Kvalitní a originální autorské dílo nemusí být drahé, ani nedostupné. Na to poukazuje internetová galerie Obrazohled a její zakladatel Lukáš Bartoň, který chce propojit lidi s umělci a zpřístupnit jejich tvorbu. Ve svém dalším projektu se zaměří na nakupování a prodej uměleckých děl v digitální podobě prostřednictvím kryptoměny.
„Chci vrátit umění domů,“ říká grafický designer Lukáš Bartoň. S tímto záměrem loni v prosinci spustil Obrazohled, online galerii tisků českých a slovenských autorů. Ambicí platformy je také sjednotit poněkud roztříštěnou scénu grafiků a ilustrátorů a být oporou mladým umělcům, kteří často mají problém prosadit se a najít cestu k zákazníkům.
Jako mnoho dalších projektů i tento popostrčila pandemie. Důvodů, proč se právě nyní Bartoň rozhodl svůj nápad realizovat, bylo hned několik. „Spoustě mých známých z umělecké sféry vzala pandemie zakázky, hodně z nich dělá třeba plakáty pro kulturní akce, které se nekonaly. Chtěl jsem jim pomoct. Navíc lidé byli doma, neměli za co utrácet a obecně jim, myslím, začalo víc záležet na tom, jak to u nich doma vypadá,“ vyjmenovává. Sám zároveň tvoří grafiky a hledal možnosti, kde je prodávat.
Obrazohled připravoval skoro rok, aby ho rozjel loni před Vánocemi. „V lednu až březnu se prodaly třeba čtyři grafiky měsíčně, postupně ale přibývali další umělci a galerie se rozrostla, takže teď prodáme několik grafik týdně, což je skvělé, protože projekt je v podstatě pořád na začátku,“ popisuje Bartoň. Po sedmi měsících na webu nabízí více než 200 děl a sdružuje 44 umělců. Ty vyhledává především na výstavách a klauzurách uměleckých škol nebo na Instagramu.
Autorské dílo už za 300 korun
„Můj hlavní záměr je, aby lidem přišlo normální kupovat současné umění. Řada z nich pořád žije v domnění, že jde o velmi drahou záležitost. Problém také je, že pokud se o uměleckou scénu aktivně nezajímají, často neví, kde hledat. Na internetu na ně spíše vyskočí nabídky na tištěné reprodukce z velkoobchodů s nábytkem,“ vysvětluje Bartoň, proč je cesta autorských děl z galerií do našich obývacích pokojů tak složitá.
Menší tisky přitom na Obrazohledu začínají na zhruba 300 korunách, větší formáty potom stojí 600 korun a více. Bartoň doplňuje, že takřka všechny tisky jsou v limitovaných edicích, většinou vytištěné ve třiceti kusech. Cenu, velikost, barvy i konkrétní techniky si může návštěvník filtrovat. Nastavení cen jednotlivých děl nechává zakladatel na umělcích. „Setkávám se ale s tím, že mnoho autorů svou práci cenově podhodnotí. To degraduje ostatní díla i práci samotnou. Poslední rok žiji v Curychu, kde sleduji současnou uměleckou sféru a mohu potvrdit, že zákazníci zde naopak ocení, když se umělec umí za svou práci náležitě ohodnotit," vysvětluje Bartoň.
Důležitým aspektem Obrazohledu je také přímé spojení s umělcem. Kromě toho, že dílo očísluje, podepíše, zabalí a pošle, je možné v některých případech dílo u autora přímo vyzvednout. „Je super poznat, kdo je vlastně ten člověk, jehož díla znáte, a v jakém prostředí tvoří,“ dodává Bartoň. Z každého prodaného kousku si bere 30 procent, což jsou podle něj fér podmínky. Běžně si totiž obchody či galerie berou 50 procent, nebo i více. „Umělec je okolnostmi donucený do toho jít, i když to není pro něj výhodné. Kamenné obchody mají ale dobrou prodejnost, navíc musí platit nájem a zaměstnance, není to vykořisťování. Sice z toho mají autoři méně, ale alespoň něco prodají,“ podotýká Bartoň.
Dostat se ven z bubliny
Jeho slova naznačují, že pro značnou část vystudovaných umělců v Česku není jednoduché se svojí tvorbou uživit. Ilustraci či grafikám se nezřídka věnují po nocích a propagují díla na vlastních kanálech, například na zmíněném Instagramu. „Je to ještě trochu pokroucené. Nemůžu mluvit za všechny, ale myslím si, že hodně umělců tvoří ve svém volném čase a k tomu mají hlavní práci. Někteří ilustrátoři dělají třeba v grafickém studiu nebo v reklamce, je to alespoň trošku blízké tomu, co vystudovali,“ nastiňuje Bartoň situaci mnohých z jeho známých.
Ačkoliv mu projekt dává smysl a do budoucna v něm vidí velký potenciál, přiznává mladý grafik, že je těžké dostat se mimo bublinu lidí, kteří mají v současném umění přehled, chodí na výstavy nebo jsou to známí známých a podobně. „Chtěl bych cílit na běžnou domácnost. Moji zákazníci jsou pořád převážně lidi, kterým záleží na tom, co mají doma, a umění je pro ně tématem k hovoru. To se konečně poslední dobou začíná měnit a získávám zajímavé zákazníky jako např. zubaře, terapeuty, co chtějí vybavit své ordinace a čekárny originálními kousky,“ raduje se Bartoň. Provize za současného prodeje navíc zatím pokryje jen základní provozní výdaje. „Beru to teď jako investici do budoucna a doufám, že Obrazohled směřuje do bodu, kdy to bude byznys pro mě i pro umělce,“ dodává.
Aby rozšířil povědomí o projektu i zapojených tvůrcích, přihlásil Bartoň Obrazohled do letošního ročníku mezinárodní přehlídky současného designu a módy Designblok, kde bude díla prezentovat formou pokoje, do kterého se návštěvník posadí a zakusí, jak vypadá umění doma. Umělci jako jednotlivci si často pronájem místa na Designbloku nemohou dovolit, i ty nejmenší prostory začínají na nemalých částkách. „Je to ale dobrá příležitost, protože se tam o daném tvůrci dozví veřejnost, což mu přinese zakázky. Já prostor v rámci svojí propagace zaplatím a nabídnu ho autorům, které sdružuji,“ vysvětluje Bartoň.
Grafický designer a zakladatel platformy Obrazohled Lukáš Bartoň.
Změnu na trhu s uměním může přinést nový fenomén
Co se týče dalších plánů do budoucna, potenciál vidí Lukáš Bartoň v zajištění rámů k tiskům. Ty by vyráběl buď sám, nebo by se spojil s nějakou českou firmou. „Hodně z nás řeší, že si koupí obrázek a pak neví, co s ním. Chci, aby byl rám hezký a kvalitní, na míru obrazu, ale nestál víc než samotné dílo, k čemuž reálně dochází,“ popisuje. Online galerii chce rozšiřovat, ale neslevovat z kvality nabízených děl. „Přál bych si, aby se k nám lidi vraceli a začali sledovat svoje oblíbené umělce. Taky bych do budoucna chtěl, aby být na Obrazohledu znamenalo prestiž, protože si na výběru dávám opravdu záležet,“ uzavírá.
Kromě Obrazohledu momentálně pracuje také na dalším projektu. Spoluzakládá digitální platformu pro prezentaci umělců a nabídku jejich děl na světových NFT (non-fungible token) trzích. V obchodování s NFT vidí příležitost celosvětově změnit způsob uvažování o hodnotě vizuálního umění. Jedná se o trend, který se začátkem roku objevil v zahraničí a postupně přichází také do Česka. V praxi to funguje tak, že se virtuální dílo zapíše do blockchainu, a i když se dále přeprodává, zůstane zachováno autorství.
Nová éra umožní prodat digitální dílo sběrateli a současně ho zachovat přístupné širokému publiku. Pod kurátorským dohledem plánuje Bartoň umělcům poskytovat kompletní digitální servis a vést je k úspěšnému fungování na světových trzích s NFT. Důležitým posláním nového projektu je zformovat digitální uměleckou komunitu, která podpoří tvůrčí ambice umělců a posílí lokální umělecké iniciativy i mezinárodní spolupráci. „Přijde mi to jako skvělá příležitost pro tvůrce, poprvé mohou prodat svoje díla za strašně moc peněz a nikomu to nepřijde divné, protože ten trh je globální,“ říká na závěr Lukáš Bartoň.
Foto: Archiv Obrazohledu