Masarykova univerzita v Brně vyvinula ve spolupráci s Univerzitou Pavla Jozefa Šafárika v Košicích a Univerzitou Komenského v Bratislavě technologii zvyšující úspěšnost mimotělního oplodnění, tzv. IVF. Z testů krve ženy a vzorků roztoku, ve kterém se nacházejí embrya, určí to nejvhodnější. Zároveň předpoví nejlepší den pro jeho transfer. Patent na konci roku koupila holdingová skupina FABA Capital. Pod hlavičkou svého startupu Fetus IVF teď bude pokračovat v jeho komercializaci.
Tři univerzity, jeden startup a patentovaná technologie, která zvyšuje úspěšnost umělého oplodnění. Vědecký výzkum Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích a Univerzity Komenského v Bratislavě čeká převedení do praxe díky vstupu české holdingové skupiny FABA Capital. Ten do transferu inovativního řešení investoval 441 tisíc eur (téměř deset a půl milionu korun), peníze si rozdělí univerzity. Komercializaci výzkumného projektu si vzal na starost startup Fetus IVF, který je součástí holdingu.
Problém neplodnosti ročně podle Masarykovy univerzity postihuje přes 48 milionů párů po celém světě. Nejefektivnějším způsobem léčby je metoda asistované reprodukce v podobě mimotělního oplodnění zvaná IVF (in vitro fertilizace, v překladu oplodnění ve skle). Právě na její vylepšení se zaměřuje zmíněná inovace.
„Zjednodušeně řečeno, technologie je součástí diagnostického testu, který předpoví aktuální připravenost žen na proceduru umělého oplodnění a společně s unikátním způsobem výběru vhodného embrya tím zvýší úspěšnost celého procesu,“ popisuje Miroslava Rabajdová z Ústavu lékařské a klinické biochemie univerzity v Košicích.
Šance na uchycení a udržení embrya v těle by se díky technologickému řešení měla zvýšit o desítky procent. Lidem by patentovaná metoda mohla být dostupná za rok až dva.
„Jako vhodný přístup se ukázalo analyzovat získané miRNA molekuly v kombinaci jako biomarkery. Molekuly jsou tak schopné napomoci v personalizované medicíně při predikci úspěšnosti IVF skrze výběr vhodného embrya,” přibližuje řešení blíže Katarína Šoltys z Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského. „Věřím, že kombinace molekulárních metod a využití umělé inteligence v biomedicíně dokáže přinést lepší zdravotní péči a vyšší kvalitu života nejen pro mnohé neplodné páry, ale i pro nás všechny,” dodává.
Skupina FABA zároveň loni založila nový inkubátor fabaincube, která má přispět právě k propojení univerzitních projektů s byznysem a jejich překlopení do produktů.
PŘEČTĚTE SI: Startup Leeaf digitalizuje proces umělého oplodnění. Pomocí analýzy dat chce zvýšit jeho úspěšnost
