Dvojice startupistů měla fajn nápad, jak využít staré padáky Československé armády. Z padákoviny začali šít sáčky a batohy, byznys jim rostl, měli milionový obrat. Nyní, v době pandemie, se do kurzu vrací jednorázové igelitové pytlíky, což startupu Saaczech srazilo obrat o 90 %. Mladíci to ale nepoložili a v chráněné dílně vyrábějí dál.
Nejsou první v Česku, koho napadlo šít znovupoužitelné sáčky na ovoce a zeleninu, aby lidé nemuseli v obchodě brát vždy nové igelitové. Ale jsou první, koho napadlo šít je z materiálu, který by jinak přišel nazmar. Takže ekologický přínos je hned dvojnásobný. A když se k tomu přidá fakt, že je nechávají šít v chráněné dílně, byznys těchto dvou kluků je pozitivní hned třikrát. Třicátníci Jakub Sapák (na úvodní fotce vlevo) a Lukáš Caoufrek spustili svůj startup Saaczech v roce 2018 přibližně po roce příprav.
„Od samého začátku jsme Saaczech koncipovali tak, aby naplňoval všechny tři pilíře trvalé udržitelnosti: sociální, tedy vyráběl v chráněných dílnách v Česku, environmentální, tedy přetváří odpad a předchází jeho vzniku, a samozřejmě i ekonomický. Projekt prostě musí být ziskový, aby se mohl dále rozvíjet,“ říká pro StartupJobs Newsroom Lukáš Cafourek, který vystudoval mezinárodní vztahy, zatímco jeho kolega odpadové hospodářství. Vše financovali z vlastních zdrojů, bez investora. Do startupu na začátku ovšem vložili jen několik tisíc.
Pytlíky Saaczech se vyrábějí ve třech velikostech. Dárkové balení se všemi třemi kusy stojí 207 korun. (Foto: Archiv Saaczech).
Byznys kluků ze Saaczchu má jednoduchý princip: V armyshopech nakupují jednotlivé vyřazené padáky a nechávají je přešívat v ovosáčky, které pak prodávají na e-shopu. Používají padáky z osmdesátých a devadesátých let, které už nemají v armádě využití a skončily by buď ve skladu, nebo ve spalovně. Na některých sáčcích je dokonce vidět i armádní potisk.
Kromě sáčků teď nově začínají vyrábět a prodávat i batohy Ruk-Saaczech. „Batohy jsou šité z obalů na padáky, které nám zbyly. Další produkty zatím neplánujeme, ale samozřejmě se zabýváme myšlenkou, co dělat, až dojdou padáky. Nápad máme, jen ho bohužel v Česku nikdo není schopný realizovat. Uvidíme,“ zamýšlí se Cafourek. Zatím je však padáků dost pro jejich další existenci i v příštích letech, na druhou stranu ale ne tolik, aby mohli uvažovat o zahraniční expanzi.
Sáčky i batohy nechává Saaczech šít v chráněné dílně Bogi. Sídlí v bývalé školce v České Lípě a zaměstnává pět desítek lidí s mentálními i fyzickými postiženími. Ceny v komerčních výrobnách Sapák s Cafourkem nezjišťovali, nikdy je ale ani nenapadlo začít vyrábět ve velkém v běžné fabrice. „Naším cílem od samého počátku bylo Saaczech vyrábět v chráněné dílně. Věříme, že to má pozitivní dopad na společnost a pomáhá to najít uplatnění lidem, kteří mají ztížené podmínky na trhu práce," podotýká Cafourek.
Lukáš Cafourek (vlevo) a Jakub Sapák prezentují Saaczech na startupovém festivalu. (Foto: Archiv Saaczech)
Saaczech, to je nyní trojice startupistů, kromě Sapáka a Cafourka ještě přibrali kolegu, který se stará o sociální sítě. Ani jeden to však nemá jako hlavní práci a kromě vedení startupu chodí ještě do zaměstnání. V posledních měsících, v době pandemie, prodávají jen 300 kusů Saaczchů měsíčně. Zhruba polovinu sáčků kupují firmy jako dárek pro zaměstnance, klienty nebo jako reklamní předměty. Zhruba 40 procent jde koncovým zákazníkům přes e-shop, přičemž naprostá většina jejich zákazníků jsou ženy. A zbývajících zhruba 10 procent si berou další e-shopy s ekologickým zbožím, kamenné prodejny nebo bezobalové obchody. „Chtěli jsme dodávat naše sáčky i do supermarketů, jednali jsme s nimi, ale nedohodli jsme se na ceně. Tlak na cenu ze strany supermarketů je obrovský a naše marže nám nedává příliš prostoru pro manévrování,“ vysvětluje Cafourek.
Saaczech je jedním z těch startupů, které krize spojená s pandemií koronaviru zasáhla velmi citelně. Loni dosáhli obratu téměř milionu korun, letos se pravděpodobně nedostanou přes 250 tisíc. „Prodeje nám spadly o zhruba 80 až 90 procent. Doufáme, že Vánoce nám pomohou současný nízký obrat zvýšit,“ přeje si Cafourek. Důvod, proč lidé přestali tolik kupovat textilní sáčky, je zřejmý: V době pandemie a zvýšené hygieny při nakupování zažívají jednorázové sáčky renesanci v jejich používání. „Nyní neslouží pouze pro uložení potravin ale i jako rukavice. Navíc se v současných striktních hygienických podmínkách setkáváme s tím, že v některých obchodech nevidí znovupoužitelné sáčky rádi,“ krčí rameny Cafourek.
Batohy Ruk-Saaczech jsou šité z obalů na padáky, rovněž v chráněné dílně. (Foto: Archiv Saaczech)
Saaczech není jedinou českou firmou, která vyrábí znovupoužitelné pytlíky na ovoce, zeleninu i třeba pečivo. Je však jedinou, která vyrábí z materiálu, jenž by jinak skončil v odpadu. Dalším, velmi známým startupem, který vyrábí ovosáčky, je Frusack. Výhodou Frusacků zase je, že jsou plně kompostovatelné. Kromě toho se zakladatelky Frusacku spojily s Fakultou chemickou pod VUT v Brně a pracují na vývoji recyklační linky pro biologicky rozložitelný polyester. Z Frusacku se tak už nyní dá vyrobit například struna pro 3D tisk. „Frusack nevnímáme jako konkurenci, ale spíše jako doplnění trhu. Frusack přistupuje k cirkulární ekonomice jiným způsobem, nám je jejich projekt velmi sympatický a věřím, že si vzájemně fandíme. Frusack se však už dnes prodává v mnohá evropských státech, a ne pouze v Česku, jako Saaczech, tudíž se s nimi nepoměřujeme," dodává Cafourek.
Foto: Lucie Březinová
