Založili investiční fond, rozjeli projekt mastermind skupin. Jenže to jsou loňské novinky a Czech Founders nezastavují. Ba právě naopak, snaží se dál akcelerovat. I proto jsme se sešli k rozhovoru s dynamickým duem Jiřina Dunková a Lucie Jurystová, aby další plány, které pro českou startupovou komunitu chystají, ozřejmily.
Prozradily, že jednou z nejbližších ambic je víc otevřít cestu ženám a ulehčit jim jejich působení v rámci komunity. Být víc inkluzivní.
Kromě pomoci ale plány Czech Founders nezapomínají ani na byznys. A když se obojí spojí, může zde být investování s přidanou hodnotou.
V rozhovoru pro SJ.News Jiřina a Lucie také nastínily, pro koho mají být Czech Founders love brandem, pro koho bezpečným přístavem i jak to mají s vlastními podnikatelskými plány.
Neměly jste někdy ambici založit vlastní startup?
JD: Vlastně nevím, jak se to dělá. Navíc duší nejsem člověk, který by dokázal lidem něco prodávat. Je mi to z podstaty nepříjemné. Což ale neznamená, že když se pro něco nadchnu, tak tu věc neprosadím. Příkladem jsou Czech Founders, ale v jejich případě jde o něco jiného, než že bych měla produkt, například nějakou aplikaci a musela za lidmi chodit a přesvědčovat je, že právě ta má je nejlepší na trhu.
Na prodej si můžete někoho najmout...
JD: Jasně, ale na začátku, když startup rozjíždíte, musíte většinou všechno dělat sám. Hlavně nevím, jestli bych to zvládla, protože se umím hodně vystresovat. Proto upřímně obdivuji lidi, kteří se do toho pustí a jdou mimo svou komfortní zónu. Že vůbec mají skvělý nápad a snaží se s ním prorazit. Mám ráda věci pod kontrolou a rozjíždění startupu do toho úplně nezapadá. Hrozně ráda bych ho založila, ale nevím, jestli se to někdy stane.
LJ: Nikdy jsem neměla přímo ambice něco zakládat, ale myslím, že jsem takový ideální co-founder. Ráda pomáhám myšlenkám na svět. Opakovaně jsem byla v situaci, kdy někdo přinesl nápad a pomáhala jsem ho uskutečnit, dopilovat nebo postavit víc na zem, aby z toho bylo něco reálně hmatatelného.
Je i to, co popisujete, důvodem, že za vznikem startupů většinou stojí muži, kteří snáze přebírají pozice lídrů?
JD: Mám na to velmi vyhraněný názor. Zaprvé absolutně nesnáším rétoriku jakéhokoliv alfa samectví a podobných věcí, protože to podle mě je hloupost. Není na to žádný podložený výzkum, že existují nějaké alfy, bety a podobně. Je to přežité a jde především o charakter konkrétního člověka. Jasně, jsou zde nejrůznější kulturní vlivy a můžeme se bavit o tom, že chlapečci se vychovávají nějak, holčičky se vychovávají trochu jinak, ale tomu neříkám alfa samectví. Může být nějaké společenské nastavení, něco, na co si člověk zvykne, ale nejde o něco, co se nedá změnit.
Existují výzkumy, že ženy jsou víc orientovány na detail. Můžeme spekulovat o tom, jestli mají třeba víc tendenci dotahovat věci, nebo vést v patrnosti jednotlivosti. Na druhou stranu tu máme ženy vizionářky, které založily a vedou jak startupy, tak i obří firmy v tradičních oborech.
JD & LJ: Úplně tedy nesouzníme s tím genderovým nádechem.
JD: Pracovala jsem s úžasnými vizionářkami i vizionáři a bylo úplně jedno, zda jde o ženu nebo o muže. Jde hlavně o to, jaký ten konkrétní člověk je. Byť nejsem z podstaty founder, tak právě díky skvělým lídryním a lídrům jsem mohla také zazářit, protože dobří lídři ví, že úspěch nezávisí pouze na jednotlivci, ale na týmu, kterým se dobrý lídr dokáže obklopit.
Cestou ke kvalitě je vytvořit podporující prostředí, které zahrnuje všechny a když má někdo individuální problémy, tak se jim věnovat. Ale ne to dogmatizovat na dvě oddělené skupiny. To tady je už desetiletí a nemyslím si, že nás to posunuje někam dopředu. My s Luckou jsme důkazem toho, že pracujeme v týmu velice akčních, kreativních mužů a pravidla hry máme všichni stejná.
LJ: Náš tým vnímám jako vyrovnaný a vyvážený. Právě do něj hledáme nového člověka pro eventy a komunikaci. A je úplně jedno, zda půjde o ženu nebo o muže. Každý máme odlišné přednosti, kterých v danou chvíli využíváme. Dělám něco naprosto jiného než Vít Horký nebo Václav Pavlečka, ale všichni jsme si rovni ve smyslu toho, že se snažíme pomoct zdejší startupové komunitě.
Ženy začínají později
Přesto podle nedávného výzkumu Václava Ryšlinka je founderek v českém startupovém prostředí poměrně málo...
JD: V komunitě Czech Founders chceme podpořit aktivitu žen. Z databáze našich členů vyplývá, že poměr žen vůči mužům je 1:8, tedy že ve skupině 800 členů máme 14 procent registrovaných founderek. Jsou v té komunitě přítomné, chodí jim naše komunikace, pravděpodobně ví o našich aktivitách, ale aktivně se jich zase tolik neúčastní.
PŘEČTĚTE SI: Muž, vysokoškolák, absolvent informatiky. Tak vypadá profil nejčastějšího zakladatele startupu u nás
Proč?
JD: Díky Bootcampu víme, že ve stadiu idey je žen relativně velké množství. V jeho loňské podzimní edici měla polovina ze zúčastněných startupů ženské founderky. #holkyzmarketingu (komunita pomáhající ženám zlepšit si pozici na pracovním trhu v oblasti marketingu, pozn. red.) mají nejrůznější programy, které absolvují desítky žen, jež jsou připravené stát se okamžitě founderkami. Ale v určité chvíli se to vstupní hrdlo zúží a ženy se nedostávají na druhou stranu tak rychle a v takovém počtu jako muži.
Nedávno jsme právě toto řešily s #HzM. Jejich zjištění je takové, že ženy jsou jiné founderky než muži. A to v tom smyslu, že s podnikáním obecně začínají později, když jsou starší a už mají nějaký osobní život. Čas, který mohou věnovat svému novému byznysovému projektu, tak prostě není šestnáct a víc hodin denně. Plus, a to nám #HzM také potvrdily, ženy se často zdráhají prezentovat se v čistě mužské společnosti, což je celkem dobře patrné na našich akcích. Když to vidím, tak to zlehčuji a někdy říkám, že pořádáme tzv. "sausage party". Ale není to tím, že bychom ženy v komunitě Czech Founders neinformovali nebo je nezvali.
Jaké řešení se nabízí?
JD: Pravděpodobně bychom mohli udělat víc a rádi bychom to zvládli letos minimálně vykopnout. Abychom ženám lépe otevřeli cestu do zakladatelské komunity, aby to pro ně nebylo takové znejišťující. Mužští foundeři jsou zvyklí se s kolegy z byznysu často potkávat a díky tomuto networkingu to pak mají snazší. Jak ženy tolik na podobné akce nechodí, tak logicky stejně početné sítě nemají.
Chceme to tedy měnit tak, že se na founderky zaměříme, začneme je napřímo vyzývat, aby přišly na akce, představíme jim, co na nich bude specificky pro ně a proč se tam mohou cítit dobře. Vítáme všechny foundery/ky, ale na otevření cesty právě pro ženy se chceme konkrétně zaměřit, ulehčit jim ji, přivést na akce zajímavé spíkryně i další founderky a vytvořit tam pro ně komunitu, aby měly větší možnost se s komunitou identifikovat a lépe do ní zapadnout.
Dělali jste průzkum zaměřený na founderky, co by přivítaly?
LJ: Zatím jsme nic akcentujícího primárně problémy founderek nedělali. Ale je pravděpodobné, že se tak v nějaké formě v budoucnu stane.
JD: Vůbec se netváříme, že jsme nejlepší proponenti a největší podpůrci žen ve startupové komunitě. Jsou tu organizace, které se na to zaměřují primárně, dělají to dobře a máme se od nich co učit. Ale rozvíjíme se a zkoušíme v této oblasti dělat věci lépe, než jsme je dělali doteď. Chceme, abychom do budoucna byli víc inkluzivní.
Pomůže investiční vehikl i sdružování
Jednou z forem pomoci je financování projektů. Spustí Czech Founders druhý fond, který by byl zaměřený pouze na firmy se zakladatelkami?
JD: Co se vísíčka týče, tak se určitě plánuje další fáze. To je ale vše, co se k tomu dá v tuto chvíli říci. Jen bych upřesnila, že nejde o fond, ale investiční vehikl. Je to právně odlišná entita, proto vehikl, nikoliv fond. Založili jsme ho zase v duchu founders pro founders - tedy více než 40 top českých startupových zakladatelů a zakladatelek vložilo peníze, které se teď investují do dalších nadějných startupů v rané fázi, kteří se chtějí prosadit globálně.
Zároveň to není jen o penězích, ale členové vísíčka se aktivně angažují v projektech, do kterých investují. Takže takové investování s přidanou hodnotou. Od začátku existence jsme zvládli už pět investic a neustále hledáme ty nejlepší byznysy pro další. Takže jestli to čtou foundeři/ky startupů, co shání první investici, ať se nám určitě ozvou!
Začali jsme s vísíčkem teprve minulý rok. Teď se zamýšlíme nad tím, jak to udělat, aby cesty, které k nám vedou, byly skutečně inkluzivní pro všechny. Pravděpodobně nikdy nebudeme říkat, že zakládáme druhou část fondu a že nějaká její část bude vydělená výhradně pro ženy.
PŘEČTĚTE SI: Za šest měsíců investoval do pěti startupů. Investiční fond Czech Founders VC sází na gaming i turistiku
Měli by se Czech Founders do budoucna stát jakousi lobbistickou skupinou hájící zájmy českých startupů?
JD: Nejsme na úplném začátku, spíše v rané fázi, takže se snažíme zakladatelům a zakladatelkám vnuknout myšlenku, že by bylo dobré dávat se dohromady a spolupracovat v tom, jak hájit vlastní zájmy. Takže bych to neviděla jako, že jsme lobbistická skupina ale spíš takový katalyzátor v utváření komunity.
A je vidět, že se nám daří oslovovat i lidi, kteří neradi sdílejí důvěrné, vnitřní informace týkající se jejich byznysu. Pořádáme třeba akci Founders Unplugged (exkluzivně pro členy komunity, příští se koná 27. dubna 2023, pozn. red.) a na tu jako spíkry zveme ty nejlepší foundery/ky z nejlepších, jako byl třeba Marek Sacha minulý rok. Chceme po nich aby, mluvili i o věcech, které ještě nikomu neřekli. Rozhodně to nejsou lidé, co běžně zabředávají do některých okruhů, což je v pořádku, ale my to tam z nich chceme vymáčknout. Ale nemyslím si, že je to pro všechny už zažitá praxe, spojit se dohromady a jít jako jeden tým a snažit se třeba změnit nějaký zákon.
Jak tedy ten vzájemný vztah se státem prohloubit?
JD: Máme tu organizace, které by měly pomáhat komunikaci se státem usnadňovat, být pojítkem mezi startupy nebo malými a středními podniky a státem. Je tu CzechInvest a jedním z našich cílů je navázat spolupráci. Ne snad proto, abychom jim říkali, co by měli dělat, ale spíše proto, že i oni sami cítí, že některé aspekty práce se startupovou komunitou a se startupisty nemají všude podchycené. Sami se chtějí inspirovat, jak se to dělá. Doufáme, že časem to třeba začnou dělat aktivně sami. Samozřejmě, že na některých jednáních s ministry jsme jako Czech Founders byli, takže se startupová komunita pomalu dostává do povědomí.
Jen nerozumím tomu, proč Český statistický úřad nesbírá data i o startupovém odvětví. Reporting dat má dopad na ekonomiku a není úplně ideální pro možnost prosazovat zájmy founderů, když se nedají dát na stůl jednoznačná čísla, co přesně tahle komunita státu přináší.
Máte tedy seznam kroků, jak v této své snaze postupovat?
JD: Ne, nemáme stanovený přesný scénář, čeho přesně bychom v této oblasti chtěli za deset let dosáhnout. Ale věříme tomu, že v tu dobu budeme dostatečně silní na to, abychom podobné věci už dokázali ovlivnit. Primárně ale chceme lidi sdružovat, edukovat a motivovat, aby nacházeli cesty, jak věci dělat správně a pokud možno dohromady.
Byznys jde s filantropií dohromady
Jako červená nit se naším rozhovorem line nejrůznější forma pomoci. Jsou CSR aktivity organickou součástí startupové DNA?
LJ: V Czech Founders razíme podporu přístupu, že když jsem něco vybudoval nebo vybudovala, tak mám prostor k tomu vrátit něco nazpátek. Máme velmi úspěšné foundery a founderky, kteří fungují v rolích mentorů, lektorů, ambasadorů nebo podporovatelů našich aktivit. U nás se CSR projevuje zhruba v těchto intencích.
Nevím, jak to mezi startupisty je obecně, ale ti, kteří vstupují do naší komunity, jsou s tím, co jsem uvedla, v souladu. Máme i etický kodex, který rámuje, co to znamená být součástí komunity Czech Founders. Jde o otevřenost, důvěrnost, sdílení, zpětnou vazbu, princip spolupráce atd.
Máme také projekt Mastermind skupiny, kde se schází vždy několik lidí v jedné skupině, kteří se dají dohromady podle určitých kritérií. Bývá jich pět až sedm a jde o dlouhodobou aktivitu, kde v rámci té skupiny otevřeně sdílejí všechno, ať jde o byznys nebo třeba i osobní záležitosti. Jde o takový personal advisory board, ale interně jsme si to překřtili na byznysovou psychoterapii, protože se tam může řešit vlastně jakékoliv téma. Mastermind skupiny jsme rozjeli v loňském roce a máme na ně velmi dobrou zpětnou vazbu, že jsou přínosné a jejich účastníkům skutečně pomáhají.
Dají se aktivity Czech Founders souhrnně označit za jakési vytváření gravitačního pole?
LJ: V podstatě to tak je. Téma pomoci a podpory je pro nás důležité. Chystáme další aktivity při kterých chceme přímo propojit svět filantropie a byznysu, protože věříme, že vracení zpět do společnosti ale i ostatním founderům je myšlenka, kterou by naši členové měli přirozeně vzít za svou. Zatím není tento přístup v Česku příliš rozšířený, byť vím, že někteří členové Czech Founders už to dělají.
JD: Jen doplním, že jsme udělali i takový mikroprůzkum, ve kterém jsme se zdejších founderů ptali, zda by je celý koncept investování zpátky do komunity a filantropických aktivit zajímal a byli by ochotní věnovat svůj čas nebo prostředky. A dozvěděli jsme se, že ano.
Můžete to víc upřesnit?
LJ: Zhruba polovina z oslovených řekla, že už se v tomto duchu nějak angažuje, ale že by měli zájem dozvědět se o dalších možnostech.
JD: Někteří podnikatelé ocení i to, pokud je někdo nasměruje na nějaký věrohodný zdroj. Což je mimochodem taky jedna z podstat toho, co v tomhle tématu chceme dělat – propojit je, protože často se ne až tak dobře znají a netuší, jak by se navzájem mohli obohatit.
Nikdy to u nás v Czech Founders není pouze o penězích, na to dáváme opravdu velký pozor. Kvůli penězům se ta komunita nezakládala. Na začátku šlo o skupinu kamarádů, která se potkávala a postupem času z toho vzniklo to, jak dnes Czech Founders vypadají, protože jsme vše zformalizovali a zprofesionalizovali. Nejsme také žádný inkubátor. Říkáme tomu investování s přidanou hodnotou nebo vracení s přidanou hodnotou. Je fajn, když vrátíte nebo zainvestujete peníze, ale dejte nám i svůj čas nebo nějaké know-how, nasdílejte, co vás samotné posunulo dál.
Renomé přivede i hvězdy
Mimochodem, jak těžké je na podobné akce získat lidi jako je prezident Gen Digital Ondřej Vlček, majitel CDN77 Zdeněk Cendra nebo majitelka nakladatelství Albatros a investorka ve fondu Tilia Impact Ventures Silke Horák?
LJ: Jen se usmívám, protože se dívám na Jiřinu, která je v přímém kontaktu s tím, jak je to obtížné. Naštěstí máme skvělé foundery, čímž myslím zakladatele Czech Founders Víta Horkého a Davida Šišku. Může to znít prvoplánově, ale oni jsou ti, kdo poskytují důvěryhodnost tomu, abychom mohli podobné osobnosti pro naše projekty získat. Třeba pro Bootcamp, kde máme naprosto skvělé mentory z řad founderů se zkušeností s globálním byznysem, jsou právě kolegové tahouny toho, aby program měl co nejlepší personální obsazení.
A jak získat zvučná jména? Určitě nejde jenom o záruku, kterou tomu Vítek s Davidem dávají, ale i o naši historii. Co za ty roky už máme za sebou, že jsme důvěryhodní a dá se na nás spolehnout.
JD: Právě aby Czech Founders byli důvěryhodnou organizací, byl na začátku cíl, s nímž to bylo zakládáno. Aby šlo o love brand pro lidi, pro které to děláme, bezpečný přístav pro ty, které oslovujeme a nemysleli si, že chceme zneužívat jejich času. Když je totiž požádáme o účast, tak máme opravdu velmi dobré důvody, proč stojíme o to, aby se dané akce zúčastnili.
Jsem si naprosto jistá, že kdybychom jako Czech Founders za sebou neměli to, co máme, tak ta jména na akci nedostaneme. Pro ně je to také vystoupení z komfortní zóny, ví, že za nimi na akci může přijít až sto různých lidí. K tomu časová investice a energie, kterou tomu věnují.
A jak se získávají?
JD: Je jasné, že je obtížné tyto lidi získat, už kvůli jejich časově našlapanému programu. Naší výhodnou v tom možná je, že jako zakladatele máme foundery, kteří toho už mají docela dost za sebou, stejně tak ve vztahu s investory nebo různými institucemi. Jde o lidi, kteří jsou spolehliví a prověření a pomohou třeba pomyslnému otevření dveří.
PŘEČTĚTE SI: Jsme v době, kdy technologiím nerozumí ani mladá generace. Společnost není na digitální útoky připravená, říká Vlček
Dá se jejich vystoupení na akci pomoci i jinak?
JD: Minulý rok, když jsme ještě plánovali Profit & Dobro na prosinec, tak jsme měli velký zájem o účast Dušana Šenkypla. Jeden z důvodů, proč jsme se konání akce rozhodli přesunout byl i ten, že se to nedalo termínově skloubit. A právě výstup z jeho diskuze s lidmi, které jsme měli naplánované, byl pro nás naprosto zásadní. Proto termín klidně přesuneme, abychom dokázali dostat na naše akce lidi, o které komunita skutečně stojí a můžou jí dát z jejich know-how to nejlepší.
LJ: Snažíme se lidem vyjít maximálně vstříc. V rámci Bootcampu jsme dělali speedmentoring s investory. Byl tam Matthijs Welle z Mews. Získali jsme ho na poslední chvíli, snad den nebo dva před akcí, která celá měla proběhnout v češtině. Ale když jsme měli potvrzeno, že tam bude moct být, tak jsme celý ten event překlopili do angličtiny. Prostě proto, aby se tam cítil dobře.
JD: Když vše skončilo, byl úplně nadšený a říkal nám: Kdykoliv mi dejte vědět a zapojím se znovu.
Jsou i jiné cesty, jak tu interakci usnadnit?
JD: Naším specifikem je, že velmi hlídáme, kdo se stane součástí naší komunity a kdo je na akcích v publiku. Máme třeba eventy, na které pustíme 100 founderů/founderek a minimum lidí, kteří foundery nejsou. I tohle hodně pomáhá vytváření komunity. Protože lidé tam nejdou dělat byznys. Ví, že je nebude nikdo hodnotit z tohoto hlediska, ale že jdou prostě sdílet a můžou si tam oddechnout. I díky tomu, že víme, kdo na akci je, můžeme řečníkům dát přesnou informaci s kým se na ní potkají, co je to za lidi, jaké jsou jejich záměry, proč tam vůbec jdou. Právě to v lidech vytváří větší pocit bezpečí, nemají strach, že by je mělo něco nepříjemně překvapit.
Nikdy nemáme akci pro všech 800 lidí, takže zákonitě se vždycky může najít někdo, kdo má pocit, že se někam nedostal. Pak řešíme dotazy, proč jsou akce jenom pro zvané, proč někde máme větší přesah partnerů a někde naopak. Musíme hodně selektovat, protože komunita je různorodá, má různorodé potřeby. Z praxe jsme zjistili, že největší přínos pro účastníky akcí nastává tehdy, když lidé, kteří se na akci sejdou, jsou třeba o krok či dva napřed, ale ne o 40 kilometrů. Tak to funguje nejlépe. Mají z toho nejlepší zážitek, nejlepší konverzace, nejlepší inspiraci a je to nejvíce komfortní.
Školy by měly rozvíjet podnikavost
Velký vliv nejen na podobu startupové scény má vzdělávací systém. Jak ho proměnit tak, aby byl se světem startupů více kompatibilní?
JD: Velmi silně vnímáme, že v Česku je nedostatek manažerského a podnikatelského vzdělání a povědomí mezi studenty a mladými lidmi, kteří vycházejí ze škol. Školská reforma je podle mě potřeba už tak zhruba sedmdesát let, ne jen posledních třicet. Až přijde ministr, který bude mít odvahu na to, do toho říznout a ještě zajistí, že další dva ministři po něm tu reformu dotáhnou, budu neskonale šťastná.
Minulý rok vznikla Asociace podnikavé Česko, jejíž jsme jako Czech Founders zakládajícím členem. Jejími členy jsou i další organizace, které se zabývají vzděláváním, rozvojem podnikavosti, rozšiřováním podnikatelského ducha a vůbec podporou toho, aby se lidé nebáli s podnikáním začít. Cílem je dávat na stůl argumenty, jak to dělat, jaké jsou programy, jak to jde kopírovat na školách a podobně. Jak vůbec vzdělávat učitele, aby i oni sami mohli začít podnikavost efektivně učit a nemuselo se to pořád substituovat zvenčí.
A víte proč ta organizace vznikla? V roce 2018 vydala Evropská komise referenční rámec pro osm klíčových dovedností pro celoživotní vzdělávání a všem členům doporučila, aby dali důraz na rozvoj těch dovedností ve svých vzdělávacích systémech. Tím pádem by všechny vzdělávací plány v našem systému měly tuto kompetenci zohledňovat - podle stupně vzdělávání od základního až po vysokoškolské mají učitelé za úkol vedení studentů k podnikavosti, iniciativě a kreativitě. V překladu se tedy bavíme o tom, že by se podnikavost měla plošně rozvíjet ve všech školách. To je krásná představa. Jenže pro valnou většinu škol je to stále značný problém a velká neznámá. Učitelů, kteří tuší, jak podnikavost správně rozvíjet a ve výuce jsou sami podnikaví, je pořád menšina.
Co nejrůznější ekonomické fakulty a manažerské MBA programy?
JD: Ano, máme na univerzitách ekonomické fakulty, kde se dá vystudovat management, ale co ostatní obory, které také nějak souvisí s byznysem, ekonomikou a jen těžko se dostanou do hodin, které by s reálným podnikáním souvisely?
Problém navíc je, že vysoké školství v České republice člověka nepřipravuje na praktické věci. Řada českých vysokých škol je hodně akademicky orientovaných, ale vycházejí z nich také lidé, kteří chtějí dělat něco praktického a to, co si z té školy odnáší, jim v tom moc nepomáhá. Jsou zde sice nejrůznější organizace, které školy v tomto směru trochu zastupují, ale působí to tak, jako by českým univerzitám podnikání a podnikavost nevonělo.
Proč to tak je?
JD: Možná je to i tím historickým rozdělením, kdy máme školy, které jsou zaměřeny na akademický růst. Mladý člověk jde na gymnázium a pak na medicínu, takže je z něj doktor. A pak tu máme učební obory a řemesla, což třeba v USA nebo Kanadě takto vůbec nefunguje. Takže si možná vlečeme určité historické nastavení, že se ty světy řemeslníků a akademiků úplně neprolínají. Jenže ono je to dnes jinak než před třiceti nebo padesáti lety. A vzhledem k tomu, že výuka k podnikavosti je povinnou součástí vzdělávacích plánů, tak se to očividně bude muset reflektovat.
Je ta reflexe patrná už dnes?
JD: Naštěstí existují vlaštovky jako například superaktivní a akční Michal Andera, který učí na Katedře podnikání na Vysoké škole ekonomické v Praze. Nebo existuje projekt Podnikni to!, jehož kurzy se z brněnské Mendelovy univerzity rozšířily do velké části univerzit po celé České republice. Jejich myšlenkou je, že prvním krokem k byznysu není získání IČO a peněz na rozjezd, ale schopnost dívat se na svět podnikavě a naučit se realizovat své nápady s minimem rizika. Snaží se tak zájemce o podnikání, kteří mají nějaký nápad přitáhnout, pomoci jim ho zvalidovat.
Bohužel jsou to často takové osamocené aktivity, je to roztříštěné a není mezi nimi jasný společný koncept. Možná to ani není momentálně dobře plošně uchopitelné, a i proto je skvělé, že tu jsou další bílé vrány jako třeba Michaela Kozinová na brněnské Masarykově univerzitě nebo Tomáš Dytrich z Mavericks na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kteří zvou do svých předmětů, byť nemusí být zaměřené přímo na podnikavost, inspirativní spíkry, kteří ve startupovém nebo podnikatelském světě už něco dokázali. Případně do hodin berou naše data a mluví o příkladech z praxe.
Co možnost stínování, mentoringu? Není to možná cesta pomoci? Neuvažovali jste o něčem podobném?
LJ: Stínování founderů jsme měli jako jednu z komponent v rámci původní verze Bootcampu pro začínající foundery s globálními ambicemi. Pak z toho z nějakého důvodu sešlo, takže je tam v uvozovkách jenom mentoring. Stínování byla varianta, ležela na stole, odkud se přesunula do šuplíku.
Ten člověk musí mít nějaký nápad a už si udělal domácí úkol, jestli by jeho nápad mohl mít šanci uspět. A teprve potom jsme ochotní ho ještě za nějakých dalších podmínek přijmout do zmíněného programu a poskytnout mu luxus toho, že dostane mentora, který mu může pomoci vyšvihnout se ještě výš.
Z výzkumu, který se dělal mimo Czech Founders víme, že lidé, kteří mají nějakou osobní zkušenost se startupy, byť nemusí být foundery, potom když sami něco budují, mají mnohem větší pravděpodobnost, že uspějí. Takže stínování founderů je velmi relevantní aktivita.
JD: Na druhou stranu je to také ta nejméně škálovatelná aktivita. Ne každý se dá stínovat, ne každý pracuje tak, že ho můžete stínovat. Myslím si ale, že v našich podmínkách je to možné, a dokonce si myslím, že třeba časem se nám podaří v Bootcampu tuto přidanou hodnotu nabídnout.
Chceš se taky stát součástí komunity Czech Founders? Jestli máš byznys nebo projekt s globálními ambicemi, stačí vyplnit přihlášku!
