. Také jsme před dvěma lety v Krkonoších převzali provoz jedné horské chalupy a tam teď rozjíždíme coworkingové komunitní centrum. Bude sloužit pro rekreaci, ale také tam chceme zřídit nahrávací studio. Do toho občas učím angličtinu a mám tu neziskovku, které se hodně věnuji. Takže tak nějak to skládám dohromady.  

Vaši rodiče jsou cestovatelsky nebo ekologicky naladění, že vás napadlo dát se na cestování a zakládání neziskovek? 

Ekologicky naladění úplně nejsou, ale cestovatelsky určitě. K cestování mě nasměrovali a měl jsem od nich v tomto smyslu velkou podporu. Hodně jsme spolu v mém dětství cestovali, oni sami jezdí v dodávce po celém světě, takže rozhodně nějaký otisk ve mně zanechali.

Proč si myslíte, že by Česká republika měla mít takovouto konferenci jako TEDx Countdown? 

Téma klimatické změny je relevantní bez ohledu na to, kde se pořádá. Ve většině zemí na světě žijí experti, kteří se zabývají tématy, jež jsou důležitá a lidé by o nich měli vědět a přemýšlet. My na téhle konferenci chceme komunikovat hlavně možnosti řešení klimatické krize, východiska, vize a konkrétní opatření, ke kterým se dá připojit. Nechceme popisovat obecně známé jevy, stavy a fakta, hrozby a scénáře, o kterých už se mluví a píše ze všech stran. Chceme spíš poskytnout prostor lidem, kteří razí nové nápady a projekty, lidem, kteří přispívají k pozitivní změně.   

Těchto konkrétních projektů a startupů zaměřených na ekologii a udržitelnost je v poslední době celá řada. Zrodily se startupy jako třeba RekrabičkyFrusackOtoč kelímek a mnoho dalších. Co na to říkáte, že se teď mladí lidé pouští do zelených inovací? 

Hodnotím to velmi pozitivně. Myslím, že je to potřeba, a doufám, že těchto startupů bude vznikat ještě víc, že jsme teprve na začátku. Jsem rád, že se to děje. Určitě je na místě jistá míra decentralizace, aby tyhle projekty nešly jen z transformace velkých podniků, které se sice postupně budou měnit, ale bude to trvat dlouho. Je to rozhodně dobrý směr a myslím, že najde čím dál větší podporu i u široké veřejnosti. Ještě třeba před pěti lety se o mnohých z těchto témat nemluvilo. Myslím tím témata jako obaly, uhlíková stopa, obnovitelné zdroje a tak dále. Dnes jsou to běžná témata, o kterých diskutuje čím dál tím více lidí a to vnímám jako obrovský posun.

Myslíte si, že investoři v Česku mají dostatečně velký zájem investovat do startupů, které bojují s klimatickou změnou? 

Mám spíš znalosti o impact investingu, tedy investování do společensky prospěšných projektů, ve světě. Tady se pole hodně rozšiřuje. Jsem například v kontaktu s impact investory z fondu Pymwymic, což je skupina z Amsterdamu. Potkal jsem jejich zakladatele na jedné konferenci ve Skotsku a mám od nich o tomto typu investování informace, vidím, do čeho investují. Jejich portfolio prospěšných projektů se neustále rozšiřuje a stejně tak se zvyšuje zájem o tenhle typ investování i u standardních investorů. Z českých fondů se na společensky prospěšné projekty zaměřuje například Tilia Impact Ventures. A i v Česku je řada investorů, kteří velmi pečlivě studují projekty, nepoužívají standardní investiční myšlení, kde rozhoduje zisk, ale zohledňují právě i sociální a ekologický dopad daných startupů.  

Tohle je první ročník TEDx Countdown v Česku. Jaké máte plány dál, budete chtít pokračovat v dalších ročnících?  

To uvidíme podle toho, jaký dopad a odezvu letošní první ročník bude mít. Už máme ale vymyšlené další navazující menší regionální aktivity s jednotlivými experty na různé oblasti. Chceme cílit a ovlivňovat přímo lokální politiku v daném místě a dostat se ke konkrétním lidem, třeba ke starostům obcí, kteří potřebují slyšet konkrétní rady. Také teď rozjíždíme další pilotní projekt, který bude rovněž zaměřený na klima a komunikaci klimatické změny. Jeho cílem je změnit vnímání klimatické změny z emočního rozhodování na rozhodování na základě faktů a dat. Chceme fakta o klimatické změně prezentovat v podobě, která je pro lidi přijatelnější a pochopitelnější, například pomocí videí a vizuálních infografik. Ale na představování tohoto projektu je ještě brzy, pilně na tom pracujeme.   

Foto: Archiv Matěje Prokopa

Zuzana Keményová

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Osobnosti, Eko, Startupy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články