Změna pracovního workflow je tématem posledních několika let. Jde ruku v ruce s digitalizací a podpořil ho dozajista i přechod mnohých kancelářských pozic na home office z důvodu pandemie onemocnění covid-19. Práce z domova, ale i flexibilní pracovní doba nebo zkrácení pracovního týdne by mohlo mít pozitivní dopad na celkovou spokojenost společnosti, snížení pravděpodobnosti onemocnění a třeba příznivý vliv na životní prostředí — s menším dojížděním do práce by klesla uhlíková stopa jedince a také by se snížily provozní náklady zaměstnavatele. Jak se k těmto tématům staví ve světě a je možné očekávat změny i u nás?
Myšlenka, se kterou koketují světové velmoci
Koncept kratšího pracovního týdne v největší šíři uplatňují Islanďané. V současné době v čtyřdenním pracovním týdnu funguje přes 85 procent Islanďanů. Předcházelo tomu testování v letech 2015 až 2019 a další v letech 2016 až 2021. Účastnilo se ho kolem 2500 zaměstnanců z různých odvětví státního sektoru. Byli mezi nimi například úředníci, učitelé a zdravotníci. Výsledky vyhodnocené britským think-tankem Autonomy ve spolupráci s islandskou Asociací pro udržitelnost a demokracii (Alda) prokázaly, že zaměstnanci, kteří pracují čtyři dny v týdnu, jsou spokojenější: odpočatější, méně ve stresu a zdravější, zatímco produktivita firem zůstává stejná, nebo se dokonce zvyšuje.
Méně hodin týdně za stejnou měsíční mzdu pracují také Švédové. Švédský pracovní týden zůstává pětidenní, zkrátila se ovšem délka pracovního dne na šest hodin.
V loňském roce zahájilo testování čtyřdenního pracovního týdne Španělsko. Testování je naplánováno na tři roky, účastnit se ho mají na dvě stovky různých firem. Financováno je částkou 50 milionů eur, v přepočtu 1,3 miliardy českých korun, z evropského fondu pro oživení ekonomiky po pandemii onemocnění covid-19.
V letošním roce mohou čtyři dny v týdnu pracovat také Belgičané, ovšem za cenu protažení pracovního dne až na deset hodin. „Pointou konceptu kratšího pracovního týdne je umožnit zaměstnancům trávit v práci méně času, ale využít ho produktivněji. Pokud stlačíme hodiny nyní rozložené na pět pracovních dnů do čtyř, vyčerpáme ve čtyřech dnech zaměstnance více a budou proto potřebovat více času, tedy zbývající tři dny, na odpočinek. Takový zaměstnanec nebude více odpočatý, než když by pracoval pět dnů, nebude tak spokojenější, ani produktivnější,” kritizuje návrh vedoucí britské kampaně 4 Days Week Joe Ryle.
Od letošního června testuje po dobu půl roku čtyřdenní pracovní týden i Británie a to právě pod záštitou 4 Days Week ve spolupráci s analytiky z organizace Autonomy. Projektu se účastní zhruba tři tisícovky Britů ze sedmdesáti společností z rozmanitých sektorů. Nezisková organizace 4 Days Week Global zaštiťuje tentýž program také v Irsku, na Novém Zélandu a v Austrálii. Letos v říjnu bude program spouštět ještě ve Spojených státech a Kanadě.
Koncept zkouší implementovat do chodu i soukromé společnosti po celém světě. Před třemi lety testoval čtyřdenní pracovní dobu po jeden měsíc například Microsoft v Japonsku a hlásil nárůst produktivity zaměstnanců až o 40 procent.
Vyškrtnout den nestačí
Ačkoliv při zrušení pracovních sobot předběhlo v roce 1968 Československo řadu západních zemí, například Rakousko, které je zrušilo až v polovině sedmdesátých let, čtyřdenní pracovní týden se u nás popularitě netěší. Přestože by podle loňského průzkumu agentury Moore kratší pracovní týden uvítalo 60 procent Čechů, pouze 13 procent vedoucích pracovníků zvažuje zkrácení pracovního týdne v příštích pěti letech. Pětina respondentů uvádí, že jim vyhovuje pracovat více dní, ale zvolna. Vedoucí firem se obvykle bojí, že zkrácení pracovního týdne nezvýší produktivitu zaměstnanců a bude třeba zaměstnávat více lidí, aby firma nadále ekonomicky prosperovala.
Kratší pracovní týden prosazovali v loňském roce sociální demokraté. „Může být skvělým firemním benefitem, na plošné zavedení ale není naše země připravená,” komentuje poslankyně Olga Richterová za Piráty.
Čtyřdenní pracovní týden testovalo v České Republice několik společností. Neobstál například v digitální agentuře Cognita, která ho zavedla po dobu jednoho roku před propuknutím pandemie covidu-19. „Nikdy nebudete mít v týmu stejně efektivní zaměstnance, některé kratší pracovní doba k vyšším výkonům prostě nemotivuje, zvlášť v dlouhodobém měřítku, když opadne nadšení,” tvrdí jednatel společnosti Jan Janča. Pochvaluje si ji ale naopak například vedení společnosti SAB Finance s téměř 70 zaměstnanci. Obecně se ale psychologové, ekonomové i ředitelé shodují, že přinejmenším v naší republice ještě nedozrál čas na plošné zkrácení pracovního týdne.
Takový přechod si žádá provedení změn na několika úrovních. Vedení i zaměstnanci si na čtyřdenní pracovní týden musí zvykat a naučit se plánovat si práci jinak, než byli dosud zvyklí. Aby byl model efektivní, je nutné, aby se vedoucí naučili věřit svým zaměstnancům a aby se zaměstnanci naučili soustředit na výkon a nevnímali ji jako sezení v kanceláři od do. V případě plošného zavedení modelu by bylo třeba synchronizovat i otevírací dobu ve školkách a výuku ve školách, jízdní řády a podobně.
O den kratší pracovní týden se u nás i ve světě uchytil zejména v malých a středních podnicích z oboru IT a finančnictví. Některé sektory nejsou na zkrácení pracovního týdne momentálně připraveny, jde zejména o ty soustředěné na provoz. Taková změna by v těchto podnicích dávala smysl až s technologickým pokrokem — robotizací. „V případě směnného provozu by bylo řešením vytvořit skupiny zaměstnanců s rozdílnými volnými dny a pokrýt tak celý týden,” předkládá řešení Roman Urban ze společnosti Déhora, která se zabývá plánováním pracovních sil ve firmách.
Jde to i jinak
Snížit únavu a stres a zvýšit takzvaný well-being zaměstnanců lze i prostřednictvím jiných metod, které některé soukromé firmy nabízejí jako benefity.
V dobách lockdownů způsobených pandemií coviduu-19 se začal popularitě těšit home-office. Zaměstnanci si pochvalují úsporu na dojíždění i možnost vlastního plánování času, některé ovšem domácí prostředí rozptyluje a upřednostňují práci v kanceláři.
Zajímavý koncept uvedl do provozu také český velikán Avast. Ten svým zaměstnancům nabízí naprosto flexibilní pracovní dobu s možností práce z domova i z kanceláře.
Soukromé firmy testovaly také benefit neomezené dovolené. Na příkladu ve společnosti Welcome to the Jungle se ovšem ukázalo, že zatímco někteří zaměstnanci měli ze zodpovědnosti ke své práci problém si vůbec nějakou dovolenou vybrat, jiní si vybrali i dva měsíce a byli v pracovním provozu postrádáni.
Odborníci i politici věří, že významnou roli ve změně pracovního systému by mohly v budoucnu sehrát částečné úvazky, v případě, že budou správně nastaveny tak, aby z nich profitoval zaměstnec, zaměstnavatel i stát. Práce na částečný úvazek je populární například v Nizozemí.
