Úspora cest do ordinace či nemocnice a sledování pacientů na dálku. Telemedicína posouvá lékařskou péči do 21. století a v určitých aspektech je užitečná. „Možné je dálkové EKG či monitorování biochemických dat. Prostřednictvím internetu lze sledovat i zobrazovací vyšetření včetně rentgenů nebo magnetické rezonance a podobně. Fyzický kontakt lékaře a pacienta je ale naprosto nenahraditelný,“ říká pro SJ News Milan Kubek, předseda České lékařské komory (ČLK).
Možnost mít ošetřujícího lékaře online se stává trendem. Lidé nemusí volit náročné cestování do měst a vše zvládají v pohodlí domova. Podle odborníků v praxi se dnes až 30 procent případů návštěv u lékaře dá vyřešit na dálku.
Výrazně tomu pomohla svétová pandemie covidu-19. „Tehdy to bylo logické, ale šlo o takovou nouzovou situaci. Zároveň se ukázaly limity, které telemedicína má,“ uvádí Kubek. K plnohodnotné léčbě na dálku se staví skepticky a připomíná obecný princip. „Pokaždé, když přijde něco nového, tak je z toho obrovské nadšení. Prostor pro telemedicínu vidím v nějakém dočasném řešení, na které musí navázat normální, seriózní vyšetření,“ dodává.
Vzdálený přístup ale například umožní pomocí nejrůznější diagnostiky na dálku sledovat pacienty právě v době mezi návštěvami lékaře.
S-Case
Velký skok kupředu pro zdravotní péči znamená telemedicína i v České republice, kde se přitom na rozvoji zdravotnictví podílí řada startupů. Jedním z příkladů je mimo jiné technologický S-Case. Ten se zabývá vzdáleným monitoringem pacientů od roku 2018. Mezi jeho investstory patří AI Startup Incubator, Y Soft Ventures a podnikatel a zakladatel Brand Embassy Vít Horký. S-Case se zabývá hlavně péčí o pacienty na dálku.
Projekt získal v únoru investici ve výši dvanácti milionů korun a k pilířům jeho řešení patří přenosné diagnostické zařízení, které v sobě kombinuje inteligentní senzory jako IR teploměr, pulsní oxymetr, glukometr či tlakoměr a poskytuje efektivní správu zdravotního stavu prostřednictvím digitální, medicínské platformy.
Istel
Podobné řešení má také například Istel. V systému je zapojeno několik přístrojů, které lze použít jednotlivě nebo v kombinaci. Pomocí Bluetooth se výsledky měření automaticky posílají do aplikace, kde se uloží. Lékař má okamžitý přístup k výsledkům měření pacienta z různých přístrojů. Se získanými daty lze efektivně pracovat, generovat přehledné zprávy, které je možné přidat ke zdravotní dokumentaci. V případě nutnosti se může lékař s pacientem spojit telefonicky nebo přes videohovor. Společnost nabízí například automatický tlakoměr, zařízení pro monitorování EKG nebo glukometr.
Fakultní nemocnice Olomouc
Různá řešení pro oblast telemedicíny už využívají také velká zdravotní zařízení. Mezí lídry v České republice patří Fakultní nemocnice Olomouc, která začala první řešení implementovat již v roce 2012. „Tehdy jsme startovali s monitoringem pacientů vybavených kardiostimulátory, kardiovertery a defibrilátory. Do centra nám chodí údaje o srdeční aktivitě pacienta či zdali jsou výboje oprávněné. Dále se posílají informace o přístroji, jako je například stav baterií,“ uvádí pro SJ News mluvčí olomoucké nemocnice Adam Fritscher.
Dnes už nemocnice vzdáleně monitoruje mnoho skupin klientů. Patří mezi ně například dětští pacienti, ti se srdečním selháním či lidé v paliativní péči. „Jsou u nás vybaveni tabletem a přístroji, které sbírají zejména fyziologická data o zdravotním stavu. Ta se automaticky posílají do telemedicínského portálu,“ dodává Fritscher.
Olomoucká nemocnice také využívá telemedicínský portál pro vzdálenou komunikaci formou videohovorů. Distančně probíhají například žádosti o léky, pomůcky nebo chat se zdravotnickým personálem. Zdravotní zařízení z hanácké metropole spolupracuje s firmou Bindworks. „Používáme jejich řešení pro pořizování fotodokumentace s názvem zScanner nebo nástroj zCase pro komunikaci se zdravotnickou záchrannou službou,“ upřesňuje mluvčí.
Pacienti posílají videa či fotografie
Na trhu je i platforma Meddi, která přivedla na svět aplikaci právě pro telemedicínu. Lékaři a pacienti díky ní komunikují digitálně. A to nejen nad vydaným e-receptem či různými symptomy, ale pacienti mohou posílat i fotografie či videa svých zdravotních problémů. Lékaři poté určí léčbu, případně doporučí zajít pacientům na odborné vyšetření, což navíc nemocným usnadní minimálně jednu cestu k praktikovi, který by pravděpodobně zvolil totožný postup.
Odzvonilo tedy plným čekárnám? Milan Kubek zůstává opatrný. „Fyzický kontakt lékaře a pacienta je i nadále naprosto nenahraditelný," dodává předeseda ČLK.
PŘEČTĚTE SI: DiApp usnadní život cukrovkářům. Speciální senzor zvítězil ve zdravotnickém hackathonu
