VIDEO: Maso ze zkumavky do dvou let, slibují čeští průkopníci Bene Meat Technologies

VIDEO: Maso ze zkumavky do dvou let, slibují čeští průkopníci Bene Meat Technologies

11. zář 2022 Barbora Semecká 4 min

Z jedné buňky stádo krav. Tak popisuje Roman Kříž, zakladatel startupu Bene Meat Technologies, potenciál laboratorní kultivace masa. Tým doplněný z řad studenstva vysokých škol dohnal za dva roky své existence konkurenty ze zahraničí a první hotový produkt slibuje do roku 2024.

Celý videorozhovor můžete zhlédnout zde. Zdroj: SJ News

Umělá kultivace začíná u odběru kostní tkáně z čerstvě poraženého zvířete. Ze vzorku se izolují buňky, které v laboratoři namnoží a spojí se, takže začnou tvořit svalová vlákna. Na závěr se vědci snaží spojit různé druhy buněk dohromady, aby vznikla svalovina.

V praxi to pak znamená „vycvičit“ buňky, aby reagovaly podle představ vědců, mít levné a výživné médium, které vědci dokáží recyklovat, správné bioreaktory, signální molekuly a mnoho dalšího. V různých oblastech výzkumu se startup nachází v jiném stádiu, a proto je obtížné specifikovat aktuální situaci.

Protože buňky přirozeně mutují, bude k tomuto procesu i do budoucna vždy zapotřebí živé zvíře. K tomu ale postačí biopsie. „Z čerstvě poraženého zvířete to používáme teď, protože to je jednodušší. Pokud bychom chtěli dělat biopsii, tak je to mnohem více administrativně náročné. Časem bude stačit. Znamená to odebrat milimetr kubický tkáně zvířete, takže v zásadě nic, co by ho nějak omezovalo […]. V rámci jedné biopsie odeberete řádově tisíce buněk,“ říká Kříž.

Aktuálně se v laboratořích v Pražských Vokovicích usiluje o kultivaci hovězího masa. Podle Kříže je nejsložitější, proto se předpokládá, že v případě úspěchu budou schopni zvládnout i ostatní druhy. Finální produkt by se neměl nijak zásadně lišit od masa z poraženého zvířete, například budou chybět krevní vlásečnice, které se ve tkáni přirozeně vyskytují. „Všichni se hodně ptají po chuti toho masa, ale už máte steak z různých plemen těch zvířat, které jsou chuťově jiná […]. Předpokládám, že na 95–98 procent by tam neměl být žádný rozdíl,“ vysvětluje.

Odpověď na ekologickou krizi?

Masný průmysl je dlouhodobě v hledáčků ekologických aktivistů kvůli často krutému a nehumánnímu zacházení se zvířaty. Problematičnost ale není pouze etická, chov zvířat na maso způsobuje i velkou ekologickou zátěž. „Zeměkoule není nafukovací. Mám pocit, že 60 nebo 70 procent plodin, které se dnes pěstují, jsou používány na krmivo pro hospodářská zvířata. Tím, jak stoupá konzumace masa, protože lidstvo bohatne, jsou větší a větší požadavky na prostor. Což zase vede k intenzifikaci zemědělství, většímu používání pesticidů a podobně. Je to takový začarovaný kruh,“ vysvětluje Kříž.

Zvyšují se emise skleníkových plynů a spotřeba vody. Podle serveru Water foot print se na jedno kilo hovězího masa spotřebuje patnáct tisíc litrů vody. Umělá kultivace má podle Kříže i zdravotní důvody: „Myslíme, že u kultivovaného masa bude snadněji dohledatelné, za jakých podmínek vzniká - oproti masu z konvenčních chovů.“

Aby maso ze zkumavky obstálo na světovém trhu a mohlo nahradit maso z poraženého zvířete, musí být cenově srovnatelné. Momentální výzkumná činnost je finančně velmi nákladná a záleží na automatizaci celého procesu.Naším cílem to je, ale ten problém trošičku spočívá v tom, že se bavíme o průmyslu, který ještě nevzniknul […]. S buňkami se domlouváme, obrazně řečeno, pomocí signálních molekul, to je něco, co máme v krevní plazmě […]. Dnes gram takové věci vyjde třeba na 100 milionů korun. V okamžiku, kdy to budeme schopni zvládnout za stokorunu nebo dvacetikorunu, […] bude to samozřejmě mít vliv i na cenu finálního produktu,“ říká Kříž.

Umělé maso do dvou let

Bene Meat technologies nejsou jediní, kdo se účastní světového honu za syntetickým masem, nikdo z konkurentů ale nepochází ze střední a východní Evropy. „Je to relativně složité porovnávat, protože my úplně neznáme podrobnosti toho, jak jsou na tom konkurenti. To, […] co zveřejňují v médiích, může být na hony vzdáleno od toho, kde jsou. Máme ale pocit, že jsme v zásadě na stejné úrovni jako oni.  Znamená to, že jsme za dva nebo dva a půl roku existence dohnali startupy, které fungují třeba 10 let,“ chválí si kříž.

Výzkumný tým má trochu netradiční podobu, nejmladší členka v tomto roce odmaturovala, mnoho dalších je stále na vysoké škole. Podle Kříže mají mladí lidé méně tunelové vidění a větší drive. „O biologii toho víme řádově něco mezi jedním a pěti procenty, proto předpokládám, že zrovna mladí lidé budou ti, kteří ty bariéry prolomí a budou schopni myslet trochu out of the box, mimo zažitá schémata,“ vysvětluje své rozhodnutí.

Za startupem stojí investor BTL Medical Technologies, firma vyrábějící zdravotnickou techniku. Bene Meat technologies pro ně zjišťují, zda by se některé postupy nedaly uplatnit v oblasti medicíny. Další investory aktuálně nehledají.

Do konce roku 2022 chce mít Kříž a jeho tým alespoň teoreticky škálovatelnou produkci krmiva pro zvířata a koncem příštího roku mít první mini provozní linku na produkci skutečného hovězího pro lidskou spotřebu.

Barbora Semecká

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Startupy, Video, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články