Nafigate Corporation není na trhu žádným nováčkem, patří naopak k průkopníkům v oblasti cirkulární ekonomiky. Její principy začala společnost prosazovat už před deseti lety, kdy zahájila vývoj přelomové technologie Hydal. Ta dokáže z biologického odpadu, jako je například olej, vyrobit rozložitelný a netoxický materiál. Nyní stojí tým odborníků před jedinečnou šancí globálně se prosadit. V rámci akcelerátoru 100+ ve spolupráci s Colgate-Palmolive pracuje na představení kosmetiky z pivovarského mláta.
Použitý fritovací olej, pivovarské mláto či kávová sedlina. Jedním slovem bioodpad, jehož množství nezadržitelně roste a čím dál více zatěžuje životní prostředí. Přestože tyto odpadní materiály zdánlivě nemají další využití, biotechnologická společnost Nafigate Corporation dokazuje opak. Ve spolupráci s Vysokým učením technickým (VUT) v Brně dlouhodobě pracuje na vývoji technologie Hydal, která kuchyňský olej dokáže přetvořit na nový materiál a ten dále uplatnit pro výrobu produktů v oblasti kosmetiky, biomedicíny nebo zemědělství. Momentálně se pražský startup nachází v bodě zlomu – po bezmála deseti letech výzkumu a vývoje vstupuje do výrobní fáze.
Komercializaci produktů na bázi biopolymeru Hydal PHA může urychlit účast Nafigate v akcelerátoru 100+. Společná vize lepšího světa spojila nadnárodní společnosti InBev, Unilever, Coca-Cola a Colgate-Palmolive, které každoročně vybírají 36 startupů z celého světa zaměřující se na udržitelná a ekologická řešení. Smyslem programu je výsledky těchto řešení co nejrychleji dostat na trh. Právě Colgate-Palmolive zaujal nápad českého výzkumného týmu na výrobu kosmetických přípravků z pivovarského mláta. „Je to skutečně akcelerace se vším všudy a neuvěřitelná zkušenost, dostáváme vzdělání na světové úrovni. Získali jsme 100 tisíc dolarů a máme šest měsíců na to, abychom zrealizovali naší vizi. Na závěr nás čeká demo day pro globální investory. Jak to dopadne, zatím nevíme, ale cílem je získat investora a zahájit masovou a celosvětovou produkci,“ popisuje zkušenost z prestižního akcelerátoru spolumajitelka Nafigate Corporation Lenka Mynářová.
Od lokální myšlenky ke globálnímu řešení
Účast v akcelerátoru 100+ není zdaleka prvním mezinárodním úspěchem firmy Nafigate, kterou Lenka Mynářová založila s Ladislavem Marešem v roce 2011. Na začátku se soustředila pouze na nanovlákna určená k čištění vody. Změna nastala po setkání s profesorkou Ivanou Márovou, jež je autorkou základních principů, na kterých je technologie Hydal postavená. Zatímco Mareš dál pokračoval ve vedení aktivit souvisejících s nanovlákny, která mají dnes vlastní továrnu a jsou vyčleněny z Nafigate Corporation, Mynářová navázala úzkou spolupráci s VUT a převzala řízení projektu Hydal. „S VUT jsme dnes už v podstatě jeden tým. Máme čím dál více společných projektů, protože doba, kdy se z odpadu vyrábí něco vysoce hodnotného, přichází teprve teď. Když to řeknu natvrdo, roky po nás neštěkl pes. Konečně se ale téma cirkulární ekonomiky dostává do popředí zájmu,“ dodává Mynářová.
Prvním velkým úspěchem bylo pro Nafigate získání ceny Frost&Sullivan za nejlepší technologickou inovaci v roce 2015. „Pro nás se jednalo o důležitý předěl. Naší činností v oblasti cirkulární ekonomiky jsme předběhli dobu o mnoho let a toto ocenění nám otevřelo dveře mezi světovou elitu,“ podotýká ředitelka. O rok později obdržel projekt ‚pečeť kvality‘ Seal of Excellence ve vědeckém a inovačním programu EU Horizont 2020. „Deset let je ale dlouhá doba a během ní nás potkalo také mnoho kritických okamžiků a neúspěchů. Pro biotechnologie je typické, že potřebují deset let, než se řešení vyvine, stabilizuje a začne mít první výstupy. Je to neuvěřitelně komplikovaný proces. Já to ráda nazývám cestou od lokální myšlenky ke globálnímu řešení,” doplňuje Mynářová.
Spoluzakladatelka Nafigate Lenka Mynářová na udílení Ceny města Ostravy 2021.
Technologie Hydal byla oficiálně představena v roce 2018 jako jediná na světě, která umí průmyslově zpracovat a využít odpadní fritovací olej a přeměnit ho na zcela novou, vysoce hodnotnou surovinu – biopolymer typu PHB. Téhož roku společnost také uvedla na trh první výrobky, tzv. minimum viable products, díky kterým mohla produkty na základě zpětné vazby dále zdokonalovat. „Dnes už nejsme jediní, kdo využívá odpadní oleje k výrobě polymerů, naši následovníci se ale zaměřují na úplně jiné segmenty. My se soustředíme na kosmetiku a farmacii, které mají extrémně vysokou přidanou hodnotu. Navíc chceme využívat lokální odpady v Evropě nebo na jiných kontinentech, ne budovat gigantické továrny, ale spíše několik menších. V tom jsme stále jediní, protože v Evropě neexistuje nikdo s podobným konceptem,“ vysvětluje Mynářová.
Zanedlouho si Nafigate bude moct přičíst další prvenství. V Ostravě momentálně ve spolupráci s Vítkovicemi, a. s. vzniká inovační centrum Hydal Research and Development, jež bude plnit funkci jediného demonstračního centra v celé Evropské unii, které se zabývá biotechnologickými procesy zpracování bioodpadu. Během loňského roku probíhaly projektové práce a příprava, nyní je centrum v Dolních Vítkovicích již ve fázi realizace a první etapa by měla být otevřena zhruba za pět měsíců.
Samotná metoda zpracování funguje na bázi fermentace a zcela vychází z přírodních principů. „Bakterie, která přeměňuje olej na biopolymer, je součástí našeho ekosystému stovky miliónů let. Je to něco, co v přírodě existuje, a my to jen převádíme do průmyslového měřítka,“ přibližuje složitý proces Mynářová. Zjednodušeně řečeno je olej pro danou bakterii potrava, ve svém těle ho přemění na přírodní polymer, který pro ni představuje zásobárnu energie na horší časy. Polymer v podobě granulí je následně izolován, přečištěn a zpracován do finálních produktů.
PŘEČTĚTE SI: Nádobí ReFork se rozloží v kompostu. Pražský startup míří na festivaly i do světa
Mýdlo z lógru a halal kosmetika
Doposud se společnost Nafigate soustředila primárně na přeměnu olejů v České republice. Škálu zpracovávaných odpadních materiálů ale postupně rozšiřuje a míří také na zahraniční trhy. Již před vypuknutím pandemie koronaviru byla jedním z potenciálních polí působnosti Malajsie, kde měl Hydal prorazit v oblasti halal kosmetiky (tedy vhodné pro muslimy). Zahájení aktivit dočasně přerušil právě covid-19, podle Mynářové se k tomuto segmentu ale určitě vrátí. „Zatímco globální trh s přírodní kosmetikou, kam míříme, je 40 miliard dolarů, halal kosmetika představuje 66 miliard. Má velmi striktní pravidla, nesmí se například vůbec používat ingredience, které jsou z geneticky modifikovaných mikroorganismů. Tím, že jsme schopní využít odpadní palmový olej, tak splňujeme všechna ta velmi přísná kritéria a tento trh chce inovace úplně stejně jako všechny ostatní trhy,“ upozorňuje spolumajitelka. Zájemce má Nafigate po celém světě. První výrobní kapacity bude pravděpodobně soustředit do Evropy, spolupráci už startup nicméně prostřednictvím Evropské komise navázal třeba s největším kanadským zpracovatelem olejových odpadů.
Přestože 90 procent pozornosti směřuje biotechnologický startup do kosmetiky a medicíny, intenzivní úsilí vyvíjí také v oblasti agrochemikálií, kde vidí pro uplatnění biopolymeru značný potenciál. „Polymer je nosič pro hnojiva, herbicidy a pesticidy a tím, že je biodegradabilní, netoxický a zároveň má požadované materiálové vlastnosti, tak má opravdu zcela unikátní postavení,“ vysvětluje Mynářová. Dodává však, že veškeré aktivity v rámci zemědělství jsou běh na dlouhou trať. I kvůli testování, které probíhá na polích v přirozených podmínkách. Řešení tak uvede na trh nejdříve v roce 2027. Pomoci by měla také legislativa. Podle strategie Evropské komise, tzv. Farm to Fork (od zemědělce ke spotřebiteli) by mělo dojít ke snížení používání a rizika chemických pesticidů o 50 procent do roku 2030. Další důležitou částí mise k zastavení znečišťování planety jsou obaly vyrobené z odpadu. I na těch Nafigate vytrvale pracuje za využití pivovarského mláta ve spolupráci s partnerem Unilever. Na trh by se měly dostat odhadem za čtyři roky.
Relativní novinkou, která doplňuje již tak rozsáhlé portfolio aktivit Nafigate Corporation, je Hydal Coffee. Projekt, který za pomoci již dostupné technologie opět jako jeden z prvních v Evropě uvádí v život tzv. kaskádovou recyklaci kávové sedliny. V první fázi firma vyrobí kávová mýdla, která budou k dostání ještě před Vánocemi. Následně odstraní z vysušené sedliny olej, který najde využití v kosmetice. Co zbude po extrakci, poslouží pro výrobu bio masterbatchů, pigmentů, jež se aplikují pro barvení plastů. „Česko ročně vyprodukuje 80 tisíc tun kávové sedliny. Tu lze přitom jen těžko považovat za odpad, obsahuje plno důležitých ingrediencí, které nemusíme brát z přírodní kávy,“ podotýká Mynářová. „S tímto projektem jsme na začátku listopadu vyhráli národní kolo evropského akcelerátoru Climate-KIC."
První kusy mýdel z kávové sedliny od Ambiente a FunLab.
Pomůže cirkulární ekonomice legislativa?
Legislativní změny by mohly výrazně zamíchat kartami napříč různými obory. Jedním z nejpalčivějších témat jsou mikroplasty, které jsou obsaženy v celé řadě produktů denní spotřeby, jako jsou kosmetické přípravky, čisticí prostředky, ale také potraviny, do kterých se dostanou skrze znečištěnou půdu nebo obaly. Kromě orgánů lidí i zvířat se dostávají do volné přírody, zamořují oceány a ovlivňují mořské ekosystémy. Omezením by se mělo zabránit tomu, aby v průběhu 20 let skončilo v životním prostředí 500 tisíc tun mikroplastů. Zákaz záměrného přidávání mikroplastů je podle Mynářové jen těsně před schválením a otevírá novou příležitost pro produkty Nafigate. Právě biopolymer dokáže nerozložitelné úlomky plastů velice dobře nahradit. Je navíc přirozenou součástí lidského těla, není tudíž toxický pro člověka, ani přírodu.
Na stole Evropské unie je také nová strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek. Jejím cílem by kromě regulace či zákazu zhruba 75 procent chemikálií, které používáme, měla být také podpora inovací v tomto odvětví. „Regulací bude postupně víc a víc a bude těžké se v nově vzniklé situaci zorientovat. Podle mě je strašně důležité najít si v té spoustě změn pevný bod. A to je pro nás právě výroba z odpadů, protože je nad slunce jasné, že v tom je budoucnost. Musíme změnit lineární model na cirkulární, jak nejrychleji to půjde,“ konstatuje Mynářová.
„V České republice je to velice nevděčné téma. V globálním měřítku nastává zásadní mentální přerod, ale my se ho neúčastníme. 30 procent Američanů v letošním roce čelilo stavu nouze, ať už to byly požáry, tornáda, povodně, hurikány. V akcelerátoru diskutujeme o tom, jak co nejrychleji najít a uvést do života řešení, zatímco u nás jsme ještě ani nedospěli k tomu, že ten problém reálně existuje. To je cesta na úplný okraj vyspělého světa,“ uzavírá Lenka Mynářová.
Foto: Nafigate
