Oblečení, ze kterého nikdy nebude odpad. Nilmore chystá revoluci v textilnictví

Oblečení, ze kterého nikdy nebude odpad. Nilmore chystá revoluci v textilnictví

23. kvě 2021 Zuzana Hübnerová 8 min

Cirkulární oblečení. To letos plánuje na českém trhu představit technologicko-textilní startup Nilmore z Ostravy. Díky výrobě vlákna z obnovitelného materiálu zvaného PLA značka věří, že představí zcela novou generaci recyklace textilu. Prodané kusy oblečení chce od zákazníků sbírat zpátky, vlákno rozložit na molekuly a vytvořit zcela nové oblečení, které následně pošle do oběhu. Ačkoliv samotný Nilmore svou vlastní kolekci teprve připravuje, zakladatel značky prozradil, že poptávky jiných značek po jejich materiálu už mnohonásobně převýšily očekávání

Je poměrně známo, že textilní průmysl patří mezi jedny z největších znečišťovatelů planety. Na výrobu jediných džín je podle Světové banky zapotřebí téměř 3 800 litrů vody. Pomalu se proto začal prosazovat trend takzvané slow fashion a řada značek dbá na původ materiálů, využívá přírodní materiály namísto syntetických vláken a vyzývá k rozvážnosti při nákupu. Přesto však v průměru podle ministerstva životního prostředí Češi za rok vyhodí až 180 tisíc tun textilu.

Tohle všechno ale možná jednou bude minulostí díky ostravskému startupu Nilmore. Tomu se totiž v čele se zakladatelem Mikulášem Hurtou a ve spolupráci s několika univerzitami podařilo vyvinout zcela unikátní materiál.Pustili jsme se do vývoje textilií z materiálu zvaného PLA. A protože jsme vyvinuli i jejich recyklační proces, nazvali jsme ho cPLA. Vybrali jsme ho hned z několika důvodů. Jednak má skvělé textilní vlastnosti, dále je to jeden z mála materiálů, které jsou velmi dobře recyklovatelné. A zatřetí jsme nechtěli používat materiál z fosilních paliv, což PLA taky splňuje, protože se vyrábí z kukuřice nebo cukrové třtiny,” vyjmenovává Mikuláš Hurta, CEO Nilmore.

Podle Hurty má PLA vyráběné z cukrové třtiny či kukuřice skvělé vlastnosti právě pro textilnictví.

PLA navíc díky své dobré recyklovatelnosti umožňuje minimalizovat environmentální dopady samotné výroby textilního vlákna. „O to nám šlo. Abychom nevytvářeli ideálně vůbec žádný odpad. Chtěli jsme nabídnout oblečení, které bude mít co nejmenší ekologický dopad, a to se nám povedlo. Podle LCA (Life Cycle Assessment) studie náš materiál dosahuje vůbec nejnižších environmentálních dopadů v porovnání s ostatními materiály,” upozorňuje Hurta. 

Ze starého trička nové vlákno 

Ještě unikátnější ale je, že do budoucna celý koncept už se vstupními surovinami nepočítá. Nebude jich třeba. „Cirkulární oblečení znamená, že si ho lidé pořídí, budou ho nosit, ale místo toho, aby ho nakonec vyhodili, tak nám ho vrátí. My ho budeme sbírat, recyklovat a vyrábět z něj oblečení nové,” popisuje Mikuláš Hurta a dodává: „Ono to takto zní vcelku jednoduše, ale je potřeba říct, že je velmi složité tohoto koloběhu dosáhnout a s běžnými materiály je to v podstatě nemožné."

Zároveň upozorňuje, že se nejedná o recyklaci v tom slova smyslu, jak většina lidí tento pojem chápe. „Lidé berou jako recyklaci to, když z vyhozeného oblečení udělám hadru nebo ho opravím do použitelné podoby. To ale není recyklace. To je pouze umělé prodlužování životního cyklu produktu, který stejně nakonec někde skončí jako odpad,” říká Hurta. 

Nilmore vyvíjí hned dva způsoby recyklace - molekulární a materiálovou.Molekulární znamená, že materiál rozložíme na molekuly a následně molekuly složíme zpátky. Důležité je říct, že do stejně kvalitního vlákna. Druhá cesta je pak materiálová, kdy se materiál roztaví a recykluje v tavenině,” popisuje Hurta.


Nilmore nyní experimentuje také s přírodním barvením či s barvením bez nutnosti využívat vodu.

Na začátku si Mikuláš Hurta myslel, že největší problém bude právě s recyklací. Nakonec se ale ukázalo, že nejsložitější bylo přizpůsobit výrobní proces tomuto netradičnímu materiálu. „Říkal jsem si, že PLA je materiál, který už je známý roky. Dělají se z něj sáčky, 3D struny. Ale do textilií se nikdo zatím nepustil. Proč, jsem zjistil v momentu, kdy jsme chtěli začít vlákno zpracovávat. Všechny fáze zpracování jsou totiž velmi specifické a trvalo dlouhou dobu, než jsme se k materiálu naučili přistupovat, naučili to i naše partnery a celou výrobu zoptimalizovali. V tom jsme dnes držiteli poměrně unikátního know-how,” vysvětluje Hurta, který nyní řídí šestičlenný tým. Během letoška ho ale plánuje rozšířit. I proto nyní hledá například provozního manažera či experty z oděvního průmyslu. 

Oblečení na zálohu

Ačkoliv přesný byznysový model ještě startup zveřejnit nechce, Hurta nastínil možné způsoby, jak plánují zákazníky motivovat k vracení obnošeného oblečení. „Jedna z cest je sleva na další nákup a u některých konkrétních produktů zvažujeme i zálohový systém,” přibližuje. Ceny by pak měly být srovnatelné s konkurencí v oblasti udržitelné módy. „Cena trička se bude pohybovat mezi sedmi osmi sty korunami. Jelikož je smyslem celého startupu vytvořit co největší pozitivní dopad, nedávalo by smysl, kdyby si naše produkty mohlo dovolit jen horních deset tisíc,” říká Hurta. 

Toho, že by zákazníci měli omezený výběr, se podle Mikuláše Hurty bát nemusí. „Je to skvěle škálovatelný materiál, takže nyní zvládáme šestadvacet textilních struktur od tkaniny, přes pleteninu po speciální úpravy,” vyjmenovává. Přesto se ale podle něj Nilmore bude chtít zaměřit zatím zejména na základní kousky, jako jsou trička či mikiny. Zákazníci se pak podle Hurty nemusí bát ani složité údržby. „Materiál je možné prát v pračce do 40 °C, navíc rychle schne. Obvykle ani není potřeba ho žehlit. Tam ale záleží na struktuře,” přibližuje. 

Kde ale už teď ostravský startup vymýšlí celou škálu produktů, je B2B trh. Informace o unikátním materiálu se totiž stačila rozkřiknout mezi jiné značky oblečení po celém světě, a Nilmore tak čelí nečekanému zájmu.Zrovna minulý týden jsme plánovali produkty z našeho materiálu se značkou těhotenské módy. Řešíme ale využití i ve sportovním či funkčním oblečení,” dodává Hurta s tím, že původně ani B2B segment neplánovali. „Nakonec se nám ale podařilo zajistit dostatečné výrobní kapacity a řekli jsme si, že takto vytvoříme mnohem větší pozitivní dopad, než kdybychom cirkulární oblečení prodávali pouze pod naší značkou,” vysvětluje Hurta a podotýká, že nyní zvládají vyrobit okolo 120 tisíc kilogramů materiálu za rok. Zájemci z řad značek se ale museli zavázat, že budou použité oblečení sbírat a posílat k recyklaci. 

Kdy si budou moct lidé první kusy oblečení od Nilmore koupit, zatím není zcela jasné. „Nechceme prodávat pouze online. Takže nám situace posledního roku zkřížila plány. Chtěli jsme, aby naše zboží bylo dostupné i v rámci showroomů a prodejen partnerů a pro B2B jsme ho plánovali představit na veletrzích. Nyní už to ale začíná vypadat nadějně, takže náš showroom v Ostravě rekonstruujeme a dolaďujeme a hledáme ideální datum pro spuštění. Po tolika letech vývoje si chceme být jistí, že to neuspěcháme a zvolíme správný moment,” uzavírá Hurta. 

Foto: Unsplash, Nilmore

Zuzana Hübnerová

Vystudovala žurnalistiku a HR v Česku i ve Švédsku. Působila v Deníku či v České televizi. Nyní se věnuje nastavování interní komunikace ve firmách a píše o tom, co se děje ve startupech i ve vědě.

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Eko, Startupy, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články