World From Space je klasický startup, který vzešel z akademické sféry. Roman Bohovic hledal možnosti uplatnění svých znalostí o využití satelitních snímků a domluvil se s environmentálním specialistou Janem Labohým, že založí startup. Prošli inkubátorem Evropské vesmírné agentury, získali pár grantů na vývoj své technologie – a dnes mají komerční produkt pro zemědělce. V tom oboru vidí svou budoucnost, ale k tomu začali spolupracovat na českém kosmickém programu. To je na startup o pár lidech pozoruhodný záběr – a důvod zeptat se Romana Bohovice, technického ředitele World From Space, na další plány.
„Z našich úvah o možných způsobech využití satelitních snímků Země přirozeně vyplynulo zaměření na zemědělství. Je v něm velký prostor pro optimalizaci: jak pro úspory ve finančním vyjádření, tak pro snížení ekologické zátěže. Jeden příklad za všechny je hnojení: mezi tím, jak se běžně provádí, a tím, jak se může dělat na základě přesných dat, je velký rozdíl. Reálně jsou dosažitelné úspory v řádu desítek procent hnojiva, a to při stejném, nebo dokonce vyšším výnosu“ říká Roman Bohovic.
World From Space vyvinul produkt DynaCrop. Na jeho stránkách si však návštěvník moc nepočte: DynaCrop totiž dodává vstupy pro software pro pěstitele. To je sice zajímavý trh, ale World From Space přesto hledá další prostor pro expanzi.
„Prostor vidíme ve specifických způsobech využití satelitních dat, například v regenerativním zemědělství, které umožňuje zvyšovat kvalitu půdy a současně zachytávat CO2. Díky satelitním datům můžeme zásadně usnadnit sledování množství humusu v půdě. Tam, kde by jinak bylo potřeba odebrat z pole spoustu vzorků a analyzovat je, my můžeme doporučit pár vhodných míst – a naškálovat výsledky těch analýz na celé pole,“ vysvětluje Roman Bohovic.
Závěr je, že certifikační firma zemědělci dá podklad pro tvrzení, že jeho pole odstranilo z atmosféry konkrétní množství CO2. Zatím je to dobré hlavně pro odběratele, kteří hlídají uhlíkovou stopu celého svého dodavatelského řetězce. Jinými slovy, zatím jde o podklady pro dobrovolnou certifikaci, ale je možné, že v budoucnu se zemědělci zapojí do systému emisního obchodování a ukládání CO2 se stane jedním ze zdrojů jejich příjmů. V takovém případě – a je to nejspíš jen otázka času – zájem o služby tohoto typu rychle vzroste. A World From Space chce být připraven.
Dokázali bychom růst i bez investice, ale…
World From Space dosud žádného investora nemají. Náklady na vývoj dokázali pokrýt z komerčních zakázek a z výzkumných a podnikatelských grantů.
„Dokázali bychom růst i bez investice, a dokonce jsme to dlouho považovali za lepší cestu, ale investice nám umožní stát se opravdu významným hráčem. Vidíme, že ostatní startupy v naší branži, získávají desítky milionů eur. Takže pokud chceme zůstat konkurenceschopní, musíme také investovat ještě víc. Jak do výzkumu a vývoje, tak hlavně do prodejních kanálů,“ říká Roman Bohovic.
Zpět do vesmíru!
Navzdory svému zaměření na agri-tech byznys nechce World From Space opouštět svou čistě satelitní odbornost. Je jedním z klíčových členů konsorcia, které připravuje první českou průmyslovou družici.
V roce 2027 by totiž měla být vypuštěna na oběžnou dráhu česká družice kategorie „microsat“. S hmotností 70-80 kg bude řádově větší než experimentální družice, které ČR na oběžné dráze již má. Aktuálně probíhá soutěž projektů, které navrhují různé družice – a to nejen co do technického řešení, ale především co do účelu. Projekt AMBIC, jehož členem je World From Space, navrhuje využít družici k snímkování Země, především pro potřeby státu, zatímco všechny ostatní projekty počítají s jejím vědeckým využitím.
Ale potřebujeme další satelitní snímky? Jak by lišily od těch, co jsou k dispozici třeba od družic Copernicus?
„Už ten pojem k dispozici je zavádějící. Ta data jsou sice dostupná, dokonce zdarma, ale v nízké kvalitě, a navíc nemáme reálnou možnost zaměřit se na určitou oblast nebo získat větší frekvenci snímkování,“ vysvětluje Roman Bohovic. A upřesňuje, že komerčním snímkovacím družicím sice také lze zadávat konkrétní úlohy stejně, jako to má umět družice projektu AMBIC, ale zájemci z Česka rozhodně nejsou v čele fronty. „Navíc, ceny zakázkového snímkování jsou pro nás prohibitivní. Přitom jsou situace, kdy by ty snímky byly nesmírně užitečné. V případě vlastní družice by nebyl problém zaměřit se například na území, kde vypukl lesní požár a dostat včasné a detailní informace, jak se šíří, nebo jak se daří ho hasit.“
Jedním z přínosů World From Space v projektu AMBIC je, že reprezentuje uživatele snímků. „A pomáháme hledat rovnováhu, aby získaná data byla využitelná, aby představovala pokrok oproti stávajícímu stavu, a přitom aby byl projekt realizovatelný. Hmotnost, nároky na energii a přenosovou kapacitu, a v neposlední řadě náklady – to jsou drastická omezení a je potřeba důkladně optimalizovat,“ vysvětluje Roman Bohovic.
Nový byznys: předžvýkávat data z družic
Rozhodnutí o tom, která z družic by se měla stavět – a snad to bude ne jen jedna, ale nejméně dvě – by mělo padnout na konci roku 2023. Bez ohledu na to, jestli uspěje „snímkovací“ projekt, připravuje World From Space komerční software na předzpracovávání surových dat z družic.
Snímky z družic jako jsou Sentinely programu Copernicus samozřejmě nejsou přímo data, co dorazí z oběžné dráhy. Ta se musí „předžvýkat“ do standardizované podoby („product level II“) – a právě nástroj pro to World From Space začal vyvíjet. Jednak je to pro tento startup způsob, jak se udržet na špičce vývoje, a hlavně, vidí v tom byznysovou příležitost.
S tím, jak se satelitní technologie rozšiřují a stávají dostupnějšími, roste okruh zájemců o vlastní satelity. Ty už nejsou výsadou bohatých států: i řada afrických zemí plánuje vlastní satelity, přičemž právě snímkování území je jejich typickým cílem. A s postupující komercializací kosmu roste i okruh soukromých firem, které chtějí nabízet vlastní satelitní data. A ti všichni budou potřebovat dostat primární data ze senzorů do použitelné podoby – tedy jsou potenciálními zákazníky pro software, který World From Space vyvíjí.
„Pokud bude projekt AMBIC realizován, bude samozřejmě naším prvním zákazníkem. Ale okruh potenciálních zájemců o takový nástroj je velmi široký. A my čekáme, že bude stále růst,“ uzavírá Roman Bohovic.
