Webová aplikace DeePsy, kterou vyvíjí odborníci z brněnských univerzit, slouží k monitorování procesu a výsledků psychoterapie a měla by vyřešit problém s nedostatkem bezprostřední zpětné vazby, se kterou se většina psychoterapeutů potýká. Její fungování přiblížil pro SJ.News Pavel Matějka z výzkumné skupiny BUT Speech@FIT z VUT. Dokončena by měla být letos v srpnu.
Psychoterapeuti ve své praxi často postrádají účinný způsob, jak průběžně vyhodnocovat svou práci. Během psychoterapie zpracovávají velké množství informací, a snadno tak mohou něco přehlédnout, klienti řeší spíše vlastní potíže než profesionalitu výkonu terapeuta a ručně přepisovat jednotlivá sezení a následně je rozebírat by bylo příliš časově náročné. To vše má změnit nástroj, který poskytne psychoterapeutům jednoduchou a uživatelsky přívětivou zpětnou vazbu a zároveň přispěje ke zvýšení úrovně psychoterapeutické péče v Česku.
Aplikace DeePsy funguje na principu Deep learningu a nabízí psychoterapeutům automatický přepis sezení i analýzu jeho obsahu. Monitorován je nejen průběh sezení, ale i to, jak se klient cítil před a po sezení, což je zjišťováno pomocí dotazníků. Aplikaci vyvíjí společně tým psychologů a psychoterapeutů z Masarykovy univerzity a expertů na automatické zpracování řeči z VUT.
Na základě podnětů od psychoterapeutů, kteří DeePsy testují, je aplikace průběžně vylepšována. „Spolupracujeme s Terapeutickým přístavem, který sdružuje začínající terapeuty, a s Psychosomatickou klinikou,“ popisuje Pavel Matějka z výzkumné skupiny BUT Speech@FIT z VUT. Pouze dotazníkovou část projektu pak využívá několik set terapeutů, a to v rámci programu VZP péče o duševní zdraví.
Zpětná vazba nad zlato
A co tedy „pomocník“ pro psychoterapeuty umí? Aplikace zaznamenává, po jakou dobu sezení bylo ticho, kolik času mluvil terapeut, kolik klient a jak rychle hovořili. Rychlost řeči je vyjádřena jako průměrné množství slov za minutu. „Měříme například, za jak dlouho klient reaguje, když terapeut dokončí větu nebo položí otázku, jestli je to hned, nebo přemýšlí a odpoví třeba za půl minuty, nebo si navzájem skáčou do řeči,“ líčí Matějka.
Grafy také v procentech zobrazují, jaký podíl řeči byl neutrálně, negativně nebo pozitivně emočně zabarvený. Aplikace ukazuje i to, jestli se jak klient, tak terapeut vyjadřují více v minulém, přítomném nebo budoucím čase a jak se to vyvíjí v průběhu terapie. „Předpokládáme, že zpočátku terapie bude klient více mluvit o své minulosti, v pozdějších fázích se již bude orientovat více na budoucnost. Závisí to však také na zvoleném terapeutickém přístupu, “ poznamenává Matějka.
K dalším ukazatelům patří takzvané mraky slov. „To znamená, že se na „jedné hromadě“ zobrazují všechna slova, tak, že slovo řečené třeba jen jedenkrát je napsané malým písmem, zatímco to, co bylo řečeno padesátkrát, svítí velkými písmeny,“ vysvětluje vědec. Je také možnost ponechat jen podstatná a přídavná jména spolu se slovesy a ostatní slovní druhy vypnout. To terapeutovi lépe napoví, jaké téma (vztahy, kariéra, nemoci) na sezení převládalo.
Kromě toho mají terapeuti k dispozici také kompletní přepis sezení, kde je stejně jako v předchozích případech automaticky rozlišeno, zda mluvil klient, nebo terapeut. „Mohou kliknout na konkrétní úsek a poslechnout si, co zrovna říkali, a mezi jednotlivými sekvencemi takto libovolně přeskakovat,“ nastiňuje Matějka možnosti využití.
Součástí DeePsy je i systém dotazníků, které klienti vyplňují v průběhu celé terapie. Obdrží je na email před a po sezení. Jak Matějka uvádí, dotazníky terapeuti s klienty často konzultují. „Ukážou jim výsledky a třeba proberou, co se dělo u výrazných odchylek z normálu. Od toho se může odvíjet další terapie.“ Vyjma otázek zaměřených na duševní stav klienta, jsou součástí dotazníku i okruhy zahrnující vnímání terapeutického procesu, kdy klienti odpovídají, jak sezení podle nich probíhá.
Nastavení zrcadla terapeutům
Vyvozování závěrů na základě dat z aplikace DeePsy je na samotném terapeutovi. „Nemáme ambice, aby aplikace nějak vyhodnocovala, co který údaj znamená, chceme jen poskytnout informace, ukázat „tohle se tam děje“. S terapeuty o tom mluvíme a dáváme jim nápovědy, jak výstupy interpretovat, ale interpretace už je potom na nich,“ upozorňuje Matějka. Vždycky je totiž klíčový záměr terapeuta.
„Například nechceme uvádět, jestli je dobře, nebo špatně, že mluvil více klient, či terapeut, protože záleží na kontextu. Na prvním sezení může terapeut klientovi vysvětlovat podmínky, a bude tím pádem mluvit třeba 80 procent času, zatímco na druhém sezení nechá terapeut klienta, ať se vypovídá, a na třetím už spolu budou diskutovat, takže to bude půl na půl.“
Matějka zdůrazňuje, že terapeut si tak může díky aplikaci potvrdit svůj záměr nějakým způsobem terapii vést, nebo ho systém naopak upozorní na něco, čeho si není vědom, a dá si na to příště pozor.
Co se týče etické stránky, je podle Matějky velmi střežená, a klienti se tak nemusí bát jakéhokoliv zneužití. „Nahrávky sezení jsou citlivé a je nutné s nimi zacházet opatrně. Na to, jakým způsobem je s nimi pracováno, dohlíží Etická komise pro výzkum Masarykovy univerzity. Správné nakládání s daty bylo i jednou z podmínek udělení grantu.“
Klient musí samozřejmě s nahráváním sezení pro účely DeePsy předem souhlasit a zároveň má možnost svůj souhlas kdykoliv odvolat. „Může se třeba stát, že na terapii řekne něco citlivého, co nechce, aby bylo v záznamu, takže zpětně po terapii projeví přání, aby bylo sezení nakonec smazáno, i když původně dal svoje svolení.“
K trénování systému používá tým Pavla Matějky korpus dat, který má asi 2000 hodin přepsané řeči. „Je to pro adaptaci softwaru na specifický styl mluvy. Nejvíce se potýkáme s tím, že klienti většinou vůbec nemluví tak, jak je běžné. Jsou zpravidla v takovém emočním stavu, že opakují slova několikrát po sobě, používají výplňová slova a podobně,“ říká.
„Výsledek je takový, že přepis by potřeboval ještě s nadsázkou přeložit do češtiny. Z toho důvodu pracujeme na sumarizaci textu. Chtěli bychom všechny věty takzvaně vyhladit, jak my tomu říkáme, aby se terapeut nemusel prokousávat tím, co bylo řečeno přesně slovo od slova, protože je to mnohdy opravdu těžko čitelné.“
Kvalita přepisu jako takového je pro výzkumníky zatím největším úskalím. „Chybovost je okolo 25 až 30 procent, což znamená, že z 10 slov jsou 3 špatně, a to je stále poměrně vysoké číslo. Naším hlavním cílem proto aktuálně je zlepšovat přesnost i čitelnost textu,“ uvádí Matějka.
S podobnými projekty má Matějka bohaté zkušenosti. Výzkumná skupina BUT Speech@FIT, která vznikla v roce 1997, se specializuje na identifikaci řečníka a jazyka, rozpoznávání řeči a detekci klíčových slov a patří ke špičkám ve svém oboru. Slavila řadu světových úspěchů – kromě řady mnohokrát citovaných publikací se umístila na špičkových pozicích v soutěžích amerického Národního institutu standardů a technologie (NIST).
Za důležité Matějka považuje, že všechny projekty směřují k ušetření lidské síly a minimalizaci rizik. „Například na fakultě nahráváme přednášky a studenti mají možnost v nich vyhledávat. Pokud je něco zaujme, jsou schopni si to najít podle klíčového slova, které v souvislosti s tím zaznělo.“ Hojně zastoupená oblast je rozpoznávání mluvčího. „Zaměřujeme se hlavně na call centra nebo pojišťovny, například když jeden člověk volá o půjčku několikrát za den a vždy se prokáže pod jiným ID, systém na to upozorní.“
Péče o duševní zdraví obyvatel Česka
K úskalím psychoterapie patří kromě obtíží terapeutů se získáváním efektivní zpětné vazby především nedostatek volné kapacity psychoterapeutů. Ve výzkumu agentury Kantar pro Českou asociaci pro psychoterapii (ČAP) z roku 2022 se ukázalo, že 69 procent populace je sice ochotno vyhledat odbornou pomoc v případě psychické nepohody, ale služby odborníků nakonec využívá jen asi každý pátý zájemce. Důvodem je nejčastěji nedostatečná kapacita nabídky profesionální pomoci v oblasti duševního zdraví a s ní spojené dlouhé čekací lhůty.
Přitom se podle průzkumů více než třetina dospělé populace potýká s duševními potížemi. Z údajů VZP vyplývá, že více než 7 procent české populace trpí úzkostnými poruchami, 5,5 procent poruchami nálady, z čehož 4 procenta závažnými depresemi. Další lidé trpí poruchami příjmu potravy, poruchami osobnosti a dalšími duševními onemocněními.
Rizika různých nežádoucích projevů v oblasti duševního zdraví se v posledních letech zvyšují, například riziko sebevražd se mezi lety 2017 a 2020 zvýšilo třikrát. Z výzkumu Kantar pro ČAP též vyplývá, že 71 procent uživatelů psychoterapie u nás absolvovalo do 10 setkání a psychoterapii by svým blízkým doporučili jako účinný nástroj změny.
