Válka s drogami s sebou spláchla i psychedelika, která přitom mohou být užitečná ve zdravotnictví, míní Václav Štrupl z Mitonu. Zakladatel H1 či Bonami má coby partner původem jablonecké investiční skupiny na starost nedávno vzniklý fond Psychonauts, který se zaměřuje na projekty z oblasti duševního zdraví. Právě do něj je podle Štrupla nyní ten správný čas investovat. V rozhovoru pro SJ.News promluvil i o vlastních zkušenostech s psychedeliky nebo investičních aktivitách Mitonu.
Psychedelika chápe jako technologii, která může pomoci při řešení přibývajících problémů v oblasti duševního zdraví. Globálně má v západní společnosti podle různých studií mezi 25 a 50 procenty lidí reálný problém z oblasti duševního zdraví a podle Václava Štrupla z investiční skupiny Miton je načase přemýšlet o dekriminalizaci některých látek, které podle klinických studií nejen že nejsou nebezpečné, ale mohou výrazně pomoci při léčebných účelech.
I proto si myslí, že je ten správný čas investovat do projektů v oblasti duševního zdraví. Tak jako to činí v rámci fondu Psychonauts, který Miton otevřel na podzim roku 2020. Aktuálně do něj spadají čtyři firmy:
- Psyon - první psychedelická klinika v Česku. Nabízí například asistovanou psychoterapii s využitím ketaminu,
- VOS.Health - mobilní aplikace, která pomáhá uživatelům reflektovat jejich duševní stav a nabízí případná řešení při potížích,
- Wavepaths - původně londýnský startup, který nabízí hluboký relaxační zážitek za pomoci počítačově generované hudby,
- Terap.io - aplikace pro online terapie.
A jaké má sám Václav Štrupl zkušenosti s psychedeliky? „Jedině pozitivní,” říká v rozhovoru pro SJ.News, ve kterém také například prozradil, že cestoval do Kolumbie za ayuahuascou, tedy halucinogenním lektvarem připravovaným z liány v Jižní Americe. „Psychedelika dovedou nabídnout žitou zkušenost, vytáhnout člověka z hlavy. Je to nekompromisní celotělový prožitek, a když je dobře provedený, tak má obrovský potenciál,” dodává.
Jak se vám v loňském roce dařilo z hlediska fondu Psychonauts?
Loňský rok byl ve znamení obdělávání našeho stávajícího portfolia. Neudělali jsme žádné nové externí investice, ani jsme je neměli v plánu. Pouze jsme udělali jednu plánovanou navazující investici v rámci interního kola do Psyonu, což je psychedelická klinika, jediná tohoto typu ve střední Evropě. Tam jsme velmi spokojeni s výsledky, dokonce nyní zdvojnásobujeme kapacitu. I když to bohužel na druhou stranu znamená, že existuje přetlak lidí, kteří tuhle službu potřebují.
Po covidu hodně přibývá psychických obtíží, obzvlášť lidí s depresemi a úzkostmi. To je jeden vliv, se kterým se potýkáme. Dalším je korekce valuací a útlum byznysu jako takového. Kvůli tomu je dnes těžší sehnat peníze, investiční aktivita se zastavila. Nicméně třeba u Vos.health jsme udělali úspěšné investiční kolo a myslím, že tam je to dobré jak valuací, tak trakcí té appky. Ukazuje to, že když je něco smysluplné a má to dobrý směr a potenciál, tak se i v dnešní době, která je vážně složitá, dá pořád získat peníze z investic. Celkově jsme ale v uplynulém roce především opečovávali stávající projekty a dnešní doba, která je velmi specifická, na nás nedopadla ani tak silně.
Řekl byste, že současná doba nahrává přesně tomuto odvětví, kterému se Miton Psychonauts věnuje?
Teď je správný čas investovat do projektů v oblasti duševního zdraví. Skoro bych to řekl ještě víc alarmisticky: Je potřeba hledat řešení nepříznivých trendů. Globálně má v západní společnosti mezi 25 a 50 procenty lidí nějakou psychopatologii, tedy mají reálný problém z oblasti duševního zdraví. Psychologové a psychiatři vám řeknou, že zvlášť v posledních třech čtyřech letech se celá společnost posunula o takový stupínek, kdy velká část lidí, kteří by se předtím považovali za úplně zdravé, mají dnes nějaké latentní problémy. Ti, kteří měli lehčí deprese, jsou už dnes často medikovaní a stojí fronty na psychiatry. A lidé, kteří byli na soustavné léčbě, dnes často musejí být i hospitalizovaní. Připomeňme, že v České republice je psychologická a psychiatrická péče podfinancovaná a máme nedostatek lékařů a zařízení. Proto podle mě nastává doba, kdy je potřeba hledat řešení, jak tento trend zastavit či zvrátit.
Samozřejmě si kladu otázku, jakou roli v tom můžou hrát technologie, protože v Mitonu přicházíme primárně od technologických startupů. V tomto případě pro mě však technologie neznamenají jenom internet nebo mobil, ale celkově i výzkum či psychedelika, kterým se v rámci Psychonauts věnuji nejvíc. Byť tyto substance v našem pojetí navazujeme i na klasické technologie, třeba v podobě vzdáleného monitoringu pacientů prostřednictvím chytrých zařízení. Do toho vstupuje boom umělé inteligence, což je velikánská příležitost.
Budeme hledat způsoby, jak nové technologie využít ve svůj prospěch. U duševního zdraví je to však komplikované, protože právě technologie jsou často zdrojem oněch problémů. Vyřešit to, je jednou z našich výzev.
Jak vám jde, případně nejde, v těchto snahách naproti česká legislativa? Posouvá se někam například v otázce legalizace psychedelik k léčebným účelům?
Posouvá se pomalu. Z byznysu jsme zvyklí na to, že jdou věci rychle, a tady najednou narážíme na silně regulované prostředí. Oproti klasickým odvětvím je tohle velmi pomalé, navíc jsme závislí na globální cestě, neboť takové věci se často kopírují ze Spojených států nebo evropských agentur.
U většiny látek, ve kterých spatřujeme potenciál, se s Psyonem zapojujeme do klinických studií. Právě abychom přispěli k tomu, že se z nich v první fázi stane alespoň legální léčivo. Samozřejmě v nějakém bezpečném rámci, za asistence vyškoleného terapeuta. Tak aby později mohlo třeba dojít i k dekriminalizaci ve smyslu, že si se svým vědomím můžu v nějakém rozumném množství dělat v podstatě, co chci.
V Psyonu v současnosti pracujeme jenom s ketaminem, což je legální látka, anestetikum, a velmi pomáhá lidem s některými obtížemi. Snažíme se ale bojovat na mnoha frontách. Například jsme v rámci českého předsednictví v Evropské unii, jehož jedním z ústředních témat bylo právě duševní zdraví, podporovali různé iniciativy v Bruselu, podporujeme Nadační fond pro výzkum psychedelik, vytvořili jsme neveřejný minifond pro lidi, kteří si nemohou dovolit psychedelicky asistovanou psychoterapii, a těm sponzorujeme léčbu. Jsme unikátní v tom, že Psyon spolupracuje s veřejnými zdravotními pojišťovnami, díky čemuž nyní 90 procent klientů za péči zaplatí zhruba 7 tisíc korun oproti původním 25 tisícům. Lidé, kteří si nemohou dovolit ani sníženou částku, mají navíc k dispozici Mitonem spolusponzorovaný fond.
Jak vysvětlit ten rozpor, kdy jsou dané látky ilegální, a přitom podle vás dovedou výrazně pomoci lidem s jejich duševním zdravím?
Základní problém je, že v 70. letech po éře hippies proběhl velký obrat, co se týče těchto látek. Establishment se z mého pohledu začal bránit něčemu, co neznal. Celá ta válka s drogami byl jen perzekuční nástroj na potlačování různých menšin. S tím nesouhlasím. Uznávám, že jsou látky, které mají větší škodlivost nebo závislostní potenciál, jenže to s sebou spláchlo právě i ta psychedelika, která nenaplňují atributy toho, proč by měla být v nejpřísněji regulované škatulce na seznamu zakázaných látek.
Z hlediska neurotoxicity se tou látkou v podstatě nejde předávkovat, nejde na ní být závislý, a když si to někdo vyzkouší, tak zjistí, že to ani není zážitek, do kterého by chtěl jít zítra zase. Definice této nejpřísněji kontrolované skupiny zároveň říká, že to jsou látky, které nemají žádný léčebný potenciál. Studie, na nichž se podílíme, a které musí být schválené všemi příslušnými autoritami, však typicky ukazují, že ta látka je nejenom bezpečná, ale pomáhá lidem s nějakou diagnózou.
Když jsou tyto studie hotové, co následuje pak?
Jakmile subjekty, které tyto studie provádějí, mají v ruce evidenci, tak mohou přijít zpátky za regulátory a říct, že by bylo na místě změnit stav, například je přesunout do jiné skupiny a zároveň umožnit z nich udělat třeba i legální léčivo.
Ve světě se pak dějí ještě jiné iniciativy, které jdou jinou cestou. Například se snaží o dekriminalizaci prostřednictvím referend, tak aby například nebylo trestné, když si člověk v lese pro svoje vlastní užití nasbírá pár houbiček. Vážně se totiž ukazuje, že psychedelické látky pomáhají u konkrétních chorob velmi dobře a že k nim není alternativa.
Čeho například se to týká?
Je to například v paliativní péči nebo u těžkých onkologických nálezů, kdy už člověk ví, že zemře, a má úzkost nebo depresi. Tam se psychedelická terapie ukazuje jako velmi úspěšná a potentní. V USA je zase velkým tématem posttraumatická stresová porucha u válečných veteránů, kdy se ukazuje, že asistovaná terapie s MDMA (v ČR slangově známé jako Extáze - pozn. red.) je dnes zdaleka nejúspěšnější mezi vším, co se nabízí.
PŘEČTĚTE SI: Ztráta motivace či vyhoření. Noční můry HR manažerů zahání investice do duševního zdraví zaměstnanců
Jak si v tomto klimatu vede konkrétně již zmíněná psychedelická klinika Psyon?
Zrovna včera (pondělí 27. února – pozn. red.) přišla zpráva, že jsme zdvojnásobili kapacitu našich prostor na Praze 6, čili jsme přidali druhou polovinu budovy, jež byla zkolaudována jako zdravotnické zařízení. Tím přidáváme počet slotů pro lidi, kteří mohou projít zmíněnou ketaminem asistovanou terapií. Začínali jsme s jednotkami lidí měsíčně a teď jsou to vyšší desítky. Celkem už jich přišlo na tři sta. Úspěšnost je mimochodem skvělá – u více než 70 procent těchto lidí měla léčba dlouhodobý signifikantní efekt. Zároveň se nám rozjíždí některé studie, se kterými za námi přichází zahraniční sponzoři a firmy, a my jim pak předáváme výsledky výzkumů.
Myslím, že až si tohle všechno sedne - a už se tomu hodně blížíme - tak se budeme bavit i o nějaké expanzi, protože náš model je dost unikátní a byla by škoda zůstat u jedné budovy někde v Praze. Rádi bychom tuto službu dělali dostupnější i pro lidi z regionů, třeba v krajích, a zároveň zvali zahraniční klienty, případně se vydali i za hranice. Například v Británii je podobná klinika, která si ovšem za tuto léčbu účtuje šest tisíc liber (160 tis. Kč), což ji dělá pro řadu nemocných absolutně nedostupnou. U nás se platí v rozmezí od pěti do deseti tisíc korun, zbytek hradí pojišťovna.
Jaké látky a kdy by mohly přibýt na seznam služeb nabízených v Psyonu?
Nejblíže je právě MDMA. Ve Spojených státech je už ve finální fázi klinických studií právě pro indikaci pro posttraumatickou stresovou poruchu. Věří se, že v příštím až přespříštím roce by mohl být celý proces dokončen a dojít ke schválení k léčení. V závěsu za tím je psilocybin, účinná látka z lysohlávek. U něho už se také blíží do třetí fáze klinických studií, tam je to podle mě ještě tak na tři až pět let.
Jaké jsou vaše vlastní zkušenosti s psychedeliky?
Jen pozitivní. Rád experimentuji s různými nástroji sebepoznání, a teď nemyslím jen psychedelika, ale obecně cokoli, jak na sobě pracovat. A psychedelika dovedou nabídnout žitou zkušenost, vytáhnout člověka z hlavy. Je to nekompromisní celotělový prožitek, a když je dobře provedený, to znamená má správnou přípravu, bezpečné prostředí a vůbec ten moment, v jakém do něj člověk vstupuje, tak má obrovský potenciál. A to nejen v léčení, ale vůbec v osobním rozvoji, nahlédnutí sebe i společnosti.
Zkušenost mám například s ketaminem. Díky bohu jsou různá místa po světě, kde je legální tyto látky vyzkoušet. Například jsem byl v Kolumbii cestovat za ayahuascou, kde ji podávají místní původní obyvatelé. To je ještě jiný typ zkušenosti, protože tam s tou látkou pracují ve svém tradičním pojetí, řekněme šamansky. Každopádně všechny tyto zkušenosti pro mě byly hodnotné.
Co si myslíte o microdosingu, tedy podávání LSD či psilocybinu v nízkých, ale účinných dávkách, který právě v byznysovém prostředí nabývá na popularitě?
Tam tu zkušenost nemám. Myslím si, že teď kolem toho proběhl velký humbuk, ale že neexistuje silná evidence na efekty. Ale tohle nikdy nebylo téma, do kterého bych se ponořil. Na druhou stranu postřehy lidí, kteří si tím prošli, ukazují, že to může mít velké přínosy, ať už na snížení depresivity, tak zvýšení kreativity. U podobných případů si říkám, jestli není tak trochu jedno, jak přesně se dají efekty změřit, pointa je, že se ten člověk cítí lépe.
Podle mě je ale důležité, co v tom člověk hledá. A zrovna microdosing byl hodně spojovaný s výkonnostním pojetím – navyšování produktivity, kreativity a prostě ze sebe ještě vyždímat víc. Může to být relevantní cíl, ale mně připadá, že toho už kolem sebe máme hodně. Všechny ty nástroje na time management… Trochu jsme tímhle způsobem poškodili ten známý biohacking ve smyslu hackni se co nejefektivněji, abys ze sebe mohl vydat víc. Jenže moje zkušenost je taková, že by lidé často spíš potřebovali dovolit si rozvíjet to, aby na sebe byli hodnější a netlačili se tak do toho, co třeba není pro ně.
PŘEČTĚTE SI: Soulmates Ventures a Purple Ventures sází na zdraví. VOS.health posílají 36 milionů počáteční investici
Jak se daří dalším projektům v portfoliu Psychonaut?
Jedou si každý svým tempem. VOS.Health byl v posledních měsících velmi úspěšný, výborně roste. Ale je to zase trochu jiný příběh, je to aplikace do kapsy, která může zejména mladým lidem zprostředkovávat nějaký první krok k sebeuvědomování. Učí je, aby se místo sjíždění TikToku nebo Snapchatu ptali sebe sama, jak se cítí. Integrujeme tam už i nějaké služby umělé inteligence, aby to mohlo jít víc do hloubky a naškálovat se. Očekávám, že třeba v druhé polovině příštího roku by mohlo být další investiční kolo, aby bylo možné škálovat víc do světa.
Obecně jsem velmi otevřený tomu, co přichází, ale neplánuji teď nějak agresivně přidávat další projekty, další investice. Je to dost limitované i mým časem, takže je to i o tom, abych se všem těm lidem a projektům dokázal věnovat.
A jak se má londýnský Wavepaths?
Wavepaths začal jako londýnská firma, teď je to fully-remote společnost. Což je také zajímavý příběh v tom, jak lze organizaci udělat tak, že jsou lidé rozprsklí po celé Evropě. Mendel Kaelen, zakladatel a CEO a jeden z předních psychedelických výzkumníků přesídlil v době covidu do Portugalska a už tam zůstal.
Klíčovým produktem Wavepaths je asistovaná psychoterapie, ve které hraje obrovskou roli hudba. V tomto případě je vytvářená z desítek tisíc úryvků skladeb světoznámých skladatelů a podaná pomocí umělé inteligence danému člověku na míru. Myslím, že Wavepaths s tímto předběhlo dobu, začínali před pěti lety, kdy se o něčem takovém ještě nemluvilo, teď jsou všude texty, obrázky nebo hudba generované umělou inteligencí, ale ve Wavepaths už je pět let odpracováno a jejich podíl na trhu je velký.
Tam se rovněž očekává nějaký další pozvolný růst a obsazování trhu a zároveň tam probíhá další výzkum produktu, protože se ukazuje, že když je hudba vytvořená člověku na míru, tak má tato zkušenost obrovský potenciál, a to i bez jakýchkoli psychedelik. Hodně se tam pracuje s tzv. deep listening experiences, tedy že je potřeba si udělat čas, nic nedělat, zavřít si oči a jenom si pustit tenhle typ hudby, která může reagovat na aktuální prožívání člověka skrz biofeedback a dokáže ho dostat do stavu, který má sám o sobě terapeutický nebo hluboce relaxační potenciál. A nemusí u toho konzumovat žádnou látku.
Jak byste zhodnotil loňský rok z pohledu Mitonu? Obzvlášť s přihlédnutím k současnému turbulentnímu období.
Naštěstí máme velmi diverzifikované portfolio z různých segmentů. Některé mohou být krizí dotčené víc, některé jsou naopak acyklické a to, že lidé mají méně peněz nebo je vysoká inflace, jim vlastně prospívá. Nejvíc ze všeho bych řekl, že to období je vlastně očistné. Teď jsme dvanáct let žili v době, která vykazovala permanentní růst, valuace se dostaly strašně vysoko a stačilo mít hezky naleštěnou prezentaci a už se raisovaly často desítky milionů dolarů. Myslím si, že opravdu kvalitní, dobře vedený projekt s dobrým týmem krizi přežije a může naopak profitovat. Je potřeba se zaměřit na důležité priority a ořezat nepotřebné. Některé firmy asi popadají, ale znovu opakuji, že pro celý trh to bude spíše očistné.
My se snažíme svým firmám předat nějakou zkušenost, kterou jsme nabrali už v předchozích krizových obdobích. Třeba že je potřeba mít delší runway, že už to není jen o růstu a obratu, ale i o nějaké profitabilitě. Nejsme z toho teď nijak otrávení a zároveň máme to štěstí, že pracujeme jen s vlastními penězi, nemáme žádný fond, žádné externí investory, a tak nás nic netlačí to teď rozinvestovat. Můžeme si dovolit investiční aktivitu snížit a o to víc se věnovat aktuálnímu portfoliu, kde nevidím žádné velké potíže.
Takže máme očekávat spíš utlumení investic z vaší strany?
Investiční aktivita se snížila už loni, kdy jsme v podstatě dělali jen následné investice v aktuálním portfoliu. Tam dobře známe týmy a vidíme, jak se firmám daří a že jsou na dobré cestě. Zároveň vidíme zvýšenou aktivitu kolem AI a dá se čekat, že tam se nějaké investice dělat budou, ale pořád je to opatrnější, než to bylo dva roky dozadu. Nikdo nemá křišťálovou kouli a myslíme si, že krize ještě nějaký čas potrvá, ale třeba v druhé polovině letošního roku už by se ta aktivita mohla zase začít ohřívat. Jen je tam ještě strašně moc neznámých.
