Už čtyři roky roste Martinu Bednářovi v Karlíně pod rukama pražská pobočka společnosti DNAnexus, do jejíchž kanceláří v Silicon Valley předtím šest let docházel. Cloudová platforma tohoto kalifornského startupu umožňuje farmaceutickým a diagnostickým společnostem po celém světě spravovat a analyzovat velké objemy vědeckých dat, především sekvence DNA, a tím přispívat k rozvoji zdravotnictví.
„Lidská DNA je dlouhá molekula složená z miliard menších molekul a v některých jejích částech jsou zaznamenané informace pro vznik a fungování organismu,” vysvětluje Bednář pro SJ News z kanceláří v pražském Karlíně, kde brzy oslaví čtyři roky od otevření této evropské pobočky kalifornské firmy.
„Nějaká část může určovat barvu vlasů, jiná zase může určit pravděpodobnost toho, zda dotyčný dostane nebo nedostane během svého života rakovinu prostaty,” vypráví zeširoka Bednář, absolvent magisterského oboru Human-Computer Interaction na prestižní univerzitě Georgia Institute of Technology v Atlantě. Se smíchem přiznává, že o lidských genech se naučil až po svém příchodu do DNAnexus v roce 2012 z knihy Genetics for Dummies.
Společnost založená v roce 2009 poskytuje diagnostickým společnostem, farmaceutickým firmám či vládním programům cloudovou platformu pro práci s daty, která mohou dosahovat obřích velikostí. „Na celý jeden lidský genom může být zapotřebí 300 až 500 gigabajtů dat. Není jednoduché tahle data analyzovat a zpracovat. A právě tam IT platforma jako ta naše pomůže,” přibližuje.
DNAnexus tak pomáhá s celou škálou zkoumání DNA, ať už je to zjišťování rodinného původu jednotlivce, predispozice pro různé fyzické vlastnosti nebo informace o zdraví. Asi třetinu firmy podle Bednáře tvoří bioinformatici a biostatistici, kteří se sami věnují výzkumu.
Potenciál v Česku
V současné době pomáhá platforma více než 12 tisícům uživatelů ve 48 zemích světa. Mezi její zákazníky patří sedm z deseti největších farmaceutických společností na světě a osm z deseti největších diagnostických firem. Spolupracují například s britskou UK Biobank, rozsáhlou biomedicínskou databází, která zapojuje půl milionu dobrovolníků do dlouhodobé studie, jejímž cílem je objasnit vliv genetiky na lidské zdraví a pomoci zlepšit prevenci, diagnostiku a léčbu řady závažných a život ohrožujících onemocnění. DNAnexus využívá také americká precisionFDA, vládou zřízená platforma expertů specializujících se na analýzu biologických datových souborů.
Vedle britských UK Biobank a NHS (Národní zdravotní služba – veřejný zdravotní systém ve Velké Británii, pozn. red.) pochází evropští klienti DNAnexus často ze severských států, Německa, Francie či Švýcarska. A právě zvýšení jejich vlivu na evropském trhu byl jedním z důvodů, proč americká společnost na začátku roku 2019 otevřela pobočku v Praze. Tehdy tam začínali s deseti lidmi, nyní čítá pobočka již šest desítek kolegů. Pražská pobočka podle něj představuje průřez globální firmou - tedy skoro každý tým, který je v DNAnexus globálně, má zastoupení i v Praze.
Impulsem k založení pobočky v Praze byl sám Martin Bednář, který se na jedné straně chtěl vrátit do rodné země, ale zároveň ve střední Evropě viděl potenciál získat pro projekt špičkové vědce, bioinformatiky a vývojáře. „Je pro nás stěžejní, abychom stavěli DNAnexus kolem špičkových a zapálených profesionálů. Není tajemstvím, že Česká republika - a střední Evropa vůbec - je plná talentů, čehož si v průběhu posledních několika let všimly samozřejmě i americké startupy a technologické firmy,” vysvětluje Bednář.
Vzpomínky na Silicon Valley
„Life Sciences je obor, o kterém by se měl každý něco dozvědět. Myslím si, že je pro spoustu lidí dobré, aby si v něm něco zkusili, něco se o něm naučili, protože je v něm spousta nevyřešených problémů, které mohou mít pozitivní dopady na zdravotnictví a všechny z nás,” konstatuje Bednář, jenž ve firmě před návratem do Česka a založením pražské pobočky zastával napřed pozici vedoucího designu a potom produktového manažera.
Na léta v Bay Area v USA přitom rád vzpomíná: „Když jdete na kafe, tak se ve frontě za vámi baví lidi o tom, jak pouštějí satelity do kosmu, nebo o tom, jak změnit nějaké další velké odvětví. Je to hodně inspirativní prostředí a to, že jsme mohli na University of California San Francisco a na Stanfordu a dalších pracovištích zkoumat, jak vědci analyzují data, bylo nejen inspirativní, ale také pomohlo firmě rychleji růst,” říká.
I v Silicon Valley se však poměry podle něj mění: „Dnes už tím svatým grálem často není pracovat pro mladou firmu, dnes je jím získat dobře placenou práci v Googlu a strávit tam třeba dalších deset let života. Tenkrát mi ale to prostředí umožňovalo být lepší, než bych byl kdykoli sám, jelikož jsem mohl spolupracovat s lidmi, kteří umějí věci, jaké já neumím,” uzavírá šéf české pobočky DNAnexus Martin Bednář.