O úspěchu logistické společnosti ShipMonk Jana Bednáře za oceánem už dnes ví snad každý, ale o zásluze vývojového centra v Praze se příliš nemluví. Je to ale škoda, protože právě vývoj a automatizace patří mezi faktory, které stojí za šestimiliardovým úspěchem ShipMonku. Jaké výzvy musí vývojáři v Česku řešit a proč si nevystačí s psaním kódu, ale musí rozumět i matematickým modelům? A jaký je rozdíl mezi Bednářem, Muskem a Dlouhým jako zakladateli globálně úspěšných startupů? O tom všem se dočtete v rozhovoru s Davidem Pavlíkem, který do ShipMonku ani ne před rokem nastoupil jako CTO a přinesl zkušenosti z Amazonu, SpaceX, Netflixu a právě třeba Kiwi.com. Na starosti má karlínskou pobočku s celým R&D týmem a aktuálně se věnuje především náboru, protože plány jsou veliké a posily budou klíčové.

Malý tým, velké věci

Davide, vybavuji si, že po odchodu z Kiwi na začátku léta 2020 jste snil o tom, že budete trávit více času s rodinou. Jak to klaplo?

Naprosto fantasticky. Potřeboval jsem si už vzít nějaký čas volno, protože práce v Kiwi byla časově i prostorově náročná - každé ráno mě vyzvedl ve Zlíně řidič, jel jsem do Brna a zpátky se vracel pozdě večer. K tomu má Kiwi.com celosvětovou stopu, takže jsem byl neustále na cestách. Měsíc volna jsem si užil opravdu jen s rodinou, vyrazili jsme pod stan do jižních Čech, potom do Řecka a s manželkou jsme ještě procestovali vinné regiony Rakouska s delší zastávkou ve Wachau, kde mají opravdu exkluzivní bílé (smích).

A v ShipMonku teď máte pohodu?

Aktuálně přes týden funguji v Praze, ale dětem je kvůli pandemii vcelku jedno odkud se učí, takže střídáme Zlín a Prahu, občas odjíždíme na pár týdnů na Floridu. Můj čas v práci a s rodinou je mnohem „disciplinovanější” a nemůžeme si to vynachválit.

Kdy jste dospěl k závěru, že angažmá v ShipMonku bude důstojným pokračováním vaší kariéry?

Subjektivně mě nejvíc zaujal jeden sobotní zhruba tříhodinový rozhovor s Vaškem Jarešem, kdy mi ukazoval, jakou mají architekturu a jak strukturují vývojový tým. Byl jsem naprosto fascinovaný tím, jak v tak málo lidech dokázal vystavět tak obrovský byznys. Celé to stojí na tom, že samotný kód je opravdu precizní a tým technicky velice kompetentní a naprosto disciplinovaný. To mi bylo blízké z předchozích zkušeností. 

Druhou věcí, která mně dostala, byl samotný byznys. Vždycky jsem totiž obdivoval, jak různé firmy fungují - při startu v Microsoftu jsem si říkal, že nic většího nemůže existovat, do Amazonu jsem nastupoval, když neměl kapitalizaci ani 100 milionů dolarů, ale detailně prozkoumával každou byznysovou příležitost, v Netflixu jsem zase viděl tým 500 odhodlaných lidí, což sice není v americkém kontextu nic, ale oni už byli na burze a současně plánovali ovládnout Hollywood. ShipMonk mi přinesl do života zase úplně jinou oblast, tedy fulfillment. Když se teď projdu skladem a vidím, jak komplexní jsou ty procesy, které automatizovaně na pozadí zpracovávají desetitisíce objednávek denně, tak pořád žasnu, s jak málo lidmi se toto podařilo vytvořit.

Centrem celého ShipMonku je moderní automatizovaný sklad umístěný v Miami na Floridě.

Jak malý ten tým byl?

Nastupoval jsem jako číslo 30, tuším. Teď nás je kolem 45.

A můžete blíže upřesnit v čem spočívá zmíněná disciplinovanost?

Spousta týmů o sobě říká, že jede "scrum" nebo "agile", ale často je to spíše přání než realita. My opravdu každý den dodržujeme standupy (krátká pracovní setkání), máme rozdělenou práci a věříme si. Každé dva týdny děláme retrospektivy a v lecčem mi to připomíná pro změnu SpaceX, kde vládla téměř armádní disciplína a neexistoval tam prostor pro to, že by Dragon v daný termín neodletěl. Trochu ale i Amazon a Jeffa Bezose, který také uctíval frugalitu, řízení čísly a neustálý růst.

Slovo frugalita jsem teda nikdy neslyšel…

To je jedna ze základních hodnot Amazonu, jednoduše něco jako šetrnost. Dávám k tomu vždycky jako příklad vzpomínku, když jsme v Amazonu tiskli analýzy na papír. Na jednu prezentaci jsme tiskli šestkrát 30 stránek a každému účastníkovi jsme je dali do obyčejné plastové složky na stůl. Když přišel Andy Jassy (dnešní CEO Amazonu - pozn. redakce), vzal tu složku do ruky a říkal: „To jste opravdu museli utrácet za ty složky? Vždyť je to úplně zbytečné.” Takže asi tak.

Na vašem LinkedIn profilu jste psal, že americký přístup k podnikání se vyznačuje tím, že jako úplně první se napíše titulek tiskové zprávy, který chce firma dosáhnout. Jaký titulek jste napsali při vašem startu v ShipMonk?

Ano, to je příklad dobré praxe přímo z Amazonu, kdy se každý projekt začíná tiskovou zprávou oslavující dosažený cíl. V ShipMonku jsme se během prvního měsíce bavili o tom, kam se během roku až dvou chceme posunout s R&D týmem. Náš cíl je rozrůst se na 70 lidí, a to zdvojnásobit i příští rok, protože nápadů v road mapě máme pořád více, než zvládáme realizovat. Aby se ale ShipMonk mohl stát fulfillment jedničkou na světě, nestačí jen rozšiřovat vývoj, takže tu byla i druhá část té tiskovky - zlepšení fungování IT ve skladech, standardizace, a garance udržitelného rozvoje.

Uměl byste srovnat Honzu Bednáře s Elonem Muskem a Oliverem Dlouhým jako zakladatele a CEO?

U všech těchto lidí, kteří vlastně do jednoho postavili světové firmy z ničeho a mají obrovský drive, vidím jednu společnou vlastnost. Je to především kompetentnost v dané oblasti. Fascinovalo mě, jak Elon rozumí propulznímu pohonu a různým softwarovým systémům, ačkoliv toho o raketách při založení SpaceX určitě mnoho nevěděl. Oliver zase dokonale chápe procesy ve světě letenek a aerolinek včetně různých byznysových zákonitostí. A u Honzy je to úplně to samé, dodnes působí jako chief product officer a vymýšlí ten produkt na takovém stupni, že si často říkám, jestli to je ještě vůbec možné. Ta unikátní kompetentnost takovýchto CEO vychází z toho, že jsou s tou firmu od prvního zákazníka a realizovali vlastní vizi.

Co je odlišuje?

Tak kluky od Elona odlišuje především věk a i to, že mám s oběma velmi přátelské vztahy. A Oliver je z nich zase jediný, kdo buduje globální firmu z Česka, Elon i Honza začínali rovnou v Americe.

Budoucnost vývoje je v pochopení principů

Vaše role v ShipMonku je čistě manažerská, nebo i něco vyvíjíte?

Abych měl aspoň jeden pozitivní bod, tak zmíním, že mám jeden odeslaný commit (smích). Jinak je moje pozice čistě manažerská, účastním se organizačních i strategických diskuzí, řeším produktový management a nastavuji vše kolem IT ShipMonku, protože IT oddělení jsme zatím neměli důvod zakládat.

Kdysi jste řekl, že budoucnost vývoje vidíte v C++ a hlubokém pochopení kódu a algoritmů. To platí?

Za tím si jednoznačně stojím, protože všechny ty rakety, autonomní vozidla a systémy, které kolem sebe začínám vídat, jsou typicky v C++, tam žádný jiný jazyk není. A co se týče toho hlubokého pochopení počítačové technologie, tak to se dá přímo přenést i do ShipMonku. Hledáme teď Phpkáře a celé výběrové řízení máme postavené právě na tom.

Zkuste mi popsat, jak vypadá váš ideální kandidát?  

Člověk by si mohl říct, že Phpkářů máme v Česku spoustu, ale my to máme výrazně složitější tím, že hledáme lidi, které mají pokročilé znalosti počítačových věd, rozumí datovým strukturám a algoritmům, umí pracovat s databázemi, softwarovými návrhy a uvažují komplexně. Část softwarového inženýrství je pro nás extrémně důležitá nad rámec samotného kódování a hledáme opravdu specifické kandidáty.

Jak probíhá náborový proces takových lidí?

Většinou se snažíme navázat se zajímavými talenty nějaké spojení přes různé komunitní weby nebo sociální sítě a začít se pomalu oťukávat, představit silné stránky naší firmy, protože u lidí, které hledáme, nemusí být změna pozice k diskuzi dnes, ale třeba za rok za dva. Snažíme se kandidáta pochopit a nabídnout mu vhodné podmínky, co se týče kompenzací, možností remote práce a toho, čemu já říkám "work life integration", protože málokdo chce pracovat od devíti do pěti. Technické posouzení děláme až ve chvíli, kdy tohle všechno máme ujasněné.

Pokud kandidáta náš styl a technologie zaujme, otevřeme většinou set okruhů o postupech, které v ShipMonku každodenně používáme - třeba o programovacích vzorech a algoritmech. Když pak kandidát nastoupí, nebo si k nám přijde práci vyzkoušet, je překvapený, že to opravdu v praxi uplatňujeme a že to u nás není jen přání na papíře.

Jak moc seniorní lidi tedy hledáte? Stačí roky praxe, nebo vyžadujete třeba vysokou školu?

Vypsaný Phpkář, co napsal tisíce řádků, určitě umí pracovat s kódem, používat knihovny apod. Co se týká ale teoretického zázemí, u většiny kandidátů bez vysoké školy prostě není. On je rozdíl, jestli děláte jednoduchý sort na 20 záznamech nebo 20 miliardách. Pokud nechcete, aby vám taková operace běžela půl dne, musíte si to celé abstrahovat do matematických modelů, na které aplikujete vhodné algoritmy. Hledáme lidi, kteří umí takto přemýšlet a je de facto jedno, jestli jsou čerstvě po škole, nebo už mají roky praxe. Díváme se hlavně na potenciál kandidáta a nesnažíme se odškrtat nějaký konkrétní seznam dovedností.

Máte teď před sebou nábor cca 30 takových vývojářů, jak hodnotíte pracovní trh z pohledu kvality uchazečů?

O tom jsem hodně mluvil už dříve a vždycky jsem říkal, že z pohledu technického talentu patří český trh mezi světovou špičku. Možná tu chybí takové ty edge technologie, výzkum typu SpaceX, ale to, co se tu staví, je naprosto super. Rok od roku tu vznikají lepší projekty a já jsem nadšený, že mohu být součástí této komunity plné odborníků a inženýrů a spoluvytvářet inovace s lidmi z Česka. Lovíme ale i na Slovensku a rozhlížíme se, kde založit nějaké detašované centrum.

Programovat sklad tisíce kilometrů daleko

A chápu správně, že vy tady z Evropy programujete automatizovaný sklad, který se fyzicky nachází až v USA? Je to velká výzva?

Je to tak a výzva to v mnoha ohledech je, ale aktivně se snažíme pražský tým posílat do Ameriky, především ve špičce, která začíná koncem listopadu, aby tam byli fyzicky přítomni, viděli sklad v peaku a pomohli s nastavením a kontrolou různých procesů. Pamatuji si třeba, jak tam kluci na štaflích tunili robotické rameno přímo v provozu. Zhruba tak polovina týmu už za oceánem byla, ta druhá se tam dost možná podívá brzy taky. Celá tato spolupráce funguje tak hladce především díky základům, které vystavěl Vašek Jareš a ke kterým my přidáváme různé prvky a vylepšení.

V automatizovaném skladu ShipMonk kromě robotických ramen operují i tito roboti Locus, kteří úzce spolupracují s pracovníky.

Sklad je vlastně to nejkrásnější na celém ShipMonku, takže zajet si tam, všechno si prohlédnout, osahat a pracovat s místním týmem hardwarových inženýrů je skvělý zážitek, ačkoliv by se někdy hodilo, kdyby byl blíž. Jinak jsme ale jako celá firma velmi provázání, jsme na jednom Slacku a bavíme se přímo s americkým týmem, takže naše oddělení je díky organizaci a technologiím plně integrovanou komponentou.

Kdyby došlo k nějaké chybě, jak těžké ji bude objevit?

Ve skladu máme stovky kamer, takže kdyby se něco stalo, viděli bychom hned, že roboti začali pracovat jinak, ale ta zodpovědnost je obrovská. Když jeden člověk udělá něco špatně, můžou začít chodit zásilky na špatné adresy, nebo se zastaví celá automatizace.

Zkuste mi popsat, jak vypadá sklad pro fulfillment zásilek a proč jde o takovou inovaci?

Největší kouzlo spatřuji v tom, jak flexibilní ten sklad je. Díky tomu, že si warehouse management systém stavíme sami, umíme celý sklad velmi rychle kompletně přeskládat a přenastavit. Struktura skladu je z klasických částí - picking zóna, storage zóna, využíváme technologii pick-to-light, zapojujeme robotická ramena.

Obrovskou přidanou hodnotu ShipMonk představuje pro zákazníky, kteří se s logistikou vůbec nechtějí obtěžovat. Produkty jednoduše pošlou na paletách do našeho skladu, my se připojíme na jejich objednávkový systém a jednotlivé objednávky rovnou skládáme a odesíláme. Umíme posílat i tzv. subscription balíčky, vkládat do zásilek různé vzkazy na míru, skládat krabice, tisknout etikety pro dopravce a k tomu nabízíme systém pro správu objednávek na straně zákazníků, analytiku a spoustu dalšího. 

Jak náročné je naučit robota skládat krabičku?

Paradoxně docela dost, robotickou ruku jsme to učili několik týdnů. Z naskládaných placatých kartonů si ho robot vezme, poskládá, nechá si balík zalepit izolepou, nalepit čárový kód. To všechno se ladilo milimetr po milimetru. V kódu to vždycky vypadá jako jednoduchá úloha, ale odladit ji i v reálu je vždycky náročnější úkon.

Kde vidíte ShipMonk za pár let?

Moc si přeju, abychom především byznysově rostli a pokryli postupně všechny světadíly. A druhou částí mého přání by bylo, abychom u toho růstu zůstali takoví, jací jsme byli doteď a do čeho jsem se zamiloval už na první schůzce s Honzou a Vaškem. Tedy abychom disciplinovaně a odborně pracovali na tom, co nám pomůže postavit technickou platformu pro světovou fulfilment jedničku! No a v té nejbližší budoucnosti se těším na nové kanceláře, kam se zanedlouho přestěhujeme a kde hned jako jednu z prvních věcí uspořádáme meetup pro všechny, koho ShipMonk a práce v něm zajímá.

Foto: archiv ShipMonk