V pražském komplexu Florentinum vzniká výkladní skříň principů a technologií cirkulární ekonomiky: recyklace vody, upcyklované materiály, energetická úspornost, zero waste gastro provoz. Tento veřejný prostor s kavárnou a coworkingem je projektem pražské Veolie, která si dlouhodobě buduje image lídra ekologické transformace, a my jsme se byli podívat, jak to zatím s výstavbou vypadá. U té příležitosti jsme se inspirovali, jak aplikovat principy cirkulární ekonomiky u menších podniků. Nemusí totiž jít hned o milionové investice, přispět svým dílem k lepším zítřkům může i malý startup nebo kancelářská firma. O praktické tipy na účinné změny se s námi podělila Laura Mitroliosová z CIRA Advisory, přístup Veolie k udržitelnosti a prezentaci nového prostoru potom popsaly Marcela Dvořáková a Jolana Kubátová.
Cirkulární ekonomika je termín, který stále více rezonuje napříč různými odvětvími. Jde o jeden z konkrétních principů fungování strategie udržitelnosti. Taková strategie už dávno není jen luxusem pro velké firmy, čím dál více začíná být nutností i pro ty malé, a vůbec pro nás všechny, ačkoliv si to mnoho firem vůbec nepřipouští. Aplikovat udržitelnost do startupu nebo kancelářské firmy nemusí být vůbec těžké ani nákladné.
Proč se cirkulární ekonomice věnovat?
Na otázku, proč firmy nejčastěji začínají udržitelnost a cirkulární ekonomiku řešit, Laura odpovídá: „U firem, se kterými CIRAA spolupracuje, narážíme na to, že jejich motivace je tvořena kombinací různých faktorů. Je to samozřejmě regulatorika jako Pařížská dohoda či Green Deal, které přesně říkají, kam se musíme ve snižování uhlíkové stopy dostat, ale zároveň začíná sílit tlak i od části zákazníků s nezanedbatelnou kupní silou, kteří začínají od firem udržitelné služby požadovat. S tím tu dochází ke změně paradigmatu podnikání, kdy sami podnikatelé hledají způsoby, jak fungovat cirkulárně.”
Změnu paradigmatu v podnikání Laura popisuje jako přechod od lineárního modelu, kdy se vstupy použité při výrobě mění na výstupy a nepotřebný odpad. Velké firmy si stále intenzivněji uvědomují, že není možné z přírody pouze brát, protože tímto tempem brzy dojde k vyčerpání přírodních zdrojů a tedy i vstupů. Proto firmy již dnes hledají cesty, jak výstupy jejich výroby lépe a ideálně plně cirkulárně využívat. Pokud by to nedělaly, s přírodními zdroji by zákonitě zmizel i zisk.
Těžký průmysl a strojírenství nejsou jedinými oblastmi, kam cirkulární ekonomika přináší pozitivní změnu (zdroj: Unsplash)
Společnost Veolia Česká republika jako člen mezinárodní skupiny působící ve vodohospodářství, energetice a v oblasti využití odpadů se v rámci své CSR politiky profiluje jako lídr inovací směrem k udržitelné budoucnosti. „Jsme sice velká nadnárodní společnost, ale ochranu životního prostředí klademe na stejnou úroveň jako finanční zisk. Antoine Frérot, CEO Veolie, dlouhodobě vede celou skupinu k tomu, aby se stala příkladem v ekologické transformaci a udržitelnosti ostatním,” vysvětluje Marcela Dvořáková důvody, proč Veolia v současné době investuje značné prostředky do rozvoje různých projektů recyklace a cirkulární ekonomiky.
Výkladní skříň cirkulární ekonomiky
V současné době Veolia pracuje na projektu unikátního prostoru, který můžeme označit za „výkladní skříň cirkulární ekonomiky”. Jde o rekonstrukci prostoru bývalé restaurace v pražském Florentinu, ke kterému vítěznou architektonickou studii zpracovalo studio Crea_tura. Tento prostor je zamýšlen jako kombinace showroomu pro širokou veřejnost, místa pro pořádání workshopů a konferencí, ale i pracovní zero-waste kavárny.
V plánu od architektů ze studia Crea_tura se s cirkulární ekonomikou počítá od úplného začátku (zdroj: crea-tura.com).
„Unikátnost tohoto projektu spočívá v tom, že už v návrhu bylo po architektech vyžadováno, aby se zamysleli nad prvky cirkulární ekonomiky. V návrhu tak kromě podoby interiéru a informace, pro koho je prostor určený, najdete vedle využití moderních technologií například i materiálový pas, což je shrnutí toho, jak bude nakládáno s materiály během demolice a při následné rekonstrukci,” vysvětluje Laura, která za CIRAA pomáhá tento projekt Veolii koordinovat.
V praxi to může znamenat, že zdivo ze zbourané příčky bude upcyklováno v průběhu rekonstrukce. A pokud materiál jako například staré parkety či vytrhané trubky není možné dále v projektu využít k původnímu účelu, ani jako designový prvek, je vhodné pro něj už od začátku hledat využití. Takovým využitím může být jeho nabídnutí přes digitální tržiště s odpady Cyrkl, v nejhorším případě spalovna, čímž lze materiál využít alespoň k výrobě energie. Tohle vše je podle Laury lepší než osud většiny produkovaných odpadů, které jsou ukládány na skládky, kde zůstávají tisíce let.
PŘEČTĚTE SI: Z plechovek od piva jsou díly do aut. Český Cyrkl nachází odpadům využití
S jakými prvky cirkulární ekonomiky je tedy v tomto prostoru v plánu předběžně počítáno, aby naplnil svou podstatu a skutečně „požíral odpady a přetvářel je na zdroje”?
- využití zdiva z rekonstrukce v projektu
- využití starých vodovodních trubek v interiéru
- provoz kavárny podnikem v souladu s vizí cirkulární ekonomiky, případně zero-waste
- využití šedé vody například z umyvadel a její čištění technologií Aqualoop
- pronájem či pořízení udržitelného nábytku
- využití kalů z ČOV pro hnojení
- využití starého kontejneru
Veolia je podle svých slov omezena v možnostech tím, že se prostor nachází v komplexu budov, které mají dlouhodobě zajištěné dodavatele energií a dalších služeb. Realizace výraznějších zásahů, jakými by bylo využití solární energie či snaha o kompletní soběstačnost, tak v tomto projektu aplikovány nebudou. Na druhou stranu v objektu Florentina jsou již zakomponované mnohé udržitelné prvky, jako je sběr a využívání dešťové vody, což potvrzuje splnění podmínek přísné certifikace zelených budov LEED.
Prostor v pražském Florentinu bude Veolii sloužit jako výkladní skříň principů cirkulární ekonomiky (zdroj: crea-tura.com).
„Jedním z cílů nového centra je ukázat, jak může vypadat ekologická transformace v pojetí Veolie. Zároveň půjde o moderní hub, který bude podněcovat spolupráci v rámci komunity i napříč firmami, vzájemné vzdělávání a inovativní nápady, to vše s cílem společně řešit aktuální environmentální a společenské výzvy,” popisuje záměr nového prostoru Jolana Kubátová, z oddělení CSR a komunikace Veolia.
V současné chvíli je prostor pouze vystěhovaná restaurace, první práce budou zahájeny kvůli zpoždění spojených s pandemií Covid-19 a pečlivému dolaďování projektu až na jaře 2021, aby nejpozději na podzim mohl být prostor otevřen veřejnosti. Pokud vás tedy cirkulární ekonomika zajímá a chtěli byste vidět její fungování v praxi, sledujte Facebook CIRA Advisory, kde bude otevření oznámeno. Prozatím se s námi můžete podívat, jak aplikovat principy udržitelnosti i v malé firmě, bez milionových investic.
Udržitelnost i pro „ty malé”
Cirkulární ekonomika už dávno není jen pro velké firmy. Sestavili jsme pro vás několik tipů, jak zavést změny účinně, leč bezbolestně i v malé firmě. S jejich vypracováním nám pomohla Laura Mitroliosová, ředitelka a zakladatelka poradenské společnosti CIRA Advisory (CIRAA), která nedávno pomáhala přecházet na cirkulární model například pražské kanceláři Applifiting.
I malé změny mají smysl
Pokud čekáte, že cirkulární ekonomika je o tom, že budete muset rozkopat zdi a budovu od základu přestavět, jste na omylu. Jakmile by se něco muselo rozkopat, už to není úplně cirkulární. Na udržitelnost je samozřejmě ideální myslet od úplného začátku, klidně už v rámci plánování projektu stavby, což vám umožní její principy snáze zavést. Aplikace udržitelnosti je však možná i později, třeba při vybavování kanceláře nábytkem. Není například nutné pořádat výpravu za levným nábytkem do IKEA, v dnešní době je stejně dobrou variantou jeho pronájem.
Cirkulární ekonomika tedy nemusí být jen o velkých investicích. Častěji je spíše o menších změnách s pozitivním dopadem. „Na to by měly myslet všechny nově vznikající firmy, protože budoucnost podnikání je úzce spojená s udržitelností. A je jedno, jestli jste IT firma, nebo výrobce produktů, na přicházející změnu se musíme připravit všichni,” vysvětluje důležitost Laura Mitroliosová.
Zaměřte se na jednorázový odpad
Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Druhou přijatelnou variantou je odpad, kterému dáme druhý život a dále ho využijeme. Když není zbytí, tak recyklace, a v úplně nejhorším případě směsný odpad. V boji proti tvorbě jednorázového odpadu může jít o maličkosti, jako je nahrazení utěrek na toaletách elektrickými vysoušeči, nákup kávy ve znovuplnitelné dóze či nahrazení vody v PET lahvích skleněnými dózami s kohoutkovou či filtrovanou vodou.
„Pro pražskou kancelář Appliftingu jsme například sebrali veškeré koše z pracovních míst, abychom motivovali zaměstnance vyhazovat odpad v kuchyňce, kde byly umístěny koše na tříděný odpad. Je to jednoduché - když mám koš pod stolem, naházím do něj všechno, ale když nemám papírek od sušenky kam vyhodit, jdu do kuchyňky a alespoň ho hodím do správné nádoby. Stejný princip jsme využili i pro zavedení přípravy sypaného čaje a sáčkové čaje jsme úplně zrušili. Ačkoliv jsme lidem nedali jinou možnost, nikdo nenadával,” uvádí Laura na příkladu jednoduchost kroků vedoucích k udržitelnosti.
Tiskněte s rozmyslem
Dalším krokem je omezení množství tiskáren. Zkuste přejít na model, kdy je ve firmě jedna sdílená tiskárna, na které bude defaultně nastavený oboustranný černobílý tisk. Laura ještě zmiňuje perličku pro fajnšmekry - použití takového fontu, který šetří spotřebu inkoustu. A ve druhém kroku přestaňte tisknout věci, které nepotřebujete. Secvaknout si pár papírů a uložit je do šanonu je možná uspokojující pocit, ale udržitelná budoucnost stojí na digitalizaci.
Voda není jedno
Pokud kancelář vlastníte, můžete si dovolit jít do větších investic, jako je sběr a využití dešťové vody pro zalévání kancelářských rostlin či zahrádky. Značné úspory může přinést i spousta malých změn v pronajatých kancelářích. Takový perlátor je věc za pár korun, která sníží průtok vody z kohoutku z 10 litrů až na jeden, aniž byste to jako uživatel poznal. K motivaci šetřit vodou může vést i domluva s majitelem na účtování vody podle reálné spotřeby. Další cesty k šetření se pak hledají skoro samy.
Energie
Úplně nejjednodušším krokem ke snížení uhlíkové stopy může být nákup zelené energie. Stačí se domluvit s dodavatelem, že přejdete na energii z obnovitelných zdrojů. K tomuto řešení se uchyluje stále více lidí a firem, kteří tak svou volbou podporují výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
„Po svém dodavateli můžete požadovat několik druhů potvrzení o tom, že vaše energie pochází z obnovitelných zdrojů. Společnosti jako Nano Energies dodávají pouze zelenou energii, jiní dodavatelé vám na faktuře rozpočítají množství energie z obnovitelných zdrojů nebo vám poskytnou certifikát. Přitom zelená energie nemusí být dražší,” uvádí Laura.
Nebojte se požádat o pomoc
Impulz k většímu důrazu na udržitelnost firmy často přichází od samotných zaměstnanců. Může to být office manažerka, kterou drásá, že se ve firmě netřídí odpad, a marně se snaží kolegy nutit k větší zodpovědnosti, nebo ředitel s chutí chránit přírodu. Takový člověk se často stává terčem posměchu a Laura z pohledu poradenské společnosti pro cirkulární ekonomiku těmto lidem doporučuje, aby vedení společnosti navrhli schůzku s odborníkem.
Laura Mitroliosová, spoluzakladatelka CIRAA.
Na schůzce společně projdou tzv. Quick Check, kdy zhodnotí fungování firmy v základních oblastech udržitelnosti. Výstupem jsou návrhy vylepšení, které pomohou firmě k přechodu na udržitelný provoz, což s sebou často nese i ekonomické úspory.
„Ve své praxi často narážím na příběhy lidí ve firmách, kteří kolegům vysvětlovali, že mají třídit, jak mají kompostovat, posílali jim články ve zpravodaji, ale nic se nedělo. Jakmile tohle udělá někdo z venku, kdo má autoritu a podporu vedení, změna je prakticky instantní,” sdílí Laura své zkušenosti ze svého působení jak v CIRAA, tak v neziskové organizaci INCIEN (Institut Cirkulární Ekonomiky).
Změňte kancelář na laboratoř
Vyzkoušejte si principy cirkulární ekonomiky přímo ve své kanceláři a pojměte to jako experiment. Zjistíte, jak je to jednoduché a že to opravdu nic nestojí. Stačí si dát třeba měsíční výzvu v tom, o kolik méně jednorázových plastových lahví vyprodukujete a výsledek vyjádřit číslem ušetřeného odpadu. Nebo začněte kompostovat zbytky jídel, pěstovat bylinky - fantazii se meze nekladou. Zaměstnancům při tom vysvětlíte svůj záměr a ukážete jim, že se snažíte o změnu se značným přesahem. To je základním předpokladem pro to, aby změna ve firmě zakořenila a nebyla při první příležitosti zrušena.
Pozor na greenwashing
Existuje spousta firem, která sklouzne k praktikám spadajícím do kategorie greenwashingu. Jak se tomu vyhnout, je přitom úplně jednoduché: „Pokud je udržitelnost jen položka na seznamu, kterou si chcete odškrnout a jít dál, je to špatně. Změny musí firma myslet upřímně a mít konkrétní cíl, kterého bude chtít různými cestami dosáhnout. Potom lze jednoznačně říct, že to nebylo myšleno jako greenwashing,” ujišťuje Laura.
PŘEČTĚTE SI: Je to greenwashing, nebo ne? Pět zelených strategií, kterými firmy matou
Komunikujte své snažení!
Existují firmy, které mají udržitelnost v DNA a třeba i sami zakladatelé jsou doslova posedlí recyklací a minimalizací odpadů, ale přitom si netroufnou o tom kamkoliv napsat. Bojí se, že nedělají dost, nebo že je veřejnost bude vnímat jako eko-maniaky. Komunikace udržitelnosti a cirkulární ekonomiky je specifický obor, ale pokud se správně uchopí, může firmě přinést zlepšení image v očích různých skupin veřejnosti, tedy nejen u zaměstnanců či zákazníků.
Foto: archiv Veolia a CIRAA, Unsplash
