Mediální gramotnost by měla patřit do základní výbavy dnešního člověka. Přesto řada lidí při konzumaci mediálních obsahů nebo užívání sociálních sítí stále tápe. Potřebu po lepším vzdělání v této oblasti si uvědomují především mladí lidé. Zakládají projekty, kterým se často věnují zadarmo a ve svém volném čase. Ty pomáhají rozeznat názor od faktu, dávají aktuální dění do souvislostí nebo učí kritickému myšlení. Řeč je například o organizaci Fak(e)ticky nebo instagramovém projektu Do kontextu.

Na začátku bylo pár studentů nadšených pro novinařinu. Dnes nezisková organizace Fak(e)ticky pracuje na učebnici mediální výchovy, vyvíjí aplikaci a pořádá semináře pro firmy či obce. „Pracoval jsem při studiu v redakci a uvědomoval jsem si, že dezinformace a hoaxy jsou velký problém. Dávalo mi smysl vytvořit nějakou iniciativu, která se zaměří na mediální vzdělávání mladých lidí. Dal jsem dohromady několik novinářů, respektive studentů žurnalistiky, a vzniklo Fak(e)ticky,“ popisuje začátky Přemysl Danda, zakladatel projektu, který funguje již dva a půl roku. Postupně vytvořili materiály, oslovili několik škol a během prvního roku na třiceti z nich uspořádali dvouhodinový workshop zaměřený na dezinformace. Danda dodává, že celý projekt vznikal ve volném čase a kvůli workshopům si řada lidí z týmu musela brát v práci dovolenou.

Zpětná vazba vyučujících i žáků základních a středních škol byla pozitivní a bylo zřejmé, že je o podobné projekty zájem. „Je to zejména proto, že mediální výchova je zanesená ve školním vzdělávacím plánu a školy se s tím musí nějak vypořádat a alespoň částečně to zahrnout do výuky. Jenomže učitelé dost často nevědí jak, nemají na to čas ani materiály,“ popisuje situaci ve školství Danda, který pracuje také jako učitel.

Po prvních workshopech si tým Fak(e)ticky uvědomil, že je potřeba mediální výchovu pojmout víc komplexně a zařadil další témata jako kyberšikana, kritické myšlení nebo práce se zdroji. Dnes má organizace na kontě zhruba 150 škol a zaměřuje se nejen na studenty, ale také přímo na učitele. „Klíčem ke změně je edukovat učitele a obecně starší lidi, například rodiče, kteří to pak aplikují na svoje děti,“ podotýká Danda.

Mediální výchova už od první třídy

Nejnovějším a zatím největším projektem Fak(e)ticky je koncepce mediální výchovy včetně učebnice pro první až devátou třídu, na které iniciativa momentálně pracuje. Právě ta podle zpětné vazby vyučujícím chyběla, aby mohli mediální vzdělávání sami zařadit do svých osnov. „Pro každý ročník vytváříme asi třicet vyučovacích hodin, které se můžou využít v češtině, dějepise nebo občanské výchově. Je to první ucelená koncepce v České republice,“ popisuje mladý učitel. „Některé materiály dostupné jsou, ale většinou na sebe nenavazují. Od mnoha učitelů navíc víme, že by preferovali papírovou učebnici, kterou si mohou prolistovat. Pro žáky nám zase dává smysl vytvořit pracovní sešity, kde budou úkoly, příběhy, ale i tipy pro rodiče, jak s nimi pracovat doma,“ dodává.

Na tvorbě učebnice spolupracuje organizace přímo se školami a dalšími institucemi. Spuštění pilotního režimu, který zahrne zhruba dvacet škol, je v plánu na září. První fáze bude zkoumat ohlasy a potřeby žáků a vyučujících. V procesu je také vývoj mobilní hry, která bude fungovat ve stylu jazykové aplikace Duolingo a zaměří se mimo jiné na rozvoj kritického myšlení nebo bezpečnost na internetu.

„Momentálně řešíme získávání financí. Školy nám něco málo za workshopy platí, platí nám i firmy, ale nejsou to částky, kterými bychom se mohli uživit, tudíž z našich zdrojů to pokrýt nedokážeme. Dotace a granty se teď bohužel moc nevypisují, protože se řeší primárně covid-19 a některá témata jdou stranou. Další varianta je získání peněz od firem, ale i ty pochopitelně řeší jiné věci,“ popisuje Danda, jakým způsobem na plánované novinky shánějí prostředky.

Spolupráci neziskový projekt momentálně řeší se dvěma nadačními fondy. Zvažuje také spuštění crowdfundingové kampaně. Dál se chce Fak(e)ticky posunout více do segmentu workshopů pro firmy, kde je větší finanční potenciál. Ačkoliv se zatím jedná jen o malou část celkových aktivit, již nyní se na organizaci obracejí velké firmy s rozpočtem na vzdělávání zaměstnanců. Mediální výchova je pro ně zajímavá z hlediska práce s informacemi nebo chování na sociálních sítích.

Mladí lidé přinášejí osvětu

Projektů, které se zaměřují na dezinformace, mediální obsahy, ale také třeba vzdělávání v oblasti financí nebo politiky, je celá řada a v poslední době se těší velkému zájmu. „Velký problém vzdělávání, ale i třeba ekologie, je, že se to zvedá zespodu. Do jisté míry je to určitě dobře, že o tahle témata mladí lidé mají zájem a chtějí je posouvat, to je hodně pozitivní věc, ale sami o sobě nedokážou zcela suplovat roli státu,“ naráží Danda na jeden z důležitých společenských problémů. Politici podle něj vzdělávání sice řeší, ale zaměřují se hlavně na populární témata, jako jsou platy učitelů nebo povinná maturita z matematiky.

„Dezinformacím a hoaxům se věnují třeba servery Demagog, Manipulátoři, Zvol si info a další. A dělají to velmi dobře. Na sociálních sítích zase vznikají účty, které vysvětlují politiku nebo aktuální dění. Mladí lidé jsou v tomhle skvělí,“ vyjmenovává Přemysl Danda a podotýká, že Fak(e)ticky je s existujícími projekty v kontaktu a vzájemně se doplňují: „Určitě to není konkurence, protože máme společný cíl. Společně pomáháme tomu, aby se tady ta situace zlepšila.“

Další mezery vidí i na straně médií, která podle něj nestihla tak docela zareagovat na přechod do online prostředí. Tlak na rychlost a na čtenost způsobil, že články často nemají přidanou hodnotu nebo jsou deklasovány bulvárním titulkem. „My jsme generace, která čte masová média, ale pro mladší lidi, kteří jsou teď na základní nebo střední škole, jsou primárním zdrojem sociální sítě. Bylo by skvělé, kdyby se třeba instagramové účty vysvětlující aktuální dění spojily s nějakým mediálním domem, to by mi dávalo smysl. Je možné, že roli médií do budoucna částečně přeberou sociální sítě, ale je potřeba také učit lidi, jak s nimi pracovat a jak se na nich orientovat,“ uzavírá Danda.

Kontext pomůže pochopit složité dění

Jedním ze zmíněných účtů je instagramový projekt Do kontextu, který má na svědomí trojice studentů a novinářů. Iniciativa, jež si klade za cíl zasazovat zprávy do širších souvislostí a dodávat jim hloubku, si za sedm měsíců činnosti získala 11 tisíc sledujících. Kromě příspěvků reagujících na aktuální události, které se objevují zpravidla jednou za dva dny, se mediální projekt věnuje také nadčasovým tématům a vytváří speciály třeba o finanční gramotnosti nebo ekologii.

„Loni v létě jsem dokončila žurnalistiku a čekalo mě studium politologie. Bála jsem se, že to nebudu zvládat a přemýšlela jsem, jestli není nějaká stránka, kde by byla současná důležitá témata vysvětlena jednoduše. Potřebovala jsem, aby mi určité věci někdo dal do kontextu. Tak mě napadlo spojit svůj nápad a potenciál Instagramu. Všichni u něj sedí a scrollují, ale existují i vzdělávací profily, které nás mohou obohatit,“ popisuje vznik myšlenky zakladatelka Tereza Brhelová. Platformu Do kontextu rozjela se svými kolegy Janou Lipskou a Jiřím Vokřálem.

Tým přátel se ve zpracovávání příspěvků střídá, a ačkoliv jim příprava materiálů a spravování profilu zabere i několik hodin denně, dělají to ve volném čase hlavně proto, že je novinařina baví. V příspěvcích se snaží hodně reagovat na aktuální dění, jejich ambicí je ale poskytnout uživatelům přidanou hodnotu, ne jen souhrn základních informací. „Dodáme zprávám kontext. Danou událost propojíme s něčím, co se stalo v minulosti, nebo připomeneme starší výroky politiků, které jsou v rozporu s tím, co říkají nyní, nabídneme další úhel pohledu a podobně,“ vysvětluje Brhelová. Dodává, že cílí hlavně na svoje vrstevníky, tedy lidi, kteří běžná média nějakým způsobem konzumují a Do kontextu jim pomáhá jít hlouběji, nebo když v nějaké oblasti "plavou".

„Současná média tlačí na rychlost a na kliky, což chápu a respektuju to, protože v médiích pracuji a v dnešní době takto funguje většina věcí. Ale důsledkem toho je, že ten kontext je odsunutý. U aktuálních zpráv je ‚background‘ až na konci a spousta lidí tam ani nedočte. Občas je ale fajn zpomalit a ty souvislosti si dohledat,“ popisuje zakladatelka jeden z důvodů, proč mají lidé o její projekt zájem.

Ačkoliv poukazuje na to, že dlouhé články se obecně příliš nečtou, do budoucna s kolegy zvažuje spuštění platformy, která se zaměří na delší texty, kde bude větší prostor zahrnout všechny souvislosti a jít opravdu do hloubky. „Není to vždycky jednoduché skloubit s ostatními povinnostmi, ale máme pro to nadšení. Lidi nám píšou zprávy, jestli nám mohou poslat peníze, ale Instagram určitě chceme nechat bezplatný, děláme to pro studenty a lidi jako jsme my. Při rozšiřování ale chceme řešit monetizaci a články alespoň částečně zpoplatnit. Určitě ale nečekáme, že na tom zbohatneme,“ uzavírá Brhelová.

Foto: Archiv Fak(e)ticky