Společnost Integromat vznikla v Praze v červnu 2016 jako platforma zjednodušující systémové integrace na internetu. Její spoluzakladatel a Chief Technology Officer Patrik Šimek o sobě tvrdí, že je architekt technologického řešení, autor uživatelského rozhraní, ale také tak trochu roztleskávač. Do studia podcastu SCRIPTease přišel povídat nejen o přerodu řešení Integromat ve zcela nový produkt pod značkou Make.com, který je v provozu teprve několik měsíců.
Článek vznikl v rámci spolupráce SJ News a podcastu SCRIPTease. Celou epizodu si můžete poslechnout zde:
„Make.com je vizuální automatizační platforma, která propojuje cloudové služby, jež spolu standardně nekomunikují. Umožňuje tedy zákazníkům vyměňovat data mezi systémy tak, že je to automatizované, a tudíž tam není prostor pro lidskou chybu,“ vysvětluje Šimek.
V praxi to znamená například to, že marketingové oddělení sbírá prostřednictvím několika digitálních kanálů kontakty na perspektivní zákazníky, ty se automaticky propisují do registrů prodejního oddělení, uskutečněné transakce se pak okamžitě zaúčtují ve finančním systému a na skladě se bez dalšího prodlení automaticky objeví nový požadavek na vyskladnění zboží. Make.com tak prakticky umožňuje integrovat a automatizovat obchodní i backoffice procesy napříč celou firmou, horizontálně i vertikálně, bez nutnosti programování.
Firma, v jejímž nejužším vedení Patrik Šimek působí, ještě do letošního jara figurovala na trhu jako Integromat. Restrukturalizace a změna jména navázala na akvizici německou softwarovou společností Celonis, jež se odehrála v říjnu roku 2020. Celková hodnota transakce nebyla zveřejněna, ovšem vedení společnosti Celonis uvedlo, že částka přesahovala hranici 100 milionů amerických dolarů (přibližně 2,5 miliardy korun).
„Za ty roky jsme se naučili, že Make.com, respektive Integromat, neslouží pouze k automatizaci a integraci. Je to platforma, ve které lidé stavějí celé systémy a aplikace. Proto jsme chtěli, aby název odpovídal tomu, co je naší misí – umožnit lidem tvořit a inovovat tak rychle, jak jen to jde. V angličtině říkáme ‚at the speed of their ideas‘ (rychlostí jejich nápadů), a to ve mně neskutečně rezonuje a líbí se mi to,“ popisuje Šimek.
Zákazníci Make.com pocházejí z celého světa a působí ve všech koutech zeměkoule. Stačí vyjmenovat značky jako Meta (provozovatel sociálních sítí Facebook a Instagram), Uber, Cisco či Heineken, a je zřejmé, že česká firma patří mezi světové hráče na poli automatizovaných integrací. Důležité přitom je, že platformu nevyužívají jenom IT specialisté a softwaroví vývojáři, ale i HR či marketingová oddělení.
Jde to i bez programování
Společnost Make.com má v současnosti přibližně 180 zaměstnanců a 600 000 uživatelů, v jejichž IT prostředích se dohromady uskuteční asi 50 000 000 integračních operací denně – takovou operací může být například nahrání dat z jednoho počítačového systému do druhého. Šimek vysvětluje i to, že mezi největší uživatele Make.com patří firma samotná. Vlastní integrace totiž využívá pro mnoho interních i externích procesů, mezi něž se mimo jiné řadí i fakturace zákazníkům. A to je o důvod více, proč udržovat celý systém ve stoprocentní kondici a nepřetržitém provozu.
Velkou výhodou pro koncové uživatele, kteří nemají zkušenost s programováním, je přehledné zobrazení datových toků. „Vizuální zpracování je jedna z nejvíce unikátních vlastností, která nás odlišuje od konkurence. Jde právě i o to, že proces, který je vizualizovaný, popisuje sám sebe. Když se k němu vrátím po půl roce, velmi pravděpodobně pochopím, co jsem chtěl udělat, a nemusím se probírat mnoha řádky kódu, který je v ideálním případě alespoň opatřen komentáři,“ směje se Šimek.
Make.com patří mezi takzvané no-code platformy, tedy nástroje, které různorodá IT řešení zpřístupňují lidem bez rozsáhlejšího vzdělání či zkušeností v oblasti informačních technologií. „Člověk, který Make.com používá, nemusí být ani vývojář, ani z IT. Může být klidně z byznysu, jen by asi měl vědět, co je to API – že je to interface, po kterém spolu aplikace komunikují a předávají si data. Veškerá logika a složitost, třeba to, že má API nějakou hlavičku, autorizaci, encoding, to vše se schovává pod naším kabátem. Pro uživatele je komunikace mezi aplikacemi, tedy že přetáhne nějaká data z bodu A do bodu B, reprezentovaná vizuální cestou,“ doplňuje Šimek.
Data odkudkoliv kamkoliv
Jednotlivé integrace jsou interně tvořeny na základě předpřipravených scénářů, které odpovídají byznysovým potřebám zákazníků. „Náš tým, který má na starosti kvalitu konektorů, používá reálné systémy pro to, aby vyzkoušel, že daná integrace funguje. Vedlejším produktem je šablona, kterou opatříme anotací, a uživatel tak jen vyplní údaje do připravených polí a má téměř hotovo,“ vysvětluje Šimek. „Šablony zákazníka mohou nakopnout a ukázat mu, co může udělat, ale dávají dostatečný prostor pro vlastní řešení. Mnohokrát vidíme, že ta stejná integrace se u tří, čtyř zákazníků vždy liší třeba velikostí a barvou textu, jazykem, a podobně,“ dodává.
Make.com využívá ve svých produktech následující technologie:
Node.js, PostgreSQL, Elasticsearch, MongoDB, RabbitMQ, Redis, Angular
Šimek se rozhovořil i o spolupráci s globální korporací Meta, která služby Make.com využívá. „Několikrát jsme se s nimi potkali osobně, spolupráce se rýsuje několik let. Na úrovni našich IT oddělení proběhlo vzájemně velké ověřování, vše je skutečně korporátně postavené. Od začátku Make.com se od našich zákazníků učíme, jak naši platformu používají. Ona je totiž velmi obecná, konektory se dají rozšiřovat i ze strany klientů. V rámci tzv. low-code rozhraní je možné vytvořit si vlastní parametry, které pak mohou zákazníci buď zveřejnit pro všechny, nebo si je ponechat soukromě. Takže i tímto způsobem se integrace rozšiřují,“ popisuje Šimek.
Zároveň však připouští, že rostoucí množství nabízených integračních řešení (aktuálně se jejich počet pohybuje okolo 1 200) klade nemalé nároky na podporu, dokumentaci a nápravu případných chyb. O již implementované produkty se stará tým o velikosti několika desítek odborníků, v Make.com průběžně škálují tým i s využitím externistů.
Vzhůru do Ameriky
Aktuální vývoj v Make.com směřuje k tomu, aby si zákazníci mohli celý systém naklikat na klíč. „V současné době nabízíme kompletní tvorbu workflow a také no-code databázi. K tomu, abychom tvořili celé aplikace, už nám chybí jen nějaký lákavý nástroj pro stavbu uživatelského rozhraní. V současném Make.com to už možné je, ale vyžaduje to vývojářské znalosti, proto to používáme my sami pro řadu interních projektů,“ vysvětluje Šimek a dodává, že jakmile se tento milník podaří splnit, stane se z Make.com kompletní nástroj pro tvorbu aplikací během několika málo hodin.
Se změnou jména z Integromat na Make.com se pojí i přechod na novou architekturu a také přesun ze serverů u poskytovatele Casablanca INT na pražských Vinohradech. Nové řešení je provozováno v cloudu u Amazonu, což eliminuje dosavadní problémy s vysokou latencí automatizovaných rozhraní vůči systémům hostovaným v USA či Asii. V současné době stále probíhá postupná migrace uživatelů ze starého řešení do nového. „Jedním z důvodů byla i legislativa – zákazníci z Ameriky chtějí, aby jejich data byla tam, zákazníci z Evropy je zase chtějí mít v Evropě. Proto jsme v AWS spustili dvě lokace a nad nimi máme centrální autentifikační server, který se stará o korektní navigaci zákazníků do jednotlivých regionů,“ popisuje Šimek. To, že jsou v AWS provozovány i servery mateřské společnosti Celonis, je prý příjemný bonus a zjednodušení budoucí spolupráce.
Přechod ze značky Integromat na Make.com se navenek odehrál jako pečlivě zorchestrovaný velký třesk, ve skutečnosti za ním bylo celkem 24 rozsáhlých interních úkolů, které se musely odehrát během jediného dne. Od spuštění nových stránek a zejména nového produktu přes informování zákazníků a zahájení migrace až po implementaci nového fakturačního systému. Pro původní nástroj Integromat přestane Make.com poskytovat podporu na konci roku 2023.
Jak a proč byla tvorba nového řešení Make.com mohutně inspirována počítačovými hrami? Jaká je jeho celková architektura a proč byl pro uživatelský frontend zvolen framework Angular? A jaké jsou zkušenosti z akvizice německým softwarovým gigantem s více než 1 800 zaměstnanci a valuací přesahující čtvrt bilionu korun? Poslechněte si kompletní znění aktuální epizody technologického podcastu SCRIPTease s Patrikem Šimkem v křesle pro hosta a zkušeným vývojářem a moderátorem Jirkou Bachelem z LOLO.team.
