Mladé firmy přinášejí změny do stále rozmanitějších oblastí. Velký přehled mají univerzity, které u vzniku nových nápadů často asistují. S akademickým prostředím startupy spojuje především inovativní způsob myšlení a snaha najít nová řešení.
Univerzity poskytují pro hledání revolučních řešení ideální prostředí. „Mezi spíše konzervativní oblasti a obory, o které se začaly zajímat startupy, patří armáda, vesmírný výzkum, finančnictví nebo doprava. Často se jedná o velmi zajímavé a odvážné inovace, které by v tradičních firmách nevznikly či nenašly dostatečnou podporu s ohledem na možná rizika,“ říká Petra Krupková, vedoucí odboru Transfer a smluvní výzkum na Západočeské univerzitě (ZČU) v Plzni a obdivuje, jak jsou často startupy schopné převést prvotní myšlenky do funkční podoby MVP (minimum viable product) a tím je uvést na trh.
„Jeden z nejnovějších startupů, který vzešel mimo jiné z prostředí ZČU, je RoadTwin,“ říká Krupková. Umožňuje modelovat dopravu přímo z webové aplikace. Toto řešení je plně serverové, uživatel nepotřebuje nic kromě internetového připojení a prohlížeče. „Díky tomu si mohou zástupci města či regionu snadno vyzkoušet různé dopravní scénáře. Správné řešení dopravní situace je tak možné ověřit v rámci několika sekund, bez nutnosti instalace a znalosti dopravního softwaru nebo kontaktování dopravních specialistů,“ uvádějí tvůrci řešení. Startup založený na Fakultě aplikovaných věd ZČU pomáhá městům například při plánování velkých kulturních nebo sportovních akcí. RoadTwin vznikl díky celoevropskému projektu PoliVisu, financovanému z Evropského rámcového programu pro výzkum a inovace HORIZON 2020. Ani zdaleka však nejde o jediný „zářez“ ZČU.
Startup Pinflow Energy Storage v roce 2017 založili vědci z výzkumného centra NTC Západočeské univerzity a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zaměřují se na takzvané redoxní průtokové baterie, tedy baterie, které dokáží uchovávat obrovské množství energie, například z obnovitelných zdrojů, s tím, že uloženou elektřinu lze kdykoliv využívat. Baterie jsou nehořlavé, nevýbušné a jejich velkou výhodou je životnost, která je delší než 25 let. „Vzhledem k dekarbonizaci společnosti a stále častějšímu využívání obnovitelných zdrojů získávají redoxní průtokové baterie stále více na významu. Zakladatelé startupu tyto baterie vyvíjeli a zkoumali přes deset let v akademickém prostředí, nyní je nabízejí firmám a pokračují i ve spolupráci s akademickou sférou,“ říká Šárka Stará, mluvčí ZČU.
Další univerzitní projekt SentiSquare vznikl v roce 2014 na Fakultě aplikovaných věd ZČU a později se oddělil. Inspirací pro jeho vznik byl výzkum v oblasti sémantické analýzy textu, kterému se fakulta dlouhodobě věnuje. Firma SentiSquare se zaměřuje na aplikace nejmodernějších metod neuro-lingvistického programování na obchodní problémy. Prostřednictvím sémantické analýzy dokáže zjistit charakter názorů vyjádřených v textu, a pomáhá tak firmám například pochopit, co jejich zákazníci chtějí.
Vysoké učení technické v Brně
S velkým počtem začínajících projektů spolupracuje také Vysoké učení technické v Brně (VUT) . Modernizovat lesnictví a nabídnout lesníkům pokročilé technologie pro efektivnější péči o lesy. To je cílem startupu Zaitra, který založili spolužáci z Fakulty informačních technologií (FIT). Do podnikání se pustili po úspěchu na hackathonu a kombinují umělou inteligenci s družicovými snímky. Do svého inkubátoru je vybrala Evropská vesmírná agentura. Družicových snímků a jejich zpracování využívá startup Zaitra k mapování lesů. Sloužit má majitelům či správcům nebo společnostem, které těží dřevo. Díky analýze družicových snímků mají přehled o tom, co se v lese děje. Doposud přitom museli lesy buď sami obcházet, nebo si platit drahé helikoptéry a drony pro mapování. Letecké snímkování i využití dronů je navíc velmi nepravidelné.
Také startup World from Space umožňuje pozorovat svět z ptačí perspektivy. Každých několik dní zpřístupňuje a interpretuje satelitní snímky zemského povrchu. Úředníci i občané mohou zjistit, kde se právě v jejich městě nachází lokality ohrožené suchem, jaký je aktuální stav městské zeleně či kvalita ovzduší. Zakladatel startupu a absolvent FIT Roman Bohovic chce šířením aktuálních informací pomoci ochraně životního prostředí.
Vysokozdvižný vozík se automaticky zpomalí nebo zastaví, pokud hrozí střet s člověkem. Inteligentní přechod uvnitř továrny usměrňuje pohyb pracovníků a manipulačních strojů. Vibrující hodinky dávají zaměstnanci signál, že se nachází v nebezpečné situaci. To vše dovede lokalizační systém ALIS, jehož cílem je zachraňovat životy a zvyšovat bezpečnost práce v průmyslu. Jedním ze zakladatelů startupu ALIS Tech je vývojář z FIT Antonín Michl.
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Spoluprací se zajímavými startupy se chlubí také Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB). Do výčtu se pouští Andrea Šimoníková, vedoucí Kariérního centra, pod které spadá i podpora podnikání. Startup ReNa se zabývá recyklací brokových nábojnic. „Díky programu Green Light s ním mohla naše VŠ spolupracovat v jeho začátcích. Startup Virtual Real zase nově začal používat virtuální realitu nejen pro zábavu, ale také pro rehabilitace. Projekt Ullmana VR zase využívá virtuální realitu v ekologickém zemědělství," říká.
Z oblasti veřejné správy se VŠB pyšní projektem Urbido pro digitalizaci správy majetku. Urbido poskytuje komplexní databázi informací a dokumentů o pravidelných činnostech pro jednoduché a přehledné spravování majetku obcí. Je to webová aplikace, takže k ní lze přistupovat odkudkoli.
Redakce SJ News oslovila také další významné české vysoké školy a univerzity. Do uzávěrky tohoto článku ale od nich odpověď nepřišla. Dalším zajímavým akademickým projektům se bude věnovat některý z příštích článků.
