Společnost Art Carbon spustila do ostrého provozu svou patentovanou technologii na recyklaci prací vody z pískových filtrů v plaveckých bazénech. Provozovatel bazénu díky ní ušetří 90 procent této vody – a ve finančním vyjádření to je u 25metrového bazénu čistá úspora přes milion korun za rok.
Rodinný startup Art Carbon rozvíjí byznys okolo speciálního filtračního materiálu: uhlíkových nanotrubic „připečených“ k podkladové vrstvě. Výsledkem je filtr ještě efektivnější než klasické granule z aktivního uhlí – a je s ním navíc snadnější manipulace. O této slibné technologii jsme psali o prázdninách 2020 v článku Dokáží z vody dostat nanogramy škodlivých látek. „Znečištění je potřeba řešit, než bude pozdě” říká zakladatel rodinného startupu Art Carbon. Od té doby má tato firma tři zásadní novinky: získala na svou technologii patent, začíná prodávat filtrační zařízení na úpravu vody pro domácnosti – a především, rozjela využívání své technologie na čistění vody v průmyslových aplikacích. To jsou dobré důvody se k tomuto zajímavému startupu vrátit a popovídat si s jeho ředitelem pro vývoj Danielem Boušou.
Imobilizovat uhlíkové nanotrubice
To, že nanotrubice z čistého uhlíku mají skvělé adsorpční schopnosti, je známo už dávno. V čem je tedy jejich využití k filtraci – Art Carbon Process, jak český startup svou technologii nazývá – výjimečné? A na co přesně tedy má Art Carbon patent?
Dobré adsorpční schopnosti má i obyčejné aktivní uhlí v podobě levných granulí a průmysl proto nevnímal potřebu tento způsob filtrace dál vylepšovat. Ale vylepšit se podle Daniela Bouši dá, za pomoci uhlíkových nanotrubic přichycených k podložce s vhodnými mechanickými vlastnostmi. Za nejlepší způsob přichycení považuje Art Carbon „připečení“, tedy v podstatě natavení uhlíkových nanotrubic působením tepla a tlaku. A právě tento postup má Art Carbon nově patentovaný.
„Patent máme udělen v Česku, ale už jsme podali takzvanou mezinárodní přihlášku PCT. Ta nám dává přes 30 měsíců na to, se rozhodnout, v kterých zemích budeme chtít tuto technologii patentovat,“ říká Daniel Bouša.
Domácnosti také potřebují čistou vodu
Oproti původním plánům se Art Carbon rozhodl, že vedle průmyslových řešení nabídne také malý filtr pro domácnosti. Trh s nimi je vysoce konkurenční a největším tuzemským hráčem je na něm rodinný podnik Aqua Aurea se svými filtry Dionela. Ty, stejně jako ostatní, využívají zavedenou technologii aktivního uhlí – a právě její limity Art Carbon se svými uhlíkovými nanotrubicemi řeší. Jde hlavně o rychlost průtoku vody: filtr společnosti Art Carbon – prodávané pod značkou Aqua Viva – umožňuje průtok až 2,5 litru vody za minutu. Bude zajímavé sledovat, jak Art Carbon s těmito filtry, i vzhledem k agresivní cenové politice, na trhu uspěje.
Pitná voda zatím ne
Oborem, kde by technologie jako je ta od Art Carbon měla logicky najít uplatnění, je úprava pitné vody. To však bude podle Bouši běh na dlouhou trať: „Je to nesmírně konzervativní obor. Navíc, v té branži není velký tlak na úspory, protože náklady se jednoduše přenášejí na zákazníky.“
Bohužel – ale pro inovátory v oblasti čistění vody je to příležitost – ve vodách používaných k přípravě pitné vody se čím dál víc objevují nežádoucí látky, které jsou tradičními technologiemi těžko řešitelné. Jde například o pesticidy, herbicidy, ale i třeba zbytky léčiv. „Úpravny pitné vody přestávají být schopny dlouhodobě zajistit požadovanou kvalitu. Zkoušejí používat granulované aktivní uhlí, ale ukazuje se, že tato technologie má svoje limity. Jsem přesvědčen, že karbonové nanotrubice jsou na filtraci lepší,“ říká Daniel Bouša.
Zajímavou oblastí využití filtračních technologií jsou čistírny odpadních vod. Tam se doposud žádná filtrace nepoužívala, protože prostě šlo o odpad, který je potřeba pouze vyčistit na bezpečnou úroveň pro vypouštění do povrchových toků. S přibývajícím suchem se však na odpadní vodu začíná nahlížet jako na surovinu. „Voda na odtoku z čistíren by mohla sloužit třeba k mytí ulic, v ideálním případě také na zemědělskou zálivku – samozřejmě po vhodné úpravě,“ říká Bouša. Má na mysli především odstranění rozpuštěných organických látek jako jsou léčiva, čistící a prací prostředky, kosmetické prostředky a podobně. „Určitě k tomu dojde, ale zatím to není možné. Technologie jsou sice připravené, ale legislativa se teprve chystá.“
První průmyslová nasazení: bazény
Voda v bazénech se průběžně čistí tak, že ji čerpadla prohánějí přes pískové filtry. Ty se zanášejí a je potřeba je regenerovat zpětným proplachem, k čemuž se používá voda z bazénu. Voda, která z filtrů vypláchla zachycené nečistoty, se pak běžně vypouští do kanalizace. „Takové čistění pískových filtrů typicky probíhá jednou denně a spotřebuje se na něj v případě 25metrového bazénu patnáct až dvacet kubíků vody. Ta voda stojí peníze, její vypouštění také – a navíc: vodu, co ji nahradí, je potřeba ohřát. Celkem se tak bavíme přibližně o 1,5 milionu korun ročně, které přijdou vniveč, a zbytečně,“ vysvětluje Daniel Bouša důvody pro nasazení technologie „Art Carbon process“. Ta totiž dokáže špinavou vodu po čistění pískových filtrů vyčistit tak, že se dá vrátit do bazénu.
Samozřejmě, že i uhlíkové filtry je potřeba propláchnout, ale na to se spotřebuje maximálně desetina objemu vyčištěné vody. Vedle toho už je jen potřeba jednou za čtyři měsíce filtry zregenerovat roztokem alkoholu, který rozpustí zachycené organické nečistoty. „Roční náklady na provozování naší technologie se počítají v nižších desítkách tisíc korun. A návratnost vychází na jeden a půl až dva roky,“ upřesňuje Daniel Bouša.
Společnost Art Carbon právně dokončila projekt prvního komerčního nasazení své technologie pro recyklaci pracích vod, a to v plaveckém bazénu pražského wellness hotelu STEP. Těší se teď na vlnu zájmu provozovatelů bazénů, které inflace, a především rostoucí ceny energií, tlačí k úsporným opatřením.
„V Česku je asi 1200 bazénů, které všechny proplachují své pískové filtry podobně a přicházejí tak na vodě a energii k jejímu ohřátí ročně o 1,8 miliardy Kč. To je pro nás velká příležitost, protože naprostá většina z toho jsou zbytečně vyhozené peníze, které jsme schopni zachránit,“ uzavírá Daniel Bouša, ředitel pro vývoj startupu Art Carbon.
