Válka prodražuje suroviny pro zemědělce. Varistar jim díky snímkům ze satelitů pomáhá hospodařit efektivněji
Válka na Ukrajině dopadá nejen na ceny elektřiny a plynu, ale i na zemědělství. Foto: Unsplash

Válka prodražuje suroviny pro zemědělce. Varistar jim díky snímkům ze satelitů pomáhá hospodařit efektivněji

3. zář 2022 Zuzana Hübnerová 5 min

Jak optimálně na mnohahektarových polích zasít a kde přihnojit. To pěstitelům poradí aplikace od českého startupu Varistar. Pomocí snímků ze satelitů mapuje, kde se rostlinám dlouhodobě daří, a kde by naopak zemědělci jen plýtvali hnojivem, osivem či pesticidy. Což podle spolumajitelky Varistaru Martiny Semrádové začíná být kvůli rostoucím cenám surovin důležitá otázka.

Nedostatek zemního plynu by mohl v budoucnu znamenat pro zemědělce velký problém. Ti totiž využívají k pěstování dusíkatá hnojiva, pro jejichž výrobu je plyn zásadní surovinou. Pokud bude hnojiva málo a jeho cena se dál bude šplhat nahoru, budou pěstitelé neustále stát před rozhodnutím, které rostliny přihnojit a které ne.

S tímto problémem jim pomůže aplikace od českého Varistaru. Umí totiž zmapovat pole, vyhodnotit, která místa jsou výnosnější, a poradit, kam a v jakých dávkách aplikovat hnojivo či osivo. „Snažíme se každé pole popsat pomocí nul a jedniček. Sbíráme velké množství dat. Zejména ze satelitu Sentinel 2, což je projekt Evropské kosmické agentury. Pro letošní sezónu už ale máme data i od firmy Planet Labs, která má satelity schopné udělat denně snímek každého místa na Zemi s rozlišením tři krát tři metry,” popisuje Martina Semrádová z Varistaru.

Aplikace prozradí, kde rostliny prosperují

Následně snímky za několik let vezmou, vyhodnotí a rozdělí pole do takzvaných management zón. „Zjednodušeně to znamená, že umíme říct, jak se rostlinám v jednotlivých částech pole daří. Můžu mít místa, kde se porostu daří každý rok a kde bývá výnos větší. Nebo naopak místa, typicky písčitá, na vršku kopce či na souvratích, kde se rostlinám daří méně. Takže ani výnos tam nebývá vysoký,” upřesňuje Semrádová.

Zemědělec má aplikační mapy od Varistaru přímo v traktoru či postřikovači. Foto: Varistar

K satelitním snímkům Varistar přidává mimo jiné i data z půdních rozborů či z kombajnu. „Moderní kombajny totiž mívají jak GPS, tak výnosoměr. Takže jsou schopné zaznamenat výnos v daném místě pole,” vysvětluje Semrádová s tím, že z veškerých údajů následně vznikne takzvaná mapa relativního výnosového potenciálu, která je základem pro aplikační mapu. „Díky ní zemědělec ví, které místo je lepší a které horší a může k nim tak přistupovat. Takže když vyjede na pole s traktorem, přizpůsobí objem hnojiv, která bude v daném místě aplikovat. Do lepšího místa si může dovolit dát hnojiva víc, protože ví, že rostliny ho využijí. Dusík neuteče do ovzduší, ani se nevsákne do spodních vod. A samozřejmě to platí i naopak. Výsledkem je tedy optimalizace a maximálně efektivní využívání zdrojů,” říká Martina Semrádová a dodává, že optimalizace se netýká pouze hnojiv, ale například i osiva či pesticidů.

Válka zdražuje suroviny, modernizace je proto nevyhnutelná

Martina Semrádová upozorňuje, že využívání moderních technologií v zemědělství má svá specifika. Jednak kvůli velké přetíženosti agronomů, ale také kvůli konzervativismu tohoto oboru. „Snažíme se proto, aby naše aplikace byla co nejjednodušší. Pěstitelé dostanou přístup do portálu, kde mají mapy všech svých polí. Vyberou si, na které pole pojedou, co je tam za plodinu a jaký budou aplikovat přípravek. Během dvou minut mají hotovou aplikační mapu, kterou odešlou online přímo do terminálu v traktoru či postřikovači,” popisuje. Zemědělec se už následně nemusí o nic starat. Stroj totiž aplikuje postřik či osivo podle pokynů aplikace.

Varistar skončil na 3. místě v rámci soutěže Firma roku 2021. Foto: Varistar

Podle Semrádové už je pozdě řešit, zda zemědělci své postupy chtějí modernizovat. „Teď už musí, protože není možné vrátit se k tomu, jak zemědělství fungovalo před válkou na Ukrajině. Ceny surovin raketově rostou. A není to jen otázka plynu a dusíkatých hnojiv. Stejně důležitá jsou hnojiva fosforečná a největší naleziště fosforu jsou v Rusku,” upozorňuje Semrádová a dodává: „My proto říkáme, že když máš málo, tak vyber místa, která z hlediska výnosu dávají největší smysl.”

Nápad na startup vznikl u vína

Varistar, který funguje od roku 2018, vloni se svou službou expandoval na Slovensko. „Budeme zkoušet i Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko,” říká Semrádová.

U zrodu nápadu ale stála Ukrajina. Otec Martiny Semrádové, který v oboru zemědělství dlouhodobě působil, při návratu z Ukrajiny popisoval technologie, které tamější pěstitelé využívají. „Manžel je z IT a velmi ho to zaujalo, tak jsme si řekli, proč se nepustit do vývoje takové aplikace pro naše zemědělce. Dnes proto v nadsázce říkáme, že nápad na Varistar vznikl u vína,” směje se Semrádová.

Více než polovinu zemědělského startupu tvoří programátoři. Foto: Varistar

Přibližně patnáctičlenný tým se stará zejména o zákazníky z řad středních a větších zemědělských podniků s poli o celkové výměře pěti set hektarů a víc. Při využití volně dostupných dat musí být nyní rozloha pole minimálně čtyři hektary.  „Aktuální rozlišení 10x10 m na 1 pixel je u menších honů omezující, jelikož při výpočtu dochází k ‚ořezání' krajních bodů a pak již na samotný výpočet mnoho dat nezbývá,” vysvětluje Semrádová. Data od Planet Labs umožní Varistaru tento limit významně snížit. Zároveň díky vývoji vlastních terminálů a snížení vstupních investičních nákladů se brzy stanou tyto technologie dostupnými i pro menší zemědělce, což je teď jeden z našich cílů,” říká Martina Semrádová.

Terminály už mají vyvinuté a v současné době do nich přidávají nové funkcionality. „Snížení vstupních nákladů souvisí s vývojem softwaru, který umí automaticky zpracovávat mapy relativního výnosového potenciálu. V tuto chvíli je jejich tvorba do velké míry závislá na ruční práci, která je samozřejmě finančně náročnější,” dodává Semrádová. Veškerý vývoj si dosud Varistar financoval pouze ze zisku. „Nemáme žádné investory, a pokud to nebude nutné, tak ani do budoucna vstup investora neplánujeme,” podotýká na závěr Martina Semrádová.

Zuzana Hübnerová

Vystudovala žurnalistiku a HR v Česku i ve Švédsku. Působila v Deníku či v České televizi. Nyní se věnuje nastavování interní komunikace ve firmách a píše o tom, co se děje ve startupech i ve vědě.

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Technologie, Startupy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články