Diabetes druhého typu úzce souvisí se špatným stravováním, stresem a nadváhou. Metabolickou nemoc, se kterou se potýká 60 milionů Evropanů, může zastavit či zvrátit změna životosprávy. Medicínská platforma Vitadio Health nabízí digitalizovanou terapeutickou i nutriční péči a postupně vede pacienta ke změně všedních návyků. Úprava životosprávy má značný efekt a dokáže nemoc zvrátit. Zároveň je to i silný byznys case, říká v rozhovoru pro StartupJobs Newsroom co-founderka startupu Lenka Röhryová, se kterou jsme si povídali mimo jiné i o životosprávě, prevenci a pojišťovnách.
Jak časově náročná je změna životosprávy?
Každý člověk si prochází určitými fázemi. Cyklus začíná tím, že si neuvědomujete existenci problému, nebo si ho nepřipouštíte, neřešíte ho. U lidí v této fázi nemá vůbec smysl bavit se o konkrétních opatřeních, ale o tom, proč se do změny pustit. Potom je další fáze, kdy už o úpravě přemýšlíte, postupně se dostáváte dál, začínáte dělat první kroky a snažíte se je nějakým způsobem udržovat. Je to proces, který může trvat od několika měsíců do několika let. My se snažíme s daným člověkem intenzivně pracovat po dobu tří až šesti měsíců, načež následuje minimálně dalších šest měsíců, kdy se ho snažíme podporovat v tom, aby si návyky udržel.
Jaké jsou rizikové faktory cukrovky druhého typu?
Stres, nadváha, obezita a samozřejmě věk. Jsou tam i další rizikové faktory, jako je genetika, kouření, ale největší část faktorů se dá zvládnout právě úpravou životního stylu.
A jaké jsou její projevy? Co je moment, kdy by si měl člověk říct: Tady je něco špatně?
Diabetes druhého typu je takový zákeřný. Dlouhou dobu nebolí, nemusíte o něm vědět i deset let. Na začátku se projevuje zvýšenou hladinou krevního cukru, na kterou by se přišlo, pokud by dotyčný šel na preventivní prohlídku ke svému lékaři. Na prohlídku většinou člověk nedojde, a cukrovka se tak zjišťuje až z pozdních komplikací, nejčastěji u očních lékařů, podle poškození ledvin, hyperglykemie, nadměrného močení nebo úbytku tělesné váhy.
Doprovází cukrovku druhého typu nějaké dodatečné komplikace? A jak dalece ovlivňuje každodenní život?
Doprovází ji další projevy metabolického syndromu, jako je vysoký tlak nebo vysoký cholesterol. Pokud ale nemáte poškozené například ledviny, tak v prvních fázích pouze berete prášky, hlídáte si životosprávu a pohyb. Není to jako třeba u pacientů s cystickou fibrózu, kteří mají opravdu veliká omezení v běžném životě. Problém u cukrovkářů nastává po pár letech, kdy přechází na různé injekční léky, na inzulin, musí si umět dopočítat sacharidy a dělat všechny další kroky. My se snažíme, aby se tam lidi vůbec nedostali.
Je nějaká věková nebo sociální skupina, která je na vznik náchylnější? Nebo má hlavní vliv to, kam se posouvá životní styl většiny populace?
Rozhodně se bavíme spíše o starších lidech. Ale je pravda, že ještě před deseti až patnácti lety se jednalo vyloženě o lidi okolo sedmdesátky. Nyní už vidíme, že máme v platformě diabetiky, kterým je 50, 40 nebo i 35 let. Určitě to s tím přechodem k nezdravému životnímu stylu souvisí.
Jak jste se vůbec dostali k vývoji aplikace pro léčbu cukrovky druhého typu? Protože zpočátku jste byli zaměřeni na wellness sektor. Nebyl to velký skok?
Pro nás to zas tak velký skok nebyl. I tehdy jsme začínali s ideou úpravy životosprávy, vzdálenou podporou a podobně. Dostávali jsme poměrně hodně žádostí od různých chronických pacientů, kteří také shání úpravu životosprávy a chtěli by konzultaci s nutričním terapeutem. Začali jsme přemýšlet, zda by to, co děláme ve wellness sektoru, nedávalo smysl ve zdravotnictví. S tím jsme šli do akcelerátoru EIT Health, kde jsme na pěti evropských zemích validovali, zda to dává smysl, případně jakou diagnózu si vybrat. Nakonec nám diabetes vyšel jako ideální vstupní diagnóza. Je to široce rozšířené onemocnění, které je dobře zmapované. Úprava životosprávy má neskutečný efekt a opravdu lidem dokáže hodně pomoct, dokáže nemoc zvrátit. Zároveň je to i silný byznys case.
Jaké jsou reakce odborníků, se kterými jste na vývoji spolupracovali?
Lékaři si na aplikaci velice cení toho, že bude o pacienta postaráno v době, kdy ho sami nevidí. Nejkratší interval prohlídek jsou tři měsíce, pacienti s lepší hladinou cukru chodí na kontrolu jednou za půl roku. Lékař při prohlídce vidí pacienta na patnáct minut, maximálně na půl hodiny, a během té doby musí udělat veškerá vyšetření: upravit léčbu, nasadit nové prášky a podobně. A i když si uvědomují, že úprava životosprávy je základní stavební kámen léčby diabetu, tak nemají způsob, jak ji pacientům doručit. To naše aplikace umožňuje. Současně je v ní přítomen živý člověk, odborník, který v případě krize drží dohled a odbornou ruku a pacienta podpoří.
Co dalšího aplikace poskytuje uživatelům?
Mezi uživateli máme i třicátníky a čtyřicátníky, ale zároveň je naše cílová skupina daleko víš, proto se snažíme držet aplikaci velice jednoduchou. Pacient má na hlavní obrazovce úkolníček, který ho provází daným programem. Ten se mu dynamicky mění a přizpůsobuje podle jeho aktivity a pokroku. Program ho postupně provází jednotlivými úkoly, jako jsou například monitoringové úkony, edukační texty a audia nebo motivační výzvy, a postupně vede pacienta po malých krůčcích k tomu, aby začal měnit své návyky. V prvním týdnu, kdy si aplikaci stáhne, proběhne náš malý posudek pacienta - v čem má největší mezery, jak je na tom s připraveností, v jaké fázi přemýšlení o změně se nachází, na čem může zapracovat. Podle toho se snažíme personalizovat obsah a optimalizovat kontakt s nutriční terapeutkou tak, aby svůj čas a podporu opravdu věnovala těm lidem, kteří ji v dané chvíli nejvíc potřebují.
Jak podpora nutričních terapeutů funguje? Je někdo fyzicky přítomný u počítače a odpovídá, nebo jsou odpovědi automatizované?
Je to kombinace. Máme síť nutričních terapeutek, které mají vlastní praxi a k tomu spolupracují s námi. Pod sebou mají penzum pacientů, o které se starají, a my jim dáváme notifikace o tom, kterým pacientům by se měly v jakou chvíli ozývat. Tím jim šetříme myšlenkovou kapacitu, protože nemusejí procházet stovkami lidí a přemýšlet, který aktuálně nejvíce potřebuje kontaktovat. Terapeutka o pacientovi vidí všechny potřebné informace a na základě toho mu poskytne péči přes chat, případně přes vstupní konzultace.
Jaká je úspěšnost změny životosprávy?
Pokud to vezmu nějakými exaktními metrikami, se kterými jsme schopni měřit, tak přes 80 procent lidí, kteří program začnou využívat a dostanou se do tří měsíců, mají průměrný úbytek tělesné hmotnosti tři procenta a glykovaného hemoglobinu půl procenta, což je opravdu velice hezké průměrné číslo.
Jak se pacient k aplikaci dostane?
V Česku je to zejména ze strany lékařů, spolupracujeme s farmaceutickými společnostmi, které pomáhají řešení dostat k co největšímu počtu pacientů. Na našich stránkách máme seznam lékařů, kteří Vitadio předepisují. Pacient si o ně řekne, lékař mu pošle esemeskou nebo e-mailem kód, pacient zadá kód do aplikace a může ji začít používat. Ani lékař ani pacient za to nic neplatí, což chceme zachovat, protože si myslíme, že úprava životosprávy diabetu je součástí standardní zdravotní péče a že by to nemělo omezovat nízkopříjmové skupiny a podobně.
Přispívá tedy na aplikaci pojišťovna?
Aktuálně je financovaná s pomocí našich partnerů. V Česku ještě nemáme zavedenou možnost proplácení pojišťovnami, tak fungujeme na slovenském a německém trhu. Vypadá to, že v ČR budeme paradoxně poslední.
Proč?
Není tu úplně připravený legislativní rámec pro začleňování digitálních řešení do proplacení. Mohli bychom postupovat v rámci selektivních kontraktů a programů prevence, což je vždycky komplikované na distribuci. V Německu byla minulý rok představena nová legislativa, která umožňuje digitálním aplikacím nebo hardwarům, které splní poměrně přísné požadavky, dostat se během tří měsíců na univerzální proplácení pro celý trh. Díky tomu můžete rovnou naskočit do distribučního modelu, ve kterém pojedete v ostrém provozu, a teprve během prvního roku proplácení si musíte dodělat všechny nákladné analýzy a podklady pro vyjednávání finální ceny. Už během toho roku ale můžete normálně fungovat. To v Česku nejde, takže musíme používat prozatímní řešení, a to je složité.
Jak to aktuálně vypadá s vyjednáváním s pojišťovnami?
Do hodně věcí hodil vidle covid. Přišel s velikou hromadou nákladů, se kterými se nepočítalo, a na druhou stranu veliké množství příjmů, se kterými pojišťovny počítaly, nedorazilo. I z tohoto důvodu jsme to odsunuli a momentálně nejsme v žádném aktivním jednání.
Plánujete expanzi i na nějaký další zahraniční trh?
Máme několik možných scénářů, které zvažujeme, a není to zatím úplně jasné. Je tam taková ta klasická dichotomie zůstat v CE regionu, kde je velice málo konkurence. My ho asi budeme zvládat lépe než americké společnosti nebo západní trhy, jako jsou Francie či Španělsko, které jsou daleko lépe rozvinuté. Potom jsou i varianty jít úplně mimo Evropu. Aktuálně jsme ale pevně zaměřeni na „dobytí“ Německa a případné škálování podle diagnóz.
Zmiňujete konkurenci. Máte ji na českém nebo německém trhu?
Aplikací pro diabetiky je poměrně hodně, většina z nich jsou ale monitoringové a spíše vhodné pro cukrovku prvního typu, kdy si zapisují glykémie, inzulinové jednotky a to, co snědli. Jsou to pro nás spíš takové komplementy. Dále se můžeme pohybovat v různých koučingových platformách a lifestylových aplikacích, které jsou často stavěné pro výrazně mladší, aktivnější, motivovanější klientelu, a pro chronické pacienty nejsou úplně vhodné. V Německu je pár aplikací, které dělají podobné věci jako my, ale obecně se jedná o nově vznikající prostor.
Kolik uživatelů aplikaci aktuálně používá?
Nižší tisícovky.
Odkud vzešlo zafinancování Vitadia?
Nejdřív to byly naše kapsy, samozřejmě. A v březnu minulého roku jsme dostali šestnáctimilionovou investici od kapitálového fondu Nation 1 a od andělského investora Petra Skrly, se kterým pokračujeme dál. Na konci tohoto roku budeme otevírat další investiční kolo právě na to, abychom byli schopni akcelerovat distribuci na německém trhu.
Vy, Boleslav Kristián, Jan Šomvársky a Ondřej Kulatka jste co-foundeři Vitadia. Jste jedinými podílníky? A kolik lidí máte v týmu?
Jsme to my čtyři, investoři a k tomu máme programy pro zaměstnance. Pracuje nás 25, ale ne všichni jsou na plný úvazek.
Jaký je váš aktuální obrat?
To nechci sdělovat.
Na závěr bych se ráda zeptala, jaké plány máte do budoucna, kromě toho, co už zaznělo?
Zajistit, abychom byli propláceni také v Česku a Slovensku. Asi to sem patří, když to tu děláme a vyvíjíme s českými lidmi a za naše peníze, tak ať to tu i funguje. Byla by to škoda.
Foto: Vitadio
