Obalová kalkulačka spočítá odpad, který nevznikl. Bezobalu plánuje také spuštění vlastního e-shopu

Obalová kalkulačka spočítá odpad, který nevznikl. Bezobalu plánuje také spuštění vlastního e-shopu

19. bře 2021 Anna Jurečková 6 min

Jak si představit odpad, který nevyprodukujeme? Znázornit a uchopit něco, co nikdy nevzniklo, je poměrně obtížné. I proto nezisková organizace Bezobalu vyvinula aplikaci Obalová kalkulačka. Ta má zároveň motivovat lidi k dodržování zásad zero waste. Kromě toho společnost využila náročné pandemické období k vnitřní reorganizaci a rozšiřování služeb.

„Aplikaci jsme vytvořili proto, aby lidé, co už odpadu předchází, hmatatelně viděli, kolik obalů ušetřili. I pro nás je kolikrát velký problém graficky ušetřený odpad znázornit. Těžké bylo hlavně vymyslet algoritmus, který to spočítá,“ popisuje Alžběta Maryšková, jež je v Bezobalu projektovou manažerkou, jak vznikla Obalová kalkulačka, která lidi podporuje v ekologičtějším nakupování. Cílí sice především na ty, kteří už myšlenky zero waste do jisté míry praktikují, poukazuje ale na skutečnost, že nakupovat bez obalů jde i v supermarketech, na trzích či jiných běžných prodejnách.

Obalová kalkulačka, která byla spuštěna v červnu minulého roku, funguje zatím pouze na webovém rozhraní. Za necelý rok provozu získala kolem šesti tisíc aktivních uživatelů. Lze ji využít ale i bez registrace, proto data nejsou úplně přesná. „Pokud se registrujete, kumulují se součty ušetřeného odpadu, člověk tak může vidět svoje roční skóre, a to může být velmi motivující. Dále posíláme registrovaným uživatelům tipy na redukci odpadu a snažíme se je povzbudit v dalších směrech udržitelného života. Aplikace má i funkci, kdy člověk může sdílet na sociálních sítích, kolik ušetřil odpadu a inspirovat ostatní,“ vysvětluje Maryšková.

Kalkulačka pracuje na bázi dvou různých algoritmů. Jeden počítá objem obalů, kterým se předešlo nákupem v bezobalové prodejně, druhý se využívá při návštěvě běžných obchodů. U supermarketů je systém výpočtu jednodušší. Možností, jak si potraviny odnést ve vlastních obalech, se totiž nenabízí tolik. V zásadě jde hlavně o sáčky na ovoce, zeleninu a pečivo, oddělení lahůdek a nákupní tašky. V Bezobalu jednoduše spočítali, kolik konkrétní obaly váží. Uživatel tedy do aplikace zadává jednotlivé kusy, které by si teoreticky vzal, kdyby neměl vlastní.

Při vyvíjení algoritmu na míru bezobalovým prodejnám na to šli jinak. Museli jsme si vytvořit nějakou měrnou jednotku. Vybrali jsme si jednu korunu, protože ta je pro zákazníky nejpřístupnější. Člověk okamžitě ví, kolik zaplatil, tak si částku může hned zadat do kalkulačky,“ vysvětluje Alžběta Maryšková překvapivě složitý systém výpočtu. „Vzali jsme tedy náš sortiment, k tomu jsme si zvážili, kolik by vážil obal, kdybychom potravinu koupili v supermarketu. Navážili jsme obaly srovnatelné s našimi produkty. Pak jsme je rozdělili do čtyř skupin materiálů: plast, sklo, papír a ostatní. Na závěr jsme každý druh odpadu vydělili součtem tržeb. Tím jsme určili množství jednotlivých složek odpadu na jednu korunu. Výsledky jsou samozřejmě orientační. Jeden produkt má mnoho variant obalů a my jsme k porovnání vybrali ten nejběžnější.“

Dodává, že na kalkulačce chtějí dále pracovat, ale na vývoj zatím chybí peníze. „Původně jsme ji zamýšleli jako mobilní aplikaci, bohužel ale chyběly peníze. V tu chvíli by se jednalo o milionovou záležitost. Zatím spíš počítáme s jejím rozšířením. Máme spoustu tipů od uživatelů, jaké další obaly přidat, a na to bychom se chtěli zaměřit.“ Obalovou kalkulačku financovala Nadace Vodafone. Do budoucna chce Bezobalu jít cestou fundraisingu, nebo oslovit firemní dárce a nadace.

Vlastní e-shop, rozšiřování sortimentu i firemní reorganizace

Spolupráci se supermarkety nebo systém franchisingu v rámci větší dostupnosti zero waste principů Bezobalu s ohledem na hodnoty komunity do budoucna neplánuje. Ty spočívají v důrazu nejen na bezobalovost, ale také lokálnost, kvalitu, způsob pěstování a etiku dodavatele. Společnost ale plánuje vlastní e-shop. Nákupem přes internet a rozvozem by se rozšířila dostupnost ekologických produktů více lidem.

Rozšiřování se týká i sortimentu. Podle Maryškové najdou zákazníci v prodejnách nějakou novinku každý měsíc: „Děláme vlastní lískooříškové pomazánky a vlastní mixy solí do koupele. Do nového sortimentu jsme hodně šlápli. Máme spoustu nového, od vín přes pralinky a lanýže až po čerstvé produkty.“ Aby toho nebylo málo, chystá Bezobalu v nejbližších dnech spuštění platformy Žijudržitelně.cz, nebo sdílení hodnot zero waste i společnosti jako takové prostřednictvím videí a podcastů.

Neméně zásadní jsou i vnitřní změny organizace. V minulém roce postupně přešla z hierarchické formy řízení na sebeřídicí systém. Způsob fungování, který je známý pod označením ‚tyrkysová organizace‘, aplikuje kromě Bezobalu třeba TTC Teleport nebo Applifting a měl by mít za důsledek větší spokojenost zaměstnanců a lepší stabilitu a udržitelnost firmy. „Každý je zodpovědný sám za sebe a svou práci. Mizí pozice a vznikají role. Člověk přijímá vlastní zodpovědnost a má svobodu a důvěru v rozhodnutí, která udělá. Více se věnuje věcem, které ho baví. Prodavačka nemusí být jen prodavačkou, ale může se stát například fotografkou. Dochází k naplnění jak potřeb organizace, tak lidí, což vede k jejich lepšímu uplatnění. Tím pádem je práce pro zaměstance zábavou a jsou mnohem spokojenější a tedy i efektivnější, vysvětluje Maryšková, jak tyrkysová organizace může fungovat v praxi.

Ani v prvním pandemickém roce společnost Bezobalu nezahálela a pustila se do dalších aktivit. Kromě spuštění kalkulačky došlo loni v dubnu k otevření nové a největší prodejny na Florenci. V reakci na opatření spojená s covidem-19 spustila organizace facebookovou kampaň Můj obchod mě potřebuje. Ta vyzývala lidi, aby podporovali menší prodejce, kteří tvoří unikátnost dané lokality a šíří hodnoty kvality a udržitelnosti, aby tady po pandemii nezůstaly jen velké korporátní řetězce.

Tým Bezobalu

Zero waste (nejen) v době pandemie

I když zájem lidí o filozofii zero waste roste, odpadovost globálně stoupá. Jenom v České republice vyprodukuje člověk v průměru 551 kilogramů odpadu ročně. A současná situace tomu trochu hraje do karet. Nejsou to jenom roušky, respirátory a jednorázové rukavice, ale i větší množství plastových krabiček a kelímků způsobené tím, že lidé nemohou navštěvovat restaurace a kavárny. „Je už průkazné, že se za minulý rok zvýšilo množství odpadu v domácnostech až o 18 procent. Na druhou stranu pozorujeme, že se lidé, jak jsou doma, víc zajímají o to, co jedí, mají čas vařit a péct, starají se o zahrádky a zvýšila se poptávka po přednáškách o ekologické údržbě domácnosti. To je velký pokrok,“ říká Maryšková.

Pozitivní je i to, že návštěvníků bezobalových podniků je čím dál více. S tím samozřejmě přibývají i samotné prodejny. „Ten trend je opravdu větší, proto jsme otevřeli tři roky po sobě nové obchody. Obecně se otevřelo mnohem více bezobalových obchodů. My jsme v roce 2014 otevřeli první a v současné době je jich v České republice kolem sta. Z toho naše jsou tři. To je skvělé číslo. Nemůžu celkově říct, kolik odpadu se ušetřilo, ale za naše obchody to loni bylo 16 121 kilogramů, což je zase o něco více než za uplynulé roky,“ podotýká Maryšková. Organizace Bezobalu v tomhle směru zastává i roli mentora. Podnikatelům, kteří si chtějí otevřít vlastní obchod v duchu zero waste, předávají know-how ohledně legislativy, hygieny, marketingu nebo komunikace s dodavateli.

PŘEČTĚTE SI: Prodávají jídlo bez obalu v high-tech kapslích. Český systém MIWA se dostal do švýcarského Nestlé a teď míří do Německa a Francie

Na začátku pandemických opatření nebyla komunikace pro Bezobalu úplně jednoduchá. Lidé byli nesví ohledně bezpečnosti a hygieny nákupů potravin, které nemají obaly. „Svým způsobem to přitom u nás bylo bezpečnější, protože se mluvilo o tom, že virus se drží právě na obalech. K nám nakupující přišel s vlastní umytou nádobou. Ale i tak byla komunikace docela náročná, přesvědčit lidi, aby se nebáli,“ vzpomíná Maryšková. Organizace, pro kterou je předcházení odpadu priorita, dočasně musela odstoupit od svých zásad a poskytnout zákazníkům například jednorázové rukavice.

„Myslím si, že do budoucna bude zero waste čím dál rozšířenější. Trendovost bude vzrůstat a stane se normou, protože odpadu je stále víc a nevíme co s ním. Vždyť první plastový obal, který vznikl, na světě pořád je. Jediná udržitelná možnost je předcházení jeho vzniku. Už dnes vidíme, že třeba drogerie a supermarkety jdou touto cestou, rozšiřují bezobalový sortiment. Je to jediné řešení, jak se vyhnout zahlcení,“ uzavírá Maryšková.

Foto: Archiv Bezobalu

Anna Jurečková

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Aplikace, Eko, Startupy, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články