Americký startup Zap Energy dosáhl dvou milníků, které by jej mohly posouvat vpřed v soutěži, kdo bude první vyrábět levnou elektřinu bez emisí pomocí fúzního reaktoru.
Projekt elektrárny Zap Energy provedl úspěšný test prototypu fúzního reaktoru, který by mohl připravit cestu ke komerční verzi. Experiment také dosáhl na financování řady C – kam se dostávají jen projekty, kterým investoři věří – v hodnotě 160 milionů dolarů.
Princip fúzní energie našel inspiraci doslova ve hvězdách, včetně Slunce, a vyrábí elektrickou energii za pomoci fúze izotopů vodíku na helium. Proces uvolňuje neutrony, které jsou poté zachyceny, aby vytvářely teplo. Celý řetězec technologií má vést k roztáčení turbíny a výrobě elektrické energie.
Energie z fúze se stala favoritem ekologicky smýšlejících investorů. Zap Energy experimentuje poblíž amerického poblíž Seattlu a má nový přístup zadržování rozžhaveného plazmatu. Plazma se zahřívá na teplotu přes 100 milionů stupňů Celsia. V systému ZAP Energy se plazma udržuje díky své vlastní setrvačnosti. Investoři mají o projekt velký zájem a do pokroku v projektu vkládají své naděje. Vědci v projektu využívají pokročilé počítačové simulace a věří, že jim pomohou překonat dlouhý řetězec selhání podobných výzkumů.
Za financováním Zap Energy je Lowercarbon Capital. Mezi nové investory patří Breakthrough Energy Ventures, Shell Ventures, DCVC a Valor Equity Partners. Na fázi C projektu přispěli také stávající investoři Addition, Energy Impact Partners a Chevron Technology Ventures. Základní technologie startupu vznikla na základě výzkumu provedeného na University of Washington a Lawrence Livermore National Laboratory.
18 startupů s podobnými projekty
ZAP Energy přitom není jediným startupem, který se snaží vyrábět elektřinu pomocí fúze. Například časopis Nature zmiňuje existenci asi pětadvaceti podobných projektů. Přinášíme stručnou informace o několik z těch, které získaly pro svůj výzkum vyšší investice.
První na světe chce energii z fúze vyrábět také startup Helions reaktorem Polaris, který vědci budují v americkém státě Washington s rozpočtem 2,2 miliard dolarů. Spustit výrobu elektrické energie chce projekt v roce 2024.
Rozpočet dvě miliardy dolarů má Commonwealth Fusion Systems z Cambridge v americkém státě Massachusetts a mezi investory je zmíněný Lowecarbon Capital i zakladatel Microsoftu Bill Gates. Společnost chce postavit reaktor nazývaný SPARC s magnety ze supravodivé keramické sloučeniny známé jako YBCO, jde o oxid mědi s ytriem a baryem. Tu není nutné složitě a draze chladit heliem a stačí k tomu levnější dusík. Pomocí YBCO je také možné postavit menší a silnější magnety. Zařízení má pracovat na principu Tokamaku. Ten vytváří magnetické pole v magnetické nádobě pro uchovávání vysokoteplotního plazmatu.
Za projektem TAE Technologies z Foothill Ranch v Kalifornii je investice přesahující jednu miliardu dolarů. Vědci ve svém výzkumu využívají například metodu strojového učení a spolupracují s Googlem.
Experiment General Fusion vyvíjí způsob získání energie z jaderné syntézy pomocí nového patentovaného konceptu založeného na nedávném vývoji magnetizované soustředěné fúze. Cílem General Fusion s rozpočtem přas 320 milionu dolarů je dokončení projektu v tomto desetiletí.
Fúzí se zabývá také mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ITER ve francouzském Cadarache s rozpočtem 20 miliard euro. Polovinu z částky hradí Evropská unie a o zbytek investice se dělí USA, Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Jde o druhý nejdražší mezinárodní vědecký projekt po Mezinárodní vesmírné stanici. S výrobou prvního plazmatu se počítá na konci roku 2025.
I když projekty s fúzními reaktory narážejí na řadu technických problémů, vědce a investory žene kupředu myšlenka zisku téměř neomezeného zdroje čisté a bezpečné elektrické energie.
Foto: Photopea
