Psychické problémy žen v těhotenství a po porodu jsou stále tabu. Cestu z deprese nebo úzkosti pomůže najít aplikace

Psychické problémy žen v těhotenství a po porodu jsou stále tabu. Cestu z deprese nebo úzkosti pomůže najít aplikace

Anna Jurečková 27. srp 2021 7 min

Hormonální změny, nedostatek spánku, nová životní situace. A k tomu spousta představ o tom, jak by mělo vypadat ideální mateřství. Psychika žen v perinatálním období je křehká a nastávající či čerstvé matky mohou pociťovat i jiné emoce než ty pozitivní. V horším případě se pak potýkají s příznaky duševních poruch, nejčastěji deprese nebo úzkosti. Pomoc však v takovém případě vyhledá jen minimum z nich. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví proto vyvinuli ve spolupráci s organizací Úsměv mámy aplikaci Kogito, která ženám ukáže, jak pracovat se svými myšlenkami a pocity díky technikám kognitivně behaviorální terapie.

Až každá pátá žena zažije během těhotenství nebo po porodu příznaky duševní nepohody, což je skoro dvakrát více než před třiceti lety. Z průzkumů přitom vyplývá, že 75 procent z nich nevyhledá žádnou pomoc. Antonín Šebela, psychiatr a odborník na mateřskou psychiku, přemýšlel nad nástrojem, který by překonal bariéry, dostal se blíže k ženám a poskytl jim okamžitou, ale i systematickou péči. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) nakonec s iniciativou Úsměv mámy vyvinuli aplikaci Kogito, která byla spuštěna minulý měsíc. 

„Začali jsme rešerší aplikací zaměřujících se na duševní zdraví, které v českém prostředí již jsou. Chtěli jsme vyvinout self help nástroj, který by nebyl jenom o základní pomoci, ale nabídl by systematičtější péči,“ popisuje začátky Šebela. „Ta totiž nemusí být vůbec o lécích, mnohdy výrazně pomáhá psychoterapie,“ dodává. Kogito tak vychází z principů kognitivně-behaviorální terapie, které propojuje se skutečnými příběhy žen. Právě v tom tkví podle Šebely unikátnost projektu. „Ženy, co si něčím podobným prošly, sdílí svoje zkušenosti. Uživatelky tyto informace vnímají jinak než třeba od doktora. Dalším krokem by mohl být například chat přímo v aplikaci, kde by matky mohly komunikovat a podělit se o svoje prožitky,“ nastiňuje.

V praxi aplikace funguje tak, že uživatelka nejprve vyplní vstupní dotazník a po jeho vyhodnocení je nasměrována na Cestu z úzkosti nebo Cestu z deprese. Každá z nich má pět etap, jež zahrnují techniky kognitivně-behaviorální terapie formou mluveného slova, relaxační metody, plnění různých úkolů či návod, jak vyhledat odbornou pomoc, pokud aplikace vyhodnotí, že je zapotřebí vyšší stupeň péče. Kogito zároveň plní funkci prevence, ženy jejím prostřednictvím mohou od začátku pracovat na svých obavách a náladách tak, aby se do depresivní nebo úzkostné poruchy vůbec nerozvinuly. 


Kogito je součástí dlouhodobější spolupráce NUDZ a neziskové organizace Úsměv mámy, kterou založila Veronika Kubrichtová poté, co si sama prošla po porodu duševními potížemi a překvapilo ji, jak málo pomoci je k dispozici. Společně usilují o zásadní změnu v oblasti podpory žen, u nichž se objeví psychické obtíže v těhotenství nebo po porodu. Systematická péče totiž v České republice, na rozdíl od jiných zemí, prakticky neexistuje. Prvním krokem ke zlepšení situace bylo zavedení screeningového programu. V případě, že je u ženy v rámci screeningu v porodnici nebo gynekologické ordinaci zjištěna přítomnost vyššího psychosociálního stresu, tak je jí aktivně nabídnuta pomoc. Tento projekt je od letošního dubna dostupný ve dvaceti vybraných gynekologických ambulancích a již delší dobu běží i v pěti porodnicích. Navazuje na něj peer program Máma podporuje mámu.

Vyhledání pomoci brání nedostupnost i předsudky okolí

„Na začátku jsme dělali menší výzkum, hovořili jsme s dvěma sty ženami, které se identifikovaly s tím, že se v daném období setkaly s úzkostmi nebo depresemi, abychom zjistili, jestli by o podobnou aplikaci byl zájem,“ popisuje Šebela. „Pomoc nevyhledalo 98 procent z nich,“ upozorňuje. Jako nejčastější důvody zaznívala nedostupnost v malých městech, vysoká cena za terapii v těch velkých, problém s hlídáním dítěte, ale také vnitřní stigma či strach z odebrání potomka. „Typické jsou věty typu ‚my jsme to zvládaly‘ nebo ‚nikam chodit nebudeme, bude to ostuda‘ ze strany tchyně, mámy nebo jiných lidí z blízkého okolí,“ vysvětluje psychiatr a poukazuje na to, že hodně dotazovaných žen od vyhledání pomoci odrazovala právě rodina.   

Včasná pomoc je přitom v tomto případě zásadní. Stres spojený s přítomností duševní poruchy v těhotenství negativně ovlivňuje vyvíjející se dítě po psychické i biologické stránce. Hrozí například, že se úzkosti nebo deprese matky časem projeví i u něj. Právě tyto dvě poruchy patří mezi nejčastější typ potíží, se kterými se ženy v těhotenství, po porodu nebo i v průběhu mateřské a rodičovské dovolené setkávají. Kolem 10 procent z nich zažije poporodní depresi a až 20 procent trpí nějakou úzkostnou poruchu. Mezi méně častá duševní onemocnění se potom řadí poporodní psychóza či bipolární afektivní porucha. 

„Nejčastější je tzv. poporodní blues, krátké období po porodu, kdy se matce střídají nálady a emoce. Je to způsobené hormonální nerovnováhou po porodu i novou situací. Přestože se jedná o běžný, v podstatě fyziologický, stav, spoustu žen zaskočí,“ uvádí Šebela. Doplňuje, že častá je také panická porucha, generalizovaná úzkost, ale také větší náchylnost k projevům obsedantně kompulzivní poruchy. Ta se typicky vyznačuje vtíravými myšlenkami a činnostmi, které tyto myšlenky, jež po porodu mohou směřovat k dítěti, zahání. „Matku může třeba napadat, že dítěti ublíží. I když by to nikdy neudělala, ta představa se pořád vnucuje. Zvýšené obavy jsme zaznamenali také v souvislosti s covidem-19. V ambulanci jsem měl ženy, které dezinfikovaly všechny nákupy nebo nutily celou rodinu se pokaždé, když přijdou z venku, hned převlékat a dávat prádlo do pračky.“

Roli spouštěče duševních obtíží hraje více faktorů. Jedním z nich jsou zmíněné hormony, mění se hladina estrogenů a progesteron, což může u některých žen způsobit pokles produkce serotoninu. Existuje ale i řada vnějších faktorů – nová životní role, izolace, samota, stěhování nebo finance. „Negativní dopad na psychiku mohou mít v dnešní době také sociální sítě, kde mají lidé tendenci ukazovat spíše pozitivní stránku života, potažmo mateřství. Což způsobuje to, že řada matek začne vyvíjet tlak sama na sebe. Stresují se, že selhávají, když mají jinou zkušenost, než vidí u ostatních,“ říká Šebela a dodává: „O osvětu v této oblasti se snaží Úsměv mámy. Ukazuje mateřství na sociálních sítích v méně růžových barvách, aby si žena nevyčítala, že je špatná máma, že mateřství ve srovnání s ostatními nezvládá tak dobře.“

Aplikace Kogito si po měsíci fungování instalovalo 1176 uživatelek, z nichž 600 je každý den aktivní a vyplnilo dotazníky, na základě kterých se bude platforma dále vyvíjet. „Čekáme, až budeme mít výsledky,  aby Kogito bylo tzv. evidence-based, a pak bychom aplikaci začali propagovat přes odborné společnosti, gynekology, praktické lékaře a psychiatry,“ uzavírá Antonín Šebela s tím, že do budoucna je v plánu rozšířit funkce aplikace a zpřístupnit ji všem.

Foto: unsplash, archiv Kogito

Anna Jurečková

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Aplikace
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články