Na světě se ročně vyhodí až jedna třetina vyprodukovaných potravin. To představuje obrovské plýtvání zdroji: z vyhozených potravin pochází osm procent emisí skleníkových plynů, je na ně potřeba 28 procent zemědělské půdy a 21 procent sladké vody na světě. Anna Strejcová řídí organizaci Zachraň jídlo, která proti plýtvání potravinami dlouhodobě bojuje. O tom, jak plýtvat méně a jak hotové jídlo například darovat charitám, promluví na konferenci TEDx Národní, která se celá věnuje klimatické změně. Její první ročník se uskuteční o víkendu 19. a 20. června v Národní galerii v Praze a dostupná bude i v online podobě.
Co pandemie covid-19 udělala s plýtváním jídlem? Plýtvalo se více nebo méně než před pandemií?
Minulý rok před prvním lockdownem rozhodně došlo ke změně spotřebitelského chování, kdy si lidé nakoupili velké množství trvanlivých potravin do zásoby. Poměrně málo jídla se pak dostávalo do potravinových bank, protože lidé jídlo vykoupili. Mendelova univerzita v Brně zkoumá, kolik vyhazují obyvatelé Brna do komunálního odpadu a v blízké době by měla mít k dispozici data, jestli se pandemie projevila i na množství vyhozeného jídla. Tedy jestli lidé nakoupené trvanlivé potraviny snědli, nebo nakonec putovaly do koše. Obecně lze říci, že došlo k nárůstu ve využívání dovážkových služeb a alternativních nákupů farmářských produktů, jako je platforma Scuk. Tento typ nakupování bude, zdá se, posilovat. Na celosvětové úrovni se dát říct, že by mělo více vlád, včetně té české, i nadnárodních společností, přijmout akční plán pro omezení plýtvání s potravinami. Pozitivní je, že někde se už změny dějí. Například v Anglii mezi roky 2017 až 2018 snížili potravinový odpad o 27 procent, a to především díky masivní komunikační kampani.
Plýtvá se více v domácnostech, v supermarketech nebo v restauracích?
Podle rozdělení potravinového odpadu Evropské unie z roku 2012 mají v Evropě stravovací zařízení na svědomí zhruba 12 procent z celkového objemu vyhozených potravin, zatímco v domácnostech je to 53 procent. Supermarkety jsou na tom poměrně dobře, ve velkoobchodě a maloobchodě je to asi jen pět procent, protože zboží s krátkou trvanlivostí nebo s mírnými odchylkami obchodníci od výrobců ani nepřevezmou. Plýtvání tak vzniká v jiné fázi produkce potravin. Nová studie OSN Food Waste Index Report uvádí, že na celém světě se jen u spotřebitelů, ve stravovacích službách a v obchodech dohromady ročně vyhodí 931 milionů tun jídla.
Jak zjišťujete data o plýtvání jídlem? Máte nějaká měření nebo reportingy ze supermarketů nebo z domácností?
V posledních letech jsme se účastnili výzkumu Redukce plýtvání potravinami ve veřejném stravování (RedPot), na kterém jsme spolupracovali s Technologickým centrem AV ČR, společností Median a Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Byl to vůbec první takový výzkum, který se zaměřil na měření potravinového odpadu v českých gastro provozech. Vznikla brožura a motivační plakát pro jídelny a restaurace s radami a tipy, jak plýtvání jídlem snížit. V českých jídelnách a rychlých občerstveních se denně vyhodí až 45 kilogramů hotového jídla a zbytků. Výzkum zjistil, že 56 procent jídla se vyhodí v kuchyni, 30 procent zbývá na talířích po zákaznících a 14 procent tvoří hotové, nevydané jídlo.
Vaření džemů z ovoce, které by jinak přišlo vniveč. Jednalo se o akci Jam Session, již Zachraň jídlo uspořádalo v roce 2017. (Foto: Dan Včeliš).
Když se podíváme na Čechy, jsme na tom s plýtváním hůře, nebo lépe než západní Evropa a než třeba Slovensko či Polsko?
Údaje o plýtvání vycházejí z dost hrubých odhadů a průměrují se, protože ne všude jsou dostupná detailní data z měření, proto bych jednotlivé země nesrovnávala. V Evropě jsme na tom všichni dost podobně. V České republice se nejvíce jídla vyhodí na úrovni domácností. Málokdo by si to tipnul, ale Mendelova univerzita v Brně zjistila, že průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilo na osobu a rok. Jsou to potraviny, které by se skutečně daly sníst, ne slupky nebo odřezky. Je to ale také zapříčiněno tím, že nemají možnost jídlo dát na kompost nebo zvířatům, a proto se u nich v popelnicích nachází víc jídla než jinde. V prvé řadě by se tedy měl snížit objem potravinového odpadu z domácností. Jde samozřejmě o jídlo, které se nedá dále darovat.
Kterými typy potravin se plýtvá nejvíce?
Podle zmíněného výzkumu Mendelovy univerzity patří mezi nejčastěji vyhazované položky pečivo, zelenina, ovoce, přílohy, mléčné a masné výrobky. Z dotazníkového šetření pak výzkumníci zjistili, že jako hlavní faktory plýtvání hrají roli velké nákupy, vyšší měsíční příjmy domácnosti, více členů domácnosti a věk. Mladší lidé více inklinovali k plýtvání. Jako důvody plýtvání respondenti v rámci výzkumu uváděli znehodnocení potravin v průběhu uskladnění, překročení data použitelnosti nebo minimální trvanlivosti a zbytečně velké množství navařeného jídla.
Můžete dát pár praktických rad, jak neplýtvat jídlem, ať už v domácnosti, na cestách, v restauraci nebo při nákupu?
Řešením je nakupovat v menším množství, správně skladovat a vzdělat se v oblasti označování potravin. Na webu www.zachranjidlo.cz nabízíme mnoho rad tohoto typu a uvedu vám pár příkladů: doporučuju zřídit si záchranářský box, kam budete dávat otevřené produkty určené k rychlému snězení. Ukládejte nejčerstvější potraviny dozadu, ať včas sníte starší suroviny, kterým dříve končí trvanlivost. Na nejstudenější místo v lednici, které obvykle bývá dole nad přihrádkou se zeleninou, ukládejte maso a hned na poličku nad něj mléčné produkty, kromě másla, které může zůstat nahoře, kde není takový chlad.
Tým Zachraň jídlo, organizace bojující proti plýtvání potravinami. Anna Strejcová je druhá zleva (Foto: Archiv Zachraň jídlo).
Co mám dělat, když mi přeci jen nějaké jídlo na vyhození zbyde a nemám zahradu s kompostem?
Pokud máte menší množství jídla, které zbylo třeba z narozeninové oslavy, nejlepším řešením je vzít ho do kolektivu, třeba do práce. Případně přebytky vyfoťte, a pokud je nechcete sdílet u sebe na Facebooku, pošlete výzvu do tematických skupin. Dobře funguje skupina Jídlo a drobné věci za odvoz v Praze. Možností je domluvit se předem s charitativní organizací ve vašem okolí. Pokud například pořádáte svatbu, stane se velmi často, že zbyde větší množství jídla. Ovšem nemělo by se darovat jídlo, které už bylo vystavené na pultu, pouze nedotčené kousky. Potravinové banky pak přijímají jídlo s delší trvanlivostí nebo hygienické potřeby, a to ve větším množství, například z firem nebo restaurací.
Předposlední červnový víkend se koná konference TEDx Národní zaměřená na klimatickou změnu. Jste jedna z řečníků. O čem tam budete mluvit?
Budu mluvit o tématu, kterému se věnujeme v současné době, a to možnosti darování hotových jídel z jídelen a cateringu charitám, kde vidíme velký potenciál. Narážíme ale na mnoho legislativních a logistických překážek, jež také na konferenci zmíním. Našli jsme ovšem hodně inovativních příkladů ze zahraničí, které by se při dobré vůli daly realizovat i tady v Čechách.
Akce Tisíc kilo v Praze u Národního divadla. Cílem této akce bylo nejen upozornit na plýtvání jídlem, ale také na to, aby lidé darovali přebytečné potraviny potravinové bance, která je rozdá potřebným. (Foto: Anna Šolcová).
Jsou podle vás konference jako TEDx Národní důležité? Můžou opravdu něco změnit?
TEDx je skvělý způsob, jak upozornit na zajímavé lidi a projekty, které si zaslouží pozornost a podporu. Od svého vystoupení očekávám to, že k tématu redukce plýtvání jídlem přitáhne pozornost diváků, kteří o takovém tématu dosud nepřemýšleli, nebo by s námi potenciálně chtěli spolupracovat. Je to určitě skvělý způsob propagace a osvěty a těším se, až se zas budu moci potkat se živým publikem.
Máte nějaké aplikace či technologické vychytávky, které pomáhají snižovat plýtvání jídlem?
Zatím ne, ale do budoucna plánujeme tvorbu webové aplikace, která by propojovala dárce potravin z řad závodních a školních jídelen s charitami, které jsou schopné distribuovat jídlo lidem v nouzi.
Co aplikace Nesnězeno, která pomáhá restauracím prodat jídlo, jež by se jinak vyhodilo. Jak se jí daří?
Tu provozují naši známí z Brna, kteří aplikaci založili po vzoru zahraničních příkladů. Nicméně tipuju, že během lockdownů to nebylo příliš slavné, když byly restaurace zavřené a mnoho podniků teď bude bojovat o přežití. Jak se situace vyvine, to uvidíme v nejbližších měsících.
Na úvodní fotce Anna Strejcová (Foto: Archiv Zachraň jídlo).
