Palačinky s cvrččí moukou ke snídani, hmyzí burger k obědu a večer k televizi sáček se solenými moučnými červy. I tak by mohl vypadat jídelníček budoucnosti. Adam Dostál a Tomáš Andrlík věří, že hmyz je superpotravinou, jejíž čas brzy přijde. Proto začali vyrábět vlastní potraviny z cvrččí mouky, kterých už mají v portfoliu více než dvacet. Zároveň stojí za největším e-shopem s hmyzími pochoutkami v Evropě a vloni dosáhli obratu 17 milionů korun. Jejich hmyzí chipsy si zájemci mohou dát například i ve vlacích Českých drah.
Když v roce 2015 začal Adam Dostál přemýšlet nad možností vyrábět z hmyzu potraviny, velmi brzy narazil. Evropská legislativa totiž oficiálně konzumaci hmyzu nepovolovala. Dočkal se až o tři roky později, kdy začal být hmyz považován oficiálně za hospodářské zvíře.
Tehdy se s výzkumníky z Mendelovy univerzity v Brně pustil do vývoje potravin z hmyzu a společně s Tomášem Andrlíkem založili Grig. Prvním, co na trh pod touto značkou vypustili, byl cvrččí protein. Následovaly luštěninové chipsy obohacené o cvrččí protein. Nyní je pod značkou Grig k zakoupení více než dvacet produktů. Sladkých i slaných.
Hmyzí burger dodá bílkoviny a odlehčí planetě
Letos se podle Adama Dostála hodlají zaměřit hlavně na vývoj celých jídel, nikoliv pouze svačin. „Chceme se zdokonalit v tom, abychom dokázali poskytnout trhu lepší produkty, které nebudou jen snacky. Chceme vytvořit potraviny, kde bude hmyz brán více jako jídlo. V první polovině roku 2023 proto plánujeme na trh uvést první burger z jedlého hmyzu ve střední Evropě. Myslím si, že bude mít velký úspěch,” přibližuje Dostál.
Podle něj je hmyzí burger ve srovnání s tím hovězím mnohem více udržitelný. „Bude desetkrát ekologičtější a dvakrát zdravější než klasické hovězí maso. A na chuti člověk nepozná, že jí hmyz,” tvrdí Dostál.
Právě ekologický aspekt dělá podle zakladatelů Grig z hmyzu potravinu budoucnosti. K získání jednoho kila proteinu je totiž potřeba dvanáctkrát méně krmiva než pro dobytek. Hmyz také potřebuje výrazně méně místa. Zatímco kráva vyžaduje v průměru více než dvě stě metrů čtverečních, prase téměř šedesát, drůbež padesát metrů, hmyz pouhých dvacet metrů čtverečních. A ještě zásadnější je spotřeba vody. Hmyzí průmysl totiž ve srovnání s tím masným potřebuje až o dvaadvacet tisíc litrů méně vody na získání kila proteinu.
Čeští zemědělci se do chovu hmyzu zatím nehrnou
V Česku se zatím žádná cvrččí farma s oficiálně schváleným hmyzem pro jedlé účely nenachází. „Proto odebíráme z litevské farmy, která je jednou z největších cvrččích farem v Evropě,” vysvětluje Dostál a dodává, že pokud by nějaká v budoucnu na našem území vznikla, rozhodně by rádi odebírali cvrčky z ní.
Červy pak Grig odebírá z farmy v Jaroměřicích nad Rokytnou. „Odebíráme je od pana Papouška, který je zatím jediný český farmář zabývající se chovem jedlého hmyzu,” podotýká Adam Dostál, který sní o vlastní hmyzí farmě. „Z dlouhodobého hlediska se to určitě vyplatí, ale ne v této fázi. Tím, že se nacházíme u obratu 17 milionů korun si myslím, že by se farma vyplatila až při obratu zhruba 100 až 150 milionů korun. Takže máme ještě pár let čas,” říká.
Češi jsou konzervativní. Přesto přichází hmyzu na chuť
Typickým zákazníkem Grigu je podle Dostála člověk zajímající se o zdravý životní styl a ekologii. Zároveň jsou jejich zákazníci více otevření experimentům. A takových lidí údajně v Česku přibývá. „Když jsme před třemi lety začali s podnikáním a navštěvovali různé farmářské trhy, bylo vidět, že lidé nejsou konzumaci jedlého hmyzu ještě otevřeni. Byli hodně skeptičtí. Jak čas plyne, názor mnoha lidí se změnil. Z našich statistik vyplývá, že Češi tvoří více než 25 procent hmyzích jedlíků,” popisuje Dostál.
V západních zemích je sice podle něj konzumace hmyzu méně neobvyklá. „Ve Francii údajně hmyz někdy jí až 40 procent obyvatel,” doplňuje Dostál. Zároveň ale Česko prodává v přepočtu nejvíce hmyzu na jednoho obyvatele v celé Evropě a roční obrat hmyzího průmyslu je stejně velký jako v třiaosmdesáti milionovém Německu. „Je to zásluhou všech firem, které se hmyzu věnují a vidí v něm budoucnost,” myslí si Dostál. V Česku ostatně působí hned několik startupů věnujících se právě potravinám z hmyzu. Patří mezi ně například Sens či WormUp.
Dostál nejen, že se konkurence nebojí. Prý by jí uvítal až desetkrát víc. „Je tu zdravá konkurence. Každý, kdo zatím podniká s jedlým hmyzem, tak přispívá k edukaci celého trhu. Dneska jsme v rané fázi, kdy potřebujeme celý trh co nejvíce edukovat, naučit lidi nebát se hmyzu, a proto se ke konkurenci nestavíme nějak útočně, ba naopak, velice ji vítám. Do jisté míry jsem s konkurenty v kontaktu. V nějakých ohledech si vlastně pomáháme a ten trh budujeme společně,” vysvětluje. I proto e-shop Grig.cz nabízí i produkty konkurence.
Brněnský startup chce dostat hmyz na talíře Evropanů
Vloni měl dvanáctičlenný tým z Brna obrat 17 milionů korun. Letošním cílem je ho ztrojnásobit. Podle Adama Dostála navíc celoevropský trh skýtá ještě mnohem větší potenciál. „Odhaduji, že celoevropský trh může mít více než 200 až 300 milionů korun a každý rok by se tato hodnota trhu měla zdvojnásobit, a to i v ČR,” tvrdí.
Chtějí se také zaměřit na další možné prodejní kanály. „V poslední době se nám velmi dobře osvědčily různé vinotéky, pivotéky a zdravé výživy. Také se nám podařilo své produkty dostat do Českých drah a Leo Expressu. Sice to byla dlouhá a náročná cesta, ale stálo to za to. Každý měsíc se nám objednávky od těchto společností zvedají, takže jde vidět, že lidé o naše produkty mají opravdu zájem,” říká Dostál a dodává, že budou usilovat i o to, aby jejich produkty byly brzy vidět i v regálech obchodních řetězců.
Adam Dostál doufá, že se jim podaří ukrojit si i část evropského trhu a naučit Evropany zařazovat hmyz pravidelně do svého jídelníčku. „Do tří let chceme z hmyzu udělat nejlevnější zdroj živočišného proteinu. Věřím, že se nám to podaří,” uzavírá Adam Dostál svou vizi budoucnosti.
