Již třináctý ročník mezinárodní konference Webexpo se uskutečnil ve dnech 21. až 23. září v prostorách pražského Paláce Lucerna a StartupJobs Newsroom byl coby mediální partner u toho. Velkým tématem letos byla budoucnost a udržitelnost internetu, hrozby související s pokrokem technologií, a protože Česko nedávno oslavilo třicetileté výročí od zveřejnění první webové stránky na tuzemském počítači, prostor dostalo i lehce nostalgické vzpomínání na úplné začátky celosvětové sítě. Během akce vystoupilo přes 70 českých i světových technologických celebrit, které osobně, ale i virtuálně vystoupily na pěti různých pódiích.
Letošní Webexpo navázalo na tradici, která byla v loňském roce přetržena vypuknutím pandemie covid-19. Event probíhal tentokrát už v souladu s předešlými ročníky v prostorách pražské Lucerny. Přímo pod zavěšenou sochou obráceného Václava, kde se účastníci registrovali a vedli debaty u několika networkingových stolků, se tak účastníci Webexpa volně mísili s procházejícími lidmi a ojediněle i skupinkami turistů.
Pražský Palác Lucerna ovládlo 21. září 2021 Webexpo.
Akce probíhala na pěti pódiích umístěných v zajímavých designových prostorách – kině Lucerna, Mramorovém sálu i v hlavním koncertním sále paláce. Tematicky byly bloky zacílené na hlavní oblasti webových vod a informačních technologií. Na své si přišli vývojáři, copywriteři, ale i zakladatelé a technologičtí ředitelé startupů. Letošní Webexpo dostalo formát hybridního eventu, takže účastníci mohli vystoupení sledovat formou online streamu v aplikaci Eventee a také někteří řečníci uskutečnili svá vystoupení na dálku.
Celý program najdete na stránkách Webexpa 2021, my jsme si pro vás však vybrali tři přednášky, které nás nejvíce zaujaly a vy byste je neměli minout.
Deepfake videa jsou den za dnem dokonalejší
Hned po zahájení vystoupil známý belgický expert na hyperrealistická videa a digitální video efekty Chris Umé. Mimo svou roli spoluzakladatele Metaphysic.ai se proslavil především kanálem na síti TikTok, na kterém zveřejňuje videa s počítačově generovaným obličejem Toma Cruise, která jsou ukázkou toho, čemu se běžně říká deepfake videa. Sám používá technologii schopnou vytvářet realisticky vypadající upravená vystoupení herců, politiků a jiných známých osobností eticky, tedy jako nástroj osvěty, kterým informuje veřejnost o rizicích spojených s rozvojem technologií.
Mezi jeho další úspěšné podvrhy patří upravená verze scény seriálu Hry o trůny, kde se Jon Snow jménem HBO omlouvá divákům za vydání 8. série, která byla mezi fanoušky přijata velmi kriticky. Dalším virálním projektem je video s podvrhem vánočního projevu královny Alžběty, scény z filmu Sám doma doplněné o obličeje Sylvestera Stalloneho a Arnolda Schwarzeneggera, nebo obličej Gluma z trilogie Pána prstenů zpívající Nothing Compares 2 U od zpěvačky Sinead O’Connor. Kde začíná z možností dnešní technologie mrazit, jsou záběry digitálního dvojčete zpěváka Jacques Brela, prožívajícího teskný šanson Ne me quitte pas.
Chris Umé během přednášky nastínil, jak snadné je s moderními nástroji taková videa vytvořit. V prvním kroku je potřeba nasbírat dostatek obrazových dat tváře daného člověka, ze kterého umělá inteligence vytvoří digitální model obličeje a hlasu. Ve druhé fázi stačí už jen tvář nechat odříkat text a pomocí speciálních efektů ho co nejvěrohodněji zasadit do skutečného snímku.
„Kdybych stejné video dělal za dva měsíce, bylo by zase o kousek věrohodnější. Kvalita nástrojů a výpočetní výkon jdou nahoru každým dnem, takže dvojitá brada nebo podivné cukání tváře u opravdu dobrých deepfake videí už nenajdete. Vždy záleží jen na tom, kolik času je jeho tvorbě autor ochotný věnovat,” nastínil Umé, jak snadná je tvorba realistických deepfake videí a jak nízké bariéry leží přede všemi, kdo by technologii chtěli nějakým způsobem zneužít.
Sám vidí budoucnost deepfake videí především v herním průmyslu, kde by umělá inteligence mohla vytvářet obličeje postav z reálných záběrů, či jako způsobu zlevňování filmové produkce, která pro digitální omlazování herců používá náročnou technologii spočívající ve fyzickém nasnímání 3D modelu herce a jeho následné úpravě.
Zobrazením vznikly tři gramy CO²
O udržitelnosti a zelené budoucnosti internetu pojednávala přednáška Markéty Beníšek, která v rámci londýnské marketingové agentury Digital Footprint usiluje o internet šetrnější k životnímu prostředí. Její blok otevřel posluchačům zcela nový obzor provozu webových stránek, protože u aut, plastů a dalších výrobků jsme si již všichni zvykli řešit množství produkovaného CO², ale kdo něco podobného zvažuje při kódování webu? To je přesně oblast, o které se snaží zvednout povědomí agentura Digital Footprint se svým auditem digitální uhlíkové stopy webu.
Podle Beníšek stojí provoz internetu za stejným množstvím emisí jako druhý největší znečišťovatel planety Spojené státy americké. Největší podíl tvoří provoz a chlazení datových center, následovaný údržbou podvodní sítě páteřních internetových linek. Prvním krokem pro snižování emisí by tedy pro tvůrce webu mělo být využití hostingových služeb od poskytovatelů odebírajících zelenou energii.
Jako další potom doporučila změnu myšlení při vývoji webu, kde by prioritou neměla být vizuální líbivost navozená fotkami a videi ve vysokém rozlišení, ale naopak prim by hrát měla co nejmenší velikost a vysoká rychlost načítání. V auditu tak stránky kromě udržitelnosti hostingu hodnotí i z pohledu množství dat, která při otevření stránky musí uživatel stáhnout do svého zařízení. Videa a obrázky v nekomprimovaných formátech, příliš velké fonty a nepoužívané bloky kódu považuje za první kroky, kterými může každá firma svůj web vylepšit, a získat tak nižší skóre měřené například nástrojem Ecograder.
Výsledek hodnocení uhlíkové stopy webu Digital Footprint nástrojem Ecograder.
Zobrazením průměrné stránky dojde k vygenerování 1,7 gramu CO², což u běžného webu může vygenerovat i 212 kilogramů CO² za měsíc. Beníšek proto usiluje o to, aby u webů byla uváděna jejich náročnost na provoz, a ukázala několik příkladů stránek, které uživatelům dávají na výběr, v jaké kvalitě chtějí web procházet.
Emise produkované webem Digital Footprint. Některé měřené stránky přitom vyprodukovaly až 130 gramů CO² za zobrazení.
Čím nižší kvalita, tím méně emisí uživatel produkuje, ale nejsou mu například automaticky stahovány obrázky, které jsou nahrazeny textovým popisem. Až ve chvíli, kdy uživatel uzná za vhodné, že daný obrázek chce vidět, může si ho kliknutím stáhnout. Takto funguje například e-shop značky Organic Basics.
Low-impact stránky jako ty Organic Basics jsou podle Beníšek budoucností webu.
Tento uvědomělý přístup k vývoji webů a chování na internetu je podle Markéty Beníšek nevyhnutelnou budoucností, která nás zanedlouho čeká. Proto by firmy s implementací základních principů neměly otálet, protože právě nálepka udržitelného webu může již brzy znamenat značnou konkurenční výhodu. Pokud jste nadšenci do udržitelnosti, můžete náročnost procházených webů sledovat pomocí doplňku pro Google Chrome.
Začátky českého Internetu
Přednáška, která nesměřovala do budoucnosti, ale naopak se nořila do dávné historie, byla o tom, jak se Česko v devadesátých letech připojilo k síti Internet. Své zkušenosti sdíleli ředitel sdružení CESNet Jan Gruntorád a ředitel ČTÚ Jiří Paterka. Oba pánové v dřevních dobách českého IT působili v jiných funkcích a pamatují i tři sítě, které Internetu předcházely: FIDO, EUNET a EARN. Poslední jmenovanou bylo v počátečních měsících provozu na konci roku 1990 přeneseno dokonce několik desítek megabytů, nicméně ani jedna z nich se neuchytila.
Přednáška o začátcích internetu v Česku. Vlevo Jiří Paterka, vpravo Jan Gruntorád.
Z pohledu člověka narozeného do éry, kdy světu dominuje internet ve smyslu WWW, bylo zajímavé zabrousit do dob, kdy mezi sebou soupeřily různé služby snažící se propojit svět. Zlomovým dnem z pohledu české internetové historie byl 13. únor 1992, kdy došlo k připojení ČSFR ke světovému Internetu. „Museli jsme požádat o IP adresy a povolení se připojit, opatřit multiprotokolový směrovač a odsouhlasit, že nebudeme Internet používat k vývoji jaderných zbraní. A nakonec jsme zjistili, že nám chybí kabel pro připojení mezi směrovačem a modemem, takže bychom ho museli doobjednat a projít znovu celým tříměsíčním řízením. To jeden kolega nevydržel a za dvě hodiny kabel vyrobil,” popisoval Gruntorád dny, které bezprostředně předcházely momentu, kdy se podařilo připojit první počítač na ČVUT k síti Internet.
Během přednášky nesměl chybět zvuk vytáčeného modemového připojení, záběry procházení jedné z prvních BBS nástěnek Infima, shrnutí postupného vzniku vědecké verze počítačové sítě vysokých škol, který je znám jako CESNet, a veškeré další kroky, jež bylo od připojení k Internetu nutné provést, aby se přístup umožnil i dalším počítačům skrze národní sítě. Zajímavou zmínkou v kontextu Webexpa bylo, že český právní řád nezná pojem web ani webové stránky, ale používá striktně spojení internetové stránky, což v očích mnohých expertů působilo téměř až komicky.
Když přednášky nestačí
Celá akce Webexpo vznikla před třinácti lety jako projekt Šárky Štrossové, kterou v posledních ročnících podporuje jako hlavní partner společnost Livesport. Ta i letos nabízela doprovodný program ve stylovém Caffe Lucerna, který byl plný her, hot dogů a soutěží. Příjemně překvapila sekce programu s workshopy pro rodiče s dětmi, kde si rodiny mohly vyzkoušet ovládání robotů, 3D tiskárny nebo základy jednoduchého programování s Legem.
Doprovodný program, soutěže, hot dogy a workshopy i pro nejmenší návštěvníky jsou nezbytnou součástí každého WebExpa.
Mentoringová setkání, kulaté stoly, networking a afterparty pro dospělé účastníky taktéž nechyběly. Již nyní pořadatelé informují, že se v roce 2022 Webexpo přesune do klasického červnového termínu, a to konkrétně 10. až 12. června 2022.
Foto: Autor