První český (potažmo československý) astronaut není jedinou naší stopou v kosmu, jak si možná mnozí myslí. Jedním z cílů festivalu Czech Space Week, který začíná v pátek 6. listopadu a končí v sobotu 14. listopadu, je představit veřejnosti i další české projekty, které mají s kosmem co do činění. Jak si české firmy na tomto poli stojí a co lze od třetího ročníku festivalu očekávat, odpovídala v rozhovoru Tereza Kubicová, zakladatelka akce a technická ředitelka kosmického inkubátoru ESA BIC Prague. StartupJobs Newsroom je mediálním partnerem události.
V následujících dnech proběhne třetí ročník „kosmického” festivalu Czech Space Week. Na jaké tři věci byste coby zakladatelka letos lidi nalákala.
Space Week je unikátním a sexy festivalem zejména z toho důvodu, že je tematicky velice zajímavý pro extrémně široké publikum. Běžná veřejnost se tam dozví, v čem je Česká republika úspěšná na poli kosmických záležitostí. Přitom nezůstane jen u našeho prvního astronauta pana Vladimíra Remka, který se také některých akcí účastní, ale jedním z naších cílů je právě ukázat, že tím naše úspěchy a stopa v kosmu nekončí. Máme spoustu skvělých firem, které se technologickému vývoji v tomto odvětví věnují, máme celou řadu úspěšných vědců či vědecko-výzkumných projektů, které chceme veřejnosti představovat.
Pro nekosmické firmy, které v kosmickém odvětví nejsou, to zase může být přínosná ukázka, jak by mohly své aktivity rozšířit. Každému chceme „space” zpřístupnit pro spolupráci. Obzvlášť v této době se řada firem nachází v situaci, kdy musí hledat nové byznys modely, případně nové uplatnění svých produktů. A právě space je z dlouhodobého pohledu budoucností a my chceme ukázat nekosmickým firmám možnosti, jak třeba začít do tohoto segmentu dodávat, nebo se přímo stát součástí českého kosmického průmyslu. Pro tyto firmy by navíc festival neměl být jednorázovou záležitostí, ale klademe důraz na follow up a návazné aktivity.
Tereza Kubicová, zakladatelka festivalu Czech Space Week a technická ředitelka kosmického inkubátoru ESA BIC Prague.
Za sebe jako ženu, navíc ženu v oboru space, bych na třetím místě ráda pozvala na pravidelnou akci Space for Woman, kde představujeme ženy z různých oblastí - ať už vědkyně, právničky, markeťačky a podobně - které přičichly ke kosmu, aniž by jej studovaly, a začaly v této oblasti pracovat, ať už jako marketingové manažerky kosmických firem, právničky se specializací na kosmické právo, bioložky, psycholožky s podobným zaměřením a podobně. Naším cílem je vznítit zájem u holek a ukázat jim, že nemusejí být nutně raketové inženýrky, aby pracovaly ve spacu.
A jaký přínos má festival pro samotné kosmické firmy, snad ani nemusím zmiňovat, jelikož pro ně je akce určená primárně. (Celý program naleznete zde)
V čem bude letošní ročník jiný oproti těm předchozím dvěma? Kromě toho, že bude probíhat online.
Přechod do online prostředí je tím nejzásadnějším rozdílem a novinkou, se kterou se musíme popasovat. Je ale potřeba říct, že jsme tuto změnu vymysleli trochu šalamounsky. Nehodlali jsme ustoupit z tradičního listopadového termínu, a tak jsme vymysleli, že minimálně dvě z nosných akcí přesuneme na květen příštího roku. V tom termínu jednak plánujeme uspořádat náš tradiční kosmický průmyslový den, který by měl mimo jiné právě sloužit nekosmickým firmám jako follow up po listopadové akci, a navíc přesuneme svou každoroční konferenci věnovanou inkubátoru ESA BIC. Příští rok totiž končí naše první pětileté období inkubátoru, takže bychom rádi uspořádali jakousi závěrečnou konferenci, na kterou bychom rádi pozvali generálního ředitele Evropské kosmické agentury a podepsali smlouvu na ESA BIC 2.0.
Po technické stránce se také v letošním ročníku budeme snažit být více interaktivní, než tomu bylo dřív u fyzických přednášek. Chceme, aby s námi veřejnost mohla komunikovat, a tak budou mít možnost pomocí online platforem pokládat otázky, na které jim budou vystupující odpovídat.
Jak bude virtuální prostředí vypadat po technické stránce?
Celý Space Week bude probíhat formou několika tematických bloků denně. Budeme je přenášet ze studia a streamovat na webu a sociálních sítích. Tam také budeme v přímém přenosu sbírat dotazy a podněty, na které pak lidé ve studiu v reálném čase odpoví. Chceme však dát divákům také možnost komunikovat s respondenty nad rámec přímého přenosu, a proto umožníme další propojení pomocí jiných platforem.
V pražském ESA BIC jsme přísnější než jinde
Už jsme se lehce dotkli ESA BIC. Jak se vlastně inkubátoru daří?
Daří se nám dobře. Nacházíme se samozřejmě ve velice zvláštní době, která si žádá nový přístup ke startupům, neboť se ve většině přesunuly do onlinu. Ale snažíme se s tím vypořádat, což znamená, že jsme s nimi v neustálém virtuálním kontaktu, a snažíme se jim i v této situaci dát veškerý možný komfort, organizovat pro ně online školení a workshopy.
Co se týká naplněnosti kapacit, tak v brněnské pobočce máme v tuto chvíli absolutně naplněnou kapacitu, tzn. za tři roky existence brněnské pobočky jsme již vybrali plánovaných devět firem k inkubaci. V Praze máme v tuto chvíli prostor ještě pro čtyři firmy, které se stále mohou cca do února o místo ucházet.
Už se vám tam rýsuje něco konkrétního?
Vždycky máme v jednu chvíli konzultovaných třeba pět šest firem. Na výběru tedy pracujeme, i když u některých přihlášených to už nyní vypadá až na pozdější inkubaci, tedy začnou až v ESA BIC 2.0, neboť je u nich zapotřebí delší přípravná fáze. Každopádně prostor pro zájemce ještě je.
Co by měly takové firmy splňovat, aby vás zaujaly a třeba se dostaly na ta volná místa? Díváte se aktuálně například po něčem konkrétním?
Není to tak, že bychom šli po něčem konkrétním, ale je pravda, že vzhledem k situaci, v jaké se nacházíme, nás samozřejmě napadá řada věcí v souvislosti s covidem.
Náš zřizovatel CzechInvest pořádal na jaře akci Hack the Crisis, kam se přihlásila řada skvělých projektů s nápady, jak pomoci v nastupující pandemii, a někteří z nás v nich už tehdy viděli skvělý potenciál. Kdyby třeba přišla firma, která má nějakou formu virtuální reality pro astronauty, kteří by se její pomocí připravovali na misi, nebo pokud by měl někdo hardware, který je nyní využívaný např. ve zdravotnictví, ale našel by se v něm potenciál, jenž by mohl být využit i ve vesmíru … To by bylo skvělé, to by se podle mě teď setkalo s velkým ohlasem.
Jak už jste zmínila, příští rok končí první pětiletka ESA BIC. Můžete říci, jak se za těch pět let podle vás proměnila úroveň českých technologických firem a projektů? Třeba na příkladu těch, které se do inkubátoru hlásí.
Zaznamenáváme opravdu velký posun, a to nejen my, ale i samotná Evropská kosmická agentura, od které tyto informace máme. U ESA BIC jsem od samého zrodu, takže jsem se podílela i na výběru prvních firem, a i když jsme skutečně velmi rádi za všechny, kdo inkubátorem od prvních let prošli, tak mohu říct, že jsme se od prvního výběru v roce 2016 hodně technologicky posunuli.
Řada firem, které jsme ještě v roce 2016 zvažovali pro inkubaci, by letos ani nešla k výběru. Ne že bychom byli nespokojení s těmi, které jsme vybrali, ale kvalitativně jsme už jinde, máme laťku posazenou skutečně výrazně výše. I ze strany ESA jsme několikrát zaslechli větu: "Kdyby to bylo v jiném státě, tak je asi vezmeme, ale u vás to nemá smysl." Naši českou pobočku často dávají za vzor a pomáháme i kolegům z jiných států.
Je to tím, že jste si prostě nastavili přísnější měřítka, nebo za to může třeba i přetlak tuzemských nápadů?
Je to částečně tím, že nápadů je víc. Sami se snažíme řadu firem inspirovat a radit jim, že by se mohli o space zajímat a třeba i pro něj přetvořit svůj produkt. Na druhou stranu jsou naši kolegové schopni hned na začátku poznat, když je nějaký nápad sice třeba hezký, ale nerealizovatelný. A takových je opravdu řada.
U ostatních ESA BICů v jiných zemích jsem také vypozorovala, že k tomu přistupují jen jako k jednomu z dotačních programů. U nás je to jinak, my opravdu klademe velký důraz na to, aby byl jasný rozdíl mezi dotací a inkubací, a opravdu se snažíme s firmami po celou dobu pracovat.
Co mívají společného nápady, které se k vám hlásí, ale vy je odmítnete?
Většinou mají špatně nastavené tzv. spaceconnection, tedy napojení na kosmické technologie, materiály nebo aplikace. Není to tak, že vezmeme každou firmu, která v rámci své aplikace využívá například družicovou navigaci. Takových appek je celá řada, ale firmy inkubované u nás musí splňovat i další faktory a poždavky. Druhou zásadní chybou je pak nerealizovatelnost nápadu.
A když se naopak podíváte na firmy, které už u vás jsou, tak s čím jim nejčastěji radíte? Jaké problémy či nejasnosti s vámi obvykle řeší?
Škála nápadů je opravdu pestrá, a proto jsou pestré i jejich problémy. Ale vypozorovala jsem, že u projektů, které pocházejí z univerzit, často chybí základní povědomí o byznysu. Takže jim radíme se zakládáním firmy, ochranou duševního vlastnictví a podobně. A naopak ty, kteří přicházejí z byznysu a tohle už mají vyřešené, se snažíme co nejvíc propojovat s odborníky, aby měli i dobrý technologický základ.
Příští rok tedy odstartuje ESA BIC 2.0. Můžete k němu již sdělit nějaké chystané parametry?
Můžu prozradit, že kromě toho, co dáváme inkubovaným start-upům) teď - což je 50 tisíc euro a podpora inkubačního týmu - tak připravujeme možnosti pro zajištění vyšších finančních prostředků. Nechtěla bych nyní uvádět žádné konkrétní částky, ale mělo by to být násobně víc. Dále také plánujeme rozšířit poskytované služby.
Foto: Czech Space Week
