Čeněk Stýblo patří ke špičce českého YouTube, kde se s kolegou Erikem Meldikem proslavili jako ViralBrothers. Čeněk natáčení pranků a dalšího zábavného obsahu po devíti letech opustil a vykročil na cestu startupisty. Letos založil hned dva projekty - prvním je firma vyrábějící pálivé omáčky Hot-Bee, druhým investiční aplikace do nadějných talentů Ikiseq. Své úspěchy i neúspěchy zároveň dokumentuje na svém YouTube kanálu v pořadu „Miliony nebo Bankrot?” (v ostřejší verzi „Ranec nebo S*anec?”) a podle prvních náznaků to vypadá spíše na ten ranec.

Od debilních keců k dokumentům o podnikání

Čeňku, já si vás jasně vybavuji z videí typu Debilní kecy holek nebo Pražáků. Tím jste odstartoval svou kariéru na YouTube v roce 2011, ale dál mě vaše tvorba docela míjela, ačkoliv s Erikem dlouhodobě patříte mezi nejúspěšnější české youtubery. O to víc mě překvapilo, když mi po letech YouTube doporučil váš nový pořad Miliony nebo Bankrot. Než se dostaneme k jeho obsahu, jakou cestu jste od roku 2011 ušel?

S Erikem jsme začínali právě u Debilních keců. Vyzkoušeli jsme to, bavilo nás to, a tak jsme v tom pokračovali. Postupně jsme začali přemýšlet o tom, že půjdeme do světa. Bylo jasné, že s mluveným zábavným pořadem ve světě neprorazíme, takže jsme začali točit pranky. A to dlouhou dobu jelo. Nedávno jsme ten koncept zkusili ještě oživit ve ViralBrothers Show, kde jsme s Erikem podstupovali různé extrémní výzvy, měnili účesy, byla to zábava hlavně pro děcka. Po chvíli jsem si ale uvědomil, že to děláme jen kvůli penězům a vlastně mě to nebavilo. A tak jsem začal hledat něco nového.

Jak se po devíti letech natáčení pranků hledá něco nového?

Videa jsme ke konci netočili každý den, takže jsem měl docela dost času věnovat se jiným věcem. Mám rád podnikání, biohacking a různé experimenty ohledně zdraví, přerušovaného hladovění a otužování. Přišlo mi, že doba se změnila a lidé už jsou připraveni na podobný typ obsahu. Takové video si teď klidně pustí stovky tisíc lidí, to dřív určitě nebylo. Dlouho jsme honili jen sledovanost, ale já jsem se rozhodl soustředit na to, co baví mě, a dělat kvalitnější obsah.

Pustíte si někdy svoje stará videa? Dobrý, nebo špatný?

Vůbec na ně nekoukám. Občas to někdo přede mnou teda pustí, někdy se docela divím, co že jsme to vlastně točili. Za ty roky máme stovky a stovky vydaných videí, takže tam je velké rozpětí toho, co bylo dobré a co byl úplný odpad. Ale některá videa jsou nestárnoucí - Pražáci budou fungovat i za deset let.

Já pranky vnímám jako takový jednorázový zábavný obsah na zabití času ve vlaku. Dá se tento obsah nějak dlouhodobě rozvíjet?

Pranky jsou hlavně trendová záležitost, chvilku to fungovalo a byla na tom velká sledovanost. Teď to ale dělají všichni a je to vlastně nuda. Já jsem toto téma vyčerpal, přestalo mě to bavit a hledal jsem si sám pro sebe novou výzvu. A našel jsem obsah, který mě bude bavit a lidem něco předávat.

Co je ta nová výzva?

Dostal jsem se do životní do situace, kdy se mi všechno tak nějak spojilo, a začal jsem natáčet dokumentární videa o dvou začínajících projektech.

Jak se z Youtubera stane dokumentarista-podnikatel?

Asi jsem pořád hlavně youtuber. To slovo má teď častěji negativní kontext, hlavně pro starší lidi, kteří si hned představí své děti, jak sledují nějaké blbosti. Vlastně nevím, jestli jsem dokumentarista. Baví mě podnikání a rád jsem si o tom četl nebo koukal na dokumenty. Teď jsem se do toho sám pustil a natáčím o svém podnikání videa. Mám rád budování věcí od nuly, z toho mám vždy skvělý pocit. Třeba když se mi povedlo vybudovat úplně nový YouTube kanál, kde před třemi měsíci mělo video jen dva tisíce zhlédnutí. Teď jsou to stovky tisíc.

Řekněte mi, jaký je mezi námi rozdíl? Já také nesnídám, otužuji se a mám rád kryptoměny. Video bych si o tom ale netroufnul natočit, zatímco vy jste jen na YouTube vydělal 40 milionů korun, pokud si to správně pamatuji.

V první řadě bych to rád upřesnil. Je to 40 milionů za celou kariéru na YouTube za skoro deset let. Z toho jsou 10 milionů daně, spousta peněz padlo na život, cestování a vybavení. Určitě to není o tom, že mám někde 40 mega v hotovosti. S Erikem jsme za kariéru měli 5 miliard zhlédnutí, takže nějaké peníze jsme vydělali. To nejdůležitější jsou ale zkušenosti. Dlouho jsme studovali psychologii toho, co mají lidi rádi, a s každým videem jsme se učili.

Cracknuli jsme vlastně algoritmus YouTube a já vím, jak video postavit, jak udělat náhledový obrázek a název, abych dosáhl půl milionu zhlédnutí. A to i přesto, že točím třeba o Wim Hofovi a otužování, tedy žádné mainstreamové téma.

Dobře, to je ta technická stránka úspěchu. Já jsem spíš myslel, že mám vyloženě blok říkat ve videu lidem o něčem, v čem nejsem úplně expert.

Já na videích říkám hlavně svoje zkušenosti, nehraju si na experta. Ale jinak to není asi o mně, to je o vás. Asi tam musí být něco vrozeného, kdy lidi chtějí tvořit a zároveň se o to i podělit. Nějaké zkušenosti jsem za život nabral a myslím, že mám co lidem předat.

Chilli omáčky za 1,7 milionu

Pojďme se tedy podívat na ty dva projekty. Jak si vedou omáčky Hot-Bee?

Počkejte, hned to zkontroluju (smích). Zbývá nám prodat 796 lahviček z 10 tisíc. Takže máme za 15 dnů skoro vyprodáno. Chtěli jsme to sice prodat za jeden večer, ale to byl hodně ambiciózní cíl. Tak to ale prostě mám - dát si vysoké cíle a doufat v to nejlepší. Nakonec jsme to vyhodnotili jako extrémní úspěch, protože za dva měsíce jsme vybudovali firmu, kam jsme se společníkem nainvestovali každý po 700 tisících. Teď už máme investici splacenou a můžeme jen využít potenciál růstu.

Na fotce Čeněk Stýblo se spoluzakladatelem Hot-Bee Martinem Kuchařem.

Bude Hot-Bee v produkci pokračovat?

Sbíráme teď feedback od zákazníků a řekl bych, že 90 až 95 procent jich je spokojených až nadšených. Musíme teď ale zjistit, jestli jsou lidé ochotni si omáčky kupovat pravidelně. Prvotní boom byl určitě poháněn zvědavostí lidí, kteří naši reality show sledovali a chtěli Hot-Bee ochutnat, ale to nemusí fungovat dlouhodobě.

Plánujete dostat omáčky třeba do supermarketů?

O tom vedeme debatu. Včera jsme spustili spolupráci s pizzerií Vosíme.cz, která má deset poboček. Udělali nám naši pizzu Hot-Bee a omáčku si k ní můžete i koupit. Je to první test spolupráce, jestli by restaurace chtěly mít naše lahvičky na stole. O velkoobchodu teď přemýšlíme, ale možná půjdeme cestou jako třeba Gymshark a zaměříme se na prodej přímo pro zákazníky, než abychom se cpali do řetězců, které nás sedřou na marži.

Kdo bude nadále vést Hot-Bee?

Je to pro mě srdcová záležitost a nemám ambici udělat rychlý exit a značku výhledově prodat. Teď jsme ve vedení dva, já vedu marketing a Martin (Martin Kuchař je spoluzakladatel Hot-Bee - pozn. redakce) se věnuje výrobě. Jestli se bude dařit do budoucna, tak je možné všechno.

Pojďme se podívat na druhý projekt. Včera jsem si proklikal testovací aplikaci a pochopil jsem, že jde o platformu umožňující investovat do nadějných talentů výměnou za podíl na jejich budoucích příjmech. V čem je unikátnost tohoto modelu?

Ještě nikdy lidstvo nemělo možnost investovat přímo do lidí a jejich potenciálu. Jsou tu akcie, nedávno přišly crowdsourcingové platformy, kde lze investovat do určitého projektu, ale nikoliv přímo do lidí. Vezměme si například tenistu - je mu 17 let, má talent a přemýšlí, jestli skončit nebo pokračovat v kariéře. Potřebuje milion korun na trenéra a za tuto částku přes Ikiseq nabídne 20 procent svých budoucích příjmů. A já jako investor si část tohoto podílu mohu koupit, stejně jako mi to umožňuje akcie firmy.

Jaký je rozdíl třeba proti Zonky?

Zonky půjčuje za úrok, takže jako investor vím, že za své peníze dostanu určitou částku, ale ani o korunu víc. My nijak neomezujeme výši toho, co se investorům vrátí. Takže pokud trefíte správný talent, může vaše investice mít za pět let výnosnost sto nebo tisíc procent.

Zakládající tým startupu Ikiseq - zleva Petr Václavek, Ondřej Novotný a Čeněk Stýblo.

Co vnímáte jako největší výzvu?

Plánujeme náš nápad spustit nejdřív v Česku a vyladit byznys model. Naše ambice je ale expandovat do světa. Tam bude největší výzvou překonat rozdílnost právních prostředí, což není nepřekonatelný problém, ale bude to stát hodně peněz.

Jako investor bych se určitě ptal, jak moc mohu těm lidem věřit. Když investuji do mladého tenisty, jakou mám jistotu, že se se mnou bude spravedlivě dělit o podíl z příjmů? Minimálně tady v Česku jsme na hledání cestiček přeci koumáci.

Ono to zas tak nové není. Někdo může nabídnout jen jedno procento svého příjmu, někdo dvacet. Jiný se upíše na sedm let, někdo jen na rok. To je běžná praxe skautů hledajících sportovní talenty nebo vydavatelství, která si berou podíl na příjmech zpěváků či kapel. My to sjednotíme a rozšíříme, takže nemusí jít jen o hokej, fotbal, tenis a muziku. U nás dostane šanci třeba nadějný TikToker a mnoho dalších talentů, kteří by jinde šanci prorazit nedostali a časem oni i jejich talent zapadli.

Kdo za tímto projektem stojí? Jestli si správně pamatuji, toto nebyl původně váš nápad.

Máte pravdu. Já a Ondra Novotný (majitel a hlavní tvář Oktagon MMA - pozn. redakce) jsme se připojili do týmu k Petrovi Václavkovi, který s tímto nápadem přišel, na základě doporučení. Na nabídku jsme kývli a rozhodli se pomoct tento projekt posunout.

Aplikace si vyvíjíte sami?

Ano, máme in-house vývojářský tým.

Nabíráte v současné době vývojáře?

Popravdě nenabíráme. Máme tak velkou podporu od fanoušků na YouTube a lidí z okolí, že nám spolupráci nabízí bezplatně jen za to, že mohou být u toho.

Kdy aplikaci spustíte?

V březnu 2021. Právě teď dokončujeme vývoj a s pomocí zpětné vazby od fanoušků YouTube Show aplikaci upravujeme. A samozřejmě s nimi sdílíme své hledání cesty a budování něčeho nového.

V čem vidíte největší rozdíl mezi výrobou omáček a vývojem aplikace?

Omáčky jsou hmatatelný produkt, který lze rychle vymyslet, vyrobit a začít prodávat. Za pár měsíců jsme firmu překlopili do černých čísel. Budování startupu je ale práce na roky. Jasně, za chvilku bude hotová aplikace, ale než budeme mít první zákazníky a začneme jednat třeba s investory, to bude chvilku trvat.

Co vás víc baví?

Začal jsem omáčkami, kvůli těm vlastně celá show vznikla. Těm jsem se velmi intenzivně věnoval, řešil spousty telefonů a dával tomu zhruba 90 procent svého času. Postupně jsem přibral i startup, kde jedeme klidnějším tempem. Ale baví mě určitě kombinace obou projektů právě proto, že jsou tak rozdílné.

Teleshopping na Instagramu dělat nebudu

Když si vezmu, že současně budujete dvě firmy, a ještě o tom natáčíte dokument, nejde tvorba videí na úkor kvality podnikání?

V obou projektech jsem se zkušenými lidmi, kteří jsou zaměření na byznys. Já si hlídám příběh a vymýšlím, jak to poutavě představit lidem. Určitě bych sám nezvládl dělat YouTube a podnikat, ale máme rozdělené úkoly a já mám prostor se soustředit na natáčení a marketing.

Cenzurujete ve videích?

Vždycky natočíme tři až čtyři hodiny materiálu, použijeme jen 20 minut. Nic extra ale necenzurujeme. Necháváme dokonce i ostřejší slovník, ať je to autentické a vypadáme lidštěji (smích). Nikdo přece nevěří tomu, že je všechno jen pozitivní.

Plánujete do budoucna nabídnout své jméno a zkušenosti s úspěchem na YouTube jiným firmám?

Kdysi jsem dělal hodně reklam cizím firmám, ale mě už to přijde trapné a řekl jsem si, že nikomu reklamu dělat nebudu. Nikdy jsem žádnou neudělal ani na Instagram, naopak se směju třeba MMA zápasníkům, kteří dělají teleshopping na zubní kartáčky a já nevím co. Sice za mnou chodí firmy, ale nemám čas ani motivaci. Řekl jsem si, že propagovat budu jen svoje věci, takže kdyby mi někdo nabídnul 30 procent firmy, asi bych o tom přemýšlel, ale to se ještě nestalo.

Jak se díváte na YouTube jako platformu? Chová se fér k autorům?

YouTube mi určitě nepřijde nefér. Dělí se s autory snad o 40 nebo 50 procent příjmů a mají tu platformu skvěle postavenou. Nemusí nic tvořit a lidé pro ně makají a obsah jim vytváří. Pro Google je to geniálně vymyšlené, dostatečně na to, aby to 10 let fungovalo. A jestli se to tvůrcům nelíbí, tak tam být nemusí. Sám třeba nevydělávám peníze na příjmu reklam z Youtube. Vemte si, že jsem zveřejnil pár videí a prodal omáčky za skoro dva miliony - ani korunu jsem nedal na marketing a ještě mi YouTube platil za reklamu. Na YouTube jsem vyrostl a nemám s tím problém.

Co budete dělat za rok, za dva? Budete dál točit?

To netuším, před rokem bych určitě neřekl, že dnes budu točit dokumenty. Na YouTube všechno funguje tak rok dva a uvidíme, jak dlouho budou Miliony nebo Bankrot bavit lidi a držet i moji pozornost.

A mimochodem, kde je konec Erikovi?

Erik je doma (smích). Když jsme ukončili ViralBrothers, tak si ten kanál nechal, že v tom bude nějak pokračovat. Teď je aktivní hlavně na Instagramu. Založil si i YouTube kanál v angličtině, kde se věnuje investování.

Foto: Čeněk Stýblo