Potenciál 3D tisku zůstává nevyužitý. Změnit to chce společnost Dolphin Printer v čele s Danielem Puchtou, která vyvíjí program Virtual Printer. Autoři věří, že absence softwaru umožňujícího snadný tisk kvalitních produktů je jedním z důvodů, proč se technologie dosud masivně neužívá.
Dnes se 3D tisk uplatňuje v průmyslu ve výrobě prototypů a součástek a ve zdravotnictví ve výrobě implantátů a pomůcek. V Evropě využívá technologii průměrně 5 procent firem. „Zájem o 3D tisk celosvětově roste. Věřím, že v blízké budoucnosti budeme běžně tisknout kompletní koncové produkty. V Česku máme první vlaštovky: líbí se mi například projekt MyCello (elektrické violoncello). Stále se ale jedná o zakázkovou kusovou výrobu. 3D tisk by mohl být revoluční technologií pro průmyslovou produkci,” tvrdí Daniel Puchta pro SJ News. „K tisku z živých buněk jsem skeptický,” doplňuje.
Implementaci 3D tisku do průmyslové výroby omezují možnosti dostupných softwarů. Pro běžný tisk produktů bez zvláštních požadavků postačuje výchozí nastavení tisku. Ovšem kvalitní výrobek dnes vytiskne pouze specialista, který testuje, jak produkt ideálně zkonstruovat a jak tisk nastavit. Tím se výroba zpomaluje a prodražuje. „Modely produktů, které budou namáhány, je třeba optimalizovat a vybrat pro ně ideální nastavení, bavíme se o stovkách parametrů,” popisuje situaci Puchta. „Vytváříme software, který model dokáže na základě požadavků uživatele odbavit sám a lépe a ušetří i několik dní experimentování a příprav,” říká.
Nápad Puchta získal na praxích v rámci studia na Vysokém učení technickém v Brně. „Ve firmách, kterými jsem prošel, se 3D tisk využíval zřídka, někde k němu dokonce panoval odpor. Byl jsem si vědom jeho potenciálu a štvalo mě, že zůstával nevyužit,” vypráví. V roce 2020 se proto pustil do vývoje uživatelsky přátelské tiskárny, která by zároveň obstála v průmyslové výrobě. „Po obměně týmu a konzultacích s odborníky jsem se nakonec rozhodl jít cestou vývoje softwaru,” popisuje. Jeho projekt byl tentýž rok oceněn Cenou podnikavosti studenta VUT, o rok později se umístil v top 30 Vodafone Nápad roku.
Program, který Daniel Puchta spolu se svými třemi kolegy programátory vyvíjí, je doplňkem pro slicer - výchozí software pro 3D tiskárny, pomocí kterého je model převáděn do podoby, které tiskárna rozumí. Existuje několik různých slicerů - Puchtův Virtual Printer pracuje s exportem, tedy se standardizovaným formátem G-code, nezáleží proto, jaký slicer uživatel používá.
Momentálně program umožňuje nastavit různou výšku vrstvy jakékoliv oblasti výtisku, tedy například tisknout vnější obrys nízkou výškou vrstvy a vše ostatní vyšší výškou. Dává tak uživateli možnost vytvořit komplexnější produkty než dosavadní prototypy. „Pro testování jsme e-mailem oslovili dvě české společnosti, které se soustředí na tisk kvalitních dílů, dostali jsme odpovědi od tří. Úspěšnost 150 procent nám ukazuje, že jsme na správné cestě,” směje se zakladatel týmu.
Projekt byl dosud financován z vlastních zdrojů, momentálně autoři hledají seed investora. „Investice v řádech jednotek milionů korun by nám pomohla urychlit vývoj a vytvořit kvalitní marketingovou kampaň cílenou na potenciální klientelu,” vysvětluje Puchta. „Na trhu existují dva konkurenční softwary. Oblíbený SmartSlice byl v letos v dubnu odkoupen výrobcem tiskáren Markforged, čímž se stal nedostupným pro tiskárny jiných výrobců. Licence softwaru Autodesk Netfabb stojí 155 tisíc korun ročně, pro mnohé podniky je taková cena daleko nad jejich rozpočtem. Aktuálně je tu řada zákazníků bez programu, který potřebují. Je to skvělá obchodní příležitost,” doplňuje Puchta.
Zakladatel projektu odhaduje zisky zpočátku v řádech desítek milionů korun, později až ve stovkách milionů korun ročně.
