Cirkulární ekonomika má mnoho podob. Přetváření odpadu v nové produkty, sdílení věcí nebo třeba zvyšování jejich životnosti. Že je tento model nejen šetrný pro planetu, ale také ekonomicky funkční, dokazují firmy, které uspěly celosvětově a třeba inspirovaly ke vzniku řadu dalších podobných projektů. Redakce SJ.News vybrala pět inspirativních modelů.
Firmy zaměřené na ekologii a udržitelnosti jsou na trhu už tak dlouho, že už jejich rostoucí počet ani nejde označit za trend. „Zeleně“ smýšlejících organizací přibývá nejen v důsledku čím dál přítomnějšímu tématu klimatické krize, ale i kvůli legislativním novinkám, například povinnosti ESG reportingu. A v neposlední řadě dávají smysl ekonomicky.
Jedním z rozšířených konceptů, který se za poslední roky zabydlel v oblasti byznysu, je cirkulární ekonomika – model postavený na opakovaném využívání zdrojů a minimalizaci odpadu. Jde ještě o stupeň dál než recyklační ekonomika. V rámci té sice také dochází k opětovnému využití výrobku po užití zákazníkem, nicméně recyklací zpravidla vzniká méně hodnotný typ produktu.
V českém prostředí patří mezi známé startupy využívající cirkulární principy třeba Knihobot nebo Nilmore. Nilmore odpovídá asi nejrozšířenějšímu modelu cirkulární ekonomiky – uzavřeného kruhu zdrojů. Ze starých triček, která zákazníci v ideálním případě vrátí, vyrábí nová vlákna a z nich další oblečení. Oproti tomu Knihobot spadá do kategorie prodloužení životnosti produktu, kterou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj také považuje za součást cirkulární ekonomiky.
Příklady celosvětově fungujících cirkulárních byznys modelů
Repasovaná elektronika
Symbolem odpadové problematiky se v uplynulých dekádách stala plastová láhev. Některé tak možná překvapí, že nejrychleji rostoucím typem odpadu je spotřební elektronika. Finský startup Swappie proto vykupuje použité smartphony, ty následně repasuje a vrací do oběhu.
Swappie dnes působí ve 24 zemích světa a od předminulého roku také v Česku. Minulý rok se umístil na prvním místě v žebříčku Financial Times nejrychleji rostoucích evropských startupů.
Co neunosím, prodám (nebo vyměním)
Platforma Vinted vznikla v roce 2008 a stala se prvním litevským jednorožcem i lídrem v oblasti módy z druhé ruky. Oproti zmíněnému Knihobotu funguje v rovině peer-to-peer, oblečení si mezi sebou prodávají nebo vyměňují napřímo jednotliví uživatelé.
Volání po udržitelné a dostupné móde vyslyšel startup Leepa, který provozuje swapovací aplikaci, kde je možné vyměnit nejen věci, ale i dovednosti. Minulý rok spustil také agregátor značek zaměřujících se na second-hand a upcycled módu.
PŘEČTĚTE SI: Leepa spouští dva nové produkty. Digitální ekosystém sjednotí nákup oblečení z druhé ruky
Sdílená mobilita
Cirkulární ekonomika může mít i podobu sdílení, tedy zvýšení produktivity využívání zdrojů. Synonymem pro sdílenou ekonomiku se v uplynulé dekádě staly globálně rozšířené původně americké firmy Uber nebo Airbnb.
Právě v oblasti dopravy postupně začaly vznikat i menší projekty, na úrovni zemí nebo ještě menších celků. U nás se na úspěchu tohoto byznys modelu svezly například Liftago, Rekola nebo carsharingové platformy Autonapůl, Car4Way a Campiri.
Aby jídlo neskončilo v koši
Velká část potravin a hotových jídel z obchodů a pohostinství končí v koši. Snižovat objem potravinového odpadu pomáhá dánská platforma Too Good to Go založená v roce 2015, která celosvětově registruje na 164 tisíc podniků. Skrze mobilní aplikaci spojuje zákazníky s obchody a restauracemi, které na konci dne nabízí neprodané jídlo se slevou.
Doprodat na konci dne jídlo nebo potraviny s blížícím se datem spotřeby za nižší ceny u nás pomáhá aplikace Nesnězeno. Organizace Zachraň jídlo a její projekt Zachraň oběd se zase zaměřuje na zbylé vařené pokrmy z jídelen a restaurací, které distribuuje těm, kterým se jídla naopak nedostává.
Pronájem dětského oblečení
Řadu věcí, které si v průběhu života kupujeme, využíváme jen chvíli, popřípadě nám poslouží pouze jednorázově. Cirkulární ekonomika proto pracuje i s myšlenkou pronájmu. Typickým příkladem věcí potřebných pouze omezenou dobu je těhotenská nebo dětská móda. Zejména v prvních měsících života děti rostou téměř lusknutím prstů a jednotlivé kusy oblečení často stihnou vynosit jen párkrát.
Na bázi předplatného dětského a těhotenského oblečení funguje britský startup Borro – zákaznice a zákazníci platí měsíční poplatek výměnou za přístup ke kvalitním oděvům, které jsou jim doručovány domů. Podobný koncept představují v Česku Ebuu a Bouandslun – půjčovny a prodejny kvalitního a designového dětského oblečení z druhé ruky.
PŘEČTĚTE SI: Oblečení, ze kterého nikdy nebude odpad. Nilmore chystá revoluci v textilnictví
