Při výrobě betonu vzniká osm procent celosvětové produkce CO₂. Někteří inovátoři se to snaží změnit a obchodní úspěch mají zaručený – velké stavební firmy se už zavázaly, že do roku 2050 budou odebírat jen bezemisní beton.
Nejstarší cihly v podobě sušených vepřovic, ze kterých je postaveno i mnoho domů na českém venkově, mají 10 tisíc let. První materiál velmi podobný dodnes používanému betonu zase využili Římané okolo roku 200 před naším letopočtem. Stavebnictví je konzervativnějším oborem, moderní materiály se do něj často dostávají později, než třeba do strojírenství nebo do dalších odvětví průmyslu. Ale i mezi stavaři, architekty či experty na stavební materiály se najde řada inovátorů, výzev pro startupy je více než dost. Jde o životní prostředí a také o celkem velké peníze.
Podle webu statista.com budou v roce 2030 celosvětové tržby ve stavebnictví 14,4 bilionu dolarů a půjde o dvojnásobek hodnot roku 2020. Pokud se prognóza naplní, týdenní objem výstavby bude odpovídat vzniku města velikosti Paříže. To bude také znamenat velkou produkci emisí skleníkového plynu CO₂.
Cesta k udržitelnému stavebnictví je právě v omezení emisí, kterých není málo. Celkově osm procent oxidu uhličitého je spojeno s výrobou cementu, který je nejpoužívanějším stavebním materiálem na světě. Roční spotřeba nyní odpovídá 4,4 miliardám tun.
Do roku 2050 bez emisí z betonu
Velká produkce emisí ve stavebnictví byla impulsem pro vytvoření ConcreteZero iniciativy založené letos v červenci mezinárodní neziskovou organizací Climate Group ve spolupráci se Světovou obchodní radou pro udržitelný rozvoj (WBCSD) a Světovou radou pro šetrné budovy (WorldGBC). Již 17 významných firem se zavázalo, že do roku 2050 začnou odebírat jen beton, při jehož přípravě nevzniknou žádné emise CO₂. A do roku 2030 má být „nízkoemisní beton“ využit u třiceti procent všech projektů stavebních firem z iniciativy ConcreteZero. A přesně v tom vidí příležitosti některé startupy.
CarbonCure
Inovativní firma CarbonCure z Halifaxu v kanadském Novém Skotsku přišla s jednoduchým, a přitom revolučním i efektivním řešením – CO₂ míchá do betonu. Společnost se dušuje, že na její beton je stejný spoleh jako na kterýkoli jiný, a je dokonce pevnější při tlakové zátěži o 10 až 30 procent. Při výrobě 3,3 milionu metrů kubických betonu CarbonCure snížil množství emisí o více než 50 000 tun CO₂. Uložené CO₂ tvoří zhruba půl procenta hmotnosti inovovaného betonu.
Startup vyrábí technologie odstraňování oxidu uhličitého pro malé i velké producenty a na svou technologii má přes 120 patentů. Plyn se vypouští do betonu v přesně určených dávkách pomocí speciálního ventilu a jednoduše reaguje s betonem, ve kterém zůstane trvale uložený. Technologie navíc snižuje množství cementu potřebného v každé směsi. To je důležité i kvůli tomu, že světové zásoby vápence, který slouží k výrobě cementu, jsou omezené.
TerraCO₂
S emisemi se snaží po svém bojovat také startup TerraCO₂. Ten nedávno získal investici ve výši 46 milionů dolarů a mezi investory patří například LenX a fond Breakthrough Energy Ventures. Ten zastřešuje několik organizací a založil jej v roce 2015 Bill Gates. TerraCO₂ dosáhlo na další finance již dříve a celková investice do projektu je 81 milionů dolarů.
Startup z Goldenu v Coloradu chce nahradit cement „cementovými materiály“ vyrobenými ze silikátových surovin, které jsou snadněji dostupné a které mohou být získávány blíže k místu určení, což také omezí emise způsobené dopravou. V principu jde o náhradu náhrady: TerraCO2 nahrazuje elektrárenský popílek, který se běžně přidává do cementu, ale s útlumem spalování uhlí tento zdroj vyschne. Místo popílku je možné využít například rozdrcenou a následně při vysoké teplotě spečenou žulu a čedičové nebo sedimentární horniny. Startup tvrdí, že na každé tuně nového „cementu“ sníží emise CO₂ o 70 procent ve srovnání s konvenčními postupy. Emise oxidů dusíku, který škodí lidskému zdraví, se dokonce podařilo snížit o 90 procent. Touto alternativou je přitom možné nahradit dvacet procent cementu, výhledově až padesát. Zatím probíhá testovací fáze projektu, v roce 2023 TerraCO₂ plánuje otevřít vlastní výrobní závod.
Stavební materiál z jídla
Ještě méně obvyklé řešení výroby stavebního materiálu na způsob betonu mají japonští vědci Kota Machida a Yuya Sakai, kteří založili startup Fabula. Ti kromě snížení emisí CO₂ řeší otázku plýtvání potravinami a jednoduše vyrábějí napodobeninu cementu z jídla. Následně vyrobený produkt má být podle uvedených inovátorů téměř čtyřikrát pevnější než klasický beton. Jako výrobní surovina slouží například sušené zelí, další zelenina nebo ovocné slupky a výrobními nástroji jsou v laboratorním měřítku běžné kuchyňské spotřebiče. I když řešení může působit příliš „pokusně“, ve skutečnosti Japonsko ročně vyprodukuje až šest milionů tun potravinového odpadu a velkou část by bylo možné využít ve stavebnictví. Japonští vědci uvažují například o nouzových přístřešcích, které by sloužily mimo jiné během přírodních katastrof. Startup Fabula ale ze svého materiálu vyrábí také příbory, hrnky a nábytek. Vědci z Japonska ale neuvádějí, jak energeticky náročná je jejich výroba stavebního materiálu z jídla, uhlíková stopa projektu je proto diskutabilní.