Jak je na tom Česko, co se týče firem, které přenáší výsledky vědeckých výzkumů do praxe? V porovnání s některými evropskými státy moc dobře ne, vyplývá z analýzy spolku Transfera.
V Česku existuje celkem 84 společností určených k rozvoji a komercializaci nových poznatků z akademického prostředí. Tzv. spin-offů u nás vznikne každý rok zhruba šest, což je čtyřikrát méně než například v Rakousku. Vyplývá to z právě dokončené analýzy spolku Transfera, který podporuje přenos technologií a znalostí.
Podle zjištěných dat nejčastěji zakládají spin-off firmy univerzity a ústavy Akademie věd ČR, zejména pak Ústav organické chemie a biochemie AV ČR díky své dceřiné společnosti IOCB Tech. Z vysokých škol má na kontě nejvíce spin-offů Masarykova univerzita v Brně, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Karlova v Praze, nebo Vysoké učení Technické v Brně. V Česku se daří zejména společnostem zaměřeným na informační a komunikační technologie, naopak biotechnologické projekty jsou zastoupeny jen málo.
„Spin-offy jsou firmy, které zakládají většinou vědecko-výzkumné instituce kvůli tomu, aby efektivně posunuly objevy a vynálezy do praxe. Tomu pomáhá tzv. transfer technologií, tedy zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká,“ vysvětluje Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku Transfera.
Překážky na cestě k využití vědeckých objevů v praxi
Janouškovcová zároveň dodává, že množství spin-offů není ve výsledku až tak vypovídající. „Samotný počet spin-off firem neříká vůbec nic o jejich přínosu či úspěšnosti. Například Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který co do počtu spin-offů nijak nedominuje, založil společnost DIANA Biotechnologies, jež spolu s firmou GeneSpector z Univerzity Karlovy patří ke komerčně nejúspěšnějším v Česku.“
V Česku navíc stále existuje řada bariér pro vznik a rozvoj firem, které přeměňují vědecké poznatky v produkty. Jako ty hlavní uvádí ředitel IOCB Tech Martin Fusek určitý nezájem vědců uvažovat o využití výsledků jejich práce v praxi, nedostatečnou podporu ze strany jejich mateřských institucí a v neposlední řadě nízkou podporu ze strany státu.
„Je skvělé, že agentura CzechInvest podporuje vznik spin-off firem. Nicméně tato podpora se týká především tzv. soft záležitostí, jako jsou třeba cestovní výdaje. Jak je možné, že například v Lotyšsku (agentura LIAA) je možná přímá podpora platů, či daňové úlevy pro zaměstnavatele typu spin-off firem? Ještě větší a širší je podpora v Rakousku zprostředkovaná agenturou FFG. Přitom jsou to stejně jako Česko země EU se stejnými zákony,“ komentuje Fusek. Dodává také, že v Praze, která produkuje nejvíce výsledků základního výzkumu v republice, je situace tristní. Na rozdíl třeba od Brna, kde těmto podnikatelským aktivitám pomáhá Jihomoravské inovační centrum.
O bariérách, se kterými se biotechnologické spin-offy potýkají při vstupu na trh, jsme psali v článku Zase o krok blíž k úspěšnější léčbě rakoviny. Nový investiční fond i&i Bio letos podpořil už tři biotechnologické startupy.
