Pokud jste nevyužili prodloužené lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2020 a máte již splněno, možná jste narazili na možnost komunikovat s finančním úřadem skrze bankovní identitu, nebo krátce BankID. Tento projekt probudil velká očekávání mezi všemi fanoušky digitalizace - nejen proto, že jako občané získáme možnost elektronicky ověřovat svou identitu na maximální možné úrovni, ale i proto, že bychom ze stovek uživatelským jmen a hesel pro všechny možné účty mohli přejít na jednotný standard autentizace uživatelů také v e-commerce, fintechu, prostě kdekoliv. Tam, kde však tato inovace dělá radost všem progresivním inovátorům, přidělává na druhou stranu vrásky zastáncům bezpečnosti.

Co je BankID?

Začněme postupně. Myšlenka digitální identity nevznikla v ČR, jde o koncept, který už od roku 2007 funguje v Estonsku a v podobě bankovní identity například ve Švédsku. Přes banky vede i česká cesta, která dostala zelenou nabytím platnosti zákona o bankovní identitě k 1. lednu 2021. Pro ověření identity občanů stát umožňuje použít stejné přihlášení, jaké používáte pro vstup do internetového bankovnictví. Touto metodou nyní můžete přistupovat i ke službám eGovernmentu, tedy především skrze stránku Portál občana.

Praktické využití tohoto portálu bylo od jeho vzniku v roce 2018 až donedávna velmi limitované, k eGovernmentu bylo možné přistupovat v omezeném režimu pomocí Datové Schránky či skrze služby třetích stran jako eObčanka nebo MojeID, schválených Národním bodem pro identifikaci a autentizaci (NIA). Pro většinu funkcí bylo ale nutné pořízení hardwarového USB klíče pro dodatečné šifrování či ověření vaší identity ve státních registrech na Czech Pointu, což vyžadovalo fyzickou návštěvu.

BankID používá autorizaci skrze mobilní aplikaci a nákup dodatečných zařízení ani osobní návštěvu nevyžaduje, což z této metody dělá rychlou a pohodlnou cestu, která má nejlepší předpoklady rozšířit se mezi širokou veřejnost. Banky identitu svých klientů mají ve státních registrech už dávno ověřenou a v Česku se k internetovému bankovnictví přihlašuje kolem pěti milionů lidí, což je množství, se kterým žádná ze služeb třetích stran ani po třech letech fungování soupeřit nemůže.

Způsob, jakým přistupujeme k internetovému bankovnictví, je dlouhodobě ověřený a technologicky vyspělý. Používáme ho prakticky denně, a jelikož jde o naše peníze, jsme zvyklí ho i dostatečně chránit. V ČR došlo ke spojení zatím deseti největších bank zapojených v České Bankovní Asociaci, které sjednotily standard svého BankID a prokázaly splnění požadavků zákona o elektronické identifikaci pro značnou, tedy druhou nejvyšší, úroveň záruky identifikačního prostředku.

K čemu mi BankID je?

V současné době si mohou BankID založit zákazníci těchto bank: Air Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Equa bank, Fio banka, KB, mBank, Moneta, Raiffeisenbank a UniCredit bank. Proces založení BankID není komplikovaný, stačí postupovat podle jednotlivých kroků a ověřit svou e-mailovou adresu, telefonní číslo a nainstalovat si autentizační aplikaci dané banky.

Ve chvíli, kdy máte BankID aktivní, můžete se ihned vydat do Portálu občana, kde najdete všechny služby eGovernmentu. V tuto chvíli se můžete přihlásit k eReceptu, datovým schránkám, portálu Moje daně, kde lze podávat zmiňované daňové přiznání online, nebo do ePortálu ČSSZ (kompletní výpis služeb pod záložkou Státní správa). Zároveň najdete seznam všech agend, které o vás stát vede, i když často bez dalších detailů.

V prvním čtvrtletí 2021 Portál občana prošel kromě redesignu i rozšířením nabízených služeb a portálů o:

Očkovací portál (stažení elektronického certifikátu o očkování ke COVID-19)
cPortál Celní správy (zobrazení daňových přeplatků a nedoplatků)
Portál Moje VZP (přístup do portálu pojišťovny VZP)
Kontrola tachometru vozidla (přístup do aplikace MDČR k ověření počtu najetých kilometrů vozidla ze systému STK)
Sčítání lidu 2021 (přístup k elektronickému sčítání lidu)
Portál Pražana (přístup do portálu hl. města)

Podle mluvčího Ministerstva vnitra ČR Jiřího Korbela dojde v roce 2021 ještě k několika dalším vylepšením. Ministerstvo slibuje vydání mobilní aplikace pro Android a iOS, skrze BankID bude možné přihlášení i do webové aplikace Registrace pilotů a provozovatelů dronů. V Portálu občana zároveň půjde požádat o nový řidičský průkaz na konci jeho platnosti nebo zobrazit údaje o technických prohlídkách vozidel.

Co se týče potenciálu Portálu občana, tak tady jsme na úplném začátku. Jak v podcastu ČBA Focus připomněl Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci, obrovským úspěchem je už pouhé spuštění této služby. Teď bude na pořadu dne digitalizace dalších procesů a agend jednotlivých úřadů, což nám všem snad brzy ušetří starosti a žmoulání lístečků s čísly na přepážkách.

Využití pro třetí strany?

Možnosti BankID nekončí přihlášením ke službám státní správy. Společnost Bankovní identita a.s., která je jediným poskytovatelem služby BankID, má s metodou bezpečné elektronické identifikace osob mnohem větší plány. Podle slov její mluvčí Moniky Otradovcové již v červnu dojde ke spuštění pilotního provozu, kdy službu BankID začnou pilotně implementovat i komerční společnosti - online obchody, poskytovatelé finančních služeb nebo pojišťovny.

Je tedy dost možné, že již brzy si nebudeme muset pamatovat přihlašovací údaje ke stovkám různých účtů a vystačíme si ve většině případů s jedním jediným - právě s BankID. Pozitivním signálem je už samotný fakt, že se 10 největších bank dokázalo shodnout na jednotném standardu, ačkoliv ze začátku proti sobě stály dvě skupiny bank. Naštěstí se podařilo najít shodu a obě sdružení dnes vystupují jednotně. Jestli se ale Bankovní identita stane univerzální metodou na poli elektronické identifikace osob v Česku, zatím nelze s jistotou předvídat. Záležet bude především na zájmu soukromého sektoru.

„O BankID v soukromém sektoru je zájem vysoký z mnoha odvětví, nejvíce v tuto chvíli z oblasti pojišťovnictví, energetiky, finančních služeb, ale například i ze strany právních kanceláří, realitních služeb, vzdělávání, dopravy, médií a dalších,” uvedla pro Newsroom Otradovcová.

Firmy na outsourcingu autentizace uživatelů láká několik výhod spojených s přihlašováním k uživatelským účtům či vzdáleným uzavíráním smluv. Podnikatelům tím odpadají starosti a zodpovědnost za zabezpečení uživatelských účtů, snadno dosáhnou na vyšší úroveň ověření totožnosti například v souladu s regulatorními procesy KYC a AML, a ve finále si firmy od BankID slibují i finanční úspory, případně zvýšení konverzí a spokojenosti zákazníků.

BankID nabízí identifikaci fyzické osoby v několika různých úrovních. Pro většinu uživatelských účtů bude firmám stačit služba s názvem CONNECT, kdy dochází k ověření základních údajů, jako je ID, jméno, telefon a e-mail. Na úrovni KYC dochází k ověření adresy, pohlaví, rodného čísla, čísla účtu a osobních dokladů. Nejvyšší balíček AML potom nabízí i ověření podle zákona o praní špinavých peněz. Výhodou vyšších balíčků je i služba Notifikace a Data, kdy dochází k upozornění na změnu v údajích uživatele - typicky při změně bydliště či příjmení.

Cena ověření přes BankID je pro uživatele ze zákona zdarma, pro firmy je v aktuální ceníku poplatek nastaven buď fixní částkou za transakci v rozpětí 1 až 130 korun podle balíčku, případně ročním poplatkem za každého uživatele bez ohledu na finální počet transakcí od 10 do 150 Kč. Za aktivaci služby je partnerům jednorázově účtován poplatek 30 tisíc korun, volitelně je nabízeno i garantované SLA. Mluvčí BankID ale poznamenává, že cenová politika bude upravována na základě reálných zkušeností s provozem a zpětné vazby od zákazníků. Neočekává se zvýšení, naopak spíše zlevnění některých poplatků.

Z nastavení cenové politiky se na první pohled zdá, že BankID bude vhodné jen pro větší firmy, nicméně Otradovcová k tomu dodává: „Očekáváme, že každá firma, která potřebuje ověřit zákazníka, nebo i zaměstnance a partnery, může využít BankID. Zatímco střední a velké firmy s námi jednají přímo, menší firmy se typicky obracejí na svého IT integrátora, případně využijí hotové řešení z trhu v různých balíčcích, například s podpisem.”

Kde je háček?

Z pohledu uživatelů je v médiích a na sociálních sítích nejvíce zmiňována obava o osobní údaje a jejich bezpečnost. Lidé se bojí, že BankID bude mít automaticky přístup k jejich veškerým bankovním informacím, například o zůstatku na účtu, o detailech jednotlivých plateb nebo o půjčkách a finančních produktech, které budou při přihlášení sdíleny s dalšími firmami. Tato obava je založená hned na dvou mýtech.

Prvním mýtem je slovo „automaticky”. BankID nevzniká automaticky, k jeho založení musí dát uživatel nejprve souhlas. Je ale pravdou, že tady některé banky zvolily tzv. opt-out strategii, kdy klienty ve změně obchodních podmínek upozornily, že jim bude bankovní identita založena. Možnost odhlášení mnozí nezaregistrovali a mohli se tak cítit podvedeni. Uživatel zároveň musí udělit souhlas s přístupem k jeho osobním údajům každé aplikaci, do které se tímto způsobem chce přihlásit. Tento souhlas lze kdykoliv zrušit, stejně jako lze jedním kliknutím bankovní identitu zcela vypnout, případně zobrazit historii jejího použití. Pohled z druhé strany tak naznačuje, že jako uživatel budu mít mnohem lepší přehled a kontrolu nad tím, jaké údaje jsem komu poskytnul.

Druhým mýtem je rozsah předávaných informací. Tato služba neumožňuje nikomu zjistit zůstatek na mém účtu nebo další podrobnosti, BankID se týká pouze údajů nutných k elektronické identifikaci a případně k ověření v rozsahu AML. A i k tomu je nutný můj předchozí souhlas.

Z technologického světa dlouho zaznívaly kritické hlasy, které poukazovaly především na netransparentní ceník či takřka monopolní postavení bank. Čím jsme ale spuštění BankID pro soukromý sektor blíže, tím transparentnější se cenová politika kolem bankovní identity zdá. Některé firmy na implementaci BankID už vyloženě čekají. „Největší výhodou BankID je z pohledu uživatele pohodlí a rychlost. Banka mi elektronickou identitu vystaví de facto na počkání a zdarma, nemusím se chodit nechat ověřit na poštu, ani si objednávat nějakou USB flashku nebo token,” vysvětluje Radek Teichmann z MoroSystems hlavní důvod, proč v úspěch BankID věří.

Česká vývojářská společnost MoroSystems je aktuálně partnerem Bankovní identity a.s. a jedná s prvními zákazníky o možné implementaci a zapojení do jejich byznysu. Podle Radka Teichmanna jde především o firmy podléhající regulaci AML nebo KYC, kterým přechod na BankID šetří náklady, nebo alespoň zodpovědnost, spojené s touto povinností ověřování. Jako příklad typického fintechového startupu, který o BankID přemýšlí, uvádí Radek Teichmann peer-to-peer investiční tržiště Bondster.

„BankID bude v první fázi spíše doplněním stávajících možností přihlašování, kterým firmy budou chtít ukázat, že jsou napřed, že jsou cool. V druhé fázi se domnívám, že na BankID přejdou firmy, které se chtějí zbavit povinnosti ověřovat AML, případně firmy, kde řeší digitální podpisy. A třetí fáze bude, kde budou vznikat zajímavé nápady a spojení, které už teď například v zahraničí fungují,” popisuje svůj pohled na postupné rozšiřování Teichmann.

Pokud by se bankovní identitu podařilo rozšířit v českém prostředí, otevřely by se dveře zajímavým scénářům digitalizace. Mohlo by jít o spojení hypotečního a realitního trhu, kdy při pořízení bytu běžně dochází k procesům, které zabírají dny nebo týdny. S BankID by v extrémním případě mohlo být možné zařídit nákup bytu včetně sjednání hypotéky a podpisu všech dokumentů během několika kliknutí. Zajímavou možnost nabízí i ověřování identit diskutujících pod články internetových médií, které jsou stále častěji nuceny diskuzní fóra rušit, protože jako provozovatelé nezvládají jejich administraci. Oblastí pro revoluci se rýsuje stále více a zdá se, že Česko úspěšné míří do 21. století.

Foto: zdroj Unsplash