Z e-shopu přijde balík, pořádně vypolstrovaný, aby se zboží nerozbilo. Jenže místo hromady polystyrenu a bublinkové folie je v něm lehký materiál tvořený z hub. Takže místo do koše vše putuje na zahradu do kompostu nebo na pole, kde výztuž poslouží jako hnojivo. Dvojice inovátorů z jižní Moravy založila startup Myco, který z hub, a zcela bez chemie, vyrábí nejen výztuže pro přepravu, ale také umělou kůži nebo krabice.
David Minařík (na úvodní fotce vlevo) je akademický malíř z jihomoravského Kyjova. Před lety se ale místo do obrazů zakoukal do hub a začal studovat jejich biologii. Narazil na studie týkající se pěstování mycelia, tedy podzemní části hub zvané též podhoubí. První pokusy s myceliem dělal zpočátku Minařík doma v koupelně. Zhruba po roce experimentování přesvědčil materiálového inženýra Jana Ostreziho, aby s ním vytvořil projekt, který by začal využívat mycelium v komerční sféře. O další rok později už měli funkční výrobu, potřebné vybavení a kapacitu na uspokojení menších zakázek. Letos v lednu založili startup Myco, jehož název pochází právě ze slova mycelium. Do týmu přibrali ještě studentku marketingové komunikace, marketingového specialistu a s projektem spolupracuje také mikrobiolog.
Cílem startupu Myco je jediné – vyrobit udržitelnější a ekologičtější alternativu jednorázovým plastovým obalům a výplním. „Náš tým spojuje zájem o ekologická témata, technologie a design. Věříme, že masové využívání mycelia v průmyslu může zásadně pomoci v boji proti klimatickým změnám,“ je přesvědčen Minařík. Paradoxní je, že jeho společník Ostrezi ještě donedávna pracoval jako technolog vstřikování plastů v automobilovém průmyslu. Po nějaké době ale zjistil, že plasty „nemůže ani vidět“ a že potřebuje změnu. Jak sám říká, všichni si všímají plastů z obalů, které lidé vyhazují denně do popelnic. Nikdo ale nevidí mnohem větší množství plastů z průmyslu, které končí ve spalovnách. Podle Ostreziho jsou právě houby materiál, s nímž se dá velmi dobře pracovat. „Jde vlastně o přírodní kompozit. Podhoubí proroste lignino-celulózovým substrátem, což jsou laicky řečeno nadrcené piliny, sláma a podobně, a vytvoří kompaktní a zároveň tvarovatelný materiál, který má podobné vlastnosti jako pěnový polystyren,“ popisuje osmadavacetiletý Ostrezi.
Jedním z výrobků Myco je také obal pro přepravu lahví. (Foto: Archiv Myco)
Myceliový materiál má však také další využití, protože volbou vstupních surovin, dobou zrání, způsobem tvarování a povrchovými úpravami lze vlastnosti do značné míry měnit. „Umíme vyrobit také tvrdé lisované desky podobné dřevotřísce. Momentálně pracujeme na kůži z mycelia Ganoderma lucidum známé také pod názvem Reishi,“ doplňuje David Minařík. Ta by se mohla stát přírodní náhradou živočišné a umělé kůže.
Největší potenciál ale tvůrci Myca vidí v nahrazování jednorázových plastů, protože materiál z hub a rostlinných odpadů není nutné recyklovat, ani řešit kam s ním, jako je tomu u plastového odpadu. „Jednoduše ho můžete vyhodit na kompost nebo na pole, kde po rozložení poslouží zároveň jako hnojivo,“ dává příklad Ostrezi. „Nespornou ekologickou výhodou je také lokálnost produkce. Veškeré vstupy jsou totiž odpady místní výroby,“ dodává Ostrezi.
Myco své houby pěstuje v pronajatých sklepech v jihomoravském Kyjově. Nejprve se zpracovává a sterilizuje substrát, což jsou piliny, koudel, papír a jiné rostlinné odpadní materiály. Do substrátu se pak naočkuje houba, která po třech týdnech substrátem proroste. Prorostlý substrát se nadrtí a vloží do forem zhruba na tři dny. Po vytažení z forem a krátkém zrání se výrobek vysuší v sušárně, čímž dojde k zastavení růstu a materiál se tak stabilizuje. Někdy je pak třeba jej ještě lehce povrchově upravit.
Myco zkouší vyrobit různé obaly, mimo jiné například na sušený čaj nebo na přepravu cup cakeů pro pekařství. (Foto: Archiv Myco).
Momentálně Myco nemá žádný obrat, protože vyvíjí prototypy výrobků pro tři potenciální odběratele. Pro českou firmu Sonnentor zkouší pěstovat materiál z jejich vlastního odpadu. Cílem je vytvořit dárkovou kazetu na jejich produkty – bylinkové čaje. „Pro výrobce designových skleněných svítidel Brokis vyvíjíme vnitřní výplně přepravních krabic. Pro cukrářství Family bakery vyvíjíme krabici pro přepravu cupcaků poštou, která bude mít kromě ochranné funkce i funkci tepelně izolační,“ přibližuje Minařík.
Tvůrci Myco věří, že dokáží plastům konkurovat nejen udržitelností, ale i cenou. Ceny plastů v posledních dvou letech rostou, základní suroviny pro mycelium, tedy pro pěstování hub, se navíc nemusí odnikud dovážet tak, jako ropa, ale jsou lokální. „Proto věříme, že v budoucnu budeme levnější než plasty, i vzhledem k tomu, že očekávám, že se budou plasty zatěžovat daněmi a udržitelné materiály se naopak podporovat,“ je přesvědčen Minařík.
Veškeré peníze na rozjezd pochází zatím od týmu Myca. Složili se a do začátku vložili téměř dvě stě tisíc korun. Dalšího čtvrt milionu proinvestovali ještě před spuštěním. Nyní ale již hledají externího investora.
„Investory jsme sami oslovovali i se nám sami ozývají. Nechceme to však uspěchat, takže je to teď hlavně o seznamování a konzultování. Navíc je pro nás důležité kromě peněz získat i jakéhosi mentora s praktickými zkušenostmi se startupy. Investice bude relevantní, jakmile s některým z potenciálních zákazníků navážeme dlouhodobou spolupráci,“ přibližuje Minařík.
Jeden z obalů Myco, který má sloužit pro přepravu skleněných nádob. Ve spodní části obalu jsou nametená semínka, která se dají použít pro klíčení a pěstování. (Foto: Archiv Myco.)
Myco sice v současnosti nemá žádný obrat, ale tvůrci očekávají, že se to v příštích měsících změní. „Máme malý funkční tým, v současnosti se stěhujeme do větších výrobních prostor, abychom měli kapacitu na zvyšování objemu produkce. Věnujeme se teď hlavně vývoji a navazování spolupráce s projekty, které by nám pomohly vyrůst. Naším prvním spojencem je digitální odpadové tržiště Cyrkl, jakožto velký hráč na poli cirkulární ekonomiky,“ přibližuje Minařík.
Houbový materiál není ve světě úplnou novinkou. Existují staré německé patenty a v USA jsou už první větší aplikace – výrobce počítačů Dell do houbových obalů například balí servery. Příklady využití mycelia nalezneme i v Česku, ale zatím se použití omezuje na originální designové výrobky pro koncové spotřebitele, jako nábytek, lampy a podobně. „Naším cílem je prosadit mycelium v průmyslu. Díky produkci velkých objemů bude moci klesnout jeho cena a tak konkurovat dnes již extrémně optimalizované výrobě plastů,“ říká marketingový specialista Myca Vladan Košut.
Foto: Archiv Myco
