Česká byznysová scéna zpovzdálí a v klidu sleduje aktuální dění týkající se amerického bankovního sektoru, kde v krátké době došlo k uzavření již třetího bankovního ústavu. Podle oslovených odborníků redakcí SJ News však tuzemské firmy nemají důvod se znepokojovat.
Jak pro SJ News uvedl mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša, dopady krachu tří bank v USA budou na českou bankovní scénu nulové. A tím, že se na řešení podílí americká vláda, která se zaručila i za vklady přesahující ze zákona pojištěnou částku 250 tisíc dolarů, pozici tamních klientů posílila.
Důvod k obavám nemají dle hlavního ekonoma Fondee a bývalého člena bankovní rady České národní banky (ČNB) Pavla Štěpánka kvůli pádu Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank ani startupy. „Nemyslím, že to navodí nějakou systémovou změnu v náhledu na progresivitu a výnosovou perspektivu startupů. Ale přibude-li obezřetnosti, bude to jenom dobře,“ uvedl Štěpánek.
Právě obezřetnost je dle majitele Seznamu Iva Lukačoviče klíčem k tomu, aby se podobné incidenty neodehrávaly. „Ryba smrdí od hlavy. Ve vedeni SVB byli lidé z podobně zkrachovalých či zkompromitovaných firem,“ konstatoval Lukačovič na Twitteru.
Zároveň je dle Štěpánka důležité celou situaci sice nepodceňovat, ale dávat jí v daném v kontextu takovou důležitost, jaká odpovídá velikosti konkrétních bank. Byly sice důležité pro komunitu startupů, ale v celém americkém bankovním ekosystému o žádné pilířové banky nejde. Jejich pád by tak neměl mít dopad ani na příští rozhodování americké centrální banky o výši úrokových sazeb.
„Kolaps jedné či teď už dvou bank malé nebo maximálně střední velikosti sám o sobě nezavdává důvod pro bezprostřední reakci úrokových sazeb měnové politiky. Federální rezervní systém v tuto chvíli stojí před zásadními výzvami v oblasti inflace a pracovního trhu. To ale neznamená, že je možné bagatelizovat to, co se těm dvěma bankám stalo a pomíjet otázku, jaké odvozené dopady to může mít na finanční systém,“ myslí si Štěpánek.
S Lukačovičem se shoduje v tom, že spíše než v rostoucích úrokových sazbách byl v případě zkrachovalých bank problém v tom, jak byly svým managementem řízeny.
„Především nedávejme do souvislosti růst centrálních úrokových sazeb a tuto epizodu pádu dvou bank. Při hledání příčin musí být vždy na prvním místě jak ty instituce řídily své riziko a operovaly v limitech regulatorního rámce,“ uzavřel hlavní ekonom Fondee a bývalý člena bankovní rady ČNB Štěpánek.