Kancelář vývojářského studia manGoweb v centru Prahy je hotovým epicentrem nápadů a osobností. Kromě spolupráce na projektech klientů lidé, kteří pracují v manGowebu nebo v něm zanechali svou stopu, stojí i za aplikacemi, jako jsou Rekola, Bez Andreje nebo Milý Ježíšku. Díky využití umělé inteligence je v současnosti nejčastěji zmiňovaný startup Contember, jakýsi spin-off v rámci studia. S jeho šéfem Janem Sládkem, který i nadále zůstává téměř třetinovým vlastníkem manGowebu, jsme probrali nejen to, jak k založení Contemberu došlo, ale také jsou další plány.
Ale protože jeho background je podobně košatý jako aktivity firem, ve kterých působí, zabrousili jsme i do oblastí, které se netýkají aplikací, programování nebo umělé inteligence. Sládek tak třeba na základě vlastních zkušeností vysvětlil, kdy je působení v něčem tak byrokratickém, jako je politická strana, punk. A díky tomu, že se roky věnoval sportu, ve kterém úspěch ze značné míry závisí na prostorové orientaci, mohli jsme v úvodu spojit práci a volnočasové radovánky.
Co je těžší? Orientovat se při závodu v orientačním běhu, nebo v klientských požadavcích?
Mapa a buzola jsou exaktní. (smích)
Klientské představy nebývají?
Po těch skoro dvaceti letech, co se v oboru pohybuji, tak si myslím, že často ne. Klient má prostě problém, který potřebuje vyřešit. Vytvořil si nějakou představu, většinou ne úplně specifickou, jak to udělat. Většina vývojářských nebo marketingových agentur v podstatě stojí na tom, že v jejich vedení jsou lidé, kteří umí pomoci najít řešení daného problému a mají na to nějaké nástroje.
U vývojářských agentur typu manGoweb je to spíše tak, že řešíme problém, na který napasujeme technologie. Máme tým, který pak ty technologie zvládne. Další možností je snažit se klienta přesvědčit o tom, aby využil už vyvinutý produkt, kde spíše než o řešení problému jde o prodej. Ale dává to také smysl. Když v Česku přijdete za Shoptetem, že potřebujete e-shop, tak vám poradí jak to vyřešit, ale bude to řešení pasující právě na Shoptet.
V čem je hlavní rozdíl mezi manGowebem a Contemberem?
ManGoweb je klasické vývojářské studio, kam přijdete s problémem, který chcete vyřešit pomocí nějaké aplikace. Provedou vás procesem, jak tu aplikaci vymyslet, navrhnout a pak stvořit a spustit. Contember je oproti tomu vlastně platforma pro vývojáře, aby tu část udělali rychleji.
Když jsme před čtyřmi roky Contember začali psát jako open source vývojářskou platformu, tak základní myšlenka byla: Největší problém, proč vytvoření webových aplikací trvá tak dlouho, je to, že v týmu musí být moc lidí. Programátoři front-endu čekají na to, až jsou s back-endem hotoví jejich kolegové. Je tam spousta nezbytné komunikace, kterou zprocesovává manažer. Přitom je to jen v rámci toho interního týmu.
Řekli jsme si: Pojďme to zjednodušit. Dejme front-endovým vývojářům do ruky nástroj, kterým si back-end třeba v 90 procentech případů udělají sami. Když stavíte Rohlík, tak tam back-end developery potřebujete, ale když stavíte interní systém na správu faktur a do nějakých částí chcete pustit klienty, aby vám to tam schvalovali, tak nejde o nic, kde byste nezbytně potřebovali back-endového vývojáře.
Contember a manGoweb tedy fungují zcela samostatně?
Contember vznikl jako vývojářská platforma, kterou jsme dali k dispozici jako open source. ManGoweb ji používá a dnes už back-end developery nepotřebuje, kromě nějakých výjimečných případů. Na podzim 2021 jsme Contember vyjmuli z manGowebu a udělali z něj samostatný startup. Začali jsme tu platformu nabízet vývojářům a pomalu kolem ní budovali komunitu.
Letos v zimě, kdy nastal velký boom využití umělé inteligence, jsme zjistili, že způsob, jakým funguje Contember jako platforma, což je vlastně deklarativní programování, kdy říkáte co chcete, aby bylo, a ne jak se to má stát, tak je mnohem přirozenější nejen pro front-endové vývojáře, ale výborně funguje i s umělou inteligencí.
Díky tomu jsme zjistili, že jsme schopni pomocí technologií, s nimiž začala společnost OpenAI - dnes jich začíná být mnohem víc - z obecného textu vygenerovat aplikaci. Když má tedy někdo potřebu webové aplikace na správu faktur, do které potřebuje pustit klienta, aby je mohl schvalovat, tak to je věc, kterou umíme z normální lidské řeči, v tuto chvíli primárně z angličtiny, vytvořit.
Na čem jste trénovali?
Zatím jsme ve stavu, že používáme API od OpenAI. Jedeme na GPT-4, aktuálně nejrobustnějším modelu, který je v zásadě natrénovaný na tak velkém objemu dat, že jej už není úplně potřeba dále trénovat. Ale bavíme se i se dalšími startupy v rámci portfolia Tensor Ventures fondu, že začneme trénovat vlastní modely pro use cases, které máme, protože víc startupů v rámci portfolia s AI něco dělá. To, co dělaly dosud, k tomu navíc má dost blízko.
Open source i služba
Nebáli jste se při spouštění Contemberu, že může kanibalizovat manGoweb?
Určitě ano, ale manGoweb byl vždy náš způsob, jak pomáhat lidem dělat zajímavé projekty. Na Contemberu dnes běží více než 250 projektů. Jako open source platforma je otevřená a používají ji různí vývojáři, ať už jde o studia, v případě Contemberu spíše menší nebo startupy či malé firmy, které na tom mají nějakou svou aplikaci. A používají to jako open sourceový framework, ke kterému nabízíme hosting. Někdo ho používá, někdo ne, je to na nich.
Když Contember provozujeme my, tak to spadá do kategorie back-end as a service. Pomáháte lidem tvořit back-end, zároveň jim pomáháte s tím to provozovat a oni vlastně nemusí rozumět tomu, jak je to složité. Umíte třeba podle zátěže škálovat databáze nebo samotné aplikační servery a další podobné věci, kterým klient nemusí vůbec rozumět.
Začali jsme verzí 1.0, kterou jsme vydali loni v březnu, v současnosti jsme na verzi 1.3. Máme to teď nastaveno tak, že zhruba každý půlrok vydáváme novou verzi, která obsahuje vylepšení stávající verze plus nové funkce, podle toho, jak produkt lidé používají a co žádají.
V čem se současná verze liší od té původní?
První verze byla řekněme jakýsi maintenance release, který byl spíše o tom, jak ho provozovat dobře na cloudu. U 1.2 byl asi největší rozdíl v psaní a v nastavení oprávnění. Asi nejlepší funkce Contemberu i v porovnání s back-end servisem světových společností je právě to, jakým způsobem můžete pracovat s uživatelem a s tím, co mohou. Je možné nadefinovat libovolné uživatelské role i to, co jednotlivé role mohou dělat, jaké mají přístupy a oprávnění a to až na úroveň konkrétní buňky.
Mluvíte o řešení, které jste na míru připravili například pro časopis Respekt?
Ano, Respekt právě tohoto hodně využívá. Funguje to tak, že z Economie, která spravuje uživatele, nám přijde informace o tom, co máte předplaceno. My tu informaci vezmeme a dáme to ACL (seznam oprávnění určující kdo nebo co má povolení přistupovat k objektu a jaké operace s ním může provádět, pozn. red.) Contemberu, který na základě toho odemyká správné věci a na webu se pak člověku zobrazí přesně ty články, ke kterým má přístup.
Na těch obsahových věcech se to ale neukazuje tak dobře. Lepší příklad je třeba aplikace s fakturami. Máte klienta, ke kterému jsou různé údaje a nepřejete si, aby většinu z nich manažeři vaší firmy viděli. Chcete, aby měli přístup jen k informaci, že klient existuje a mohli na něj například navázat fakturu spojenou s jejich projektem. Dá se to snadno nastavit tak, že manažerovi jsou o klientovi v systému k dispozici pouze data typu IČO a fakturačních údajů. V Contemberu je to zápis na čtyři řádky, kdežto v jiných řešeních takováto varianta není třeba vůbec možná, nebo se podobný přístup řeší přes nejrůznější vychytávky. Oprávnění jsou obecně složitý problém, který se nám podařilo vyřešit opravdu dobře.
V zatím poslední verzi 1.3, která vyšla na jaře, jsme přidali něco, čemu říkáme actions. Jde o způsob, jak reagovat na určité akce, které se ve vašich datech dějí.
A to, co jste popsal, to je cesta vývoje za tři roky?
Co jsem popsal, je v podstatě dění za posledních 15 měsíců. Ještě předtím jsme na tom pracovali v rámci manGowebu jako na interním nástroji. Pak jsme si řekli, že to chceme udělat veřejné a trvalo nám zhruba rok dostat to do stavu, že to má dokumentaci, je to přehledné, je to v open source a vývojářská komunita se tak k našemu řešení může dostat.
ChatGPT byl gamechanger
Contember a manGoweb jsou dvě různé firmy. Stále platí, že jsou personálně propojené? Viz vy jako CEO Contemberu a CTO manGoWebu?
Ne, už to tak není. Ze své pozice v manGoWebu jsem se úplně stáhnul. Řadu let jsem tam působil jako CTO, stále mám ve firmě třicetiprocentní podíl, ale tu denní byznysovou operativu už prakticky vůbec neřeším. Dnes jsem takový poradce. Contember má už taky vlastní tým a pouze já a jeden kolega jsme bývalí lidé z manGowebu, jinak je ten tým úplně nový.
V kolika lidech jste se na začátku do Contemberu pustili a kolik vás je v současnosti?
Pustili jsme se do něj ve čtyřech a dnes je nás devět. S tím, že dva lidé z původního týmu se rozhodli, že chtějí dělat něco jiného a ta startupová cesta pro ně není. Přerod z agenturního prostředí do startupového je velmi zajímavý, funguje to úplně jinak.
Jsou už k dispozici hospodářské výsledky za rok 2022? Nebo loni šlo primárně o získání trhu a hospodářský výsledek byl druhotný?
Loňský rok byl primárně o tom najít první uživatele, ověřit, že to, co si myslíme s lidmi v manGoWebu, dává smysl i lidem, kteří nás neznají. Tím jsme začali. V březnu 2022 jsme to řekněme odstartovali, vydali jsme první stabilní verzi. Na konci léta jsme spustili hosting, což byla chvíle, kdy jsme poprvé mohli začít vydělávat peníze. Teď jsme cca na 5,5 tis. dolarů MRR (ukazatel, který měří měsíční obrat z pravidelných výnosů, pozn. red.), ale už je to nějaké plus, protože přibývají nové projekty, které platí nějaké peníze.
Příjmy a růst výnosů loni tedy nebyl hlavní cíl?
Ne. A především potom, kdy loni v listopadu OpenAI vydalo API, jsme velmi rychle pochopili, že to, co máme, je sice fajn, pro niku vývojářů je to dobré, ale globální produkt z toho neuděláme.
Do té doby jste umělou inteligenci nevyužívali?
Ne, Contember je klasický deklarativní back-end as a service. Teprve když vyšel ChatGPT, tak nám došlo, že kód, který tam lidé píší, jsme schopni z velké části generovat. Během měsíce jsme měli první interní verzi, na jejímž základě se začala domlouvat investice, kterou jsme nedávno oznámili.
PŘEČTĚTE SI: Contember může šlápnout na plyn. Investoři mu na to poslali 350 tisíc dolarů
A ten vývoj dál směřuje kam?
Contember vyvíjíme jako platformu a teď k ní děláme vývojářské studio. Jde o AI builder zadání v lidské řeči, ze kterého vypadne webová aplikace napsaná ve zdrojovém kódu pro náš Contember framework, který pak už může vývojář dál upravovat.
Na jakém počtu klientů v současnosti jste?
Jde o desítky klientů a více než 250 projektů. Většinou má jeden klient u nás více projektů a postupně přibývají další. Nepočítá se to úplně jednoduše, protože jde o open source, kdy si to kdokoli může vzít, my o něm nevíme a dozvíme se o něm třeba o několik měsíců později. Nedávno nám po skončení WebExpa psala jedna větší vývojářská agentura, že by se s námi rádi sešli. Ukázalo se, že jejich hlavní programátor Contember už používá na své osobní projekty, protože ho to baví. My jsme o něm vůbec nevěděli, což je kouzlo a zároveň peklo open source.
ManGoweb má vyšší desítky projektů. Jde o klasické klientské věci, které vyvíjejí a Contember je pro ně nástroj, jak tu práci dodat kvalitněji a rychleji. Stejným způsobem Contember využívá i několik menších vývojářských agentur.
A konkrétní jména, která s vámi spolupracují?
Na konci loňského léta jsme se snažili celý projekt nakopnout tím, že jsme postavili nějaký základ, což je teď něco, co za nás dělá AI. Takhle jsme pomáhali například lidem z Nekrachni, CleverMaps, Labs1503. Specifický je portál Pomáhej Ukrajině. Díky tomu, že jsme měli k dispozici Contember, tak nám to umožnilo přes víkend postavit aplikaci, ve které je dnes přibližně tisíc organizací, které spravují vyšší desítky tisíc nabídek pomoci. Dodnes se o to nějakým způsobem staráme. Pak už byly spolupráce jako například se softwarovým studiem Netvor pro Respekt, které byly větší.
A pak jsou další lidé, ať už jde o startupisty nebo firmy, kteří si našli Contember přes nějaký kontakt a rozhodli se, že ho použijí pro svůj projekt. My jsme u toho často ani nebyli, protože se vývojáři podívali do dokumentace a začali na Contemberu stavět projekty. Těch uživatelů tedy může být i násobně více.
Co mě těší je to, že většinou, když vývojář na Contemberu postaví první projekt, tak na platformě staví i ty následující. Ti, kteří se k ní dostanou, si ji oblíbí, pochopí principy, na kterých stojí, a je vidět, že jim to pomáhá.
Bavíme se primárně o českém prostředí?
Ano. Ale samozřejmě celá věc je zajímavá, když s ní expandujete globálně. Máme nějaký nástroj nebo framework a díky tomu, že ho máme, jsme schopni generovat aplikace z obecného jazyka. Kdybyste vzal obecný jazyk a snažil se vygenerovat kód v libovolném frameworku, tak se vám to nepovede. Programátor v podstatě dělá to, že zadání rozkládá na jednotlivé detaily. Což znamená strašně moc kódu, nejrůznějších rozhodnutí a také potenciálních chyb.
Pokud byste to samé chtěl po umělé inteligenci, tak bude fungovat stejně jako junior programátor. Bude dělat strašně moc potenciálních chyb, některé věci napíše dobře, některé úplně špatně, ale hlavně bude omezená tím, že neudrží celou aplikaci v té historii. Nebude to na sebe dobře navazovat. Takže kdybyste vzal v Česku velmi populární framework Nette (open source framework pro tvorbu webových aplikací v PHP, pozn. red.) a chtěl byste z obecného textu vygenerovat aplikaci, tak to prostě nepůjde. Ta aplikace nebude fungovat a nikdo ji nebude schopný spravit, protože je tam příliš mnoho rozhodnutí a příliš mnoho kódu.
Kdežto Contember...
... funguje tak, že je to deklarativní kód. Kódu je tam hrozně málo, v podstatě pár souborů, které definují role a datový model. Z toho automaticky dělá GraphQL API a vlastně na to už pak máte napojené jen jednotlivé stránky v Reactu (JavaScriptová knihovna pro tvorbu uživatelského rozhraní, pozn. red.), které řeší nějakou práci s daty.
Ale třeba to, jakým způsobem se detekuje, že uživatel udělal nějakou změnu, má se uložit, a že se má uložit jen určitá změna a ne nějaká další políčka, tak to vše řeší Contember jako framework.
Ve vaší aplikaci to tak nemusí být vygenerováno v kódu. Když si dnes vygenerujete aplikaci, tak vám to vyplivne zhruba třicet souborů, kde není moc prostoru pro chybu, takže to snadno pochopíte a můžete to hned začít používat.
Díky tomu, že to máme, můžeme nabídnout firmám, které mají nějaký problém a chtějí ho vyřešit webovou aplikací, aby ho vyřešily s námi. Místo toho, aby napsaly zadání nějakému programátorskému týmu, který to bude měsíc analyzovat, tři měsíce programovat prototyp a pak to stejně bude jinak, tak to zadání mohou napsat do našeho studia, rovnou se mohou podívat na první verzi, která rozhodně nebude dokonalá, ale bude nějak fungovat. Už dnes generujeme zhruba patnáct aplikací denně a postupně zveme do aplikace lidi z waiting listu, kde máme aktuálně vyšší stovky lidí.
Při využití naší platformy může externí vývojář danou věc dodělat během několika dní. Začínáme ale také nabízet službu, že s tím pomůžeme, protože menší firmy třeba nemají kapacitu shánět si freelance vývojáře, který jim s tím pomůže.
Přes Evropu do Ameriky
S čím má pomoci nedávno oznámená investice?
Celá je určena k tomu, abychom zjistili, kdo ti uživatelé jsou a jak jim naše řešení prodat, abychom si pak mohli říci o peníze, se kterými můžeme dělat marketing v USA.
To je ta meta? Trhy v Evropě a v Asii pro vás zajímavé nejsou?
Spojené státy jsou nejdále jak v adaptaci headless technologií, tak práce s API. Evropa je v tomto mnohem konzervativnější a mnohem více tady drží tradiční monolity.
V Americe jsem zatím vždy byl v pozici, kdy jsme jako manGoweb dodávali aplikaci nebo web pro někoho, kdo tam dělal byznys. Co jsem z rozhovorů s těmi lidmi pochopil, je to, že americká mentalita je prostě jiná a že se tam mnohem více dělá klasický sales, který v Evropě jde ... nějak.
Proto je v plánu, že vývoj zůstane v Česku. Když se podívám, jak to dělá Productboard, tak v USA mu primárně sedí marketing a sales. To si umím představit i v našem případě, protože to dává smysl. Co nejdříve chceme v Česku mít desítky lidí a firem, kteří nás používají. Můžeme se s nimi bavit napřímo, nablízko a ladit, jak má vše fungovat, aby jim naše řešení přidávalo maximum hodnoty.
Pak to chceme ověřit na evropském trhu, že to samé funguje pro Polsko, Německo, případně Anglii. A když to tak bude a porozumíme tomu, jak k těm lidem mluvit, tak to je ten moment, kdy si řekneme o seed investici a z těchto peněz zaplatíme marketing v Americe.
Nevstupujete ale na trh, kde už máte konkurenci? Přece nejste jediní svého druhu...
V zásadě jsme. Je poměrně velký trh, který je zaměřený na no-code aplikace. Asi nejznámější je Bubble. Ale všechny no-code aplikace po člověku, který je používá, vyžadují, aby rozuměl návrhu nové aplikace. Můžete si tam naklikat různé věci, ale musíte vymyslet strukturu, musíte vymyslet obrazovky. Místo programování klikáte. Pro někoho to má přidanou hodnotu. Já si ale myslím, že no-code model bude nahrazený právě tím, že si povídáme nějakým normálním jazykem. V první fázi v angličtině, protože modely jsou primárně trénované právě v angličtině. Čeština GPT-4 funguje docela obstojně, ale přece jenom to má nějaké nuance. Ale pracujeme na tom, aby se daly aplikace zadávat i česky.
Investice, kterou jsme získali, se úplně nevztahuje k současné situaci. Nejde o to, jaký je trh dnes, ale jaký bude, kam se posune. Velký počet firem dnes používá různý SaaS (software jako služba, pozn. red.). Většinou platí za počet uživatelů a ty služby mívají často mnohem víc funkcí, než firmy potřebují nebo mít chtějí. Ale musí je mít, protože tak ten byznys funguje. Kdyby je neměly, tak nemají dostatečně velkou uživatelskou základnu. Prostě to nemůžou udělat jinak, jsou do toho v podstatě tlačeny.
Ve chvíli, kdy přijdou firmy, jako jsme my, a pomůžou aplikaci vygenerovat za hodinu, případně tomu nějaký vývojář dá jeden nebo dva dny, tak ta aplikace nejen, že bude vaše, ale také si ji můžete provozovat, kde chcete. I kdybyste ji provozoval s námi, tak víte, že když změníme ceník nebo něco jiného, co vám nebude vyhovovat, tak si tu aplikaci můžete převést k sobě nebo kamkoliv budete chtít. Očekávám, že podobných firem tu do budoucna vznikne více.
Proč tu zatím nejsou?
Protože nemají tu deklarativní platformu, kterou jsme my k dispozici měli. A bez ní je problém to udělat. Buď ji musí vyvinout nebo musí počkat na lepší modely, které vygenerují více kódu. Myslím si, že to ale stejně nepomůže, protože když vám dáme aplikaci, která má 400 souborů a několik tisíc až desítek tisíc řádků kódu, tak to prostě nikdo spravovat nebude. A to, že se kódu na nějaké typy věcí ještě nějakou dobu nezbavíme, je podle mne zcela jasné.
Je otázka, jestli ta doba je navždy nebo jde o období, které potrvá třeba pět nebo deset let. V tuto chvíli to nikdo neví. Změny, které se v rámci využití umělé inteligence dějí, to, co se ukazuje, že to umí nebo naopak neumí, tak to je překotný vývoj, se kterým téměř není možné držet krok. Naší výhodou je, že jsme mohli začít využívat věci, které jsme už měli připravené a díky AI jsme mohli nahradit určitou část naší činnosti.
Rychleji a levněji
Dá se vyčíslit poměr, kolik práce, kterou předtím odváděl vývojář, převzala při pracování s Contemberem umělá inteligence?
Tím, že je Contember obecná platforma, kdy si s její pomocí můžete postavit libovolně velkou webovou aplikaci, tak se to vždy bude lišit podle konkrétní aplikace. Když budu dělat něco jednoduchého typu správy faktur, tak to na Contemberu bez pomoci AI napíšu za dva, tři dny. Ale s pomocí AI si myslím, že by to za jeden den bylo hotové. Nebo možná ještě rychleji, protože mi to pomůže se základním heavy liftingem.
V praxi to znamená, že mám nějaké entity, na které navazují určitá práva nebo činnosti. Mám tam jasně nastavené základní uživatelské role. Za hodinu je připravený základ, proklikám si to a začnu tvořit nebo začnu pilovat konkrétní obrazovky, které tam AI dává. Tedy spíše tabulky s přehledem faktur, což mi může stačit. Ale pokud bych chtěl nějaké součty, tak si je tam přidám. A za několik hodin je to hotové.
V podstatě jde o to, jak je daný projekt velký a kolik má uživatelských rolí. Čím víc entit a uživatelských rolí, tím větší je díky AI úspora času. Když jsme v týmu psali aplikace a srovnáme to se současností, kdy je generujeme a doděláváme, tak jsme přibližně na třetině času oproti tomu, který jsme potřebovali s Contemberem, ale bez AI.
Loni jsme šli asi do tří výběrových řízení, protože jsme si chtěli vyzkoušet, jak jsme na trhu srovnatelní cenově a s počtem potřebných hodin. A vycházelo nám, že jsme zhruba na 40 procentech hodin konkurenčních nabídek. Teď jsme díky využití AI na třetině té loňské nabídky, tedy na cca 15 procentech potřebného času, který nabízejí jiné firmy.
Kromě marketingu v USA mají být prostředky z investice použity také na nalezení market fit produktu. Ještě ho nemáte?
V současnosti zkoumáme, kdo je zákazník studia, který dá zadání a vygeneruje aplikaci, kterou někdo dodělá. Vychází nám z toho, že jednou skupinou zákazníků jsou vývojáři, kteří díky Contemberu zrychlí svou práci, obslouží více zakázek, mají méně bugů.
Druhou skupinou jsou lidé, kteří vývojáři nejsou. Interně jim v tuto chvíli říkáme SMEs (malé a střední podniky, pozn. red.). Tito lidé mají úplně odlišný přístup. Někdo dnes používá Notion nebo Airtable, ale nějakým způsobem už to přerostl. Buď mu to nestačí výkonově, nebo potřebuje nějaké uživatelské role, případně specifické funkce, a už je složité je tam dostat. A tak hledá, jak to vyřešit.
Jedním takovým případem je 108 agency. Dlouhodobější klient, který do nás také investoval. I když pro ně nic nevyvíjíme, tak naši platformu používají, pracují s ní po své vlastní ose a konzultují to s námi. Potřebují dělat specifické věci, a jak nám řekl provozní ředitel 108 agency Ondřej Konopásek, vyzkoušeli asi pět různých softwarů, chtěli nějaké customizace, ale vše trvalo velmi dlouho a stejně jim výsledné řešení nevyhovovalo. Pak objevili Contember a postavili si základ své aplikace na něm. Dál k němu už pouze přidávají další funkcionality a používá to celý jejich obchodní tým.
A pak je třetí skupina. To jsou firmy, které většinou začínají, buď startupy nebo malé firmy. Mají nějaký problém a přijde jim, že ten problém je dost jednoduchý, ale všechny SaaS, které ho řeší, tak jsou příliš drahé. Pro nás je zajímavé, když narazí na Contember a vygenerují si první verzi. Často mají nějakého vývojáře, který tomu dá den a dostane to do stavu, který je pro ně dostatečný, vše běží, jak si představují a nemusí to nijak dál řešit.
Jaká je představa byznys modelu Contemberu?
Nejzajímavější je hosting. Nenabídneme vám obecný hosting webové aplikace, ale nabídneme vám, že provozujeme platformu, kterou jsme vyvinuli a díky tomu můžeme dělat automatické bezpečnostní aktualizace. Když vyjde nějaká zranitelnost, tak umíme všechny projekty běžící na Contemberu aktualizovat najednou na úrovni cloudu, což také děláme.
Jednou z našich velkých inspirací je Vercel (americká cloudová platforma, která udržuje vývojový rámec frameworku Next.js, pozn. red.). Jejich valuace je nekonečno. Loni nabrali 150 milionů dolarů za poměrně bizarní valuaci a jejich model funguje. Můžete dělat skvělý open source a my si myslíme, že tím, že řešíme back-end, tak o to důležitější je, že tam není jakási zlatá klícka, kam vás zamkneme. Data by klient měl vlastnit. Stejně tak lidem říkáme: Jasně, máte nějakého vývojáře, ten pro vás dělá aplikaci, ale hosting, nebo případně tu naši platformu, plaťte sami napřímo. Znamená to, že nemusíte nic umět, stačí jenom, že vyplníte údaje a kartu, ale v tu chvíli je účet napsaný na vás a jste těmi, kdo o něm rozhoduje. Když vám vývojář přestane odpovídat, tak s tím můžete něco dělat.
A kromě hostingu?
Chceme Contember držet jako open source. Jeho provozování vnímáme jako přidanou hodnotu. Logicky tam budeme přidávat různé funkce. Třeba actions, návazné akce, jsou věc, která je takzvaně v enterprise licenci. Když je chcete používat, musíte pro to mít licenci. V cloudu jde o součást služby, ale znamená to nějaký vyšší tarif. Mělo by to velmi dobře škálovat, jak nám vyšlo i z propočtu, který jsme dělali s investory.
Myslíme si, že API bude komodita. Čím budeme dále, tak se všichni na nějaké napojí a budou něco generovat. Půjde o určitý vstup do projektů a vše se bude lámat už na tom, jaký uživatelský zážitek máte na začátku, jak umíte klienty oslovit a jakou nabízíte službu. Pro nás tam může být velmi zajímavé hřiště, protože jak je Contember deklarativní, tak kromě jedné stránky s kódem a datového modelu už vlastně nepotřebujete nic dalšího vědět, abyste tu stránku mohli bezpečně měnit.
A to je věc, která se už dnes vejde do promptu. Čím budeme dále v čase, tím budeme schopnější dělat i změny aplikace pomocí umělé inteligence. Takže když v aplikaci řeknete: Potřebuji tady přidat toto a toto nebo prohodit tato pole, případně je přejmenovat, tak se to hned stane. V pozadí je pořád kód, se kterým mohou vývojáři pracovat. To jsou dvě nohy, které byznysově vidíme - hosting a služba zmiňovaných změn.
Jste omezeni nějakým objemem dat?
Ne. Contember podporuje databázové repliky a utáhne zhruba cokoliv. Zároveň používáme PostgreSQL (otevřený objektově-relační databázový systém, pozn. red.) a po letech se ukazuje, že šlo o výbornou volbu, protože je tam nejvíce inovací, co se týče rozdělení storage a compute. V podstatě máte serverless databázi.
Mluvíme o možnostech a potenciálu. Spojme to s další částí vaší osobnosti. Co má větší potenciál - Contember nebo Strana zelených, jejímž členem už desátým rokem jste?
Contember. Momentálně jsem ve stavu, že nemám zaplacené členské příspěvky a řeším, jestli je zaplatím. S tou stranou je to složité.
Co je při srovnání Contemberu a Strany zelených větší punk a startup?
Contember je určitě startup, zázemí manGoweb téměř nevyužíváme. Část týmu Contemberu je remote a očekáváme, že toto procento bude ještě růst. Strana zelených naopak vůbec žádný punk není. To je velmi demokratická, strukturovaná a vlastně byrokratická instituce. Prostě politická strana. Na všechno jsou předpisy a pravidla. A v nich se pohybujete.
Zatímco startup, když se já a David s Jonášem (spoluzakladatelé Contemberu David Matějka a Jonáš Nobile, pozn. red.) dnes domluvíme, že uděláme něco, tak některé věci nám sice investoři musí odsouhlasit, ale v zásadě, když se rozhodneme, že chceme v produktu něco udělat a vyzkoušet, tak to uděláme. Procesy v Contemberu se snažíme postupně nastavovat. Zatím vůbec nejsou pevně dané. Ve Straně zelených rozhodně jsou.
Byl jsem skoro čtyři roky zastupitel, takže jsem poznal i tuto část. A vlastně k tomu mám úctu a respekt. Myslím si, že byrokracie jako model, má svoji hlavu a patu. I to, jak fungují městské části, jak funguje politická strana. Má to spoustu kladů, ale ty věci jsou pomalejší a ze své podstaty vlastně punk být nemůžou. Když tedy nemluvím o předvolební kampani. To je punk vždycky.
