Celosvětový zájem o regenerativní zemědělství se pomalu prosazuje také v České republice. Farmáři přecházejí na tento postup, který spočívá v co nejméně zásazích do půdy. Díky tomu se daří v zemi „zaparkovat“ tuny oxidu uhličitého, za což dostanou zaplaceno. Miliony korun je v tom podporuje startup Carboneg, který prodává uhlíkové kredity firmám, jež chtějí splatit svou uhlíkovou stopu.
„Spolupracujeme již s desítkami zemědělců. V Česku jich je zatím okolo čtyřiceti, za minulý rok jsme díky tomu do půdy uložili okolo padesáti tisíc tun oxidu uhličitého,“ říká pro SJ News Marek Pytlík, specialista projektu Carboneg. Upřesňuje, že startup za přechod na nový způsob farmaření zemědělcům už vyplatil 12,3 milionu korun. Při masovém rozšíření podobného přístupu by mohlo jít o důležitý nástroj v boji s klimatickou změnou
Carboneg nabízí firmám z různých oblastí podnikání, aby si přes něj koupily takzvané uhlíkové kredity. Zatím se nejedná o povinnost ze zákona, ale jde o dobrovolnou aktivitu podniků ke snížení uhlíkové stopy a zlepšení jejich zelené image. Takto už například učinily společnosti O2 a Deloitte.
Ze získaných uhlíkových kreditů startup zemědělcům platí za uhlík "zakopaný" do země. „Cena uhlíkových kreditů se pohybuje od 15 do 20 USD (asi 440 Kč, pozn. red.) za tunu CO2. Výše odměny zemědělcům je stanovena mezi 8 -10 euro (asi 235 Kč) za každou tunu CO2 zachycenou v uplynulém roce od posledního laboratorního měření vzorků půdy,“ upřesnila pro SJ.News mluvčí startupu Carboneg Jitka Volková.
Rozdíl mezi vybranými a zaplacenými částkami ale podle ní nepředstavuje čistý zisk. Z peněz, které si Carboneg nechává, platí prý například za školení zemědělců na nové postupy či za laboratorní měření vzorků půdy, aby se zjistilo, kolik se uhlíku do půdy opravdu dostalo. V černých číslech prý Carboneg zatím není.
Regenerativní zemědělství na vzestupu
Regenerativní zemědělství je způsob obhospodařování půdy, který velí k návratu k přírodě. „K hlavním principům patří, aby se s půdou, pokud možno nehýbalo, zásahů by proto mělo být co nejméně. Znamená to moc neorat, jen občas kypřit. Díky tomu by se v půdě mělo ukládat více uhlíku. To z environmentálního hlediska znamená lepší uhlíkovou stopu,“ vysvětluje zemědělský analytik Petr Havel. K zásadám regenerativního zemědělství také patří zákaz průmyslových hnojiv.
Zakladatelem startupu Carboneg je podnikatel Václav Kurel, který se už dlouho věnuje tématům souvisejícím s klimatickou změnou. Filozofie jeho společnosti vychází z názorů odborníků, podle kterých klimatická změna nejvíce ohrozí příští generace. Sám má přitom dvě děti.
„Myšlenka to není naše. Podobné projekty fungují i v zahraničí a regenerativní zemědělství je extrémně na vzestupu,“ uznává mluvčí startupu Jitka Volková. A připomíná podobné aktivity z USA, Austrálie i z některých dalších evropských zemí. „Dalo by se říci, že je to takové celosvětové hnutí změny přístupu k zemědělské půdě,“ dodává.
Intenzivní zpracování půdy má špatný vliv na půdní houby
I díky inspiraci ze světa český startup začal bojovat s největšími chybami, které současné zemědělství provázejí. „Farmáři se zaměřili na mechanické a fyzikální vlastnosti půdy, které se dají změřit, ale vlastně opomenuli na život, který půdu pohání,“ říká specialista Carbonegu Marek Pytlík.
„Když procesy v přírodě nejsou námi nějak ovlivňovány, tedy chemickými vstupy či minerálními hnojivy, tak rostliny spolupracují s životem v půdě. Například skrz kořeny do půdy vypouštějí asimiláty. To jsou látky získané fotosyntézou,“ vysvětluje. „Běžní zemědělci například do půdy dodávají kvůli hnojení hodně dusíku. Rostliny pak nemají potřebu skrze své kořeny vypouštět látky, které by podporovaly další život v půdě. A ten postupně chřadne,“ dodává Pytlík.
Intenzivní zpracování půdy průmyslového zemědělství má také podle něj špatný vliv na půdní houby, které s rostlinami za normálních okolnosti spolupracují. Houby mají křehká těla a roztrhají se. „A než se zase ustanoví, aby mohly v půdě fungovat, tak přijde například orba, která je zlikviduje, a tak je to pořád dokolečka. Zaorávání je špatné. V přírodě ho nikde nevidíme,“ upozorňuje specialista z Carbonegu.
Zadržování vody v krajině
Aby startup zjistil, jak si farmáři zapojení do projektu počínají, měří v půdě množství organické hmoty. „A když tam přibude, tak se ten nárůst dá zhodnotit skrz uhlíkové kredity, které se dají prodat,“ říká specialista. Organická hmota podle něj do půdy přináší i další užitečné vlastnosti, jako je zadržování vody v krajině. To pomáhá v boji se suchem i s povodněmi.
Pokud ale chtějí být zemědělci užitečnější pro přírodu i klima, tak je to něco stojí. „Při přechodu na to, čemu říkáme regenerativní zemědělství, často dochází ke snížení produkce o dvacet procent. Během několika let se to ale vrátí na běžnou hladinu výnosu,“ uvádí Pytlík.
Hned první rok ale farmářům významně klesne spotřeba nafty, což také přispívá ke snížení uhlíkové stopy. „Nejvíce pohonných hmot se totiž v zemědělství spotřebovává během přípravy půdy orbou či hlubokým kypřením. To je v případě našich postupů vyloučeno. A hodně nafty se též spotřebuje při aplikaci hnojiv či pesticidů, která též odpadá,“ upřesňuje odborník z Carbonegu.
„Základem je přestat zpracovávat půdu a snaha vytvářet trvalý vegetační pokryv na poli, který je dosažitelný pěstováním meziplodin v období, kdy tam není žádná tržní rostlina,“ uvádí Pytlík. Meziplodiny jednoduše pojmou uhlík, který se následně ukládá do půdy.
Díky změně postupů se na polích namnoží více různých užitečných druhů hmyzu i ostatních nižších organismů, které bojují proti těm pro nás nežádoucím. Snižuje se tak i zmíněná spotřeba pesticidů
„V ČR jsou miliony hektarů zemědělské půdy a naším cílem je společně se zemědělci u nás i ve světě dostat do roku 2030 pod zem 1 miliardu tun CO2,“ popisuje zakladatel Carbonegu Václav Kurel nemalé cíle startupu pro příští roky.
