Začalo to jako středoškolský projekt. Několik absolventů a studentů ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia z Prahy 5 chtělo zkusit farmařit přímo v centru metropole s minimálními dopady na životní prostředí. Líbila se jim myšlenka hydroponie, možnost ozelenit prázdné střechy a v létě pomáhat v boji proti „městskému" horku. Ve spolupráci se svou domovskou školou se studentům podařilo na střeše pražského obchodního centra Nový Smíchov zřídit ekofarmu Pražskej salát. Od dubna ji provozují v testovacím režimu a dnes oficiálně otevírají. Jde o první střešní komerční hydroponickou farmu v Praze a možná i v Česku.
„Začalo to v laboratoři Internetu věcí Smíchovské střední průmyslové školy, kde jsme se nejprve zaobírali oblastí chytrých měst, domů a automatizací vůbec. Hráli jsme si v rámci partnerství Centra města budoucnosti při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky s věcmi kolem automatizace obcí a usnadnění práce starostů. Jak přišel covid-19, došlo nám, že nemají na toto čas. Náhodou jsme ale narazili i na téma hydroponie,” vypráví o vzniku nápadu absolvent smíchovské průmyslovky Michael Kalista. Na projektu spolupracuje se zakladateli Janem Tesařem, Filipem Zíkou a Adamem Přibylem, kteří také do této školy kdysi chodil. Součástí týmu jsou nicméně i současní studenti SSPŠ.
Kromě pěstování rostlin navrhli i 3D ekologické košíčky
Začátky nebyly podle Kalisty vůbec jednoduché. Studenti několikrát laboratoř kvůli pokusům se zavlažováním rostlin vytopili, některé rostliny zahynuly a také dlouho nevěděli, jak často rostliny potřebují svítit. Za rok sestrojili několik testovacích farem, systém šestkrát předělali a spálili několik čerpadel. Čím více se o hydroponii ale zajímali, zjišťovali, že se často hydroponické farmy nacházejí za městy a zelenina a byliny z nich jsou stejně dováženy k zákazníkům i tisíce kilometrů daleko, což je v rozporu s ochranou životního prostředí.
„Lákala nás myšlenka využít prázdné prostory uprostřed Prahy s minimální dopravní zátěží a zcela ekologicky. Vnímáme, že nedostatek vody je a bude celosvětový problém a cirkulární ekonomika a výroba potravin co nejblíže spotřebiteli je budoucností. Proto si myslíme, že pěstovat přímo ve městě má potenciál,” říká Kalista. K zelenině a bylinkám navíc navrhli vlastní ekologické košíčky z bramborového škrobu, které si tisknou sami na 3D tiskárnách.
Pěstování rostlin testovali rok. Za tu dobu jich vyprodukovali více než tři tisíce, přes čtyři stovky jich zahynulo, 120 otestovali laboratorně a zbytek snědli. Přestože studentský projekt zaštiťuje firma ForestBit s.r.o., kterou Tesař založil před časem ještě jako středoškolák, autoři Pražského salátu museli zažádat o živnost. A tak se stali registrovanými pražskými zemědělci.
PŘEČTĚTE SI: Do kontejneru pro bylinky budoucnosti. GreeenTech představí mobilní hydroponické farmy, dvě vyšle do světa
Vypěstovat restauratérům to, co jinde snadno nekoupí
„Moc nás jednání úřadů nezaskočilo, chodíme se na Českou poštu a CzechPoint vždycky dobře pobavit, jak zastarale fungují. Když jsme se přišli na Živnostenský úřad na Praze 5 registrovat jako zemědělci, tak jsme dle udivených reakcí úředníků zjistili, že asi není úplně běžné provozovat tuto činnost přímo v Praze,” usmívá se Kalista. Spíše než úřady řeší ale technické detaily. Kolik tun zeleniny a bylinek bez chemie venkovní farma Pražskej salát vyprodukuje, závisí na klimatických podmínkách a poptávce zejména od restaurací. Rostliny v hydroponii ale rostou o něco rychleji než v zemi, protože jejich pěstování lze ovlivnit přesným přidáváním minerálů a živin.
„Pořád je to pilotní režim. Umíme nabídnout restauraci paletu semínek, tedy paletu produktů, které jí potom budeme dodávat. Ony si ale můžou vybrat přesně, co budou chtít. Hrajeme si s nejrůznějšími perma semínky, jiná si necháváme dovážet. Může to být velice zajímavé,” říká Kalista. Zatím farma spolupracuje se čtyřmi restauracemi. Ty si také mohou na objednávku nechat na farmě vypěstovat konkrétní bylinky nebo zeleninu, které potřebují a které nejsou tak často na trhu k dostání.
Množství podle Kalisty také záleží na konkrétním druhu. Odhaduje, že farma, která se na střeše OC Nový Smíchov rozléhá na zhruba 400 metrech čtverečních, může ekologickou cestou vypěstovat půl tuny bylinek a čtyři tuny listové zeleniny měsíčně. Připouští, že venkovní farma má tu nevýhodu, že bude muset v říjnu sklidit a přečkat zimu. Autoři projektu proto už vyvíjejí vlastní vnitřní systém, aby produkce nebyla závislá na počasí.
Foto: Pražskej salát
