Díky nové mobilní aplikaci Klíšťapka si budete z výletů do lesa odnášet už jen dobré pocity. Uživatelé v ní naleznou interaktivní mapu podílů infikovaných klíšťat v jednotlivých přírodních lokalitách v Česku nebo předpověď jejich aktivity vzhledem k panujícím teplotám. Nechybí ani návody na prevenci a správné odstranění klíštěte.
Mobilní aplikace Klíšťapka vznikla jako jeden z dílčích výstupů v rámci mnoha výzkumných projektů. „V Česku není úplně obvyklé, aby výsledky vědy a výzkumu našly využití přímo v osobním nástroji pro běžné uživatele z řad veřejnosti. V tom je Klíšťapka unikátní,“ uvedl pro SJ.News technický řešitel projektu Jan Bartoška z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
Aplikaci vyvinuli vědci z Fakulty lesnické a dřevařské a Provozně ekonomické České zemědělské univerzity ve spolupráci s Lesy ČR, Státním zdravotním ústavem, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, Českou lesnickou společností a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti.
„Aplikace je založena na analýze 28 276 klíšťat odchycených v lesích na celém území České republiky v letech 2021 a 2022 a zahrnuje data o druhovém složení porostu, stanovišti, dynamice klíšťat v průběhu roku a počasí. Z důvodu velkého objemu dat se na mapě zobrazují pouze lesní porosty dle ÚHÚL ČR s výskytem klíšťat v dané lokalitě,“ řekl vedoucí vědeckého týmu a hlavní řešitel projektu Zdeněk Vacek z ČZU.
Kdo se bojí, nesmí do lesa
Na podobném principu funguje i mapa na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Ten ale podle Bartošky vychází z dlouhodobé predikce pro celé území Česka. „V podstatě jen uvádí, jestli je zvýšená nebo snížená aktivita klíšťat. Bez ohledu na to, do jakého lesa půjdete. My na rozdíl od nich počítáme rizikovost pro každý lesní blok.“
Aplikace je volně dostupná pro všechny uživatele mobilních zařízení s OS Android a je ke stažení na Google Play. Najdete ji také na webu. Klíšťapka v současnosti není ke stažení pouze pro iPhony. Kromě interaktivní mapy najde uživatel v aplikaci také složku „Wiki“ plnou užitečných rad, jak se před nebezpečnými parazity chránit nebo jak v případě přisátí klíště odstranit, ale také informace o tom, jaké druhy klíšťat u nás žijí, jaké podmínky ovlivňují jejich aktivitu a jaká závažná onemocnění přenášejí. Uživatelé tak mají veškeré údaje o této problematice v uceleném přehledu.
Data v aplikaci vycházejí z testování odchycených klíšťat z různých typů lesa ze všech krajů v Česku, a to metodou PCR, která je velmi citlivá. Testovány byly nymfy, tedy druhé vývojové stadium klíštěte, se kterým se mohou lidé nejčastěji setkat. „Kromě údajů o aktuální aktivitě klíšťat v lesních porostech přináší aplikace i novou informaci o infikovanosti klíšťat boreliózou v dané lokalitě. Tato předpověď vychází z testování odchycených klíšťat v Národní referenční laboratoři pro lymskou boreliózu SZÚ,“ přiblížila spoluřešitelka projektu Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu.
Každé desáté klíště v lesích přenáší boreliózu
„To, k čemu jsme dospěli, nás překvapilo,“ konstatuje Kybicová. „Zjistili jsme, že v našich lesích, tedy mimo zástavbu a města, jsou klíšťata poměrně málo infikovaná lymskou boreliózou - přenáší ji každé desáté klíště. Máme přitom desetiletou zkušenost s testováním klíšťat v městských parcích v Praze, kde je infekční každá čtvrtá nymfa klíštěte, v dospělé fázi dokonce každé třetí klíště. Je tedy pozitivní zpráva, že naše lesy jsou sice plné klíšťat, ale těch, co přenáší tuto nebezpečnou nemoc, je poměrně málo.“
Ale i v českých lesích se najdou místa, kde vám budou klíšťata pít krev. „Pozitivita klíšťat se mezi různými lokalitami velmi lišila. Klíšťata ze sedmi lokalit z různých krajů nebyla vůbec infikována. Naopak jsme zjistili nejvyšší pozitivitu, zhruba 30 až 40procentní, hned ve čtyřech lokalitách. Jde o místa v Jihočeském, Olomouckém, Moravskoslezském a Středočeském kraji,“ vyjmenovala Kybicová.
Vůbec nejvyšší promořenost klíšťat boreliemi byla detekována u klíšťat v Jihočeském kraji. To podle Kybicové odpovídá tomu, že v tomto kraji je každoročně hlášeno nejvíce pacientů s lymskou boreliózou.
Lymská borelióza je onemocnění způsobené bakterií spirochétou Borrelia burgdorferi. Přirozenou zásobárnou borelií v přírodě jsou divoce žijící obratlovci, zejména hlodavci a ptáci. Klíště je sice spirochétami nakazí, ale onemocnění se u nich neprojeví. To napomáhá k udržení a šíření nákazy mezi dalšími hostiteli. Onemocnění lymskou boreliózou se vyznačuje řadou příznaků, postihuje různé orgány, kůži, klouby, svaly a také centrální a periferní nervový systém.
Zároveň během onemocnění dochází u nakaženého ke střídání fází. Příznaky mnohdy přechodně vymizí, aby se po nějakém čase vrátily v akutní fázi, která může trvat i několik měsíců. Onemocnění se léčí antibiotiky. Po přisátí infikuje klíště člověka bakterií způsobující boreliózu ve většině případů v rozmezí 36 až 48 hodin. Proto je důležité ho co nejdříve odstranit.
Nahlášení napadení klíštětem
Aplikaci chtějí tvůrci průběžně rozvíjet a vylepšovat, třeba i díky podnětům od uživatelů. „Vypnuli jsme například povinnost mít zapnutou svoji polohu, protože řada uživatelů s tím nebyla spokojená,“ popsal Bartoška. Do budoucna je pak v plánu rozšíření údajů o tom, jak se klíšťata vyskytují v městských parcích a městské zeleni, a data o dalšími klíšťaty přenášenými infekcemi. „Zacílíme i na další lokality a biotopy z celého území Česka, a to v rámci mezinárodního projektu „SURVector“, doplnila Kybicová.
K dalším cílům patří přidat do aplikace tzv. Deníček s nápovědou, který by běžné uživatele aktivně zapojil do spoluvytváření aplikace. „Naší představou je mnohem propracovanější webový portál, kam by si lidé po registraci mohli zadávat vlastní nálezy a záchyty klíšťat, a na základě těchto vstupů by se sledoval výskyt klíšťat v terénu. Tyto informace by byly propojené s aplikací a samozřejmě nějakým způsobem sumarizované a anonymizované, nastínil Bartoška. Rychlost vývoje nových funkcí odhaduje na rok až dva. Odvíjet se bude od podpory partnerů, ať už výzkumných, či komerčních.
„Lesy České republiky už řadu let podporují prostřednictvím své Grantové služby výzkumné a inovativní projekty zaměřené na provozní témata a potřeby lesnické, vodohospodářské a myslivecké praxe. Financují je a výstupy dávají k dispozici veřejnosti. Mobilní aplikace Klíšťapka, díky níž veřejnost získá informace o výskytu klíšťat na území Česka, je jedním z aktuálních příkladů. Celému vědeckému týmu tedy děkuji za vývoj aplikace, a hlavně její uvedení do praxe,“ shrnul správní ředitel Lesů ČR Zbyněk Šmída.
V rámci projektu byla také vyvrácena celá řadu mýtů. „Například v publikacích nebo médiích se běžně dočtete, že největší výskyt klíšťat je ve smíšených lesích. Nám naopak vyšlo, že ve smíšených lesích je výskyt nejmenší a největší je v jehličnatých lesích,“ podotkl Vacek.
„Další mýtus je třeba to, že klíšťata nepotkáte na horách,“ dodal Bartoška. „Ona tam jsou, i když v nižší míře. Je to dáno tím, že jak dochází k oteplování, hranice toho, kde se vyskytují bezobratlí, se posouvají. To, co bylo vžité, přestává platit, protože příroda je živá a mění se v závislosti na změně klimatu.“ Jak Vacek uvedl, za posledních šedesát let došlo k nárůstu průměrné roční teploty o 2,1 stupně a dochází k výskytu častějších extrémních suchých period, což má na výskyt klíšťat v našich lesích významný vliv.
„Zejména klíště obecné se nachází na místech, kde se dříve nevyskytovalo. Když se podíváme například na situaci před třiceti pěti lety v Krkonoších, klíště bylo možné chytit maximálně v nadmořské výšce 700 metrů. V rámci našeho projektu je znát velký posun, protože jsme v Krkonoších našli všechna vývojová stádia klíštěte ve výšce 1340 metrů nad mořem. V důsledku klimatické změny nás také ohrožují i jiné druhy klíšťat než klíště obecné.“
Aplikace Senoseč
ČZU stojí také za další zajímavou aplikací s názvem Senoseč. Ta se snaží přispět k ochraně ohrožených živočišných druhů při sklizni a senoseči. „Na polích a loukách roste vojtěška, která se seče pro dobytek. Děje se to v období od května do června, kdy se rodí mláďata. Zákon praví, že by zemědělec měl nahlásit myslivcům termín i místo sečení, a oni by měli přijít a aktivně provést prevenci, tedy mláďata najít a odnést je do bezpečí,“ vysvětlil Bartoška pro SJ.News.
„Na mnoha místech v Česku se to ale neděje. Je to dlouhodobě velký etický problém českého myslivectví a zemědělství. Lidé se chovají k české krajině velmi devastačně a nezáleží jim na tom, že velké procento mláďat zahyne.“
Proto vznikla v roce 2016 webová i mobilní aplikace, kterou vědci nabídli Ministerstvu zemědělství jako komunikační nástroj pro nahlašování aktuálních míst sklizní a spolupráci zemědělců a myslivců. „Bohužel tam nebyla politická vůle, nikdo o to neměl zájem. Politicky to lehce podpořilo jen Ministerstvo životního prostředí, ale nemělo dostatečné kompetence, aby to prosadilo,“ vzpomínal Bartoška.
Aplikace nicméně dodnes zůstává funkční a sdružují se kolem ní především dobrovolníci, kterým není tento problém lhostejný. Funguje tak, že zemědělec nahlásí termín sečení, myslivec naplánuje prevenci a dobrovolník ji provede.
