Píšete diplomovou práci, při svém výzkumu přijdete na zajímavý podnikatelský nápad a rozhodnete se ho zpeněžit. Založíte si startup a službu či produkt nabídnete trhu. Může se zdát, že jde o jednoduchý a jasný proces. Opak však může být pravdou. Spoluvlastníkem je totiž dost pravděpodobně univerzita a vy musíte vyřešit duševní vlastnictví i podíly.
Univerzity jsou přirozeně podhoubím pro množství podnikatelských nápadů. Málokoho ale při zakládání startupu napadne, zda by právě univerzitu neměl do jednání přizvat. Pokud však ve svém startupu plánuje nabídnout služby či produkty, které vznikly například díky výzkumu na univerzitní půdě či s využitím zdrojů vysoké školy, měl by správně zřídit takzvaný spin-off nebo odkoupit od vysoké školy licenci.
To potvrzuje i Marta Šturdíková z Oddělení transferu znalostí a technologií Univerzity Palackého v Olomouci. „Jde o porušení pracovně-právních zvyklostí a nemorální jednání. Mohl by za to hrozit postih či žaloba. Samozřejmě vždy záleží i na velikosti vyvedeného know-how a míry povědomí autora o porušení ochrany duševního vlastnictví univerzity,” vysvětluje.
Na to, že startup může vysoká škola zažalovat nebo požadovat náhradu škody, upozorňuje i ředitelka Centra transferu technologií Masarykovy univerzity v Brně Eva Janouškovcová. „Pokud by produkty nebo služby vycházely z duševního vlastnictví univerzity a dotyčný by neměl právo s tímto duševním vlastnictvím nakládat a užívat jej, pak by se jednalo o neoprávněný zásah do práv univerzity. Tuto situaci bychom museli řešit a v krajním případě by mohlo dojít k podání žaloby na zdržení se zásahu a náhradu škody,” upozorňuje.
Spin-offů přibývá, více vzniká na technikách
Transfer znalostí a technologií z univerzit do komerčního prostředí má hned několik podob. Může se jednat o zakázkový výzkum či společný výzkum univerzitního týmu a firmy. Dále je možné koupit si licenci k duševnímu vlastnictví. Nebo založit již zméněný spin-off. Ten CzechInvest definuje jako firmu založenou za účel komercializace výsledků vědecké práce.
Podle platformy Transfera.cz, která sdružuje transferovou komunitu v Česku, roste ochota zakládat takzvané spin-offové společnosti. Podle údajů tohoto spolku bylo v roce 2021 v Česku založeno více než 120 spin-offů. Podle Šturdíkové na olomoucké univerzitě řeší každý rok vznik jednoho až dvou spin-offů. „Jednotlivé roky se od sebe liší zejména s ohledem na nové objevy, dostupné dotace a podobně. Ale v rámci republiky je to velmi podobné i na dalších univerzitách. Samozřejmě technické univerzity jsou na tom v počtu realizovaných spin-offů trochu někde jinde,” dodala.
Díky spin-offům najdou výsledky výzkumu využití v praxi
Příkladem spin-offu je i společnost AI|ffinity, která vznikla téměř před rokem. Její zakladatel Thomas Evangelidis se v rámci projektu podporovaného Grantovou agenturou Masarykovy univerzity podílel na vývoji dvou softwarů umožňujících rychlejší a levnější určení struktury proteinů. „Což je nezbytné pro objevování nových léčiv,” vysvětluje Evangelidis.
Po skončení podpory se pak rozhodl založit vlastní firmu a od univerzity koupit licence. „Kromě příjmů za prodej licencí dostane univerzita i peníze z další komercializace softwarů,” vysvětluje Martin Podařil, který má v AI|ffinity na starosti business development. A ačkoliv už pracují na dalších počítačových programech, jejichž jedinými vlastníky budou oni, s univerzitou i nadále aktivně spolupracují. Mezi zaměstnanci je také řada odborníků, kteří současně působí i na akademické půdě.
Hlavní výhodou spin-offu spatřuje Thomas Evangelidis v tom, že výsledky výzkumu nezůstanou pouze na univerzitní půdě, ale najdou uplatnění v praxi. Převést akademický projekt z půdy univerzity do reálného byznysového světa jim pak podle Podařila pomohlo kromě Centra pro transfer technologií MUNI například i Jihomoravské inovační centrum.
PŘEČTĚTE SI: V Česku ročně přibude šest spin-offů. Komerčnímu rozvoji akademických objevů brání nezájem vědců i nízká podpora státu
Zřízení může trvat dva měsíce i více než půl roku
U vědců, kteří jsou zaměstnanci univerzity, je celá problematika poměrně jasná. Na něco přijdou v rámci svého výzkumu a po domluvě s univerzitou výsledky své práce buď nabídnou již existujícím firmám, nebo založí vlastní společnost, která službu či produkt na trh uvede.
Problém ale může nastat v případě studentů, kteří mnohdy neví, že k tomu, co vymyslí v rámci studia a k čemu případně využívají i zařízení školy, může mít univerzita vlastnická práva. Pokud tedy student například v rámci diplomové práce vymyslí produkt, který navíc konzultoval se svými vyučujícími a prototypoval na zařízeních školy, měl by správně nápad podnikat řešit i s univerzitou.
Na drtivé většině českých škol proto už dnes existují takzvaná transferová centra, která pomáhají vědcům a studentům s rozjezdem byznysu i s veškerými potřebnými právními kroky. „Je to v našem zájmu, protože u objevů z univerzity se stáváme spoluvlastníkem, nebo plným vlastníkem licence, spin-offu,” říká Marta Šturdíková z Univerzity Palackého v Olomouci. Podle ní závisí délka zřizování spin-offu především na složitosti projektu. „Záleží na řadě proměnných. V jaké fázi vývoje věc je, o jak obsáhlý a komplikovaný objev se jedná, jak dlouho zabere rešerše již existujících licencí,” vysvětluje.
Její slova potvrzuje i Eva Janouškovcová z Masarykovy univerzity. „To je různé a odvíjí se to od komplexnosti byznys plánu a míry rozpracovanosti. Na naší univerzitě průměrně trvá založení nepravé spin-off společnosti, tedy bez majetkového podílu univerzity, asi dva měsíce. Naopak pravé spin-off společnosti s majetkovým podílem univerzity se zakládají delší dobu. Běžně více než půl roku, protože jejich založení je spojeno se složitější legislativou a schválením od vedení univerzity,” objasňuje.
Univerzity hledají cesty, jak nové firmy nezatížit hned při vzniku
Co tedy dělat v případě, kdy by ve vašem podnikání pravděpodobně měla být zapojená i univerzita? Eva Janouškovcová radí vždy oslovit příslušné transferové centrum při dané instituci. „Tam odborníci na ochranu duševního vlastnictví a jeho komercializaci poradí, zda je možné výsledky výzkumu chránit a pomocí jakých prostředků (například patent nebo užitný vzor). Zhodnotí, jestli duševní vlastnictví patří univerzitě. Pokud ano, pak je nutné uzavřít licenční smlouvu, která umožní studentovi nebo vědci podnikání s tímto duševním vlastnictvím. Kromě toho také zájemci od odborníků zjistí, jestli má jejich podnikatelský nápad komerční potenciál, a dozvědí se, jaké kroky mají podniknout k založení případné spin-off společnosti,” dodává.
To, zda bude muset spin-off odvádět univerzitě procenta ze zisku či zda bude stačit pouze jednorázově zaplatit licenci, se podle Janouškovcové liší případ od případu. „Nástroje jsou velice široké – od jednorázové platby, přes dílčí platby za splnění nastavených milníků, podíl na obratu až po majetkový podíl v dané společnosti,” vysvětluje ředitelka transferového centra.
Výše podílu pak podle ní závisí na jednání stran, byznys plánu společnosti i výchozí pozici univerzity spočívající právě v předmětném duševním vlastnictví. „Buď založíme pravou spin-off společnost s podílem univerzity, nebo nepravou spin-off společnost bez podílu. Při zakládání se ale vždy snažíme o nalezení způsobu, jak vznikající společnost podpořit. Například u nové společnosti s malým prvotním rozpočtem můžeme nastavit postupný nárůst podílů z obratu tak, aby na začátku mohla co nejrychleji rozjet podnikání a teprve až potom platit vyšší podíly,” podotýká na závěr s tím, že se všemi spin-offy jsou v kontaktu, takže pravidelně přezkoumávají i to, zda má ještě univerzita na podíl vůbec nárok, nebo zda se firma posunula a nabízené produkty či služby už s univerzitou nijak nesouvisí.
